Představujeme
Autobusy – Přehlídka plynových autobusů v Táboře
Jan Neuman 17.12.2011 14:52
Svezli jsme se
Nejedná se o nějakou jednorázovou akci (přehlídku), ale o celou škálu plynových autobusů provozovaných v Táboře a okolí, společností Comett Plus.
Ta vznikla 28.12. 1993 za účelem privatizace dopravního závodu ČSAD Tábor. Koupě se uskutečnila k datu 1. 1. 1998 a společnost převzala veškeré činnosti bývalého závodu ČSAD včetně všech závazků i pohledávek. Zabývá se především provozováním autobusové dopravy městské, linkové i zájezdové. Je to také tuzemská a zahraniční nákladní doprava, opravárenství a další činnosti, které ale nejsou pro náš článek aktuální. Divize městské hromadné dopravy (MHD) zaměstnává cca 80 osob a zajišťuje městskou dopravu na území měst Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí. V provozu je celkem 15 linek MHD, které ve špičce obsluhují 32 autobusy. Celková délka sítě všech linek v obou směrech je cca 236 km a za jeden běžný pracovní den je vypraveno přes 600 spojů. Zajímavé jsou dvě posledně zřízené linky (č. 60 a 61), na ty jsou nasazovány výhradně nízkopodlažní midibusy, neboť oproti autobusu standardní délky nemají problém s průjezdem uliček Starého města. Vývoj vozového parku autobusů se postupně s přibývajícími vozy mění výrazně ve prospěch nízkopodlažních autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn, jehož zkratka CNG pochází z anglického Compressed Natural Gas. CNG je sice palivo stále vnímáno jako ekologičtější než nafta, to ovšem platilo před mnoha lety, dnes musejí všechny motory splňovat přísné emisní limity, a po pravdě řečeno ani u plynového motoru není vůbec jednoduché je zajistit, mnohdy je tomu dokonce naopak. Již v minulosti se musela platnost nového limitu u plynových motorů časově posunout, zatímco motory naftové daný limit splňovaly hned od oficiálního počátku jeho platnosti.
Zemní plyn tak tedy dnes musíme vnímat především jako palivo alternativní, s ohledem na snižující se světové zásoby ropy. Skladbu vozidel s pohonem na CNG má Comett Plus skutečně rozmanitý. Setkáme se zde s velkými kloubovými čtyřdveřovými (existuje i třídveřová verze) autobusy Irisbus Citelis 18M, v obojím provedení z hlediska umístění tlakových zásobníků na CNG. V obou případech jsou na střeše, ale původně pouze na přední části vozidla, nově pak na obou částech autobusu, tedy před i za spojovacím kloubem. V prvém případě se použilo 8 nebo 10 plynových nádrží s objemem 154 l, plynu tak bylo k dispozici 1232 nebo 1540 litrů. Nově to je dle provedení zásobníků 8x 155 l, alternativně 8x 154 l. Nechybí ani třídveřová (dodává se i dvoudveřový model) sólová varianta Citelisu s délkou 12 m, která má stejný alternativní objem zásoby CNG, jako verze kloubová. Další městský plynový autobus pochází z libchavské automobilky SOR. Jedná se o čtyřdveřový sólový autobus NBG 12 s délkou 11 790 mm. Jeho čtyři plynové tlakové nádoby, každá s objemem 240 litrů (celkem 960 l), jsou standardně umístěny pod krytem na střeše vozidla. V současné době si i plynová provedení svých autobusů vyrábějí v SORu, dříve nesly vozy SOR s pohonem na CNG značku Ekobus. 31. 1. 2011 vyjely na svou první jízdu také tři nové midibusy. Autobusy se nasazují díky své malé šířce na již zmíněných táborských vnitroměstských linkách č. 60 a 61. Malé rozměry a nižší obsaditelnost také umožňují midibusy ekonomicky využít i na málo vytížených spojích okrajových linek. Midibusy Irisbus Stratos LF 33 jsou nízkopodlažní vozidla postavená za použití podvozku známého automobilu Iveco Daily, a jako všechny nové přírůstky do vozového parku disponují pohonem na CNG. Stratos LF 33 má dvoje jednodílné dveře, délku 7500 mm a šířku 2015 mm. Vzhledem k tomu, že jsou midibusy nízkopodlažní, mají nádrže na CNG umístěny také na střeše, jinak je má vozidlo Iveco Daily zakomponované do podvozku. Midibusy dostaly plošiny pro vozíčkáře, vnitřní a vnější hlášení linek a zastávek, vnější a vnitřní směrové tabule a LCD obrazovky (ty budou sloužit k propagaci kulturních akcí pořádaných městem Tábor, a k dopravním informacím). Mohlo by se zdát, že společnost Comett Plus provozuje plynové autobusy pouze v MHD, ve skutečnosti taková vozidla nasazuje i na linkovou dopravu. Tady se pak jedná výhradně o autobusy značky SOR s plynovým pohonem a v plně nízkopodlažním provedení, variantně se jedná např. o dvanáctimetrové (11 820 mm) modely CG 12, nebo kratší provedení CG 10,5 s délkou 10 670 mm. V obou případech mají autobusy dvoje jednodílné dveře a zásoba CNG odpovídá možnostem uvedeným u vozu NBG 12. Nákupy plynových autobusů často spolufinancuje i Evropská Unie z fondu pro regionální rozvoj EU. Jistě není bez zajímavosti, že první městský autobus Irisbus Citelis 12M s pohonem CNG byl v České Republice do provozu uveden v roce 2006, právě u společnosti Comett. Plnění vozidel zemním plynem zajišťuje veřejná plnicí stanice CNG, která je součástí čerpací stanice u provozovatele MHD. Závěrem již jen statistické konstatování, že v únoru 2011 bylo na táborsku v provozu 12 linkových a 12 městských autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn. Jan Neumann