Historie
MERCEDES-BENZ TŘÍDY S – Cesta ke třídě S
Tom Hyan 29.01.2018 06:05
Historie
Velké automobily Mercedes-Benz patřily vždy k průkopníkům technických inovací. Třída S loni oslavila 45. výročí, ale její historie je mnohem delší...
V červenci 2013 přišla na trh nová generace třídy S (viz AR 7/’13), od roku 1972 v pořadí už šestá (kódové označení W/V222), vyvinutá s reklamním sloganem Best or nothing (Nejlepší nebo nic). Celkovými rozměry se proti předchůdci liší jen minimálně, rozvor náprav zůstal shodný. Základem je nyní prodloužená verze s rozvorem 3165 mm (V222), odvozená kratší má 3035 mm (tedy W222), ale přišly i další varianty včetně Mercedes-Maybach (X222; viz AR 2/’15), náhrady za po deseti letech zrušený luxusní typ, pro nějž byla nedávno obnovena samostatná německá značka Maybach. Celková délka nové -S-Klasse činí 5246, resp. 5116 mm, na jaře 2017 prošla faceliftem a důslednou modernizací, která přinesla návrat k řadovým šestiválcům v zážehové i vznětové verzi (viz AR 12/’16). Velké luxusní automobily mají u značky Mercedes-Benz dlouhou tradici, ale označení S-Klasse se oficiálně používá od roku 1972, takže dnes jde o facelift šesté novodobé generace, přičemž poslední tři po nahrazení legendárního mamuta (W140) nesou logickou sekvenci kódového označení W220 (od 1999), W221 (od 2005, přes půl milionu vyrobených vozů) a nyní W222. Konstruktéři ze Stuttgartu v šesté generaci uvedli verzi S 400 Hybrid s akumulátorem Li-Ion (jako první na světě), ale soustředili se především na další vyspělé asistenční systémy řidiče, k nimž patří vylepšená ochrana Pre-Safe.
Poprvé v historii se objevil systém Magic Body Control (viz AR 12/’13), skenující prostor před vozem a podle povrchu upravující charakteristiku pneumatického odpružení; standardní výbavou jsou vylepšená verze vzduchového pérování Airmatic a adaptivní funkce tlumičů ADS Plus (Adaptive Damping System), hřebenové řízení je elektromechanické a kotoučové brzdy mají vnitřní chlazení i vzadu. Další hybridní verze včetně S 500 Plug-In Hybrid EV (viz AR 1/’14) následovaly ještě před faceliftem. Samotný výrobce uvádí, že historie jeho velkých luxusních automobilů sahá až do roku 1903, kdy vyjel Mercedes-Simplex 60 HP, tehdy ještě bez Benze, který byl konkurenční automobilkou (spojily se až v roce 1926). Velký cestovní Simplex 60 HP vycházel ze zkušeností, jež získal Mercedes vítězstvím v Gordon-Bennettově poháru 1903. Jeho velkoobjemový čtyřválec 9240 cm3 (vrtání x zdvih 140 x 150 mm) nabízel výkon více než 60 koní (44 kW) při 1200 min-1. Mohutný Landaulet dosahoval tehdy nevídané rychlosti přes 100 km/h! Za druhý milník považuje Mercedes-Benz (již po spojení obou značek) svůj typ Nürburg (W08), dílo Ferdinanda Porscheho z let 1928 – 1933! Byl to poprvé řadový osmiválec o objemu 4622 cm3 (Nürburg 460) a později 4918 cm3 (Nürburg 500) o výkonu dosahujícím až 100 k (74 kW); čtyřstupňová převodovka měla přídavný rychloběh (od roku 1931 na přání, u pětilitru sériově).
Reprezentativní karoserie nestavěli jen ve stuttgartském Sindelfingenu (Pullman-Limousine), ale také u karosáren Reuter nebo Gläser. Ani to nestačilo, a tak v roce 1930 vyjel první Grosser Mercedes, známý typ 770 (W07), jehož osmiválec nabyl na objem 7655 cm3 a výkon 150 k (110 kW), resp. na 200 k (147 kW) v přeplňované verzi s kompresorem! K novinkám patřily dvě zapalovací svíčky ve válci, ve vylepšeném provedení od roku 1938 (typ W150) pak skříňový rám podvozku z oválných trubek a tuhá zadní náprava typu De Dion. Kompresor se stal standardní výbavou, u nové verze zvýšil po sepnutí výkon ze 155 na 230 koní (ze 114 na 170 kW), největší rychlost vzrostla na 170 km/h. Speciální typy s pancéřovanou karoserií měly hmotnost až 4,8 tuny (opravdu!), komu sloužily snad není třeba připomínat, a tak se řadový osmiválec 7655 cm3 musel činit. Dvěma kompresory typu Roots dopovaný motor nabídl neuvěřitelných 400 koní (295 kW) při 3200 min-1; konstruktéři ze Stuttgartu využili zkušeností nejen ze závodů Grand Prix, ale i z výroby leteckých pístových motorů řady DB 600. Poslední Grosser Mercedes, jinak Mercedes-Benz typ 770, vyjel ve válečném roce 1943. Po válce bylo všechno jinak. Daimler-Benz obnovil výrobu osobním typem 170, vycházejícím z předválečné konstrukce, a nákladními třítunami L701, což však byly upravené Opely Blitz, jejichž produkci dostal direktivně přidělenou za války.
První nový osobní velký Mercedes-Benz se zrodil až roku 1951, kdy vyjela první třístovka, typ 300 alias W186. Známý vůz oblých tvarů, stejně jako konkurenční šestiválec BMW 501, tvořil vrchol nabídky a stal se ideovým předchůdcem S-Klasse. Prostorný, komfortní, pohodlný a se všemi vymoženostmi, jaké byly v té době k dispozici. Prodloužená verze posloužila spolkovému kancléři Konradu Adenauerovi, když BMW neuspělo, protože si Adenauer při nastupování do prototypu BMW 505 shodil klobouk z hlavy! Třílitrový řadový šestiválec OHC postupně sílil, poslední verze 300d (W189) už dávala 160 k (118 kW) a v roce 1958 uvedla klimatizaci a posilovač řízení. V šedesátých letech se zrodil třetí automobil, nazývaný Grosser Mercedes, zcela nezávisle konstruovaný Mercedes-Benz 600 (W100, viz AR 1/’14), jenž se stal dopravním prostředkem papeže a mnoha hlav států na Západě i Východě. Speciální osmiválec 6289 cm3 o výkonu 250 koní (184 kW) vznikl pro tento vůz, přestože se pak uplatnil v závodní verzi 300 SEL 6.3 a jejích silničních derivátech. V letech 1963 až 1981 vzniklo 2677 automobilů, z toho 428 prodloužených Pullman-Limousine a 59 zčásti otevřených Landauletů. Hmotnost se pohybovala od 2600 kg, čtyřiačtyřicet pancéřovaných kousků bylo ještě o 2255 kg těžších! Objevily se dvouokruhové kotoučové brzdy, vzduchové odpružení, hydraulické ovládání okenních skel, nastavení sedadel a dovírání dveří, elektronický systém vytápění i ventilace a samozřejmě samočinná převodovka.
Pro méně náročné byly k dispozici největší verze 300 SE/SEL řady W108/W109, vyráběné až do roku 1972, kdy je nahradila první S-Klasse (W116). V září 1972 se představila S-Klasse a překvapila celý svět vítězstvím v evropské anketě Car of the Year 1973/1974 (jediný luxusní automobil, jemuž se to podařilo). K technickým inovacím patřil tzv. integrální bezpečnostní koncept, zahrnující optimalizaci všech dílů a skupin, v roce 1978 doplněný protiblokovacím systémem ABS (za příplatek), tempomatem a hydropneumatickým pérováním s udržováním stálé světlé výšky (obojí od 1975) a rovněž poprvé se vznětovým motorem v prestižní třídě (300 SD od 1978). Vítězství bylo přiřčeno osmiválcové verzi 450 SE/SEL, nejmenším motorem byl šestiválec 2,8 l/160 k (118 kW) pro typ 280 S. Další S-Klasse (W126) od roku 1979 vynikala novými osmiválci z hliníkové slitiny, vyspělou aerodynamikou a uvedla stabilizaci ASR (1985), airbag řidiče (1981) a spolujezdce (1986), katalyzátor výfukových plynů (1985) a další zlepšení, která jsou dnes všeobecným standardem. Třetí generace (W140) od roku 1991 byla první alternativně s dvanáctiválcem, pátá (W221) naopak první i se čtyřválcovým motorem. Další vývoj se soustředil především na komfortní výbavu a nové asistenty, přispívající k bezpečnosti provozu. Třída S byla vždy průkopníkem technických inovací.
Převzato z časopisu
Další články o stejném modelu | Další články o stejné značce | Vstup do diskuze (0)