Nissan Atleon - Atleon to má na háku

Flotila testovacích-demonstračních vozidel má podpořit zvýšený důraz importéra na prodej užitkových a nákladních vozidel v Česku. A bylo už na čase, protože Nissanu v segmentu užitkových a lehkých nákladních automobilů na českém trhu „ujížděl vlak“. A přitom může nabídnout svým zákazníkům kompletní řadu modelů (nepočítám do ní následně upravené osobní modely přehomologované do kategorie N1) s užitečnou hmotností od 0,6 tun až po 11 tun. Nevěříte? Na začátku jsou tři modely vyráběné v alianci s Renaultem: Kubistar (Kangoo), Primastar (Trafic) a Interstar (Master), kde jsou k dispozici jak klasické karoserie van, tak i vícemístná kombi či osobní verze. Tyto modely nabízejí užitečnou hmotnost 600 až 1600 kg. Dále je v nabídce značky Nissan už tradičním modelem Cabstar (dříve Trade), což je malý klasický nákladní automobil s rámovým podvozkem umožňujícím jednoduchou montáž desítek různých nástaveb. Celkovou hmotností pokrývá jak kategorii N1 (do 3500 kg), tak i N2 a užitečnou hmotností lehce překračuje 2000 kg.

 

Výroba probíhá ve Španělsku a současná generace Cabstaru je výsledkem alianční spolupráce s automobilkou Renault Trucks (Renault Maxity). A jen pro informaci, s výjimkou Kubistara všechny uvedené modely postupně budou v Dopravě a silnici v redakčním testu (Primastar byl už v DaS 9/08). S ohledem na užitečnou hmotnost někde mezi modely Kubistar a Primastar jsou dva – také tradiční – modely pick-upů v off-road provedení, tj. s pohonem 4x4. Jde o komfortní Navaru a letošní novinku pick-up NP 300, což ale ve skutečnosti je návrat k pracovní verzi velmi oblíbeného modelu Nissan Pick-up. Užitečná hmotnost u těchto vozidel je nad 1000 kg a mají standardní homologaci N1. Vrcholem v nabídce vozidel „na práci“ Nissan je model Atleon (vyrábí se také ve Španělsku), který svojí celkovou hmotností pokrývá obchodní třídy od 3,5 tuny do 15 tun, s maximální užitečnou hmotností až 11 tun. A právě Nissan Atleon, modernizovaný na přelomu roku 2006/07 prošel redakčním testem. A snad jen pro úplnost musím dodat, že větší užitkové a nákladní vozy Nissan (Primastar, Cabstar, Atleon), jsou v nabídce pouze u vybraných dealerů značky v České republice.

Atleon 56.15
Nissan Atleon je klasický nákladní automobil s robustním žebřinovým rámem a tuhými nápravami. Zákazník si může vybrat ze šesti rozvorů podvozku, pěti velikostí rámu, dvou šířek budky, pěti výkonných motorů (Nissan s výkonem 150 k//350 Nm, ostatní jsou Cummins s výkony od 140 k/550 Nm až po 250 k/951 Nm)) a tří převodovek (pěti-, šesti- a devítistupňová). A aby „skládačka“ byla úplná, zákazník si může zvolit jeden ze tří stupňů výbavy: Basic, Comfort a Premium.

 

K redakčnímu testu jsem převzal Atleon s označením 56.15/3 Premium, tj. verzi s celkovou hmotností 5600 kg, a s výkonem motoru 150 koní. Ta trojka za lomítkem avizuje, že podvozek má třetí rozvor z nabídky (3600 mm). Nahlédnutím do tabulky technických parametrů zjistíte, že pro rozvor 3600 mm je maximální povolená délka nástavby - tj. tzv. „karosovatelná“ délka - 5260 mm se šířkou 2400 mm. Namontována je základní třímístná budka TK-20 široká 1918 mm (větší budka TK-22 má šířku 2106 mm). Klasická trambusová budka ukrývá nad přední nápravou uložený vznětový přeplňovaný motor Nissan 3.0 dCi/Euro 4- EGR (technologie recirkulace výfukových plynů), který standardně spolupracuje s šestistupňovou přímo řazenou převodovkou. Trvale je poháněna zadní náprava, u lehkých modelů bez uzávěrky diferenciálu, což právě u konkrétního trucku s ohledem na nástavbu nebylo „to pravé ořechové“. Nástavbu totiž tvořil hákový nosič kontejnerů CTS 3038 z produkce společnosti CTS Okřínek, takže se dá předpokládat, že vozidlo s touto nástavbu se v rámci „plnění dopravních úkolů“ dostane i mimo zpevněné komunikace, např. na stavbu.

Kabina i v užším provedení nabízí dostatek místa řidiči a dvěma spolujezdcům. Dvouramenný, možná ale zbytečně velký, volant by mohl mít také silnější věnec. Plochá a mírně šikmá palubní deska je přehledná, ale přístroje postrádají jakékoliv odstínění. V zorném poli řidiče je vlevo velký otáčkoměr s digitálními hodinami, vpravo stejně velký rychloměr s počítadlem kilometrů, mezi nimi jsou svisle umístěny menší klasické analogové přístroje (palivoměr a teploměr). V horní části - resp. i pod velkými přístroji palubní desky je vodorovná soustava kontrolek. Vpravo od volantu na palubní desce je také svisle umístěna řada kolébkových spínačů (ne všechny ale jsou u každého modelu či výbavy obsazeny) a pak dnes již poněkud nemoderní, táhly ovládaný systém větrání a vytápění (což ale nic nemění na jeho účinnosti). Na motorovém tunelu pak je krátká řadicí páka, u konkrétního vozidla pak zde ještě byly dvě ovládací páky na mechanismus ovládání kontejneru. Sedadlo řidiče i volant jsou všestranně seřiditelné, už v základní výbavě jsou elektricky ovládaná skla ve dveřích i vyhřívaná zrcátka. Od celkové hmotnosti 5,6 tuny je ve vozidle standardně montován digitální tachograf umístěný ve spodní střední části palubní desky. Sklápění budky vpřed je manuální, hydraulický systém je dodáván až od celkové hmotnosti 9,5 tuny.

 

Zalistováním v našem archivu jsem zjistil, že naposledy vyšel v našem časopisu test Nissanu Atleon v DaS 1/2005. Šlo o verzi Atleon 95.16 ještě s motorem Euro 3 a odtahovou nástavbou z produkce karosárny AutoTech Vinoř. Takže to je opravdu „hodně dávno“. Nicméně při porovnávání vozidla konstatuji, že došlo pouze k lehkému faceliftu karoserie (zvláště čelní panel s „grilem“ avizuje zařazení Atleonu do „rodiny Nissan“). Jemnou retuš zaznamenal i interiér a přístrojový štít, ale hlavní změny se udály na hnacím řetězci, tj. na motorech a převodovkách. Už v roce 2005 jsem kritizoval špatné odstínění přístrojů (nic se nezměnilo), na druhou stranu jsem si pochvaloval dostatek prostoru na pracovišti řidiče, všestranně seřiditelný volant i sedadlo a dobré odhlučnění motoru. V tomto směru mám dokonce pocit, že „třílitrový“ motor Nissan v testovaném vozidle byl ještě o něco lépe odhlučněn a nebo „nýtoval v příjemnější tónině“. Takže autorádio umístěné v prostoru nad čelním sklem bylo dobře slyšet. Mimochodem, vedle autorádia je ještě stejně velký zaslepený otvor, kam je možné umístit buď tachograf a nebo např. CB soupravu. Což připadá v úvahu jak u testované verze s kontejnerem (její využití v komunální sféře je zcela evidentní) a nebo např. u odtahové nástavby.

Příjemně odpružené sedadlo ISRI s možností nastavení dle hmotnosti řidiče potěší zvláště při celodenním řízení vozidla. Ale stejně tak je i příjemné nastupování. Testovaný Atleon byl evidentně v „silniční verzi“, protože spodní schůdek je jenom 450 mm nad vozovkou, takže opakované nastupování či vystupování do vozidla nedělá žádné potíže. V kabině jsem ocenil i dostatek odkládacích prostor (za sedadly řidiče a spolujezdců, sice nevelká ale uzavíratelná schránka před spolujezdci, praktické kapsy ve dveřích, další dvě nad dveřmi a konec konců geniálně jednoduchá je i kapsa v rozměru A4 na stropě) i možnost sklopit opěradlo prostředního spolujezdce vpřed a vytvořit si tak odkládací stolek s klipsnou. Připojení vedlejšího pohonu ovládá spínač s kontrolkou umístěný dost nízko, až pod digitálním tachografem, ve střední části palubní desky. Ale uznávám, tento spínač se používá pouze u stojícího vozidla, takže jeho „nedostupnost“ pro upoutaného řidiče je pochopitelná. A když jsem uváděl odkládací prostory, nesmím zapomenout na velkou uzamykatelnou a vodotěsnou (tedy nevím jestli i „zloděj těsnou“) schránu na hever a další předepsanou výbavu, která je umístěna na rámu vpravo za budkou. Na pravé straně rámu najdete také palivovou – a dobře přístupnou – nádrž, resp. rezervní kolo.

 

Jízda s Nissanem Atleon (díky celkové hmotnosti pod 6 tun, jsem mohl zajet i skoro do centra Prahy) je příjemná, klidná a vozidlo se dobře ovládá a má i překvapivě dobrou manévrovatelnost. Jeho rozměry umožňují i vjezd do celé řady dvorů ve starších objektech. Možná by mohlo být o něco málo přesnější řazení převodovky, ale její odstupňování vyhovovalo i naloženému kontejneru. Při prvních kilometrech (dopoledne jsem řídil velký truck) jsem ale trochu zazmatkoval, když jsem chtěl využít odlehčovací brzdu a nemohl jsem ji najít. Ovšem provozní kotoučové brzdy „zapracovaly“ zcela bezchybně. No, odlehčovací brzda u Atleonu je montována až u vyšších hmotností.Nissan Atleon 56.15 je dobře ovladatelný a provozně nenáročný lehký truck svými rozměry vhodný i pro distribuci či jinou práci v městských ulicích. Solidní dílenské zpracování – použity jsou sice standardní tvrdé plasty, ale jsou dobře umyvatelné – oceníte zvláště při každodenní práci.



Zdroj: Doprava a silnice 10/08


ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
Nissan Atleon 56.15/3 Premium

Motor: Řadový vznětový kapalinou chlazený přeplňovaný čtyřválec Nissan 3.0 dCi Euro 4/EGR, o zdvihovém objemu 2953 cm3. Největší výkon 110 kW/150 k při 3400 min-1, maximální točivý moment 350 Nm při 1600 až 2000 min-1.
Převodové ústrojí: Šesti stupňová přímo řazená převodovka. Trvalý pohon zadní nápravy. Za příplatek odlehčovací výfuková brzda.
Podvozek + budka: Žebřinový rám z „U“ profilů s tuhými nápravami. Obě nápravy odpružené parabolickými pery s tlumiči a stabilizátorem. Kotoučové brzdy na všech kolech doplněné o systém ABS/EBD. Dvoumístná standardní budka TK 20 sklopná vpřed. Nástavbu tvoří hákový nosič kontejnerů CTS 3038.
Rozměry a hmotnosti: Největší technicky přípustná hmotnost vozidla 5600 kg. Užitečná hmotnost podvozku 3515 kg. Hmotnost nástavby 560 kg (bez kontejneru). Maximální hmotnost bržděného přívěsu 3500 kg, největší přípustná celková hmotnost soupravy 9100 kg. Rozvor náprav 3600 mm. Šířka budky 1918 mm. Maximální šířka nástavby 2450 mm, max. délka nástavby 5260 mm. Výška budky na podvozku 2409 mm. Pneumatiky Pirelli Ciytnet 205/75 R16. Objem nádrže paliva 90 l.