Historie
Honda Collection Hall – Nová historie
Tom Hyan 09.05.2012 14:51
Naši druhou zastávku u exponátů továrního muzea Honda Collection Hall na okruhu Twin Ring Motegi věnujeme prvním sériovým vozům této japonské značky…
Collection Hall byla otevřena na oslavu 50. výročí založení Honda Motor Company. Moderní budova muzea ukrývá v šesti velkých halách obou křídel (South Tower a North Tower) na 450 výrobků od nejrozšířenějšího motocyklu světa Cub až po první japonské automobily formule 1. Návštěvníkům nabízí také kavárnu, čítárnu, prodej suvenýrů a prohlídku dílny, v níž se stroje Honda renovují a restaurují. Ve třetím patře Severní věže najdete osobní automobily a motorové stroje Honda, jejichž výroba (pouze strojů) nedávno překročila sto milionů… Přestože ve srovnání s jinými automobilkami není výroba vozů Honda příliš dlouhá, může se automobilka pochlubit pestrou historií a řadou obchodních i sportovních úspěchů, nemluvě o technických inovacích, v nichž byla vždy průkopníkem už od výroby prvního motorového kola.
Před druhou světovou válkou Soichiro Honda ve své dílně vyráběl pístní kroužky, po válce podnik prodal Toyotě a založil laboratoř pro výzkum a vývoj spalovacích motorů a obráběcích strojů v Hamamatsu (Shizuoka), kterou v září 1948 přejmenoval na Honda Motor Co., Ltd., o dva roky později rozšířil o továrnu v Tokiu a zahájil sériovou výrobu prvních motocyklů. Další historie je dobře známá, 1959 překvapil účastí motocyklového týmu na slavné Tourist Trophy, v roce 1961 tam jeho stroje vyhrály třídy 125 a 250 cm3 a v roce 1962 jim už patřily první tituly mistrů světa. Tak začala cesta na pozici největšího světového výrobce motocyklů a spalovacích motorů…
Před padesáti lety se představily první automobily Honda, před čtyřiceti lety vyjel první Civic, nejúspěšnější typová řada s více než dvaceti miliony vyrobených vozů. Také u prvních automobilů vyšla Honda Motor Company z motocyklové konstrukce, připravila vysokootáčkové maloobjemové motory, chlazení vzduchem a finální převod řetězem! V říjnu 1962 debutovaly sympatický roadster Honda S360, později vyráběný v silnějších verzích S500, S600 a S800, a lehký užitkový vůz T360, vůbec první Honda na čtyřech kolech. Zatímco první roadster poháněl miniaturní kapalinou chlazený čtyřválec 354 cm3 DOHC o výkonu 24 kW (33 k)/9000 min‑1, u druhého byl stejný motor se sníženým výkonem na 22 kW (30 k)/8500 min‑1 uložen pod podlahou a teprve u nástupce TN360 se přešlo na vzduchem chlazený dvouválec OHC shodného objemu 354 cm3 i výkonu 22 kW (30 k)/8000 min‑1.
V té době to byly ovšem výkony doslova nevídané. V roce 1963 začala sériová výroba typem T360 (v srpnu) a S500 (v říjnu), který měl v karoserii S360 větší čtyřválec 531 cm3 DOHC o výkonu 32 kW (44 k)/8000 min‑1 se čtyřmi karburátory, řetěz poháněl zadní kola a vůz dosahoval rychlosti 130 km/h! Vývoj se ovšem nezastavil, S600 posílil na 606 cm3 a 42 kW (57 k)/8500 min‑1 v roce 1964, kdy navíc Honda vstoupila do závodů formule 1 s vlastním vozem a dvanáctiválcovým motorem; vyvrcholením řady roadsterů (a nyní i kupé) se stal typ S800, jehož čtyřválec 791 cm3 DOHC dával výkon 52 kW (70 k)/8000 min‑1.
Udávanou největší rychlost 160 km/h potvrdil francouzský závodník Jean-Pierre Beltoise dosažením průměru 160,941 km/h na autodromu Linas-Montlhéry v září 1966 s verzí S800 Coupé. Osmistovka už měla klasický pohon zadní nápravy hypoidním soukolím. V říjnu 1965 vyjelo kombi L700 pouze pro domácí trh, tentokrát se čtyřválcem 687 cm3 DOHC o výkonu 38 kW (52 k)/7500 min‑1, pohánějícím zadní kola. Sezonu 1965 (a éru jedenapůllitrové formule 1) uzavřel Richie Ginther vítězstvím ve Velké ceně Mexika (Honda RA272). Novou generaci osobních automobilů Honda představovaly malé vozy N360 a N600, vzduchem chlazené dvouválce OHC s pohonem předních kol. První debutoval v listopadu 1966 s motorem 354 cm3 o výkonu 23 kW (31 k)/8500 min‑1, druhý o málo později s větším dvouválcem 599 cm3 o výkonu 33 kW (45 k)/7000 min‑1.
S rozvorem náprav 2000 mm a celkovými rozměry 2955 x 1295 x 1345 mm to byl opravdu malý čtyřmístný vůz. Při hmotnosti 475, resp. 550 kilogramů dosahoval rychlosti 115 (přes 130) km/h. Byly to první japonské vozy, oficiálně dovezené do Československa, v našich závodech do vrchu záhy ve třídě A2 do 700 cm3 zrušily nadvládu Trabantů. Třetí řadou automobilů Honda byl první čtyřdveřový sedan 1300, představený koncem roku 1968, následovaný verzí 1300 Coupé v roce 1970, kdy byla uvedena také samočinná převodovka Hondamatic. Vzduchem chlazený řadový čtyřválec 1298 cm3 OHC byl uložen vpředu napříč a poháněl přední kola, s výkony 70 až 85 kW (95 – 115 k)/7500 min‑1 opět představoval špičku své třídy. V Československu se tento sedan objevil zásluhou závodníka Zdeňka Treybala. V sedmdesátých letech Honda přešla na kapalinou chlazené motory. První Life vyjel v roce 1971, první Civic o rok později a Accord v roce 1976.
Převzato z časopisu