AUTOMOBILOVÉ MUZEUM MONACO – Automobily ve skále

Monacká vládnoucí knížecí rodina měla vždy velkou slabost pro automobily. Kníže Pierre, vévoda z Valentinois, inicioval roku 1929 založení Velké ceny, jíž se osobně zúčastnil ve voze Torpedo.

Jeho syn, kníže Rainier III. (1923 – 2005), vyzdvihl závod na jeden z nejprestižnějších na světě, podporoval Rallye Monte Carlo a roku 1997 založil Historic Grand Prix. Od konce 50. let sbíral automobily. Pamatujeme, jak se stal patronem výstavy „1997: The Year of the Hispano-Suiza“ u příležitosti ženevského autosalonu 1997, kterou osobně zahájil. Do sbírání se zapojil také jeho syn, kníže Albert II., současná hlava knížectví. Garáže v knížecím paláci se velmi rychle zaplnily dalšími a dalšími přírůstky. V roce 1993 se kníže Rainier III. rozhodl, že sbírku zpřístupní veřejnosti. Do strmé skály v Terrasses de Fontvielle nechal zabudovat terasu a vytesat rozsáhlé podzemní prostory, v nichž sídlí „Monaco Top Cars Collection“, jak se muzeum oficiálně nazývá. Exponáty usadili na ploše 5000 m², rozdělené jsou do pěti bezbariérově propojených výškových úrovní.

Díky tomu je to zde vzdušné a přehledné. Původní sbírka čítala přes 100 vozidel. Kníže Albert II. se roku 2012 rozhodl k radikálnímu řezu, když 38 vozidel z různých období prodal v aukci. Zvláštní příchuť expozicím dává fakt, že mnohá vozidla si knížecí rodina pořídila pro běžné ježdění, jiná dostala darem. Sbírku chronologicky zahajuje šestice kočárů z let 1865 až 1905, vyrobených v Paříži. Používali je pro ceremoniální (otevřená regalia) a sportovní účely i pro cesty na dlouhé vzdálenosti. Tehdy měly úpravu pro spaní (coupé-dourmeuse) nebo je odstrojili pro přepravu lehčích předmětů (wagonette). Nejstarším automobilovým exponátem je De Dion Bouton Type R (CV 6) z roku 1903 se stojatým jednoválcem. Kníže jej osobně řídil na legendární vzpomínkové jízdě Londýn – Brighton. Na motocyklu Humber (300 cm³) v letech 1902 až 1904 kníže Albert I. vyjížděl do Monaka a Francie. Pokračujeme kolem dvoumístného sportovního Panhard & Levassoru Typ U2-18/30 HP se čtyřválcem 4,1 l (96 km/h), jediného dochovaného na světě, a postupujeme ke žlutému dvouválcovému cyclecaru Super (1911). Dvouválcový Renault, Typ AX (7 CV), pochází z roku 1911. Sekundují mu mohutný Humber Beeston (1911) poháněný čtyřválcem ve třídě 17 daňových koní (17CV) a francouzský Unic (1916), Typ Torpedo. Skupinku nejstarších automobilů uzavírá Napier T78 (1914) vybavený řadovým šestiválcem 6,2 l (40 k, 110 km/h).

Automobily po první světové válce reprezentují uzavřený vůz dnes již neznámé značky Bellanger Fréres (1921). Francouzská továrna bratří Bellangerových v letech 1912 až 1925 vyráběla letadla a souběžně s nimi, jako vedlejší produkt s taktem jeden denně, i tisícovku taxíků, které se uplatnily zejména v Paříži a Londýně. Vystavený Typ Al si pořídil kníže Albert. Vedle stojí Mathis, Typ SBA (1922), dámský žlutý Citroën C3 (1921), Renault Typ KJ1 (1922), vznešené Delage Typ 08/15 (1934), Hotchkiss Typ 411 (1933), ale i zástupci amerických značek Ford, Lincoln a Packard. V té době všechny vládnoucí rody, jež něco znamenaly, musely mít Rolls-Royce. Kníže Albert I. si pořídil černý Ghost (40/60 HP) se zlatými detaily karoserie až krátce před smrtí roku 1921. Monacké muzeum předvádí několik dalších majestátních vozů této prestižní značky: americký a britský Phantom I (1927) v několika karosářských verzích a Twenty (1927). Prestiž rodiny zvyšovala také Hispano Suiza Typ H6B (1928) v daňové třídě 32CV, poháněná šestiválcem. Malé francouzské čtyřválce Rosengart dostal kníže darem přímo od manželky výrobce, paní Gabrielle Rosengartové. Jsou to hnědočerný tudor Typ LR4-R1 (1940), červeno-bílý kabriolet Typ LR4N2 (1937) a nádavkem ještě řadový čtyřválec 747 cm³. Poválečné vzorky oscilují mezi velikými americkými automobily a evropskou reprezentací Mercedes-Benz, Bentley a Rolls-Royce Silver Cloud (1956), který dostal knížecí pár jako svatební dar.

K oficiálním ceremoniálním účelům sloužila limuzína Daimler DS 420 (1970) i darované černé vozy Cadillac Type 62 (1953) a Type 67 Sedan (1961) nebo oblíbenec knížete, Chrysler Berline Imperial (1956). Vozu se dostalo cti sloužit americké herečce Grace Kellyové a (budoucí) manželce Rainiera III. při její první oficiální návštěvě knížectví. Velmi si oblíbila jízdu Austinem FX3 London TaxiCab, jenž roku 1952 nahradil zmíněné taxi Bellanger Fréres. Urozená rodina ovšem používala také plebejská auta jako Citroën 2CV (Rainier III.), Morris Minor (jedno z prvních Mini z roku 1952, které ráda řídila princezna Charlotte), Renault 4CV či plážovou Ghia Jolly 600. Pozornost patří rovněž polopásovému expedičnímu Citroënu s vlekem (Typ AC4 Kegresse, 1929) či pásovému vozidlu, patrně tomu, s nímž 16. dubna 2006 pokořil Albert II. severní pól. V popisu vynecháváme větší skupinu sportovních a závodních automobilů (jako Ferrari, Dino, Lamborghini, Maserati, Jaguar, Cisitalia), jež „darovali Monačané svému knížeti“ roku 1997. Doplňují je světový rychlostní rekordní kluzák (2009, šestiválec Mercury 2,5 l, 256 km/h) desetinásobného mistra světa Guida Cappelliniho nebo dakarské Mitsubishi Pajero (1984). Co ale jinde neuvidíte, to je prototyp ALA 50 domácí značky Monte Carlo (2004, motor V8 MCA 4,5 l/650 k z Alfa Romeo 8C přestavěli roku 2008 na metan). Vrcholem pro mnohé (jsme přece v Monte Carlu) bude bohatá kolekce monopostů F1 spjatých většinou s místní Grand Prix. Nechybí ani Formula-E „Special Edition“ domácí značky Venturi. Přehledné muzeum s řadou zajímavých vozidel působí poněkud neosobním a díky až širokému záběru roztříštěným dojmem. Vaše snaha koupit si zde cokoli a dozvědět se o vystavených vozech více vyjde naprázdno. K utrácení za automobilie doporučujeme spíše Rue Grimaldi s obchody autoklubu (rallye, F1, historici) nebo maranellské Ferrari (F1). Muzeem automobilů proběhnou rodinky s dětmi za půl hodiny a stihnou ještě sousední muzeum známek, mincí nebo mini ZOO. Dospělé vstupné stojí 6,5 eur a minimálně tolik bude stát parkovné, a to k muzeu ani nedojedete. Vedou sem nové kolonády s miniparky a výhledy na knížecí palác a přístav Cap d’Ail. Navzdory výše uvedenému určitě nebudete prohlídky litovat.

Převzato z časopisu

Fotogalerie