Praxe
Doprava – Zastavení na D2
A. Ingols 07.11.2012 10:58
Dálniční tah směřující na jihovýchod či jih, do bývalé slovenské části společné republiky, dnes opět samostatného státního celku je natažen zajímavým krajem. Odpočivná místa poskytují relativně dostatek prostoru i zajímavostí.
V nenápadné rovinaté krajině, tři kilometry před důležitou osmičkovou mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí 55, se nachází oboustranná odpočívka s čerpacími stanicemi. Byla nazvána podle blízké obce a díky mostnímu propojení obou částí umožňuje řidičům využívat vybavení na obou stranách dálnice a těm s vozidly do 3,5 tuny i přejezd do protisměru. Přes prvotní nenápadnost má odpočívka velmi zajímavé okolí. I když vynecháme směrem na jihozápad ležící nedaleký významný Lednicko-valtický areál zapsaný v Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, zůstane ještě plno zvláštností. Za obcí Ladná jsou pozůstatky hospodářství Kačenárna sloužícího více jak dvě století pro pravidelný komerční odchyt vodního ptactva; kolem dálnice leží úrodné lány pro rozmanité zemědělské využití včetně pěstování slunečnic a tykví; uprostřed těchto polí se dají najít sondy signalizující výskyt zemního oleje; na severovýchodě pak dominují vinice - jsme totiž ve slovácké moravské vinařské podoblasti v regionu Podluží – v „malovaném kraji“. Vyjímečnou vinařskou zvláštností je lokalita Nechory.
Kačenárna
Zvláštní specializované myslivecké zařízení, vybudované koncem 17. století, k odchytu vodního ptactva, hlavně divokých kachen. Lákadlem pro kachny byl upravený mělký rybník o rozměrech 120x128 metrů, z jehož rohů vybíhaly do okolí obloukovité, otevřené, ale suchým rákosem oplocené vodní kanály. Na koncích kanálů, kam už nebylo z rybníku vidět, byly kachny loveny, zřejmě s využitím vhodných sítí. Zařízení bylo značně produktivní – v 19. století se takto dařilo ročně ulovit až 10 tisíc kachen, které se konzumovaly přímo na panství Lichtenštejnů, ale také rozvážely, původně povozy později i vlakem, třeba až do Vídně.
Nechory
Nadzemní nástavby více jak 450 vinných sklepů a sklípků ve formě menších, pohledných a často lidovými ornamenty vyzdobených domků, u známé vinařské obce Prušánky jsou z velké části seskupeny a prostorově uspořádány tak, že vyvolávají dojem vesnice. V této „Vesnici“ s uličkami i malým náměstím však nikdo trvale nebydlí a vše zde vybudované slouží jen k podpoře pěstování vinné révy, zpracování jejích plodů a uskladnění i konzumaci vína. V poslední době se výrazně mění její charakter z produkčního zařízení na turistickou atrakci s kvalitním zázemím.
Převzato z časopisu