Historie
Mercedes-Benz 300 SL - Největší hvězda
Automobil 25.07.2008 00:00
Hvězda SL zazářila v padesátých letech nejprve na závodní dráze, a to už o dva roky dříve, než byla uvedena na trh první sériová verze Mercedes-Benz 300 SL. Jde o nejslavnější silniční automobil značky s třícípovou hvězdou, jaký kdy opustil její tovární haly.
Mercedes-Benz 300 SL se představil na jaře 1952 coby sportovní kupé s křídlovými dveřmi, určené pro největší vytrvalostní závody. Jeho označení tehdy hovořilo jasně, třílitrový motor a sportovní lehký automobil. Řadový šestiválec 2996 cm3 prvního kupé s křídlovými dveřmi z roku 1952 ještě využíval trojici karburátorů Solex, zásobovaných z nádrže o objemu 170 litrů. Při hmotnosti vozu 870 kg byl výkon 129 kW (175 k)/5200 min‑1 jistě dostatečný, což se projevilo hned při prvních startech. Největší vítězství dobyla posádka Hermann Lang/Fritz Riess průměrnou rychlostí 155,58 km/h ve 24 h Le Mans 1952, ve stejném roce vyhrál Karl Kling nejen Mille Miglia a Cenu Bernu, ale také silniční závod Carrera Panamericana v Mexiku, zatímco Hermann Lang tam byl druhý a zvítězil před Klingem a Riessem na Velké jubilejní ceně sportovních automobilů na Nürburgringu průměrnou rychlostí 129 km/h.
Přestože kupé 300 SL bylo odvozeno ze sériových typů 300/300S, jeho úspěchy se staly předobrazem triumfálních sezon 1954/1955 ve formuli 1. Nebylo ostatně divu, vždyť tento Rennsportwagen zrychloval z 0 na 80/90 km/h na první a druhý převodový stupeň za 5,0/6,8 sekundy, zatímco do 140 km/h za 13 sekund využíval ještě trojku a na čtyřku uháněl rychlostí až 250 km/h (opakuji, psal se rok 1952).
Zájem o supersportovní kupé vedl automobilku Daimler-Benz AG v roce 1954 k zahájení sériové produkce upraveného komfortnějšího vozu, který záhy získal přezdívku Gullwing právě pro způsob otevírání dveří. Tento dnes kultovní Mercedes-Benz 300 SL (W198 I) byl delší a pohodlnější, ze spartánského závodního vozu se stalo luxusní kupé, ovšem výkon motoru 2996 cm3 se zvýšil na 158 kW (215 k)/5800 min‑1 hlavně zásluhou vstřikování paliva Bosch namísto karburátorů. Výkony si sériový výrobek v ničem se závodním kupé nezadal, na sto zrychloval do deseti sekund a podle převodu zadní nápravy dosahoval až 260 km/h, přestože jeho hmotnost vzrostla na 1310 kg.
U konkurenčního BMW však připravili atraktivní roadster typu 507 (1956 – 1959), doplněný nasazovací pevnou střechou hardtop, a tak i ve Stuttgartu vyvinuli novou otevřenou verzi 300 SL (W198 II), která na výrobních linkách kupé v roce 1957 nahradila. Přežila až do roku 1963, kdy se objevila nová generace řady SL, zahájená typem 230 SL (W113, tzv. Pagoda). První roadster 300 SL (na přání s hardtopem) nedosáhl proslulosti kupé s křídlovými dveřmi, ale ve výrobních počtech je překonal (1858 proti 1400 vozům).
Automobily se představily na americkém trhu a ze 1400 kupé bylo plných 1100 vyvezeno do USA, odkud je nyní sběratelé vozí zpátky do staré Evropy (dnešní cena kupé je proti roadsteru dvojnásobná). Hmotnost roadsteru vzrostla na 1420 kg (s nasazovací pevnou střechou 1460 kg), výkon motoru se nezměnil, objem nádrže se zmenšil na 100 litrů, ale velké brzdové bubny ø 260 mm byly od března 1961 nahrazeny moderními kotoučovými brzdami Dunlop ø 290 mm na všech kolech. Koncepce trubkového prostorového rámu, známá ze závodních automobilů, zůstala zachována, stejně jako nezávislé zavěšení všech kol.
Mercedes-Benz 300 SL, kupé s křídlovými dveřmi, ještě nějaký čas pokračoval ve sbírání sportovních vavřínů. V roce 1955 vyhrál John Fitch italské Mille Miglia, Olivier Gendebien horské závody Stella Alpina, Coppa Dolomiti a Rallye Liège-Roma-Liège, zatímco Karl Kling triumfoval ve Velké ceně Švédska. Kombinací 300 SL a osmiválcového řadového motoru z dvaapůllitrové formule 1, zvětšeného na 2982 cm3 (ø 78 x 78 mm), vznikl závodní sportovní vůz 300 SLR (W196S), k jehož největším triumfům v sezoně 1955 patří Mille Miglia (Stirling Moss průměrnou rychlostí 157,65 km/h), Eifelrennen na Nürburgringu a Velká cena Švédska (vždy Juan-Manuel Fangio), Targa Florio (Stirling Moss/Peter Collins) a britská Tourist Trophy, kde tyto vozy obsadily první tři místa v cíli (posádka Moss/Fitch zvítězila průměrem 142,14 km/h před dvojicemi Fangio/Kling a von Trips/Simon).
Kuriozitou se stalo nádherné kupé 300 SLR pro šéfkonstruktéra Rudolfa Uhlenhauta (vznikly dva kusy), které se však žádných závodů nezúčastnilo, ale bylo nejrychlejším služebním automobilem (Uhlenhaut s ním po dálnici dojel ze Stuttgartu do Mnichova za hodinu, tedy průměrem 220 km/h). Kromě toho automobily Mercedes-Benz W196 s řadovým osmiválcem 2496 cm3 (ø 76 x 68,8 mm) zcela ovládly mistrovství světa formule 1 v letech 1954 a 1955, kdy mistrovský titul patřil dvakrát Fangiovi. Po sezoně 1955 se Daimler-Benz vzdal automobilových závodů, protože už nebylo co vyhrávat.
Zdroj: Automobil 06/08
ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
MOTOR – typ M198; kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec, uložený vpředu a skloněný o 45° vlevo; sedmkrát uložený klikový hřídel; OHC 2V (řetěz Duplex); přímé vstřikování paliva s čerpadlem Bosch; 2996 cm3 (ø 85 x 88 mm), 8,55:1, 158 kW (215 k)/5800 min‑1, 275 N.m/4600 min‑1; náplň chladicí soustavy 25,5 l; mazání se suchou klikovou skříní a chladičem oleje, náplň 11 l; akumulátor 12 V
56 A.h, dynamo 150 W, spouštěč 0,74 kW.
PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka; přímo řazená čtyřstupňová převodovka (3,34 – 1,97 – 1,385 – 1,00 – Z 2,57); pohon zadních kol, stálý převod 3,64 (na přání 3,25 nebo 3,42).
PODVOZEK – prostorový rám z ocelových trubek; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena, vzadu výkyvné poloosy; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřednými; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; brzdy kapalinové bubnové ø 260 mm s podtlakovým posilovačem; mechanická ruční brzda na zadní kola; řízení s oběhem kuliček, převod 17,3:1 a tři otáčky na plný rejd; pneumatiky 6,50 (6,70) – 15 Supersport.
KAROSERIE – dvoumístné dvoudveřové kupé lehké stavby z ocelového plechu (u série 29 vozů hliníková karoserie); křídlové vzhůru výklopné dveře.
ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2400 mm, rozchod kol vpředu/vzadu 1385/ 1435 mm; d/š/v 4520/1790/1300 mm; objem palivové nádrže 130 l; pohotovostní/celková hmotnost 1310/1555 kg.
PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 235/250/260 km/h podle stálého převodu; zrychlení z 0 na 100 km/h do 10 s; průměrná spotřeba paliva 17,0 l/100 km (benzin Super); obrysový poloměr otáčení 5,7 m.
Další články o stejném modelu | Další články o stejné značce | Vstup do diskuze (0)