Villa d‘Este 2024: studie a prototypy – Koncepty

Villa d‘Este 2024. Třída Koncepty a prototypy je nedílnou součástí Soutěže elegance Villa d’Este v Cernobbiu, jedné ze tří nejvýznamnějších světových soutěží klasických vozů. Její přínos odborné i laické veřejnosti se zvyšuje. Dnes, kdy dostaly přednost virtuální demonstrace před možností fyzického kontaktu, je osobní seznámení s těmito vozy spíše náhodné a výjimečné. Všechny koncepty a prototypy „na ville“ byly pojízdné a funkční. 

BMW Art Car #20

BMW Art Car #20 „Dynamism in form“. Letošní diskusní designérské dopoledne ředitele designu BMW Group Adriana van Hooydonka s americkou výtvarnicí Julií Mehretu s etiopskými kořeny, moderované Thomasem Girstem, vedoucím kulturního angažmá BMW Group, se točilo kolem grafiky hypercaru BMW M Hybrid V8, nazvané „zosobnění dynamiky“. Vůz byl připraven pro letošních 24h Le Mans a předznamenává světovou putovní výstavu BMW Art Car World Tour 2025, pořádanou k oslavě 50. výročí od prvního umělecky pojednaného BMW (BMW 3.0 CSL od Alexandra Caldera v roce 1975). Američanka popisovala ideu, jež krystalizovala v létě 2023, návrh putoval mezi jejími ateliéry v Los Angeles a New Yorku, pak i mezi Mnichovem. Neobvyklá livrej s prvky street artu a africkými motivy se musela vypořádat s četnými nástrahami uměleckými i technologickými a sportovními pravidly. Autorka řekla: „Na BMW Art Car nepohlížím jako na výstavní exponát, nýbrž jako na závodní automobil, který bude hotov, až projede cílem 24h Le Mans. Je to performativní obraz vzniklý v těsné spolupráci s týmy světa motorsportu a konstruktéry. Jde o invenci, představivost a posouvání hranic možného.“

Foto: Jiří Fiala

BMW R20 & BMW Skytop

BMW Skytop. „Villa“ byla vhodným místem pro světový debut studie Skytop, tedy „oblohy nad hlavou“. Pro její popis se hodí slova elegantní, svalnatá, sportovní, uhlazená, sošná, luxusní nebo řemeslná dokonalost. Adrian van Hooydonk ji popsal jako „jedinečnou exotickou studii v duchu tradice Soutěže elegance Villa d’Este“. Nabízí kombinaci jízdní dynamiky a elegance té nejvyšší úrovně, srovnatelnou s historickými předchůdci BMW Z8 nebo BMW 503. Exteriér je navržen tak, aby podněcoval touhu po cestování. Napjaté muskulaturní plochy vymezuje několik precizně vedených linií směřujících do zadní části automobilu. Konvenční kliky nahrazují do horních částí dveří diskrétně integrovaná křidélka. Vzhled umocňují výrazně tvarovaná paprsková kola z lehkých slitin. Mezery mezi paprsky vyplňují jemně řešená, nenápadná žebra. Téma horizontálních štěrbin vidíme v detailech přední masky, extrémně úzkých světlometech i zadních skupinových svítilen. Příď, záď i boky jsou plné aerodynamických ploch, boulí a neobvyklých detailů, jako je komplikovaný výřez zadní linie bočních oken přecházející v partii střechy. Podélně dělený hardtop (potažený zevnitř i vně kůží) lze ručně sejmout a uložit do speciálně tvarované schránky s úchytnými zámky na dno zavazadlového prostoru, také čalouněného hnědou kůží. Po sklopení krytu zbyde prostor pro skromná, spíše plošší zavazadla řidiče a spolujezdce. Oba si užívají luxusu kůží čalouněného kokpitu s převládajícími hnědými tóny, průsvitnými krystalickými detaily voliče převodovky, jízdních režimů a dalších prvků. Stiskem tlačítka lze spustit svislé, úzké sklo v zádi kabiny. Jeden z nejelegantnějších mnichovských vozů posledních let pohání jednotka V8 z BMW M8 Competition 4,4 litru (460 kW/625 k). Výrobce další informace nezveřejnil, ale van Hooydonk se nechal slyšet, že se možná přece jenom narodí 20 až 25 unikátních dvoumístných roadsterů s pevnou střechou. Motocyklová divize představila koncept „naháče“ BMW R20, „mechanicky mistrovské dílo“ s dominujícím dvouválcovým motorem „Big Boxer“. 

Foto: Jiří Fiala

Lotus Type 66

Lotus Type 66 s karoserií 1969 CanAm Racer. Šéf firemního designu Russell Carr se po 53 letech vrátil k nápadu Colina Chapmana. Chtěl aplikovat konstrukční principy svých úspěšných monopostů pro konstrukci sportovního prototypu tehdy populárního seriálu CanAm s volnými technickými předpisy a neomezenými parametry motorů. Konstruktér Geoff Ferris tehdy stihl pouze výkresy a makety, neboť se Chapman rozhodl plně se věnovat F1. Typ 66 nikdy neexistoval. Firma myšlenku oprášila až k oslavě 75. výročí. Digitalizovali staré výkresy a modely. Aplikovali Chapmanova aerodynamická řešení předního křídla, odvádějící kvůli přítlaku vzduch z předku přes a pod zadní blatníky. K cílenému proudění vzduchu přispívá tvarování kokpitu a vysoká záď. Červené, zlaté a bílé barvy odpovídají Lotusu F1 Typ 72 (1970). Pro CanAm typickou karoserii vyrobili z uhlíkatých vláken a podvozek z extrudovaných hliníkových profilů s lepenými spoji a hliníkovými voštinovými panely. Také motor V8 OHV (610 kW/830 k/8800 min^-1 a 746 N.m/7400 min^-1) s mohutnými „trombóny“ sání byl inspirován minulostí. Sekvenční převodovka je ovšem soudobá. Lotus počítá s výrobou 10 kusů nehomolo­govaných pro silniční provoz. Typ 66 debutoval loni během Automobilového týdne v kalifornském Monterey.

Foto: Jiří Fiala

Makkina Triumph TR25

Makkina Triumph TR25 (2023) s německou karoserií od Creative-Wave GmbH designéra Michaela Ani. Plně elektrický jednomístný roadster (ale s párem vzhůru se otevírajících dveří) vznikl na základě BMW i3s. Pohání jej elektromotor (135 kW/184 k, 270 N.m) čerpající energii z akumulátoru s kapacitou 42,2 kWh. Zrychluje z 0 na 100 km/h za 5,2 s a dosahuje rychlosti až 185 km/h. Minimalistickému designu vozu odpovídá také modře čalouněný interiér s alcantarovým volantem, rychloměrem, ukazatelem dojezdu a nabití akumulátoru. Karoserie z uhlíkových vláken navazuje na tvary ikonického TR2. Jméno T25 odkazuje na 25letou historii Studia Makkina a také na Triumph TR2 MVC575 (1953), který na oblíbeném dálničním úseku u belgického Jabbeke vybojoval světový rychlostní rekord produkčních dvoulitrových sportovních vozů hodnotou 200,989 km/h. Jediný postavený TR25 debutoval loni v Goodwoodu.

Foto: Jiří Fiala

Pininfarina Pura Vision

Pininfarina Pura Vision (2023). Studio Automobili Pininfarina se v německých rukou aktivně činí. Supersport Battista lze objednat, stejně snad i roadster, „hyper Barchetta“ B95 (k 95. výročí italského studia). Nejnovější Pura Vision, novinka Automobilového týdne v Monterey 2023, je podle generálního ředitele studia Paola Dellacha „e-LUV, elektrické luxusně-užitkové vozidlo s ostrou, moderní designovou filozofií inspirovanou bohatým dědictvím Pininfariny“. První SUV značky kombinuje prostor pro transport čtyř lidí v okázalém luxusu, ale v aerodynamické, relativně nízké sportovní karoserii, díky níž jim dopřává požitek z jízdy ve sportovním voze. Šéfdesignér Dave Amantea hovořil o ostrých liniích, nadčasových proporcích, pro Pininfarinu typických technických detailech spodní části karoserie s nízkým podvozkem, o dramatickém projevu, přívětivém interiéru a vybraných materiálech. Bezrámové dveře bez středního sloupku se otevírají od sebe. Jejich horní prosklený díl se vyklápí nahoru. Panoramatickou střechu s pevnou částí, podsvícenou LED, nazývají „biscotto“, tedy sušenka nebo piškotek. Rozměrné čelní sklo je střechou propojené s pátými dveřmi. Cestující rozmazluje interiér ve stylu luxusních plachetnic, „plovoucí“ sedadla a rozměrný centrální dotykový displej. Mezi materiály najdeme semianilinovou kůži, karbon nebo anodizovaný hliník. Pura Vision je plně elektrický. 

Foto: Jiří Fiala

Koenigsegg CC850

Koenigsegg CC850. Švédský stavitel extrémních sportovních vozů oslavil na Monterey Car Week (2022) dvacetileté výročí. Novinka nemá bláznivé futuristické tvary, nýbrž elegantní severský design. Záměrně evokuje střízlivé tvary kupé CC8 (2002). Dvakrát přeplňovaný motor V8 pochází z typu Jesko. Pokud spaluje palivo E85, má nejvyšší výkon 1032 kW (1404 k), při běžném benzínu „jen“ 883 kW (1201 k). Točivý moment má hodnotu 1385 N.m, hmotnost činí 1385 kg. Raritní devítistupňová převodovka LST (Light Speed Transmission) ukazuje navenek šestistupňovou kulisu manuálního voliče. Nejde o sekvenční řazení! Řidič šlape na spojkový pedál. Převod mezi šesti „viditelnými“ stupni a devíti stupni vícespojkové převodovky plně a „neviditelně“ zprostředkuje elektronika. Řidič řadí s pomocí spojkového pedálu jako u běžné manuální převodovky, pokud jej to přestane bavit, přepne do režimu „A“ s plně samočinným provozem. Koenigsegg plánuje postavit 50 kusů. Christian von Koenigsegg popsal počin takto: „CC850 je poctou nejvýznamnějšímu vozu v historii značky Koenigsegg. Model CC8 nás uvedl na mapu a zajistil nám úspěch – a oslava dvaceti let výroby spolu s mými padesátými narozeninami se zdála být správnou příležitostí k odhalení CC850, abychom ocenili naše kořeny. Symetrie umožňuje praktické úpravy pro pravo- nebo levostranné řízení. Kruhový volant, řadicí páka s odkrytými mechanickými součástmi a analogový rychloměr ukazují precizní práci.“ Cena začíná na 3,65 milionu dolarů.

Foto: Jiří Fiala

Alpine Alpenglow

Alpine Alpenglow (2024). V Paříži 2022 se objevil koncept Alpenglow, futuristický co do vodíkového pohonu i designu, „budoucí sportovní vůz s čistšími emisemi při stejném vzrušení a pocitech z jízdy“. Ve ville debutoval Alpenglow Hy4, který posunul téma od konceptu po skutečnou pojízdnou laboratoř. Navrhli jej jako závodní speciál s aerodynamickým monokokem z uhlíkových kompozitů a přeplňovaným čtyřválcem 2,0 litru (250 kW/340 k). Charakterizuje jej ostrá středová linie v podélné ose vozu s efektem laserové čepele. Řidič sedí uprostřed. Volba barev a materiálů evokuje přírodní živly a síly: oheň, vodu, led, vítr a vodní páru. Zpředu se objevuje jasně červená, jež přechází do odstínů modré od světlé po tmavou. Barvy poukazují na různé pracovní fáze spalovacího vodíkového motoru. Litá kola mají tvar sněhové vločky, polymerové pontonové nádrže po stranách kokpitu pak tvar kapky vody. Celkem tři nádrže pracují s výchozím tlakem vodíku 700 barů, který regulátor snižuje na 40 barů pro vstřikování plynného vodíku do válců. Motor zvládá až 7000 otáček za minutu a rychlost činí 270 km/h. Uvádí se, že Alpenglow Hy4 v Alpine vyvíjeli konstruktéři současně se závodním prototypem A424 pro 24h Le Mans. Pracují na výkonnější vodíkové jednotce V6. Futuristický vůz byl tak nízký, že pro defilé po červeném koberci museli jeho kolům pomoci klínovými profily.

Foto: Jiří Fiala

Alfa Romeo 33 Stradale „Fuoriserie“

Alfa Romeo 33 Stradale „Fuoriserie“ (2023). Stellantis Europe S.p.A. přivezl krásný a elegantní prototyp dvoumístného kupé, mistrovsky míchajícího moderní prvky s rysy původní Alfy Romeo (1967) designéra Franca Scaglioneho. Každý z tehdy postavených 18 kusů dodnes uvádí publikum v úžas. Nadšená malá parta mladých designérů Alfa Romeo Centro Stile je autorem „manifestu esenciální krásy“. Alejandro Mesonero-Romanos, šéfdesignér automobilky: „Projekt 33 Stradale je charakteristický omezeným počtem linií, smyslných a zároveň silných, schopných vzbudit silné emoce. Uvnitř, stejně jako v historickém voze, mohou řidič a spolujezdec zažít autentický přístup k řízení zcela očistěný od všech interakcí, jaké jsou vyžadovány v konvenčním voze. Na středové konzole se nachází omezený počet ovládacích prvků.“ Volant, zbavený zbytečných tlačítek, je základním komunikačním prostředkem řidiče s vozem. Dvěma turbodmychadly přeplňovaný motor V6 2,9 litru (456 kW/620 k) pomůže dosáhnout rychlosti až 333 km/h a zrychlit z 0 na 100 km/h pod 3 sekundy. Alternativně šlo objednat bateriový elektromobil (551 kW/750 k) s dojezdem 450 km. K dispozici jsou jízdní režimy „Strada“ a „Pista“. Zrodí se 33 beznadějně vyprodaných kusů. Každý zákazník využil možnosti individualizace v rámci nového programu Alfa Romeo Bottega (= řemeslná dílna). Kupé má uhlíkový rám a karoserii z uhlíkových kompozitů. Do realizace je zapojena Carrozzeria Touring Superleggera. Odhaduje se, že minimální cena překročí hodnotu 25 milionů korun.

Foto: Jiří Fiala

AGTZ Twin Tail

AGTZ Twin Tail (2024) měl světovou premiéru v asi kilometr a půl vzdálených zahradách a vilách přidruženého podniku FuoriConcorso. V projektu spojily síly Zagato, Alpine a firma La Squadra, polský distributor vozů Ferrari, Pagani, Koenigsegg a Bugatti pod vedením zakladatele Jakuba Pietrzaka. Novinkou vzdali hold Alpine A220 z roku 1969. I když nesplnila sportovní očekávání, stala se dlouhá A220 ikonou. Inspirovala Jakuba Pietrzaka k zorganizování vývoje vozu AGTZ Twin Tail. Základem je soudobá A110 s nezměněnou mechanikou, ale upravenou přídí a značně prodlouženou zadní partií s „kammovou zádí“ s rozměrným zadním difuzorem s vodorovnými štěrbinami. Nad zadními blatníky dominují hranaté výdechy. Centrální výfuk umocňuje agresivní vzhled. Zagato si neodpustil charakteristické dvojité vyboulení střechy. 650 tisíc eur není málo peněz, ale tvůrce doufá, že o prodej konečného počtu 19 často individualizovaných vozů nemusí mít obavy.

Foto: Jiří Fiala

Převzato z časopisu

Fotogalerie