Historie
The Henry Ford - Americká chlouba
Helena Hyanová, Tom Hyan 26.04.2011 00:49
K nejlepším stánkům historie (a to nejen automobilové) patří v Severní Americe organizace The Henry Ford, která sdružuje neméně než pět unikátních atrakcí v okolí Detroitu…
Henry Ford byl ryzí kapitalista, jací se dnes už nerodí. Zároveň však také člověk s obrovským rozhledem, mecenáš a filantrop. Anebo se snad domníváte, že by dnes někdo, kdo sníží výrobní náklady, snížil také cenu výrobku a zdvojnásobil dělnictvu výplatu? K jeho dalším dobročinným kouskům patří záchrana symbolů americké kultury a amerického průmyslového zázraku. Před více než osmdesáti lety, přesně 27.září 1928, položil za asistence Thomase A.Edisona základní kámen neobyčejného muzea, které pojmenoval The Edison Institute na počest svého přítele, držitele více než 1200 patentů. Teprve po Fordově smrti byl Edisonův institut přejmenován na Henry Ford Museum.
Také Henry Ford drží prvenství, samozřejmě v automobilovém průmyslu. Žádná jiná značka totiž nevyrobila za celou historii více automobilů; přestože Ford bojoval dlouho o prvenství s General Motors, tak produkce tohoto posléze většího podniku byla rozdělena do několika značek, které objem produkce Forda nepřekonaly. Henry Ford (1863 – 1947), syn irského emigranta z okolí Corku, nebyl hned odpočátku úspěšný. Nejprve pomáhal otci na farmě v Michiganu, opravoval zemědělské stroje a také si vydělával jako údržbář parních strojů. V září 1891 dostal práci u Edison Illuminating Co. v Detroitu, o dva roky později už byl šéfinženýrem (a narodil se mu jediný syn Edsel), a to podnítilo jeho zájem o stroje. Ve zděné dílně za obytným domem na 86 Bagley Avenue, kde žila Fordova rodina v letech 1893 – 1897, postavil první automobil Quadricycle, jenž poprvé předvedl veřejně v červnu roku 1896, kdy musel probořit cihlovou zeď, aby stroj dostal z dílny…
Tak začala Fordova cesta k automobilu. První dva pokusy o průmyslovou výrobu skončily krachem, když Detroit Automobile Co. zanikla nedlouho poté, co ji Henry opustil pro neshody se společníky, a ani další Henry Ford Co. (1901 – 1903) neuspěla. Teprve třetí pokus, Ford Motor Company na Mack Avenue v Detroitu, od roku 1903 vytrvala a je základem dnešního koncernu. V prvním roce se vyrobilo 1708 vozů typu A (označení A se pak objevilo koncem dvacátých let znovu), na Mack Avenue bylo přistavěno další patro, ale ani to nestačilo, a tak se společnost koncem roku 1904 stěhovala do Piquette Avenue Plant (dnes je historickou památkou; viz reportáž v AR 4/’08). Už o pět let později začala stavba obří továrny v Highland Parku na Woodward Avenue, kde se před sto lety rozběhla pásová výroba. Přesun do nedalekého Dearbornu znamenalo dobudování dalšího obrovského komplexu River Rouge Plant (viz AR 3/’05), kde v roce 1935 pracovalo sto tisíc lidí. Ve své době měl komplex River Rouge logiku, vznikaly tam automobily od zpracování železné rudy až po vyjetí z linky za 28 hodin! Ford soustředil výrobu oceli, skla, pryže a dalších materiálů přímo do River Rouge, kam dovážely suroviny vlastní železnice a lodě…
Ford Model T postavil na kola nejen Ameriku, ale doslova celý svět. Více než patnáct milionů automobilů jediného typu, se shodným motorem a převodovkou, vyrobených v letech 1908 – 1927, znamená nikým nepřekonaný rekord (všechny ostatní vozy se během let měnily, první VW Brouk je od posledního velmi odlišný). Následoval Model A, s nímž byla v prosinci 1928 převedena automobilová výroba z Highland Parku do River Rouge, a jenž se stal v rámci hospodářské pomoci také prvním úspěšným ruským automobilem (GAZ A), když v Rouge záhy přešli na slavný Ford V8, který byl revolučním přerodem ze čtyřválců na osmiválec (motor flathead V8, tedy s rozvodem SV, se vyráběl až do šedesátých let). Další historie už je velmi dobře známá, jména amerických i evropských modelů se stala legendami. Vzpomeňme jen Thunderbird, Falcon, Fairlane, Galaxii, Mustang, Taunus, Taurus, Cortinu, Fiestu, Sierru, Transit, F 150, Escort, Mondeo, Focus…
Bohatou historii připomíná organizace The Henry Ford, která sdružuje v Dearbornu pět hlavních atrakcí, jimiž jsou Henry Ford Museum, živý skanzen Greenfield Village, exkurze do Rouge Factory (nyní vyrábí hlavně pikapy F 150, nejúspěšnější americké automobily všech dob), biograf IMAX Theatre a speciální knihovnu Benson Ford Research Center. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 21.října 1929 za přítomnosti vzácných hostů včetně prezidenta Herberta Hoovera, průkopníka letectví Orvilla Wrighta a největšího vynálezce Thomase Alvy Edisona. Návštěva každého z těchto stánků The Henry Ford je jedinečným zážitkem, jemuž je třeba věnovat dostatek času…
Mezi návštěvníky s dětmi je samozřejmě nejpopulárnější Greenfield Village v těsné blízkosti muzea, kde na ploše více než 90 akrů (akr = 4047 m2) ožívá bohatá historie let dávno minulých. Henry Ford tam přenesl svůj rodný dům, ale i první továrny včetně Edisonovy laboratoře a dílny bratří Wrightů, farmy, mosty, elektrárny, větrné i vodní mlýny, železniční točnu, kostely, hostince a vše, na co si jen vzpomenete! Jeden den zdaleka na prohlídku nestačí, ani na vychutnání všech atrakcí. Jednou jsme se svezli v originálu Ford Model T, jindy objeli areál parním vlakem (nejstarší lokomotiva ve službě je z roku 1873). U Edisona jsme pozorovali žhavení prvních žárovek, prošli se zastřešeným mostem (Ackley Covered Bridge přivezen z Pensylvánie v roce 1938), zhlédli Quadricycle otvorem ve vybořené cihlové zdi, navštívili Websterův dům, v němž Noah Webster tvořil svůj slavný slovník (přes sedmdesát tisíc hesel, měl přes tisíc knih, zemřel roku 1843), zastavili se na snack v Owl Night Lunch jako strojník Henry Ford, či zašli na dobový oběd do Eagle Tavern z roku 1831 (jaké bylo naše překvapení, když obsluhující paní v kroji na nás promluvila česky a hned jsme měli slevu!), nahlédli do kaple Martha-Mary, obdivovali kolotoč Herschell-Spillman z roku 1913 i z Anglie dovezenou Cotswold Cottage, kámen po kameni rozebranou a v roce 1929 v Greenfield Village znovu složenou… Nelze popsat všechny atrakce, to se musí vidět!
Co dodat? Muzeum s replikou fasády Philadelphia Independence Hall tvoří jediná obrovská místnost o výměře osmi akrů. Vedle slavných automobilů tam najdete letadla, lokomotivy, kočáry, traktory, parní stroje, domácí spotřebiče, nábytek, nádobí, futuristický dům Dymaxion, roboty, jízdní kola a bůhví co ještě; vyplatí se vrátit, exponáty se obměňují. Ani v IMAX Theatre se moc neuklidníte, záhy se za 3D projekce řítíte po terénním polygonu včetně patřičných vibrací. Prostě zážitky…
Zdroj: Automobil 03/11
Autor: Tom Hyan a Helena Hyanová