Arciamerika – Kultovní legenda Kenworth / 3

V roce 1979 osvědčila automobilka Kenworth svoji schopnost stavět vozidla vhodná také pro přepravu těch největších nákladů v nejsložitějších podmínkách. Silniční tahač Kenworth W900 si hravě poradil se 107 t těžkým nákladem na 110 kolovém podvalníku.

Šest let poté, v roce 1985, co Kenworth W900 tak slavně dopravil nadrozměrný magnet z Illinois za devatenáct dní do Palo Alto bez ztráty „kytičky“, představila automobilka vozidlo, které navždy změnilo americký automobilový průmysl v segmentu těžkých nákladních vozidel. Převratný truck nesl označení Kenworth T600A, měl krátkou oblou kapotu a kabinu za přední nápravou – kombinaci, jež řidiči a spolujezdci zaručovala komfort kapotového provedení, ale i schopnost manévrování trambusu!

Aerodynamika na prvním místě

A nejenom, že Kenworth T600A vypadal opravdu bytelně a zajímavě, ale měl také vynikající aerodynamiku. Jeho tvar „krájel“ vzduch jako žádný jiný tahač na světě. Svým provozovatelům a majitelům dokázal ušetřit až 22 % z nákladů na palivo. (Poznámka autora: srovnejme 22 % ušetřených nákladů na spotřebu paliva s dnešními údaji finálních výrobců, kteří díky vylepšené aerodynamice spoří 2 % až 3 %). Navíc přímé komparativní testy ukázaly, že po aerodynamické stránce je na tom T600A o celých 40 % lépe než konvenční W900. Šéfkonstruktér společnosti Kenworth oné doby Larry Orr vzpomíná: „Když jsme začali přemýšlet nad vnějším tvarem modelu T600A, rozhodli jsme se zakomponovat do svých úvah vše, co by mohlo snížit koeficient aerodynamického odporu. Změnili jsme vše, jen jsme si nebyli moc jistí, jakým způsobem přijme obec truckerů náš výrobek, který rozhodně nevypadal jako tradiční truck oněch dob. Nakonec se však ukázalo, že radikální design nebyl vůbec na škodu. Kenworth T600A byl velmi dobře přijat v rámci celého spektra našich zákazníků a představitelů průmyslu. Dokonce se postupně stal nejprodávanějším modelem těžkého nákladního vozu celé naší historie.“ Všechna snaha o nový truck se vyplatila o rok později, v roce 1986, když Kenworth předvedl svoji novinku T800 určenou pro on road i off road aplikace. Opět krátká oblá kapota a posez za přední nápravou – zkrátka model navazující na strategický design T600A.

Památná „Tour America“

Během první poloviny roku 1988 bohatil svoji nabídku Kenworth o stavební truck C500B, který vycházel z konstrukce velmi ceněného modelu C510 a přidal komfort interiéru T800. Navíc na jaře roku 1988 uvedla společnost na automobilový trh tahač T400A konstruovaný speciálně pro „práci na kratších vzdálenostech“, my bychom dnes řekli: „pro regionální rozvážkovou službu“. V prvním čtvrtletí roku 1989 přišel na trh stavební truck Kenworth T450 a druhá generace vynikajících T600A. Vylepšený T600A přinesl zákazníkům opět sníženou spotřebu motorové nafty. Aby celou záležitost náležitě firma podpořila, zorganizovala v roce 1990 tzv. „Tour America“, během níž chtěla zákazníkům zprostředkovat on-line spotřebu svých nákladních vozidel. Tři tahače Kenworth T600A, každý osazený jiným vznětovým motorem, vyrazily napříč Amerikou.  Výsledky byly více než zajímavé: vozidlo s motorem Cummins L10 o maximálním výkonu 243 kW/330 k vykázalo spotřebu v poměru 8,21 MPG (Miles Per Gallon), nebo-li 29,4 l/100 km, vozidlo s motorem Cummins N14 s maximálním výkonem 272 kW/370 k se prezentovalo spotřebou 7,99 MPG, což odpovídá 33,6 l/100 km a vůz s motorem Cummins N14 o maximálním výkonu 338 kW/460 k dokázalo svoji efektivitu spotřebou 7,68 MPG čili 35,8 l/100km. „Tour America jsme vedli po cestách typických pro silniční dopravu v USA, tak aby naše vozy čelily všem jejich nástrahám, stejným, které musí překonávat každý den naši zákazníci – špatné počasí, staveniště na silnici, dopravní zácpy a strmá stoupání,“ vzpomíná Gery Moore, tehdejší generální ředitel společnosti Kenworth. „Ve skutečnosti třicet procent všech našich tratí vedlo přes kopce či dokonce pohoří“ dodává s hrdostí v hlase. „Během prezentační túry jsme absolvovali vše, co zažije řidič našeho vozu za celý rok provozu,“ řekl Gery Ziebel, jeden z řidičů, kteří se za volanty vybraných Kenworthů promo akce zúčastnili. „Nebyl tam ani jeden segment provozu, o němž by profesionální řidič mohl říci, že to nebylo reálné. Nebyl, protože to zkrátka všechno reálné bylo.“

Nosáč nad nosáče

V roce 1990 společnost Kenworth také uvedla na automobilový trh nový model W900L se 130‘‘ (3302 mm!) přední kapotou, nosáče s „prodlouženým nosem“. Kenworth W900L se velmi brzy stal nejpopulárnějším vozem značky mezi operátory silniční dopravy zboží. Podzim 1991 byl svědkem stálé inovační ofenzívy. Do nabídky se dostal Kenworth T884 s tzv. systémem Dual Steering – s řízenou přední a poslední zadní nápravou. Vozidlo bylo schopno poměrně utažených zatáček – samozřejmě v tomto ohledu předčilo celou řadu konkurentů, ale též vlastních konvenčních modelů. Navíc se systémem pohonu kol všech náprav byl T884 schopen jízdy v těžkém terénu jako žádný jiný model značky. V rámci svého primárního účelu Kenworth T884 nalezl většinu svých zákazníků v těžebním průmyslu a ve stavebnictví. Ve stejném roce Kenworth přijal další ze zajímavých přepravních výzev, a sice převoz špionážního letounu Lockheed SR-71 Blackbird. Do nejednoduchého úkolu se automobilka pustila společně se svým dlouholetým partnerem v přepravě zboží, firmou Schmitt Lowbed Service (Redding, Kalifornie). Špionážní speciál Lockheed SR71 Blackbird je dlouhý 29,78 m (98 stop) a na šířku má jeho trup zbavený křídla 7,01 m (23 stop).

„Špionátor“ na palubě

Letecké muzeum v Seattle poptalo společnost Kenworth v otázce přepravy SR-71 z hangáru v mojavské poušti do hlavního města státu Washington. Úhelná otázka zněla: je vůbec taková přepravy reálná – a je to legálně možné? Po stránce předpisů: ano, nicméně bylo to velmi složité a extrémně náročné. Standardní pruh americké rychlostní komunikace je 3,658 m (12 stop) široký, to znamenalo, že Blackbird zabíral téměř, bez kousku, dva jízdní pruhy! Bylo třeba domluvit povolenky v několika státech, kde všechno, co je na šířku větší než 2,591 m (8,5 stopy) a má vyšší hmotnost než 36, 287 t (80 000 liber) je nadrozměrná přeprava. V mnoha případech bylo potřeba uzavřít dopravu na rychlostních komunikacích, aby se s Blackbirdem „stěhovací tým“ dostal až na místo určení. Ale bylo to možné! Do celé akce bylo zapojeno pět trucků Kenworth. Model T800 s motorem Caterpillar o maximálním výkonu 338 kW/460 k byl zapřažen do speciálního 22,25 m (73 stop) dlouhého podvalníku, na němž spočívat trup supersoniku. Čtyři další tahače T600A přepravovaly dva obrovské proudové motory a jednotlivé části křídla. Dvanáct dnů po naložení neobvyklého zboží byly tahače i Blackbird v Leteckém muzeu v Seattlu, kde se nadzvukový špionážní letoun stal okamžitě prvotřídní atrakcí.

Expertní skupina

V roce 1992 se více než 500 profesionálních řidičů stalo členy expertní skupiny zvané Kenworth Drivers’Board, aby daly své rady a zkušenosti k dispozici jako konzultanti automobilky v projektu přípravy a výroby nové generace těžkých nákladních vozidel. Skupina konzultantů se zaměřila na standardní problematiku silniční dopravy v USA a dokázala konstruktérům společnosti Kenworth nabídnout ty správné argumenty. V červnu oznámila automobilka připravenost svého nového produktu, trambusového vozu K300 hmotnostní třídy Class 7. Modelová řada Kenworth K300 znamenala jistou změnu ve strategii výroby automobilky, produkce tohoto středně těžkého trambusu se totiž přesunula z Brazílie do města Ste. Therese v Quebecku, což dávalo firmě lepší možnosti při zákaznických úpravách vozidel a koneckonců též v logistice náhradních dílů a vlastně i v zajištění servisu. O další měsíc později automobilka představila trucky tzv. B-série s vyšší mírou komfortu pro řidiče včetně tzv. „Quiet Cab“ – paketu tiché kabiny s novým jemnějším zavěšením. „Náš nový balíček opatření pro snížení hluku v kabině a cab/sleeper odpružení byly opravdu velkým zlepšením podmínek pro řidiče a posádku,“ vysvětloval tehdejší generální ředitel společnosti Kenworth a zároveň starší více prezident koncernu PACCAR Gary Moore. „Nyní byly kabiny našich trucků stejně tiché jako většina osobních automobilů. Navíc nové odpružení zajistilo podstatné snížení vibrací přenášených ze silnice do spacího segmentu kabiny. Byli jsme přesvědčeni, že jsme vyvinuli a vyrobili optimální truck s vlastnostmi, které nemohly být dosaženy žádným z našich konkurentů.“ Na stejné tiskové konferenci oznámili zástupci společností Kenworth a Chevron založení a odstartování největšího privátně vedeného průmyslového projektu s názvem „Sharing the Road“ – „Sdílejme společně silnice“. V síti čerpacích stanic Chevron bylo rozdáno po celé zemi více než šest milionů brožurek nabízejících „finty a triky“ k řešení různých dopravních situací viděných z pohledu řidiče kamionu. Program byl s nadšením přijat celou veřejností a výrazně podpořen médii.

Další nová fabrika

Ve státě Washington, ve městě Renton, byla 4. června 1992 otevřena další továrna automobilky s tím, že první truck, který sjel z její montážní linky patřil k modelové řadě T600B. Zákazníkem byla společnost Stevens Transport z texaského Dallasu. Továrna Renton se zapojila do výrobního procesu, ve kterém již „jely“ dvě továrny ve státech Washington (Seattle) a Ohio (Chillicothe). Nová továrna v Rentonu byla nejnovějším důkazem firemní strategie výrazné expanze společnosti ve svém průmyslovém oboru. Jen měsíc po uvedení továrny v Rentonu do výrobní činnosti, Kenworth představil opět nový truck T600 AeroCab, který byl prvním příkladem integrálního designu a modulární koncepce. Nový truck se vyznačoval větší vnitřní výškou kabiny, podstatně vylepšeným systémem rozvržení vnitřního prostoru a dalšími vylepšeními. Také to bylo první nákladní vozidlo konstruované společně s podporou Kenworth Drivers’ Board (expertní skupiny řidičů). Díky pečlivě provedeným vnějším tvarům kabiny, integrovaným bočním panelům a vylepšení na podvozku bylo dosaženo více než 3 % zlepšení aerodynamiky v porovnání s vozy Kenworth T600B. Zlepšená aerodynamika znamenala stovky ušetřených dolarů za nižší roční spotřebu paliva. V rámci prezentace na jedné z mezinárodních výstav nákladních vozidel v USA oznámila automobilka Kenworth společně s firmou Chevron zahájení Phase 2 (druhé fáze) své bezpečnostní kampaně – program Trucker Buddy. Program byl založen Gary Kingem, členem Kenworth Drivers’ Board a jeho manželkou Carol. Cílem programu bylo přivést řidiče těžkých nákladních vozidel k pravidelnému školení a  vzdělávání. V říjnu roku 1992 Kenworth předvedl největší a nejluxusnější 1880 mm (74 palců) spací oddíl kabiny silničních tahačů s typovým jménem Studio Sleeper. Nikdy předtím nabyla spací část kabiny amerického trucku tak objemná, nyní nabízela o celých 30 % více prostoru než u 1524 mm (60 palcového) modelu Aerodyne. 

Střední nosáč

V záplavě novinek a nových řešení konstruktéři a vývojáři společnosti nezapomněli na středně těžké modely a v roce 1994 přišli na trh s prvním středně těžkým „nosáčem“ T300 s modifikovanou kabinou z modelu T600 a samozřejmě se všemi dobrými vlastnostmi, které značku Kenworth proslavily. „Vyvíjeli jsme T300 několik let s ohledem přivést na automobilový trh nový standard hmotnostní třídy Class 7,“ připomněl svého času Paul Skoog, člen marketingového oddělení společnosti. Kenworth T300 měl standardně celkovou hmotnost 13,6 t (30 000 liber) s možností zvýšit nápravové tlaky, silniční tahač pak byl konstruován pro celkovou hmotnost silniční soupravy 29,5 t (65 000 liber). Model T300 byl výhodný rovněž z hlediska pravidelného servisu a výměny náhradních dílů. Kenworth v tomto období také aplikoval svoji pověstnou kabinu AeroCab v celé šíři vozidel své nabídky. Dvaašedesáti palcová kabina (1575 mm) AeroCab přinesla majitelům a řidičům jistou finanční výhodu nad top modelem v podobě Studia Speeper se 72 palci (1829 mm). Očekávalo se, že se stane velmi vyhledávaným vybavením všech modelů Kenworth. Navíc automobilka připravila tzv. FlatTop AeroCab, variantu (pro obě modelové řady, jak 62 palců, tak 72 palců) s vnitřní výškou umožňující vzpřímený pohyb řidičům vysokým až šest stop a jeden palec, neboli cca 185 cm.

Historická kvalita

V roce 1995 dosáhly dva ze tří nejstarších dealerů vozidel značky Kenworth v Severní Americe Williams Equipment ve městě Spokane (Washington) a Kenworth Sales Company ze Salt Lake City (Utah) výrazného mezníku – 50 let existence. Obě dvě dealerství byla ustanovena na konci druhé světové války a fungovala jaka rodinný podnik. Dodnes fungují obě dvě společnosti na stejných základech jen s tím, že postupně rozšířily svoji působnost také do států Idaho, Nevada a Montana. V době, kdy dealerství značky oslavovala významný mezník v historii, společnost Kenworth, jako taková, byla oceněna Národním vyznamenáním automobilového výzkumu a vývoje uděleným federální institucí U.S. Department of, Transportation. Cena byla společnosti Kenworth udělena především za silniční tahač Kenworth T600A, který byl uveden na automobilový trh v roce 1985. V průvodní zprávě k prestižnímu ocenění se píše především o příspěvku automobilky na poli efektivity a bezpečnosti silničního provozu. Rok 1996 začal u Kenworthu, jak jinak, než představením novinek. Tou největší bylo květnové uvedení zcela nového trucku s modelovým označením T2000, který byl vyveden ve dvou rozměrových variantách, co se výrazné přední kapoty týče: 12845 mm (12 palců) a 3048 mm (120 palců), a osazen 1905 mm (75 palcovou) kabinou Aerodyne. T2000 reprezentoval dvacet let tvrdé práce konstruktérů a inženýrů automobilky na aerodynamické cizelaci vnějších tvarů a vývoji vnitřního uspořádání řidičova prostoru. Nový truck nastavil opět nové standardy v komfortu, výkonech a užitečnosti vozidel své třídy. Truck přinesl majitelům a provozovatelům opětovné snížení provozních nákladů a případných pracovních prostojů.

T2000 mezník ve výrobě

Modelová řada Kenworth T2000 byla z gruntu nová, konstruovaná s ohledem na to, že ten, kdo si jej bude pořizovat, nebude jen řidičem, mechanikem nebo vlastníkem vozu, ale naopak bude v sobě kombinovat všechny tři tyto profese. Klíčem k úspěchu bylo nalézt řešení ve všech důležitých oblastech, stát se tou nejlepší nabídkou ve třídě. Kenworth tak přišel s balíčkem záruky 350 000 mil (563 270 km) na všechny důležité komponenty vozidla. Prémiová servisní smlouva zaručovala nižší servisní náklady na provoz vozidla, místo obvyklých 10 000 mil (16 093 km) až 15 000 mil (24 140 km)  servisního intervalu nabídla automobilka servisní interval celých 25 000 mil (40 234 km). Díky významnému vývoji v této oblasti mohla společnost Kenworth realizovat tzv. Extended Service Interval (prodloužený servisní interval, ESI), který vycházel ze strategie vývoje poprodejních služeb a možnosti vybavení vozidla příplatkovými komponenty. Systém ESI pomohl výrazným způsobem automobilce v konkurence schopnosti. Nyní mohla vozidla Kenworth zůstat podstatně déle na silnici bez rizika defektů plynoucích z nedostatečného servisu či zkrácení životnosti vozidla. Zájem vyrábět vynikající těžká nákladní vozidla a nabízet svým zákazníkům skvělý servis a poprodejní služby si automobilka Kenworth, součást koncernu PACCAR, sebou přenesla též do jedenadvacátého století. Stejně jako systém zpětné vazby řidičů, provozovatelů a majitelů svých vozidel. Letošní významné, devadesáté, výročí založení společnosti a uvedení vozidel Kenworth na nebe automobilového průmyslu je nejlepším důkazem vytrvalosti a poctivosti všech zúčastněných pracovníků. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie