Praxe
Doprava – Zastavení na D1
A. Ingols 17.05.2012 12:33
Nejznámější česká dálnice protíná naši republiku ze západu na jihovýchod a dál na sever. Valící se silniční doprava mnohdy míjí cenná a zajímavá místa. Pokud je však třeba zastavit na odpočívce, je možné zhlédnout a užít si mnohé speciality.
Nedaleko Klimkovic – kilometr 344 cca 283 m. n. m.
Ve Slezku, na velké, nedávno vybudované, dobře vybavené odpočívce, v místním bistru, jsem si pochutnal na výborné přesnídávkové polévce – známé jihočeské specialitě Kulajdě. Vyvolalo to ve mně dva rozdílné pocity – zaprvé uspokojení z dobré krmě, ale také jakousi nostalgii za dřívějším vymezením místních zvláštností a stravovacích návyků. Ano, byl to projev globalizace, tentokrát v gastronomii. Současní globetrotteři křižující zemský povrch ve všech možných směrech na nejrůznější vzdálenosti se nemusí příliš obávat lokálních omezení, vše se sjednocuje, unifikuje a skoro vše je k dostání kdekoli.
Většinou je to ku prospěchu moderních cestovatelů, zvláště těch, kteří cestují za prací a asi nejvíc to vyhovuje těm, pro které je překotné přejíždění z jednoho místa na druhé přímo zaměstnáním; však potraviny a výrobky z nich bych já z globalizačního úsilí vyjmul. Víceméně unifikované jsou i moderní stavby odpočinkových míst u dálnic. Odlišují se hlavně tím, co nemůže projektant ani dodavatel ovlivnit – okolím. Pro zdejší místní okolí má převažující význam tunel, do kterého je dálnice svedena o cca dva kilometry dále. Je to jediný tunel hodný toho jména na celé D1 – je dlouhý 1080 metrů – a důvodem jeho vybudování, v krajině postrádající hory a dokonce i větší kopce, nebyly terénní překážky, ale ohleduplnost. Tunel totiž výrazně omezuje nežádoucí vliv dálničního provozu na blízké lázně původně nazvané Nový Darkov. Klimkovice Obec vzniklá na místě dřívější tvrze, od roku 1383 využívající městských práv, byla v poslední době zařazena mezi lázně. V šedesátých letech minulého století, při geologickém průzkumu, se ve vrtech na katastru obce objevila jodobromová solanka; stejná jako ta co se využívá k léčebným účelům ve světoznámých lázních Darkov na karvinsku. O dvacet let později, když hrozilo, že intenzívní těžba uhlí ohrozí nebo dokonce znemožní další existenci více jak sto let starých darkovských lázní, bylo rozhodnuto vybudovat u Klimkovic lázně nové, s případným názvem Nový Darkov.
Konkrétní výstavba započala v roce 1991 a provoz byl zahájen 27. 7. 1994. Omezení těžby uhlí v následujícím údobí umožnilo původní lázně zachovat, a tak aby se to nepletlo, klimkovické lázně se nejnověji jmenují Sanatoria. Kulajda Je to vlastně bramboračka trochu jinak. Základem zůstávají brambory, houby, koření – kmín, pepř, nové koření, bobkový list – a voda; do litru studené osolené vody vložíme koření, 30dkg na kostky nakrájených oškrábaných syrových brambor, 15dkg plátků z hub – nejlepší jsou čerstvé pravé smrkové hřiby, ale mohou to být i uměle pěstované žampiony, či jakékoliv jiné čerstvé i třeba rozmočené sušené houby – a dáme vařit až do poloměka – asi 15 min varu. Pak přidáme až čtvrt litru sladké smetany, ve které jsou rozkvedlány dvě lžíce hladké mouky (to je klasika, může být i smetana zakysaná, podmáslí nebo dokonce jogurt), hrstku čerstvého, sušeného nebo sterilizovaného kopru a vaříme dalších 10 minut. Nakonec dochutíme ohřátým octem, solí, případně cukrem, vlijeme až čtyři rozklepnutá vejce a ještě pět minut vaříme a pak necháme chvíli odstát. Někdo místo ztracených vajec servíruje, až na talíři, vejce předem natvrdo uvařená a na čtvrtky rozkrájená.
Převzato z časopisu