Motorsport
Dakar 2016 – Podivná smůla
Milan Olšanský 08.02.2016 05:53
Z osmi startů na jihoamerickém Dakaru pět odstoupení. Ani letos Aleš Loprais nedojel do cíle. Na vině byla technika. I to se stává, avšak letos je to podivně kruté. Aleš Loprais si totiž pro start na Dakaru 2016 vybral tým, který měl být jeden z nejlepších.
Se startovním číslem 503 se Iveco Powerstar týmu Petronas Team InstaForex Iveco, součást de Rooy Group, řadilo rozhodně k favoritům celé soutěže. Když v minulém roce Aleš Loprais přesedlal z Tatry na MAN, za okolností, které si jeho fanoušci moc dobře pamatují, vypadalo to, že by si mohl polepšit. A to především z hlediska týmového zázemí. Buď jak buď, s pečlivě připraveným speciálem MAN týmu Eurol VEKA MAN Rallye Team dosáhl loni Aleš Loprais na skvělé čtvrté místo v konečném pořadí klasifikace kategorie „kamion“.
Naposledy byl lepší jen při svém prvním startu na africké soutěži Dakar coby pilot speciálu Tatra, když v roce 2007 vydobyl v posádce s Petrem Gilarem třetí místo. Tehdy také získal první etapové vítězství. To další přišlo v roce 2012 a po něm jeho největší rána se soutěžním Jamalem první generace a čtvrtý nedokončený Dakar v jedné řadě. V letech 2013 a 2014 dovedl své speciály „Princezna“ a „Queen 69“ do cíle, vždy na šestém místě. „Nejprve musím vyzvednout fakt, že MAN je opravdu velký tým, ale mě se zdá, že skupina de Rooye je více konkurenceschopná. Speciálně se chci více zaměřit na členy týmu než na techniku samotnou. Abyste vyhrál soutěž jako je Dakar, musíte mít především tým skvěle spolupracujících lidí....“, tolik nadšený Aleš Loprais k letošní změně.
Praktická zkušenost
Až do letošní maratónské etapy to všechno bylo na dobré cestě. Kapotové Iveco „Torpedo“ se sice nevyhouplo na bednu, ale Loprais jel svoji taktiku. Vyčkával a přitom držel kontakt s těmi nejlepšími. Ovšem těsně před startem do čtvrté etapy odešel u jeho Iveca systém dohušťování pneumatik. Následně hned pod startu přestalo fungovat řazení spodní řady převodových stupňů a za polovinou rychlostního testu i pohon 4x4 (elektronika?!?). Do cíle etapy se sice ještě posádka InsataForex Teamu dostala. Ale ve spojovacím úseku do maratónského bivaku již nikoliv. V horách se jim zablokovalo v důsledku poruchy ložiska levé přední kolo. „Ihned jsme zastavili a závadu rychle analyzovali. Bohužel došlo z prozatím neznámého důvodu k poškození ložiska levého předního kola. Tento díl jsme sebou my a ani nikdo z dalších účastníků, kteří u nás zastavili, neměli. Znamenalo to jediné. Zavolat asistenci, která byla v tu chvíli 600 km od nás daleko a čekat na pomoc. Mezitím jsme demontovali náboj kola (!?!)..... Oprava se povedla až v poledne...“ Jednoduše řečeno. Oprava ložiska náboje kola na místě ve spojovacím úseku stála posádku penalizaci a promeškání startu další etapy a nakonec vyloučení.
„Kdyby byly v pr.....“
S velkým respektem ke jménu Aleš Loprais, s velkým respektem k týmu de Rooy a vůbec všem, kdo se do takového dobrodružství jako je Dakar pustí, a s vědomím, že „po bitvě je každý generál“, ale nemohu si pomoci. Nabídnu vám alternativní řešení: většina z těch, co mají týmové zázemí v pořádku a jedou na vítězství, by asi měnila celou kolovou sestavu a zřejmě až po dojezdu do bivaku a startu do další etapy – aby zachránila penalizaci. Celá řada z vás si dovede představit, že i když je to téměř nemožné, je třeba se pokusit dostrkat speciál do cíle etapy (to je duch Dakaru, který přebývá většinou v srdcích závodníků). Možná, že to jde i po třech (Kolomý – Dakar 2013, Kolomý – Baja Hungaria 2015. Tomeček – Africa Eco Race 2016). Pravda, Iveco není Tatra!
Koneckonců, pokud nikdo z týmu Petronas de Rooy Iveco kolovou sestavu do maratónské etapy sebou nevezl (obvykle je to ten, kdo vykazuje nejslabší časy), pak je třeba říci, že je to s logistikou zajištění provozuschopnosti soutěžních vozů Iveco u de Rooyů rovněž na pováženou. Proč tedy tým nasazuje pět ostrých vozů, když si nedokážou při takové triviální závadě pomoci? Znovu, pravda Petronas de Rooy Iveco není Kamaz Master – tam si takové věci umí pohlídat. Logistiku a strategii mají „železnou“. Proto taky vítězí! Jsou to jenom „kdyby“, a také už slyším všechny ty odsudky, které si touto polemikou od vás vysloužím. Ale pokud to tak je, alespoň přibližně, pak takový tým opravdu nemá jeden z našich nejlepších jezdců soutěží dakarského typu zapotřebí! Příště bude líp!!!
Převzato z časopisu