Peugeot 202 (1947) a 302 (1938) – Přehlížená kráska

V dnešním provozu působí jako zjevení přitažlivě kombinující modernu a více než osmdesátileté stáří. Dvojková série řad 2, 3 a 4 představuje jeden z designově nejzajímavějších automobilů, jaký Peugeot ve své historii stvořil.

Existují setkání, které ve vás za­nechají hluboký dojem. A když Josef Holakovský odkrývá plachtu v jedné ze svých menších garáží, není pochyb o tom, že tohle bude jedním z nich. Postupně se objevuje úzká silueta s výrazně skloněnou maskou, skrz niž prosvítají dva velké světlomety, po francouzsku osazené žlutými žárovkami. Na horní hraně se řítí vpřed lev coby symbol značky Peugeot v provedení pro 30. léta a za poměrně dlouhou kapotou vykukuje malé čelní okno rozpůlené na dvě části, jež vypadá, že se sem nastěhovalo z letadla.

Design je to mimořádně zajímavý. Právě tvary karoserie dělají z dvojkových modelů řad 2, 3 a 4 nesmírně atraktivní stroje. Bylo tomu tak ve třicátých letech, kdy přišly na trh, a nic se na tom nezměnilo ani v současnosti. Tedy kromě skutečnosti, že je v provozu opravdu nepotkáte každý den. Pro Peugeot 302 to platí dvojnásob. Z této generace vozů francouzské automobilky je to ten nejvzácnější. Vyráběl se pouze v letech 1936 až 1938. Do dnešních dnů jich proto přežilo poměrně málo. Přesto takové vozy najdeme i v české kotlině.

Proč právě 302 a ne třeba známější 402, který by měl být ještě lepší? Není za tím žádný speciální příběh, ani dlouhá léta pracného hledání. Josef nehledal 302, 302 si našla jeho. „Nejprve jsem koupil 202, potom následoval motocykl Peugeot a pak můj francouzský kamarád usoudil, že potřebuji už jenom Peugeoty, a tenkrát přivezl tuhle 302. Já jsem měl péráka se sajdou. Jemu se líbil, tak jsme udělali směnu,“ začíná Josef vyprávění o své cestě ke sbírce vozů Peugeot, včetně zmíněné 202. A nejen těch. Vlastní také spoustu dalších předmětů, jež tato značka ve své 210 let dlouhé historii vyráběla. Od malých mlýnků po tříkolku.

Model 302 pořídil před delší dobou ve stavu započaté renovace. Později ještě koupil jedno šasi bez karoserie. Vůz byl registrován 11. května 1938, původním majitelem byl jistý hoteliér Vincent Roca. Podrobnější historie vozu ale není bohužel známá. V případě Peugeotu 202 v užitkovém provedení UH jde o automobil z roku 1947. V běžném provozu byl až do roku 1981, kdy jej Josef pořídil. Na pohled nejde o tak krásný kus, jako tomu je u 302, ale na druhou stranu je stále ve zcela původním stavu.

Typ 302 je technicky spřízněný s větším modelem 402. Ten se z dvojkových Peugeotů představil jako první, v roce 1935. Vývoj byl ovšem zahájen o dva roky dříve. Cílem bylo připravit vůz, který v době klesajících prodejů zaujme. Tuhle vizi podpořil v roce 1934 Citroën, když představil revoluční model Traction Avant, nabízející jak pohon předních kol, tak samonosnou a elegantně uhlazenou karoserii. Peugeot odpověděl vzhledově neméně atraktivním automobilem. Všeobecně se má za to, že inspirací mu byl Chrysler Airflow. Moderně pojatou karoserii ale ne tak docela doprovází moderní technika. Peugeot 402 stojí na páteřovém rámu a například brzdy ještě nejsou kapalinové, nýbrž využívají lanka. Přesto bylo přijetí na pařížském autosalonu v roce 1935 velmi vřelé. Peugeot nachystal hned několik karosářských variant včetně nádherného kupé nebo kabrioletu Éclipse, což byl jeden z prvních předchůdců dnešních vozů s pevnou skládací střechou.

Menší alternativou, posazenou mezi 201/2 a 402, byla právě 302, jenže ta se na pařížském autosalonu roku 1936 už tolika pozornosti nedočkala. Ještě menší přízeň si získala u tisku. Zřejmě byla považována pouze za zmenšené provedení již známého modelu, což byla do značné míry pravda. Je docela škoda, že automobilka neponechala pod kapotou dvoulitr o výkonu 40 kW (55 k), který využívala 402. Na jeho místo se nastěhovala menší sedmnáctistovka naladěná na 32 kW (43 k). I když, jak se to vezme. Existoval ještě model 402 Legere, kombinující přední část i s agregátem ze 402 a kompaktnější karoserii 302. Motor každopádně pohání přes v té době běžnou třístupňovou převodovku kola ­zadní nápravy. Několik exemplářů pravděpodobně vzniklo také s převodovkou Cotal s elektromagnetickou spojkou a předvolbou. Kromě klasického čtyřdveřového sedanu existoval ještě polokabriolet. Ve srovnání se 402 nebo 202 je ale „třistadvojka“ co do počtu nabízených verzí skutečná chudinka.

Očekávání ze strany automobilky nebyla malá, jenže reálné prodeje je nenaplnily. Nejvíce vozů se prodalo krátce po světové premiéře. Definitivní konec modelu přišel v roce 1938. V té době Peugeot evidoval 25 083 vyrobených exemplářů. Pro srovnání, 402 bylo vyrobeno přibližně 75 tisíc a modelu 202 vzniklo bezmála 140 tisíc kusů.

Peugeot 302 a jeho sourozenci nabídnou kromě nepřehlédnutelné karoserie také další zajímavé detaily. Třeba znak automobilky na zadních blatnících by klidně mohly dostat modely současné produkce, protože působí velmi moderně. V případě lva umístěného na horní hraně velké masky nejde pouze o design. Tento detail slouží zároveň jako klička. Když hlavu otočíte na stranu, odjistíte masku, kterou pak můžete sejmout. Tím se dostanete k světlometům.

Interiér za vnější karoserií rozhodně v ničem nezaostává. Bohaté čalounění, pohodlná sedadla a také leskle černá palubní deska s rychloměrem umístěným hluboko pod volantem, takže je pro řidiče skoro nečitelný. Měkká zadní sedadla vypadají od pohledu lákavě, dozadu se ale hůře nastupuje. Dílem kvůli malému úhlu otevírání dveří, dílem kvůli loketní opěrce umístěné na sedáku těsně vedle dveří. Interiér je obecně velmi úzký. Jen těžko věřit tomu, že tento automobil měl ve svém původním technickém průkazu uveden počet míst k sezení 5.

Jakmile se do tohoto trochu stísněného prostoru uzavřete, dýchnou na vás třicátá léta naplno. Doprovod vám u rozjímání budou dělat hlasitě tikající hodiny. Než vyrazíte, je potřeba drobná instruktáž. Jak tomu bylo ve Francii zvykem, světlomety se rozsvěcí otočným ovladačem uprostřed volantu. První poloha rozsvítí jednu „pozičku“, druhá obě dvě, třetí pak samotné světlomety. „Táhlo s písmenem S je sytič,“ upozorňuje Josef. Startuje se táhlem s písmenem D (Démarrer, z francouzštiny start). Dalo by se to uhodnout. Tenhle knoflík nese nejsilnější patinu.

Čtyřválcová sedmnáctistovka naskočí na první otočení. Nesynchronizovaná jednička jde malinko ztuha, ale obecně je převodovka překvapivě přesná. Jednička je velice krátká, stejně jako dvojka. Dynamicky na tom Peugeot 302 není špatně, ostatně maximální udávaná rychlost je za hranicí 100 km/h. Klidnější tempo je ale samozřejmě lepší. Více se hodí k obecně velmi komfortnímu podvozku, schopnému vypořádat se bez nejmenších potíží s polní cestou. Nažehleného asfaltu ve 30. letech moc nebylo. Mimochodem, Peugeot využíval už v třicátých letech nezávislé zavěšení předních kol. Jako první ho dostala 201. Zvyk vyžadují pouze lankové brzdy. Nedá se říci, že by vůz brzdil špatně, jen chvíli trvá, než se lanka natáhnou a brzdy se dají do práce.

Sourozenci modelu 302 měli větší štěstí. Peugeot 402 se vyráběl také během války. Jeho produkce skončila až v roce 1942. Nejmenší 202 pak dokonce válku přežila. Tento typ začal sjíždět z výrobní linky v Sochaux začátkem roku 1938. Dlouhý byl jen 4,1 m a pod kapotou měl zážehovou jedenáctistovku o výkonu 22 kW (30 k). Podobně jako u 402 se i zde nabídka karoserií rychle rozšiřovala a narostla do úctyhodných rozměrů. Existovaly šasi s kabinou, dvoumístný furgon, kombík, pracovní pick-up nebo malá dodávka přezdívaná „paquet de tabac“, neboli tabatěrka. Kvůli nedostatku surovin vznikla rovněž provedení označená jako G2Y a G2X s karoserií vyrobenou ze dřeva. Na „svědomí“ je měla společnost SIOP (Sté Industrielle de ­l‘Ouest Parisien), která stavěla na základech 202 také sanitky.

Peugeot 202 je coby levnější alternativa k typům 302 a 402 jednodušší. Kromě motoru o objemu 1,1 l s rozvodem OHV má jednodušší kapotu otevíranou v celku s maskou, čelní okno je nedělené a na bocích motorového prostoru jen jeden pár větracích otvorů. Interiér „našeho“ užitkového provedení UH je ryze spartánský. Dvě jednoduchá sedadla, jeden centrálně umístěný ukazatel, a to je vše. Kabinu odděluje od korby jen kus látky a jak říká Josef, topení zde chybí úplně. Jízda v zimě nebyl žádný med.

Dynamika je o poznání horší než u dražší 302. To nakonec ale není až tak překvapivé. Jde přece o dávného předchůdce kompaktních řad 208 a 308. Také u dnešních následovníků bývají dynamické rozdíly značné. Jen se vše posunulo do trochu jiné dimenze. Nenaložená zadní náprava užitkového Francouze má na velkých nerovnostech tendenci skákat a brzdy předvádějí zhruba podobný výkon jako u staršího sourozence. Protože ale pick-up pochází až z období po válce, brzdová soustava je kapalinová. Jde zkrátka o pracanta. Nakonec i Josef vzpomíná, jak s ním před lety odvezl asi tunu písku.

Parkujeme valníček i nádhernou 302 na zahradu. Majitel mi ještě ukazuje své další poklady v čele s krásným, a ještě starším sportovním Peugeotem 172 s karoserií Grand Sport, jenž je těsně před dokončením renovace. Vidět to na něm není, údajně jde o mechanické drobnosti. „A kdy bude 402,“ ptám se s narážkou na kompletaci sbírky Peugeotů dvojkové řady. „Já jsem ji měl, šílenou trosku, to byl vrak. Totálně rezavý,“ vysvětluje Josef a pokračuje. „Říkal jsem si, že třeba někdy, ale na takhle velké projekty už nemám sílu, tak jsem to prodal.“ Vzápětí mi ale ukazuje v garáži Panhard, na který se už chystá.

Peugeot 302 představuje jen malý střípek z více než 210 let dlouhé historie značky. Do značné míry je zapomenutý a možná i trochu přehlížený, rozhodně ale není nezajímavý a po stránce designu je opravdu krásný. Platí to také o menší 202. Nakonec při porovnání s řadami 201 a 301 jsou „dvojky“ minimálně na pohled obrovským skokem vpřed. Takových poté Peugeot ve své historii ještě udělal řadu.

Peugeot 202 UH (1947)

Poháněcí soustava
Kapalinou chlazený řadový čtyřválec uložený vpředu podélně, OHV 2V; 1133 cm³ (ø 68,0 x 78,0 mm), 22 kW (30 k)/4000 min^-1; třístupňová manuální převodovka, pohon zadních kol.

Podvozek
Celokovová karoserie, dřevěná valníková nástavba, páteřový rám; listová pera vpředu i vzadu, kapalinové bubnové brzdy.

Rozměry a hmotnosti
Rozvor 2450 mm; d/š/v 4500/1660/2080 mm; pohotovostní hmotnost 1110 kg, palivová nádrž 55 litrů.

Provozní vlastnosti
Nejvyšší rychlost 70 km/h; spotřeba 10–11,5 l/100 km.

Peugeot 302 (1938)

Poháněcí soustava
Kapalinou chlazený řadový čtyřválec uložený vpředu podélně, OHV 2V; 1758 cm³ (ø 78,0 x 92,0 mm), 33 kW (44 k)/4000 min^-1; třístupňová manuální převodovka, pohon zadních kol.

Podvozek
Celokovová konstrukce, páteřový rám; listová pera vpředu i vzadu, bubnové brzdy ovládané lanky.

Rozměry a hmotnosti
Rozvor 2880 mm; d/š/v 4500/1570/1530 mm; pohotovostní hmotnost 1172 kg, palivová nádrž 53 litrů.

Provozní vlastnosti
Nejvyšší rychlost 105 km/h; spotřeba 11–12 l/100 km.

Převzato z časopisu

Fotogalerie