50 let BMW řady 5 (E12) – Úspěšný start

První generace BMW řady 5 měla premiéru před 50 lety a stala se prvním vozem BMW s novou logikou označování a novým stylem designu. Pro svoji automobilku byla po modelech Neue Klasse a 02 další trefou do černého. 

Rok 1972 patří mezi nejvýznamnější milníky mnichovského BMW. Otevřelo v něm svoji tehdy novou správní budovu, známou podle jejího vzhledu jako čtyřválec, ale současně byla založena závodní divize BMW Motorsport. Navíc se ukázalo první elektrické BMW postavené na základě typu 1602 a premiéru měl také originální koncept BMW Turbo. Kromě toho ale měla v září na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem premiéru také první generace BMW řady 5. Výrobní program své automobilky jako první jednoznačně strukturovala a rozdělila na jednotlivé modelové řady, jejichž číslo je v názvu daného typu uvedeno jako první. Na ně navazovala dvojice čísel označující objem motoru – již od konce 70. let se ale toto pravidlo příležitostně porušovalo a číslo udávalo spíše úroveň výkonu než samotný přesný zdvihový objem. Automobilka ve svých pramenech uvádí, že číslo 5 pro svůj středně velký typ zvolila jako poctu poválečným typům, jako byla například limuzína 501 nebo sportovní roadster 507.

Foto: BMW

Řada 5 nevznikla jako blesk z čistého nebe, ale plynule navázala na úspěšné tažení modelů Neue Klasse představených v roce 1962, jež byly pro BMW z obchodního hlediska, ale také z pohledu image zcela zásadní. Právě tyto vozy, které je možné označit jako nultou generaci řady 5, ukázaly ve své době moderní podobu sportovně navrženého čtyřdveřového sedanu. V průběhu šedesátých let se postupně představily odvozené verze, jež se staly předchůdci současných řad 4, 3, 8 a 7. Konkrétně šlo o čtyřválcová kupé 2000 C a 2000 CS (1965), zkrácené dvoudveřové modely řady 02 (1966), šestiválcová kupé řady E9 (1968) a šestiválcové sedany s kódovým označením E3 (1968).

První generace řady 5 (E12) byla po čistě technické stránce evolucí modelů Neue Klasse. Klasická koncepce s vpředu podélně uloženými motory a pohonem zadních kol byla samozřejmostí, avšak zavěšení předních kol pomocí příčných ramen a vzpěr MacPherson, stejně jako zadní náprava s kyvnými rameny, bylo řešením odvozeným od předchůdce. Automobil ale dostal řízení ZF s oběhem kuliček, jež bylo lehčí, nová generace také byla o 120 mm delší (4620 mm), o 15 mm širší (1690 mm) a o 20 mm nižší (1425 mm). Současně stála na rozvoru prodlouženém o 86 mm na hodnotu 2636 mm. Novinkou u BMW byly poprvé použité předdefinované deformační zóny, významně zvyšující bezpečnost posádky, u jejichž návrhu se poprvé v rámci BMW používaly výpočetní metody s využitím počítačů. Přítomnost deformačních zón BMW akcentovalo i na konceptu Turbo odlišným lakováním jeho přední a zadní části.

Foto: BMW

Na skutečnost, že BMW pracovalo na nástupci sedanů Neue Klasse, tedy modelech 1600, 1800 a 2000, jako první upozornila v roce 1970 designérská studie Garmisch, kterou na podvozku modelu 2002ti navrhl Marcello Gandini, tehdy pracující pro studio Bertone. Dvoudveřové kupé mělo design modelů BMW posunout dále. Nakonec se ale z tohoto konceptu použily jen určité prvky, design finálního vozu byl dílem designéra Paula Bracqua. Tento Francouz, pro nějž byla řada 5 první prací pro BMW, dříve pracoval například pro automobilky Mercedes-Benz a Citroën. Základními stylistickými prvky byly nízká boční linie a velká prosklená plocha, současně se zde v nové podobě objevily dvojité kruhové přední světlomety či takzvaný Hofmeisterův záhyb zadního C sloupku.

Řada 5 se představila se čtyřválcovými motory M10 vyvinutými pro jeho předchůdce. Zpočátku šlo rovnou o dvě původně nejvýkonnější varianty s objemem 2,0 litru. BMW 520 s karburátorem nabídlo 85 kW (115 k), zatímco BMW 520i díky vstřikování Kugelfisher disponovalo výkonem 96 kW (130 k). Až se zpožděním se představila také základní varianta 518 se čtyřválcem 1,8 litru o výkonu 66 kW (90 k). Již od počátku vývoje ale byla řada 5 navržena pro použití šestiválcových motorů, díky nimž měla být propojujícím článkem mezi menším typem 02, později řadou 3, a typem E3, nahrazeným v roce 1977 první generací řady 7.

Foto: BMW

Šestiválce na sebe nenechaly dlouho čekat, první z nich se v modelu 525 objevil hned v roce 1973 a nabídl výkon 107 kW (145 k). Šlo o motor M30 z rodiny „velkých“ šestiválců, který o rok později doplnila větší verze 528 s výkonem 121 kW (165 k). Šestiválcová srdce pod kapotou se od čtyřválců odlišovala šípovitým vyboulením kapoty motoru, jež byla u čtyřválců plochá.

V roce 1976 prošla řada 5 celkovou modernizací, vzhledově rozpoznatelnou podle vyšších ledvinek masky chladiče, na něž v horní části navazuje zvýšená střední část kapoty motoru. Současně došlo pro zvýšení bezpečnosti k přesunutí plnicího hrdla nádrže ze zadního čela do pravého zadního blatníku, což umožnilo použít větší zadní skupinové svítilny. Varianty od 525 výše dostaly kolem přední části tenkou chromovanou ozdobnou lištu. Důležitou změnou ale byla náhrada motoru u variant 520, protože čtyřválec M10 nahradil zbrusu nový „malý“ šestiválec M20, jenž právě v řadě 5 oslavil svoji premiéru. Tento motor se ve výrobním programu BMW následně objevoval až do první poloviny 90. let s objemy od 2,0 do 2,7 litru. Nový šestiválec nabídl výkon 90 kW (122 k). BMW postupně modernizovalo i své velké šestiválce, když je doplňovalo zejména vstřikováním paliva.

Foto: BMW

Zajímavou částí historie první generace BMW řady 5 jsou sportovně laděné varianty 530, 530i a 533i, které na přání připravovala závodní divize BMW Motorsport. V těchto vozech se používaly třílitrové jednotky ze sedanů (E3) 3.0S a 3.0Si a také 3,2litrový motor z kupé BMW 633CSi. Mezi další úpravy těchto modelů patřil zkrácený stálý převod, samosvorný diferenciál, výkonnější brzdy, sportovní sedadla nebo kola z lehké slitiny s pneumatikami s nižším profilovým číslem. Z této edice na zakázku stavěných vozů vznikla v roce 1980 série 1650 kusů modelů M535i s 3,5litrovým šestiválcem o výkonu 160 kW (218 k). Tento model byl předchůdcem „plnotučného“ BMW M5, jež se představilo v následující generaci řady 5 (E28), která měla premiéru v roce 1981.

V roce 1972 se nová řada 5 vyráběla v mnichovské továrně BMW, již od roku 1973 se ale její evropská produkce přesunula do továrny v Dingolfingu. Tu BMW koncem 60. let koupilo od Hanse Glase. Právě tento výrobní závod je hlavním producentem řady 5 dodnes. Více než 22 tisíc kusů první generace ale vzniklo také v továrně Rosslyn v Jihoafrické republice a z dovezených celků se několik stovek kusů smontovalo v Thajsku. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie