Toyota – komplexní přístup je řešením pro budoucnost

Toyota spolu se značkou Lexus již dávno nabízí širokou paletu elektrifikovaných modelů, které jsou určeny pro různé skupiny zákazníků. Jejich unikátní hybridní technika je navržena pro reálný svět a ne pro vyhovění stále přísnějším předpisům.

S ohledem na náročné limity emisí CO₂ u nových automobilů, stanovené Evropskou unií pro letošní rok na celkový průměr 95 g/km, lze očekávat v nabídce jednotlivých značek velké změny. Za každé překročení této hranice budou totiž muset automobilky platit vysoké pokuty, jež se již nyní začínají promítat do zvyšování pořizovacích cen každého z nových vozů.

Navíc trend není dobrý: zatímco v roce 2016 činily podle renomované společnosti JATO Dynamics, specializované na statistiky ze světa automobilového průmyslu, průměrné emise CO₂ všech v Evropě nově prodaných automobilů 117,8 g/km, od té doby trvale rostou a za rok 2019 dosáhly 121,8 g/km. Což je s ohledem na nucenou elektrifikaci vskutku paradoxní.

Důvodů vedoucích k tomuto jevu je řada, od váznoucí aplikace elektromobility (na niž někteří výrobci vsadili vše), přes příklon zákazníků k zážehovým motorům kvůli kauze známé jako Dieselgate (odklon poptávky od relativně čistých vznětových motorů k agregátům zážehovým, ovšem s vyšší spotřebou) až po stále rostoucí oblibu automobilů kategorie SUV (mají značné jízdní odpory zvyšující spotřebu, ale pro výrobce znamenají vysoké zisky, protože jde s ohledem na unifikaci výrobních procesů většinou o standardní techniku nabízenou za vysoké ceny). Automobilky tak budou nuceny nabízet nízkoemisní vozy, jež sníží jejich celkové „flotilové“ emise CO₂, a tím i výši povinných pokut. Ovšem pro ně je obtížné hledat zákazníky, takže se vydají směrem k omezování nabídky.

Nic z výše uvedeného však neplatí pro koncern Toyota: vozy značek Toyota a Lexus nyní pokrývají bezkonkurenčně širokou paletu od dostupných tříválců přes různým způsobem elektrifikované modely a lehké užitkové vozy až po osmiválcové sportovní a luxusní automobily pro ty nejnáročnější.

Široká nabídka

Koncern Toyota, největší automobilka na světě, vzhledem ke svému celosvětovému působení disponuje všemi myslitelnými druhy pohonů. Paleta vozů Toyota a Lexus je díky tomu i na českém trhu mimořádně rozsáhlá.

Nejmenším modelem značky Toyota je u nás malé Aygo s tříválcovým motorem 1.0 VVT-i/53 kW. Vyrábí se v kolínském závodě TPCA, jenž bude nově produkovat i připravovanou, v pořadí čtvrtou generaci větší řady Yaris. Ta je zatím k dispozici ve stávající verzi a kromě tříválce z Ayga se prodává i se čtyřválcem 1.5 Dual VVT-i/82 kW nebo hybridním ústrojím s výkonem 74 kW. Náročnější zákazníci mohou vybírat hned ze tří karosářských verzí nového modelu Corolla (hatchback, kombi, sedan) a několika pohonných jednotek včetně dvou hybridních. Právě v Corolle slavila premiéru nová generace hybridní soustavy. Nese označení Dynamic Force a dosahuje výkonu 135 kW, díky němuž vůz zrychlí z 0 na 100 km/h za 7,9 s, a to při průměrné spotřebě 3,7 l/ /100 km (podle výbavy). Vlajkovou lodí Toyoty je na českém trhu velký sedan Cam­ry s ještě výkonnějším provedením hybridního systému Dynamic Force (160 kW). Nabídku cestovních vozů doplňuje plug-in hybridní Toyota Prius. Značka Toyota vychází vstříc i zákazníkům žádajícím stále oblíbenější crossovery a SUV. Základem je avantgardní Toyota C-HR s motorem 1.2 Turbo/85 kW a z Corolly známými hybridními soustavami s motory 1.8 a 2.0 litru (90, resp. 135 kW). Legendou tohoto segmentu je pak čistokrevné SUV RAV4, dodávané také s větším „hybridem“ z modelu Camry o objemu 2,5 litru a výkonu až 163 kW. Zájemci o čistokrevný a velmi komfortní off-road, schopný přepravy těžkých přívěsů, mají k dispozici Land Cruiser s mohutným vznětovým motorem 2.8 D-4D/130 kW. Nejen do terénu, ale také k těžké práci nebo výletům za hranice všedních dní je určen pick-up Toyota Hilux. Toyota ale nezapomíná ani na příznivce dvoudveřových sportovních automobilů. Těm jsou určena kupé GT86 s motorem boxer o výkonu 147 kW a impozantní GR Supra. Ta je nabízena s šestiválcem (3,0 l/250 kW) a nově i v dostupnějším provedení s čtyřválcem (2,0 l/ /190 kW). Překvapivě široká je též paleta lehkých užitkových vozů Proace a Proace City, dodávaných jak v „plechových“, tedy dodávkových, tak v prosklených verzích pro přepravu osob.

Podobně pestrá je též nabídka vozů luxusní značky Lexus, jež spoléhá prakticky výhradně na hybridní poháněcí systémy. Jejím základem je kompaktní hatchback Lexus CT 200h, na nějž navazují crossovery Lexus UX s motory 2,0 l/126 kW, hybridem 126 kW a příští rok přibude elektromobil UX Electric/150 kW. Středem portfolia SUV je hybridní Lexus NX (145 kW) a jeho vrcholem Lexus RX ve standardní a prodloužené, až sedmimístné variantě. Pro zastánce sedanů jsou připraveny řady IS a ES a vlajková loď celého koncernu Toyota, luxusní Lexus LS s šestiválcovými motory, včetně hybridní modifikace. Nejnáročnějším zájemcům o výkonné sportovní vozy jsou pak určeny řady Lexus RC a LC, jejichž nejvýkonnější verze pohání impozantní pětilitrový osmiválec s výkonem až 342 kW.

Hybrid pro každého 

Přehled ukazuje, že hybridní technologii Toyota instaluje prakticky do všech svých modelových řad.

Předností automobilu s hybridním pohonem jsou nízká spotřeba paliva, nízké provozní a servisní náklady a nízké zatížení životního ­prostředí. Při zpomalování dochází k rekuperaci brzdné energie, která se pro další použití ukládá v akumulátoru, což znamená mimochodem také menší opotřebení kolových brzd. Díky asistenci elektromotoru může zážehový motor pracovat vždy v optimálních podmínkách a nejefektivněji. Variabilní a vzájemně zcela nezávislé propojení mezi těmito zdroji energie zajišťuje planetová převodovka. Umožňuje například vozu „plachtit“, tedy po uvolnění plynového pedálu vypnout a z hnacího řetězce zcela vyřadit spalovací motor a naplno využít kinetické energie rozjetého automobilu. Pokud běží spalovací motor, ale jeho energie není aktuálně zcela využita k pohonu, využije se její přebytek k dobíjení akumulátoru.

Hybridní systém Toyota je sestaven z prvků určených právě pro dané určení. Zážehový motor tak pracuje v hospodárném, tzv. Atkinsonově pracovním cyklu (při kompresním zdvihu se část směsi vrací do sacího traktu). Toyota jako jediná ve svém hybridním řetězci využívá elektromotor a generátor a planetová převodovka pracuje rychle, plynule a podle aktuálních ­podmínek připojuje a odpojuje jednotlivé komponenty. Akumulátor efektivně pracuje s energetickými přebytky a je oproti plug-in hybridům relativně malý, takže neomezuje objem interiéru, není drahý a není náročný na vzácné kovy.

Předností řešení Toyota je jeho rozsáhlá flexibilita, takže jsou hybridní pohony dostupné pro vozy všech kategorií a různého zaměření. Hybridní systém dobře slouží v malém městském Yarisu, je přirozeným zdrojem síly v SUV a vozech střední třídy a ve spojení s vidlicovými šestiválci nabízí optimální kombinaci výkonu a spotřeby v luxusních sedanech, sportovních modelech a SUV značky Lexus. Díky komplexnímu pokrytí svých modelových řad hospodárnou hybridní technologií může Toyota nabízet také vozy okrajových segmentů, určené pro skutečné nadšence, a to od ­terénních vozidel (Land Cruiser, Hilux) až po výkonná sportovní kupé (GT86, GR Supra, Lexus RC/LC).

Koncern Toyota se nesnaží trhu nutit elektrifikaci, ale nabízet zákazníkům cenově dostupné, praktické a hospodárné vozy. Z „technologie budoucnosti“ udělala spolehlivou a efektivní technologii přítomnosti. Dalším krokem budou automobily s pohonem vodíkovými články, model Mirai se začíná sériově vyrábět ve své již druhé generaci a skutečnému rozmachu brání jen pomalý růst sítě čerpacích stanic. Toyota již v roce 2015 bezplatně uvolnila několik tisíc svých patentů na vodíková a hybridní vozidla, aby usnadnila vývoj i konkurenčním automobilkám. Z dlouhodobého hlediska tím velkoryse a významně přispěla k zachování individuální mobility.

Toyota rekordní

Stav na trhu nezadržitelně míří k situaci, v níž prodejci vozů většiny značek budou zahlceni drahými a provozně nepraktickými plug-in hybridy a elektromobily, zatímco běžnému zákazníkovi nebudou schopni nabídnout „normální auto“ za rozumnou cenu. Jedinou výjimkou se podle JATO Dynamics stává automobilka Toyota.

Za rok 2019 v Evropě vozy značek Toyota a Lexus dosáhly průměrných emisí CO₂ v rekordně nízké výši 97,5 g/km (jako jediné prolomily „hranici 100“, druhý Citroën prodávající menší vozy zaznamenal průměr 106,4 g/km), což znamená (opět rekordní) meziroční pokles o 2,3 %. Pro letošní rok je stanoven „flotilový průměr“ na 95 g/km a za cokoli navíc budou výrobci platit ­horentní pokuty. Anebo zdraží či zcela zastaví prodeje modelů s většími motory.

S přihlédnutím k průběžně a trvale ros­toucímu podílu automobilů s hybridními a dalšími sofistikovanými druhy pohonu se v roce 2020 stává Toyota (včetně ­modelů Lexus) v Evropě jedinou automobilkou, která nejen že nebude nucena ­žádným způsobem omezovat paletu dodávaných motorů a modelů, ale ani zvyšovat ceny.

Od hybridů k vodíku

Koncern Toyota patřil během uplynulého půlstoletí v celosvětovém měřítku k vůdčím silám při zavádění alternativních druhů pohonu. 

Toyota v roce 1997 představila první generaci svého modelu Prius, který se stal prvním sériově vyráběným automobilem na světě s hybridním pohonem. Základní myšlenka byla jasná: energii mizející při zpomalování v brzdách měnit na elektřinu a využívat ji pro zrychlování. Přes své novátorství se stal Prius velkým obchodním úspěchem a vyšlapal cestu dalším podobně koncipovaným vozům Toyota a Lexus.

V roce 2017 Toyota oznámila, že prodala celkem 10 milionů „hybridů“, z toho 4 miliony připadly na samotný Prius, a v současnosti se blíží k hranici 15 milionů. Poháněcí ústrojí Toyota Hybrid Synergy Drive prochází neustálým vylepšováním zaměřeným na zvyšování efektivity. Díky sofistikované konstrukci převodného ústrojí, propojujícího spalovací motor s elektromotorem, systém využívá přebytků zážehového agregátu. A co je pro uživatele hlavní: vše se děje zcela samočinně, plynule a prakticky neznatelně. Majitel zároveň nemusí měnit své návyky, pouze tankuje a odměnou mu je v reálných podmínkách příznivá spotřeba paliva bez výraznějších výkyvů v závislosti na provozních podmínkách.

Ve stejném roce, kdy debutoval Prius, začala Toyota prezentovat své prototypy programu FCHV, tedy s pohonem na palivové články. Jde o koncepci, jíž odborníci předpovídají, že v budoucnu nahradí dnešní spalovací motory. Elektromobil totiž není univerzálním řešením a je jasné, že skutečný automobil budoucnosti sice bude jezdit na elektřinu, ale bude si ji muset vyrábět sám. Vodíkové palivové články se k tomuto záměru ideálně hodí. Vodíku je všude dostatek, vozy jej tankují ve zkapalněné podobě a v palivovém článku vzniká reakcí s kyslíkem elektřina. Jediným odpadním produktem je voda. Toyota Mirai, první sériový automobil s pohonem vodíkovými palivovými články, byl představen roku 2014 a během prvních tří let vznikl v počtu přesahujícím 5000 vozidel. Toyota Mirai, prodejně nejúspěšnější vůz svého druhu, během tohoto roku přijde ve své druhé generaci. Dostala elegantní nízkou karoserii, klasické uspořádání poháněcí soustavy se zadním pohonem, tankuje se podobně dlouho jako vůz s konvenčním motorem a Mirai proti němu nijak neztrácí ani z hlediska dojezdu.

Koncern Toyota, největší výrobce automobilů na světě, je přítomen na drtivé většině trhů. Pro každý region, pro každého zákazníka má v nabídce vůz potřebných vlastností. A co se poháněcích ústrojí týče, k dispozici jsou kromě zážehových a vznětových motorů také hybridy, plug-in hybridy s možností dobíjet z vnějších zdrojů, automobily na vodík i elektromobily.

ZPĚT NA ZAČÁTEK

Převzato z časopisu

Fotogalerie