Brno Grand Prix Revival – V zajetí vášně

Poválečné formule se řítí za neopakovatelného zvukového doprovodu bokem švancovkou, aby sváděly souboje ve farince a zarputile prosvištěly zatáčkou Františka Šťastného. Po jejich dvacetiminutovém slotu nastupují na startovní rošt opravdové formule jedna; když se jejich ječáky rozezní ostrovačickým údolím, publikum tají dech. Takovou akci nevidělo Česko deset let…

Masarykův okruh namotaný v Pod­komorských lesích na západním okraji Brna hostil první srpnový víkend jednu z „nej“ motoristických akcí letoška v České republice. Brno Grand Prix Revival se na automotodrom vrátil po deseti letech. Závodní víkend pořádá Československý automobilový klub pro Moravu a Slezsko – nástupnická organizace stejnojmenného klubu, který v roce 1930 zorganizoval první závod na původním městském Masarykově okruhu a založil tradici motoristického závodění v Brně.

Foto: František Kulíšek

Na brněnském festivalu rychlosti se setkala evropská závodní špička mezi vozy vyrobenými od konce druhé světové války do devadesátých let minulého století.

Diváci viděli na závodní dráze v akci průřez nejrychlejšími vozy poválečného období. Měli možnost navštívit depa a prohlédnout si i další vystavené vozy. Mezi nejatraktivnější patřila kategorie formulí 1 z let 1949 až 1966 nebo série Masters zahrnující vozy, jež po závodních okruzích jezdily do roku 1985. Na akci se představily nejprestižnější světové závodní série Masters a HGPCA, tedy Historic Grand Prix Cars Association. Závodily také vytrvalostní speciály z Le Mans, vozy GT, cestovní automobily nebo formule Junior. Největšími hvězdami setkání ale byly jednoznačně právě veteránské formule 1.

„Takové závody se ve střední Evropě prakticky nekonají, nejčastěji se jezdí ve Velké Británii, Francii, Belgii nebo Nizozemí,“ popisuje za organizátory Jiří Smetana. „Přivážíme do Brna závodní formát, za nímž by museli fanoušci historických vozů cestovat nejméně tisíc kilometrů,“ prohlásil. Organizátoři chtějí pořádat podobný závodní víkend pravidelně, není ovšem podle nich realistické do Brna dostat každoročně nejprestižnější série. Karel Kupka, hlava celého revivalu, už spřádá plány na další ročník, který se bude konat za dva roky. Dělat revival každý rok v tak velkém formátu je podle organizátorů téměř neproveditelné. Vždyť letos napočítali na dvacet tisíc návštěvníků, což, upřímně, ani sami nečekali.

Foto: František Kulíšek

Klíčové byly podle Kupky tři kategorie. „Asociaci Grand Prix vozů reprezentovaly převážně předomotorové a zadomotorové formule 1 z let 1949 až 1966. Na ně pak navázala série Masters, která do Brna přivezla právě startovní pole F1 do roku 1985,“ popsal. „Všechny série jely ve standardním formátu tréninků, kvalifikace a jednoho nebo dvou závodů. Ty se jedou opravdu na krev, jezdci si nic nedarují, i když sedí ve vozech obrovské historické hodnoty,“ popsal Kupka celovíkendový program.

Na okruhu byly k vidění stovky sportovních i civilních automobilů z 20. století, mezi největší vzácnosti patřilo BRM P261 slavného pilota Grahama Hilla z roku 1964 a Maserati 250F, s nímž závodil Stirling Moss v roce 1954. Jeden ze závodů patřil autentickým automobilům ze 30. a 40. let minulého století, mimo jiné nádherné Alfě Romeo P3, na níž v polovině 30. let minulého století bojoval o přední příčky legendární Tazio Nuvolari. Fascinující autentické stroje jejich piloti rozhodně nešetřili. I když se na trati v rámci kategorií sešly závodní speciály z různých ročníků, jež jsou často výkonově neporovnatelné, jeli všichni na plný plyn a tak, aby si užili v rámci limitů strojů i bezpečnosti diváci i piloti. Ze střechy hlavní haly a boxů brněnského okruhu sledovalo publikum souboje na startu, předjížděcích manévrů bylo přeci jen méně než v ostrém závodě při plném nasazení.

Majitelé vzácných strojů si zaslouží poklonu. Závodění není laciný špás, jedno kolo moderní formule z nového tisíciletí vyjde podle zasvěcených jen v nákladech na tisíc eur, u vozu kategorie GT jste o řád níž, na sto padesáti eurech. Půlhodinový slot na pětikilometrovém okruhu tak spolkne desítky tisíc.

Foto: František Kulíšek

Diváci měli přístup i do boxů, mohli tak sledovat cvrkot v depu, kde mechanici, ale i samotní majitelé s dokonalým klidem a suverenitou rozebírají, skládají a soustředěně ladí své stroje. To muselo nadchnout každého diváka. A čím modernější stroj, tím větší ansámbl. Formule 1 tak obsluhovala vždy četa dokonale sehraných profesionálů, od inženýrů sledujících telemetrii po mechaniky s rukama od oleje a čistící pneu­matiky od kamínků a dalšího nepořádku nachytaného na dráze.

Na Masarykově okruhu měly na revivalu sraz i české kluby historických vozidel a sběratelé. Nechyběly legendární československé závodní speciály ani perly z civilní produkce. Klubisté si z vydařeného víkendu v zázemí brněnského okruhu udělali jeden báječný velký mejdan. Možná jen shodou náhod se Brněnský revival odehrál ve stejném termínu jako Goodwoodský festival rychlosti (viz AR 8/’24). A rozhodně za slavným větším příbuzným nezaostával. Do Goodwoodu se sjede více strojů, ikonických speciálů i návštěvníků, ovšem nádherný brněnský okruh nám mohou Angličané jen závidět.

Převzato z časopisu

Fotogalerie