Renault Trucks – Renault Trucks plní sny

Trucky Renault dálkové řady T se úspěšně prosazují i u českých dopravců, kteří byli dlouhá léta zvyklí na Renault Magnum.

Na podzim loňského roku jsme měli možnost si v redakčním testu vyzkoušet verzi T520 High Optifuel E6. Pro řadu T jsou k dispozici motory s výkonem od 279 kW/380 k až po 382 kW/520 k. Ano, většina tuzemských dopravců vzhledem k ceně volí tento tahač se „středním“ výkonem motoru 339 kW/460 k, nebo 353 kW/480 k. O to zajímavější pro nás bylo usednout za volant trucku s nejvýkonnějším agregátem z nabídky a to nikoliv na relativně rovinatém pobřeží Normandie, ale na standardní české kopcovité (co do výškového profilu) trase. 

Renault Trucks dálkové řady T Optifuel je vybaven kompletní sadou aerodynamických prvků (střešní a boční spojlery, integrované deflektory v optickém bloku, rozšíření dveří, mezinápravové kryty) pro usměrnění a lepší obtékaní vzduchu. Vozidlo je dále sériově vybaveno balíčkem inteligentních technologií Fuel eco (bez režimu power, systém eco cruise control s režimem Optiroll, vypínatelný kompresor vzduchu, čerpadlo řízení s proměnným průtokem, automatické zastavení motoru). Maximální rychlost vozidla je ve výchozím nastavení omezena na 85 km/h. Navíc je verze T Optifuel vybavena množstvím hliníkových prvků (vzduchojemy, palivové nádrže, kola) pro optimalizaci své hmotnosti. K trvalému snížení spotřeby paliva však pouze optimálně nastavené vozidlo nestačí. Proto je Renault Trucks T Optifuel dodáván spolu se školením hospodárné jízdy a se softwarem pro sledování a analýzu stylu jízdy řidičů (Optifuel Programme). Software Opti-fuel Infomax umožňuje jednotlivě analyzovat více než 70 kritérií spotřeby paliva u vozidla a snadno identifikuje oblasti, ve kterých by řidiči měli zlepšit svůj styl řízení. Tolik krátká teoretická informace. K designu nové generace trucků Renault jsem se vyjadřoval několikrát a uznávám, že někdo může být zvláště z nové masky a mohutného „grilu“ nadšený, jiný rozpačitý. Já už zvolna – zvláště u dálkové řady a stavebních trucků – novému designu přicházím „na chuť.

K redakčnímu testu přijela souprava tvořená tahačem Renault T 520 a třínápravovým skříňovým návěsem Frappa se speciální aerodynamickou úpravou. Jak tahač, tak i návěs míří nekompromisně za nízkou spotřebou. Ovšem ta se špatně dosahuje na relativně krátké trase, za hustého provozu a s plně naloženým návěsem, když souprava měla celkovou hmotnost přes 40 tun. Tak jdeme za volant. Kabina je prostorná a pohodlná díky dostatečné šířce 2464 mm. Disponuje rozšířeným lůžkem (791 x 2018 mm) a případně i horním lůžkem (670 x 2018 mm), které po složení nabízí další úložné prostory. Tunel motoru je u této verze minimální. Řidič získal na své pracoviště nová sedadla navržená pro Renault Trucks společností RECARO^®, ergonomicky zcela novou palubní desku se 7palcovým centrálním displejem. Dálková modelová řada T nabízí úložný box, který je přístupný zevnitř i zvenku a úhel otevíraní dveří 85°. Řidiči mohou dále využívat řadu pomocných řídicích systémů, světel do zatáček, multifunkčního nastavitelného volantu (poloha volantu je nastavitelná ve třech směrech) a automatickou elektrickou parkovací brzdu. Renault Trucks T se také může pochlubit zbrusu novou, elektronicky řízenou klimatizací, hydraulickým čerpadlem posilovače řízení s proměnlivým účinkem (zlepšení spotřeby) a palivovými nádržemi s kapacitou až 1475 litrů (za příplatek). Údržba byla zjednodušena oddělením elektrických a hydraulických svazků na podvozku vozidla, takže elektroinstalace je nyní na pravé straně a hydraulika na levé. Vozidla dálkové modelové řady jsou již ve výrobě vybavena pro přípravu systému Optifleet, řešení pro správu vozového parku, které zvyšuje rentabilitu. Ovladače na přístrojové desce jsou modifikovatelné a řidič se může rozhodnout, zda změní jejich dispozice. Stejně tak si řidič může uložit do paměti své preference a svá nastavení, jako je oblíbená stránka znázorňovaná na hlavním monitoru, stránka tachografu, vlastní nastavení topení nebo klimatizace, buzení, výběr typu ekonomického stylu řízení nebo nastavení tempomatu. K těmto údajům získá přístup jednoduše vložením své karty řidiče a při každé jízdě tak ušetří čas. Testovaný Renault T – zvláště když šlo o prezentační vozidlo – byl tradičně „nakrmen“ inteligentními technologiemi pomocných asistentů řízení, které, aniž by nahrazovaly práci řidiče, vysílají v případě potřeby upozornění. Zvukový signál se rozezní například v případě nechtěného vybočení vozidla ze směru jízdy (přejetí bílé čáry bez použití „blinkrů“) nebo v případě hrozby nárazu do vozidla, které jede před ním. Nechybí ani adaptivní tempomat. Automatizovaná převodovka Optidriver je montována sériově a volitelně je dodávána s funkcí „Fuel Eco“, spojenou s tempomatem Eco Cruise Kontrol (standard verze Optifuel). S motory Euro 6 jsou dodávány tři typy zpomalovacích systémů: brzda na výfuku, motorová brzda Optibrake a hydraulický retardér Voith na převodovce. Tolik souhrn základních informací k testovanému Renaultu T 520.

Sedadlo Recaro s integrovanými červenými pásy a opěrkami hlavy mě opravdu nadchlo. Lze všestranně seřídit, stejně jako volant, což je více než příjemné, na druhou stranu v tomto segmentu vozidel jde o povinný standard! Volič převodovky je pod volantem vpravo, tam kde jej očekávám, stejně tak ovládání oken a bočních zpětných zrcátek. Všechny spínače a tlačítka jsou v dobrém dosahu ve střední části palubní desky, mírně otočené k řidiči. Startuji, zasunuji kartu do tachografu a konečně jedeme. Ze servisu importéra v Čestlicích u dálnice D1 najíždím tradičně přes tři kruhové objezdy velmi rychle na dálnici směr Brno. Naštěstí jedu jenom pár kilometrů a v Mirošovicích odbočuji směr Tábor a České Budějovice na I/3. Zdánlivě jsem se tak vymotal z velmi hustého provozu a na několika příštích kilometrech využívám adaptivní tempomat nastavený na rychlost 85 km/h. Chválím rozměr a upevnění soustavy vnějších zpětných zrcátek. I na „kruháči“ dobře vidím šikmo vlevo, tzv. „mrtvý úhel“ je minimalizován. Převodovka řadí plynule, velmi svižně jedu na dvanáctý rychlostní stupeň. Na nižší rychlostní stupeň podřazuje při cca 980 min^-1. „Radost a kochání se“ za volantem končí před Benešovem, kde se dostávám do zvolna popojíždějící několikakilometrové kolony. Než mineme Benešov, málem zapadne slunce. Takže tempomat je vyřazen a ty chvíle, kdy jsem mohl využívat blahodárné a šetřící „plachtění“ s vyřazenou rychlostí, skončily. Takže za Benešovem už jedu tzv. „na vlastní nohu“. Pokud jde o brzdy, tak tu provozní jsem použil pouze při výjezdu ze servisu. Až k Benešovu si vozidlo přibrzďoval tempomat, a na dalším úseku – prakticky až na otočku u Tábora a zpět do Prahy – jsem si vystačil s retardérem.

Za Benešovem jsem se trochu rozjel, bohužel před Voticemi jsem opět dojel dlouhou kolonu, ve které jsem se trápil i v oblíbeném „votičáku“. Takže vidina pěkné spotřeby vzala za své. Na „České Sibiři“ v Miličíně raději odbočuji na parkoviště, fotografuji a nechávám dlouhou kolonu vozidel odjet. Pak teprve využívám naplno dostatečný výkon motoru (520 koní je u naložené soupravy znát, velmi rychle jsem na limitu 85 km/h) a až k Táboru jedu opět v režimu adaptivního tempomatu. V Miličíně jsem dosáhnul průměrné spotřeby 43,5 l/100 km. U Tábora otáčím a už v klidném provozu se vracím ku Praze. Provoz umožňuje velmi plynulou jízdu, ale jedu „na nohu“ a respektuji předepsanou rychlost i limit 85 km/h. V závěru testu tak dosahuji na celé trase spotřebu 35,3 l/100 km. Pokud jde o motor a převodovku, tak pochvala. Interiér nabízí dostatek místa, výhled od volantu je velmi dobrý, všechny ovladače a spínače jsou v dosahu. Odhlučnění motoru výborné. A dostatečný výkon jsem ocenil prakticky v každém stoupání na zpáteční cestě, takže souprava udržela vysoký rychlostní průměr, což řidič ocení zvláště na dálkových trasách.

Převzato z časopisu

Fotogalerie