Testy
Porovnání Volvo FH/MB Actros – Souboj gigantů, Volvo FH nebo MB Actros?
06.08.2013 06:29
Exkluzivní porovnání: vlajková loď Mercedesu se představila novému Volvo FH, a dostala okamžitě vymezenou hranici. Šváb nebo Švéd: kdo bude mít větší úspěch?
Zatímco Mercedes přišel s barnumskou reklamou, Volvo se chovalo při představování nové modelové řady poněkud zdrženlivěji. Nás ale marketingová kanonáda tak jako tak vůbec nezajímá. Proto jsme požádali obě strany o duel. Nový Actros 1845 s kabinou StreamSpace a Volvo New FH 460 Globetrotter.
Ne pouze kopírovat, ale pokračovat ve vývoji
První obchůzka – a hned otázka, kde má Volvo umístěnou nádrž pohonných hmot? Ta může být namontována pod podlahou kabiny, i při provedení Euro VI s objemným výfukem a obsahem nádrže 1500 litrů. Při konstrukci venkovního úložného prostoru se podívali Švédové do Stuttgartu, a dobrou myšlenku v Göteborgu rozvinuli dále. Do objemné vrchní police lze umístit třeba koště o délce 2,3 metrů. Do menší dolní police se vejde například nádrž na vodu. Na uzavíratelnou střešní lamelu alá Actros, která snižuje odpor vzduchu, Švédové rezignovali. Zato potěšili řidiče se širokými dvoustupňovými čelními schůdky. Tak se dá umývat čelní sklo mnohem lépe než z filigránských schůdků Mercedesu, a dobře posvačit. Na váze jsme s Volvem ještě nebyli. Pokud věříme výrobci, má Volvo FH o něco nižší hmotnost než Actros. Ve vnitřním vybavení kabiny najdeme řadu paralel. U Volvo FH jsou nad zrcátkem pro holení vrchní úložné přihrádky. Zataženému střednímu dílu zůstává Volvo věrné. To umožňuje větší volnost pohybu při převlékání. Protože poličky nad předním sklem využívají plně výšku kabiny, lze říci, že v kabině je méně prostoru než v Actrosu. Je ale mnohem více využitelný. Super řešení je nové dvoustupňové nastavení volantu ve Volvu. Vodorovné, svislé nastavení, vše je možné v kombinaci s praktickým odblokováním nožního pedálu. Tím udává tento Švéd vysoké standardy.
K tomu má Actros se zřetelně menším rozsahem nastavení a těžko dosažitelným nožním ovládáním málo co říci. Nové Volvo ušetřilo oproti předchůdcům 40 mm pro možnost nastavení polohy sedačky. Zde drží Mercedes v pohodě krok a může mít nos nahoru, protože díky hlubší kabině disponuje větší šířkou spodního lůžka. U vrchního, velmi prostorného lůžka lze u Actrosu nastavit výšku. Volvo umožňuje ještě následující variantu: v testovaném vozidle byly namontovány místo vrchního lůžka poličky. Zde si může řidič lůžko vpředu a vzadu nastavit – za příplatek elektricky. Při konstrukci přístrojové desky šli oba konkurenti různými cestami. Volvo favorizuje vrchní hladkou strukturu bez přihrádek. Proto je zde prostor pouze pro drobnosti. Přístrojová deska Actrosu se nám líbí více. Více odkládacích míst, smysluplné držáky na nápoje a sklápěcí stolek u spolujezdce. Na druhé straně také u Volva najdeme v dosahu řidiče četné přihrádky stejně jako velký popelník. Jako předchůdci disponuje i nové Volvo menším tunelem motoru. Přesto postačuje výška kabiny v Globetrotteru k pohodlnému stání dospělé osoby. Ovšem, pokud je nahoře instalován systém schránek, tak jako v testovacím trucku, je zde málo místa pro lůžko.
Tady může Actros svoji rovnou podlahou opět bodovat, třebaže vstup do kabiny je poněkud těžkopádný. Dvě lůžka zde nejsou žádným problémem. Oproti tomu nabízí Volvo dohromady okolo 1000 litrů úložného prostoru – s tím nemůže Mercedes kabina Streamspace soutěžit. Zatímco u Mercedesu zabírá klimatizace místo v kabině, přemístili Švédové klimatizaci pod kabinu. Chladiče jsou v obou případech integrovány do klimatizačního zařízení. U Mercedesu jsme měli možnost otestovat jeho dobrou účinnost, u Volva nám dosud tyto zkušenosti chybí. Co se týče kapitoly ergonomie, jsou na tom oba konkurenti prakticky stejně. I když někdy volí odlišné řešení, vždy je výsledek dobrý. Určité paralely lze nalézt u integrovaných obrazovek. Důležité informace z palubního počítače jsou umístěny v centrálních údajích v přímém očním dohledu řidiče. Pod tím se zobrazují údaje týkající se denního a týdenního provozu, jako například přestávky v jízdě. Druhořadé informace, jako plánování trasy a zadní kamera, jsou prezentovány na druhé obrazovce umístěné vpravo vedle řidiče. Individuální nastavení hlavního displeje je možné u obou kamionů. Napojení na mobilní telefon, stejně jako přípojka na iPod a MP3 patří dnes do základu. Pouze u Volva není v blízkosti přípojky místo na držáky aparátů.
Přestože na multifukčním volantu je umístěno 16 tlačítek, je snadné a jednoduché jednotlivé funkce aktivovat. Řidič velmi rychle zjistí, kterým tlačítkem se jaká funkce řídí. Tuto jednoduchost a jednoznačnost může Actros využít. V rámci marketingu se chlubí Mercedes svým velmi dynamickým podvozkem. Skutečně, s novým Actrosem se jede dobře, mnohem lépe, než s předešlým modelem, přestože nepřináší žádné převratné novinky. Zvláště ne ve srovnání s Volvem FH. To, jak Švédové kouzlili s novým modelem, je prostě lahůdka. Především co se týká nového řešení přední nápravy Faust, se nám jevilo Volvo při testovací jízdě ve Švédsku jako výtečné a komfortní. Díky přímému řízení dosahuje perfektního spojení s vozovkou. Ještě lepší jízda byla, když do testovaného trucku byla instalována opce „IRS“ – nezávislé zavěšení kol. A to ne pouze při naloženém kamionu a dobré silnici, ale také při částečně naloženém a špatném povrchu. Tady ukázala opce IRS plně své trumfy. Více pohody při jízdě jako u FH nenajdete u žádného vozidla. Jak sami inženýři od Volva připustili, velký díl na vylepšeném podvozku má také nové zavěšení zadní nápravy. Na chování podvozku se podílí i nové stabilizátory. Uložení nápravy leží nyní přímo pod otočným bodem desky tahače. Nárazy od nápravy nemají proto téměř žádný vliv na rám vozidla. Jízda s FH je klidná jako jízda po kolejích. Toto hodnocení vychází tedy jasně pro Švéda. Ať zákazník zvolí dražší provedení s větší hmotností, tedy nezávislé zavěšení kol, nebo standardní provedení FH, je jízda lepší než u všech ostatní kamionů jezdících na evropských silnicích!
Po stránce motorické nejsou rozdíly, při nejmenším na papíře, veliké. V obou případech jsou nasazeny řadové šestiválcové motory. U Volva s objemem 12,8 litrů, u Mercedesu s objemem 12,9 litrů. Švéd nabízel při testu motor s 460 k, tedy o deset více než Němec. Točivý moment je u Volva 2300 Nm, u Mercedesu za normálních podmínek 2200 Nm. Ale co znamenají „normální“ podmínky? Top Torque (nejvyšší točivý moment) nazývají lidé od Mercedesu funkci, u které je při nejvyšším převodovém stupni odesláno dodatečných 200 Nm do převodovky. Fakticky to znamená, že Mercedes uspoří při stoupání zpětné řazení, neztratí tak rychlost a jede rychle a spořivě do kopce. Promyšlené řízení motoru Actros se vstřikováním Common Rail (Volvo nasazuje i nadále čerpadlo) ukazuje spíše výhody. Pohonná jednotka Daimler reaguje již u 800 ot/min, zatímco motor Volvo potřebuje cca o 100–150 otáček více. Ale i přes vyšší otáčky je Volvo zřetelně těžší. Také v tomto bodu se Volvo přibližuje osobním autům. Přicházející provedení Euro VI je o pár decibelů tišší. Tedy stručně řečeno: co se týče hodnocení motoru, je zde malý náskok pro Actros. Také z důvodu citlivého dávkování a silnější motorové brzdě. Také nás nadchlo, jak nízké otáčky potřebuje motor k rozjezdu. Ale jak bylo řečeno: rozdíl je nepatrný. Převodovka: Volvo vytvořilo něco nového. Stejně jako dříve, řadí I-Shift rychleji a poskytuje dostatečný výkon v těžkých situacích, jako např. řazení ve stoupáních, nebo umožňuje citlivé couvání do malého stoupání k rampě. To funguje opravdu perfektně. Také řízení spojky zvládli Švédové lépe. Ne, že by spojka Powershift byla špatná, I-Shift je zkrátka lepší.
Malé přednosti si na svůj účet může připsat Mercedes. Němci instalovali tzv. plíživou funkci. Jakmile řidič uvolní brzdový pedál, dají se kola trucku do pohybu. To se jeví jako výhodné při pojezdu. Samozřejmě, že je rychlost pevně naprogramována. Volvo se samo od sebe do pohybu nedá. Avšak když řidič drží konstantní pomalou rychlost a uvolní pedál plynu, FH toto tempo drží. Takže se dá najíždět nejen citlivě, ale i ve stabilní rychlosti. Filozofii vsadit na silnou motorovou brzdu místo retardéru zůstává Volvo věrné. Třístupňová brzda Volvo Engine Brake „plus“ přináší maximálně 510 k. Mercedes má k dispozici také třístupňové brzdy s výkonem do 544 k. Subjektivně působí kombinace z výfukové klapky, ventilové brzdy a turbobrake (brzda) v Actrosu silněji než systém Volva. Také je trvalá brzda lépe spojena s řízením motoru. Jeden příklad: řidič nastaví tempomat na 85 km/h a brzdový tempomat na 90 km/h. Volvo řadí při 90 km/h na jedenáctý rychlostní stupeň. V tomto případě má k dispozici pro řádný brzdný účinek příliš málo otáček. Truck tedy zrychluje a řidič musí zasáhnout. To samé se stávalo u předchůdce. Powershift u Actrosu řadí oproti tomu v této situaci na desátý rychlostní stupeň a kamion drží nastavené tempo i přes hmotnost 40ti tun.
Co se týče elektroniky, je New Actros špička
Actros si může připsat další body v tématu přesnosti regulace. Systém ESP zasahuje zřetelně později, ale přesně na vzniklou situaci. Tempomat odstupu a vedení stopy funguje s enormní jemností. Mercedes dále disponuje funkcí Asistent nouzové brzdy, ten u Volva teprve přijde. To je další bonus. Ale na druhé straně je u Volva možnost získat za příplatek funkci Asistent změny vedení stop a funkci Světla při odbočování. Tyto funkce Actros nemá. Famózní řešení Mercedesu s výhledem do budoucnosti je tempomat PPC. Ten využívá informací z GPS, zná stoupání, klesání lépe než řidič, a je schopný díky přizpůsobení se dění na trase uspořit mezi jedním až třemi procenty pohonných hmot. Volvo může oproti tomu nabídnout svůj I-See systém (učící se řízení). Pokud Volvo FH projede určenou trasu, topografie se uloží do paměti a při příští jízdě vozidlo řídí. Protože je nutné nejprve projet trasu a kapacita paměti je omezená na cca 5000 km, jde také tento bod do Stuttgartu. Rozhodnutí, kdo je lepší, je velmi těžké. Lepší podvozek má zcela určitě FH. Když mluvíme o pohonu, je na tom o něco lépe Mercedes, na druhé straně je převodovka Volva jasně lepší. Vnitřek vozu: Actros nabízí kabinu se širšími lůžky a více obestavěným prostorem. Volvo disponuje dobře využitelným systémem zásuvek, osvícením a skvělým prostředím. V možnostech elektroniky a řízení porazil Daimler Švédy. O tom, kdo je lepší, rozhoduje osobní vkus nebo spotřeba. Hodina pravdy teprve přijde na dráze Super testu. Celý článek
Převzato z časopisu