Představujeme
Nissan Atleon 56.15 - Příjemný parťák
Boris Dacko 19.02.2009 21:10
Test
Zatímco doposud byla japonská automobilka Nissan spojována především se světem 4x4, tedy vozidel s pohonem všech kol, nyní se začíná úspěšně prosazovat i jako odborník na užitkové a nákladní automobily.
Vedle trojice dodávek Kubistar, Primastar a Interstar, jež jsou výsledkem spolupráce s aliančním partnerem Renault, nabízí Nissan i vlastní pracovní vozidla pick-up NP300, Cabstar a Atleon. Modelová řada Atleon překvapí již samotným počtem variant, které pokrývají hmotnostní spektrum od 3,5 do 15 tun celkové hmotnosti. Jednotlivým verzím jsou pak na míru šité varianty rozvorů, motory i převodovky. Velké oblibě se těší už základní provedení o celkové hmotnosti 3,5 t. Díky trambusové budce totiž podvozek dovoluje instalaci bezmála šestimetrové nástavby, což u podvozků odvozených od dodávek bývá zásadní problém.
Verze, kterou jsme si vybrali
k testu, nesla označení 56.15 Premium, což znamená, že šlo o vůz s celkovou hmotností 5 600 kg postavený na nejkratším rozvoru v nabídce tj. 2800 mm a opatřený 150koňovým třílitrovým motorem, standardně propojeným s manuální šestistupňovou převodovkou. Jsme-li u hnacího agregátů, je nutno doplnit, že zatímco tento agregát pochází přímo od Nissanu, další motorizace již nesou značku Cummins. Označení Premium pak logicky značí stupeň výbavy, v tomto případě nejvyšší ze tří nabízených. Nyní k tomu nejdůležitějšímu. Karosovatelná délka činí v našem případě maximálně 3940 mm, přičemž užitečná hmotnost dosahuje 3551 kg. V provedení 5,6 t lze ovšem zvolit další tři rozvory náprav - 3200, 3600 a 4000 mm a dosáhnout tím karosovatelné délky až 5920 mm. Testovaný vůz byl opatřen kontejnerovým nosičem CTS 3038 z produkce CTS Okřínek.
Spíše stavby než skládky
Ačkoliv přístrojový panel nepatří mezi nejmodernější a nejlíbivější, rozmístění ovládacích prvků jakož i kontrolních ukazatelů bylo velmi vstřícné, snad jen odstínění otáčkoměru a rychloměru mohlo být o něco lepší. Posez za volantem byl skvělý, mimo jiné i díky odpruženému sedadlu ISRI. Během jízdy jsme ocenili perfektní výhled z vozidla i vhodně dimenzovaná zpětná zrcátka. Za naprosto excelentní lze označit třílitrový motor, který poskytoval dostatek síly i dynamiky. Méně se nám již zamlouvalo tužší řazení, především pak prvního převodového stupně. Zvláštní kapitolou je brzdová soustava, která sice pracovala bezvadně, nicméně díky absenci odlehčovací výfukové brzdy nebude její životnost nijak extrémní. „Motorovka“ je však k mání až u vyšších hmotností.
Pokud jde o nástavbu, ovládání nevyžadovalo prakticky žádnou odbornost a s trochou nadsázky by celý proces zvládl i školák. Jediným důležitým pravidlem je nejdříve zcela zvednout hák a až poté zvedat celou nástavbu. Při opačném pořadí může snadno dojít k poškození nástavby. Kontejnerový nosič lze využít také jako sklápěč, a to za předpokladu, že při sklápění nebudeme zvedat hák. K funkci sklápěče se vztahovala také naše jediná výtka k nástavbě. Úhel vyklopení totiž nebyl nijak velký, což při postavení zádi do menšího kopce může vést k neúplnému vysypání nákladu. Pokud jde o vozidlo, nelze mu vyčíst nic zásadnějšího. Faktem ovšem je, že Atleon je ryze silniční vozidlo s malou světlou výškou, nízkým předním nárazníkem a diferenciálem bez uzávěrky. Jeho využití v této kombinaci s kontejnerem na našich skládkách si neumím příliš reálně představit. Použití této sestavy bych viděl spíše na zpevněné komunikace staveb ve městě.
Zdroj: Trucker 01/09
Autor: Boris Dacko
Další články o stejném modelu | Další články o stejné značce | Vstup do diskuze (0)