Volkswagen kompletně 4Motion

Na španělské pobřeží Costa del Sol se jezdí za sluncem, teplým mořem, maurskými památkami a odpočinkem.

Vzhůru do Andalusie Logicky z toho plyne, že hlavně v létě. Pravda, jih Španělska, tedy Andalusie, je krásná i na jaře, kdy sice moře ještě není na koupání, ale už je docela příjemné teplo a nikoliv letní vedra, ceny v hotelech jsou poněkud nižší a tak jaro v Andalusii patří hlavně seniorům-turistům, kteří nemíří na pláže, ale za krásami maurského stavitelství. A právě v Andalusii a právě v březnu, připravila automobilka Volkswagen – divize užitkových vozidel – pro motoristické novináře z celé Evropy prezentaci užitkových vozidel s pohonem všech čtyř kol „4Motion Experience Volkswagen“.

Organizace byla tradičně propracovaná a vše fungovalo. Takže hned po příletu do Málagy (přímá linka není, takže přes Paříž), jsme si mohli vybrat jedno z připravených vozidel, dostali jsme itinerář – v případě, že byla ve vozidle i navigace, tak cíl byl zadán – a vyrazili jsme na silniční trasu. Připraveny byly modely VW Caddy, Transporter/Multivan, a Amarok. Vše s pohonem 4Motion, ale v čistě silničním provedení, takže bez jakýchkoliv úprav zvyšujících průchodnost terénem. S kolegou jsme zvolili Multivan 4Motion se samočinnou převodovkou DSG a podle itineráře jsme uháněli chvíli po dálnici, pak po silnici I.třídy z letiště Málaga až do „snového města“ Ronda (tedy, tak o tomto městě s nejstarší býčí arénou psal básník Rilke). Ujeli jsme nějakých 80 km, protože itinerář nás nevedl tou nejkratší cestou, a od hladiny moře jsme vystoupali do výšky 750 m/n m. Bohužel, z města jsme viděli jen střechy, protože jsme Rondu minuli po obchvatu a mířili jsme dál do nitra pohoří Serrania de Ronda, někam k vesnici Setenil do oblasti Sierra del Organa. Průvodce uvádí, že je to kraj slavných loupežníků a pašeráků a některým z nás se mohlo i zdát, že se historie opakuje, protože cíl cesty byl u zájezdního hostince, kde jsme odevzdali na parkoviště vozidla, přesednuli jsme do jiných Volkswagenů – tentokrát ale již v off-roadové úpravě – a byli jsme vezeni „někam do hor“, či spíše po překonání jednoho z hřebenů, skoro na dno rozsáhlého a dost hlubokého údolí. Konečně jsme byli v cíli, na off-roadové trati situované na rozsáhlou „terasu“ v dolní třetině svahu, kde bylo vyznačeno několik různě náročných tratí, připravena byla i zkušební – sice neustále v čistotě personálem udržovaná, ale řádně poškrábaná – vozidla, odpočinkový kout s občerstvením. Vedle již dobře známých modelů Caddy 4Motion, byly připraveny i Transportery 4Motion v úpravě Rocton, off-roadová, tedy pracovní verze modelu Amarok a to včetně čerstvé novinky tj. karoserie Single Cab a pak hlavně Crafter 4Motion. Ano, přiznávám, že již i v redakčních testech odzkoušený Caddy a Transporter zůstali stranou mého zájmu (ale na novou úpravu Rocton se těším v testu) a rovnou jsme se s kolegou vrhnuli k zaparkovanému valníku Crafter 4Motion ve speciální úpravě Achleitner. Netušili jsme ale „do čeho jdeme“.

Crafter 4x4

Kompletaci programu užitkových vozidel VW s pohonem všech kol uzavřela právě řada Crafter v úpravě 4Motion. Vedle legendárního Transporteru T5, z jehož výrobního objemu je přibližně 11 % prodáno s pohonem všech kol, menší Caddy (včetně verze Maxi) uplatňuje více než 6 % se znakem náprav 4x4 a výrazně stále stoupají také prodeje nového pick-upu Amarok, u něhož je pohon všech kol samozřejmostí. Na rozdíl od „malých“ modelů, tj. Caddy a Transporter, kde je použita čtvrtá generace spojky Haldex, Crafter využívá jinou konstrukci pohonu. Vývoj konstrukce a přípravu sériové výroby dostal na starost rakouský specialista na pohony všech kol, společnost Achleitner sídlící v tyrolském Wörglu. Crafter 4Motion v základní tj. zcela sériové verzi, je koncipován pro provoz jak smíšený, tak mimo zpevněné komunikace, a v upravené verzi pak i pro jízdu v terénu skutečně obtížném. Výrobce tak vychází vstříc dvěma skupinám uživatelů. Ta první žádá podvozky se znakem náprav 4x4, které najdou uplatnění tam, kde jsou časté zhoršené adhezní podmínky (například v horských oblastech apod.), ale také pro rychlou jízdu s obtížným manévrováním (sanitní, hasičské či policejní složky). Druhá skupina zákazníků pak žádá vozidla schopná práce i v těžkém terénu (stavební firmy, lesnické podniky, spojaři, energetici…).

Vzhledem k vyšší provozní hmotnosti VW Crafter 4x4, a požadavku na co nejlepší průchodnost terénem, je hnací řetězec s diferenciálem Thorsen vybaven sériově také elektricky aktivovaným sestupným převodem (redukcí) 2,5:1. Pohon všech kol je trvalý, s rozdělením točivého momentu mezi kola obou náprav v poměru 50:50. Součástí sériové výbavy je závěr mezinápravového diferenciálu v rozdělovací převodovce a závěr diferenciálu zadní nápravy. Závěr diferenciálu přední nápravy je k dispozici za příplatek. Při aktivaci všech závěrů může jediné kolo přenášet až 100 % točivého momentu. Vyrovnávání různých momentů v hnacím řetězci již není nutné. Úpravce aplikoval podstatné změny na podvozku s nezávislým zavěšením předních kol a tuhou zadní nápravou. Mezi klíčové modifikace patří zesílené pružiny s delším zdvihem, tužší tlumiče s progresivní charakteristikou a upravené stabilizátory. Výsledkem je mimo jiné zvětšení světlé výšky až na 280 mm (v závislosti na velikosti pneumatik). Pokud jde o nájezdové úhly, pak u sériové verze jsou přední/zadní 28°/28°, přechodový 25°, stoupavost až 45° a brodivost 600 mm. Z palety motorů nabízených v základní řadě Crafter je pro 4Motion k dispozici výhradně nejvýkonnější verze 2.0 BiTDI Euro 5/EEV s výkonem 120 kW/163 k, která se již osvědčila v řadách Amarok a Transporter. Kapalinou chlazený dvěma turbodmychadly přeplňovaný vznětový čtyřválec poskytuje již při 1800 otáčkách vynikající hodnotu točivého momentu – 400 Nm. To je dostatečný parametr na to, aby byl i plně zatížený Crafter s celkovou hmotností 3500 nebo až 5000 kg se zařazenou „jedničkou“ a sestupným převodem schopen rozjet se a pokračovat v jízdě i ve skutečně těžkém terénu a za podstatně zhoršených adhezních podmínek. Crafter 4Motion se znakem náprav 4x4 je k dispozici ve všech sériových karosářských variantách od furgonu přes kombi, skříňovou dodávku, podvozek, minibus či valník s jednoduchou nebo zdvojenou budkou řidiče, s různými délkami rozvoru a výšky střechy, stejně jako s dvojmontáží kol na zadní nápravě u těžkých verzí. Tolik základní informace.

Nahoru i dolů?

Standardní valník VW Crafter s jednoduchou dvoumístnou kabinou a hliníkovou nástavbou byl dle označení s pohonem všech kol a vizuálně bylo už z dálky jasné, že jde o upravenou verzi off-road. Takže podvozek byl citelně výš a za volant jsem šplhal jak do velkého trucku. Palubní deska, všechny ovladače a řadicí páky, vše bylo zcela standardní, pouze u levého kolene, na palubní desce byly čtyři nové spínače: uzávěrka mezinápravového diferenciálu, zadního diferenciálu, předního diferenciálu a spínač zařazení sestupného převodu-redukce. Ještě jsem se ani za volantem nestačil usadit už přišel instruktor a zdůraznil, že ty spínače tam nejsou jen na ozdobu, ale že musím mít mezinápravový a zadní diferenciál trvale uzavřen po celé trati. Pak nám popřál šťastnou cestu a řekl, že pro Crafter je vytyčena trať s tmavě modrým značením. Prvních sto metrů to byla „brnkačka“, jelo se po vrstevnici. Pak ale následoval prudký obrat do zavírající se pravé zatáčky do svahu se stoupáním přes 30°. Na zařazený první rychlostní stupeň jsem to zvládnul, pak se dostala ke slovu „dvojka a trojka“, a po několika stovkách metrů v relativně lehoučkém – ale prašném – terénu jsem zastavil u dalšího instruktora. Ten důrazně doporučil zařadit redukci a zavřít také přední diferenciál a pak jenom řekl: „… a hlavně nebrzděte, nešlapejte na plyn nebo spojku a tu jedničku tam nechte až dolů!!!“ A mávnutím ruky nás vyslal ve směru vyjetých kolejí. Ujeli jsem deset, možná patnáct metrů a najednou vyjetá stopa skončila a čumák Crafteru zamířil v děsivém úhlu na dno údolí. Zvukový komentář, jak můj, tak i kolegy, by se asi dal odvysílat až hodně po půlnoci, nicméně následujících 70 metrů jsme bez „ztráty kytičky“ či újmy na zdraví na zařazenou „redukovanou jedničku“ zvládli úspěšně (tady by asi mělo být „zvládly“, protože tím hlavním hrdinou byl Crafter).

Následoval krátký traverz po vrstevnici a poněkud mírnější, o to ale delší výjezd jinou stopou opět k instruktorovi. Ten se smál od ucha k uchu, doporučil nám opět vyřadit (elektricky) redukci a vypnout uzávěrku předního diferenciálu a vyslal nás po „modré značce“ na další trasu. Následovalo ještě několik prudkých sjezdů a výjezdů, přejezdy zákopů pro pěší vojsko a úzká cesta mezi ostrým trnitým křovím (odtud ty šrámy na karoseriích Amaroků a Crafterů) k malé plošině v prudkém svahu. Tady vedla stopa prudce vpravo a kolmo vzhůru. Ačkoliv jsem si dostatečně nadjel, musel jsem si couvnout. Nasměroval jsem tedy vozidlo kolmo ke svahu a konstatoval jsem, že to nevyjedeme. I tady byl instruktor, i tady nařídil vše uzamknout a zdůraznil, že je třeba držet rovnoměrné otáčky kolem 2500 min^-1, nesmím řadit a kdyby mi náhodou motor zhasnul, tak ať nezmatkuju a zastavím. Hlavně ať necouvám! Ono totiž nebylo ani kam. Ta plošina byla v délce Craftera s rozvorem 3665 mm, pak byla asi 20 cm vysoká hromádka hlíny a pak dlouho předlouho jenom „nic“ střídavě s keři akácií. Až někde 200, ale od volantu jsem to spíš odhadoval na 400 m, bylo zarostlé dno údolí.

Zařadil jsem, vytočil motor a zvolna pustil spojku. A pak už jsem jenom korigoval směr, všechna čtyři kola obutá do kvalitních off-roadových pneumatik hrabala, ale Crafter šplhal statečně vzhůru. Kolega dodnes tvrdí, že jsem měl dost vyvalené oči a křičel jsem „banzaíííí“. No, možné to je. Jen co jsme se vyšplhali „do civilizace“, následovaly dva umělé „velbloudí hrby“ nachystané evidentně pro televizní štáby a pak jízda v klopené zatáčce. Firemní údaje hovoří o schopnosti Crafteru zvládnout náklon až 43°. Když jsem tento úsek projel, uvěřil jsem. To, co VW Crafter v off-roadové úpravě Achleitner dokázal, mě opravdu fascinovalo. Do druhého kola jsme se vystřídali, kolega šel za volant, já na místo spolujezdce. Tam to bylo o něco horší než za volantem. Jak se následně ukázalo, tak při absolvování další jízdy s Crafterem se stejným rozvorem, ale s karoserií van, zážitky byly ještě o něco drsnější, protože na rozdíl od valníku, van má výše těžiště a více se nakláněl. A protože mezi připravenými vozy byl i Amarok Single Cab 4Motion, celou trasu jsem absolvoval ještě několikrát s tímto novým pick-upem. Ano, i tady bylo nutné v obtížných výjezdech uzavřít všechny tři uzávěrky diferenciálů a zařadit redukci (sestupný převod). Ale ve srovnání s Crafterem jsem většinu úseků absolvoval rychleji a na vyšší rychlostní stupeň. A také přiznávám, že s krátkými přestávkami na občerstvení či na fotografování jsme se neustále drželi volantů a pořadatelé nás – přijela odpolední skupina novinářů – museli rázně vykázat do doprovodných vozidel, která nás odvezla přes hory a doly (sedmero řek tady fakt nebylo) zpět k zájezdnímu hostinci, kde stály na parkovišti „leštěnky“, tj. Transportery, Multivany, Caddy a pick-upy Amarok se silniční výbavou 4Motion.

Domů do Marbelly

Po krásném asfaltu a plní dojmů jsme překonali hřebeny Serrania de Ronda, opět jsme minuli slavné město Ronda a pak jsme po dobré asfaltové silnici plné zatáček klesali 50 km až k moři. Překvapivě tato část cesty byla docela náročná, protože nahoru dolů se tady proháněli motorkáři, kteří využívali příjemného počasí a solidního povrchu vozovky. V San Pedro de Alcántara jsme se dle pokynů navigace napojili na pobřežní magistrálu a ta nás dovedla až do Marbelly do hotelu Vincci. Zážitků bylo hodně, prachu ve vlasech ještě víc, takže rychle do sprchy a pak na tiskovou konferenci, kde byly probírány technické parametry vozidel a mj. tam padla i cena základní verze Crafteru Van 4Motion, která by se v Německu měla pohybovat okolo hodnoty 19 950 euro. Den byl opravdu náročný, ale v těžkém terénu se jak Amarok, tak i Crafter ukázal v tom nejlepším světle. To co jsme si mohli vyzkoušet v horách v „loupežnickém kraji“ u Rondy, zcela jistě v redakčním testu nebudeme opakovat.

Převzato z časopisu

Fotogalerie