Automobily – Elektrovozidlo v rozvážkové dopravě

Mercedes-Benz Trucks uvede již v letošním roce na trh malou sérii prvních těžkých nákladních vozidel pro rozvážkovou dopravu se zcela elektrickým pohonem. 

Po představení modelu Urban eTruck s celkovou hmotností 25 t a dojezdem až 200 km na IAA 2016 budou již v tomto roce předána první vozidla do rukou zákazníků. Stefan Buchner, vedoucí divize nákladních vozidel Mercedes-Benz, k tomu uvádí: „Odezva zákazníků po světové premiéře v září 2016 na IAA byla vynikající. V současnosti jednáme s 20 potenciálními zákazníky z odvětví likvidace odpadu, potravinářského průmyslu a logistiky. Zkušebním provozem malé série nyní rychle učiníme další kroky směrem k novému velkosériově vyráběnému produktu, který začneme dodávat do roku 2020.“ 

Nulové emise, tichý provoz a užitečná hmotnost 12,8 t jsou hlavními přednostmi vozidla Urban eTruck, které nabízí přesvědčivý koncept z hlediska hospodárnosti a ochrany životního prostředí. Nejprve bude zákazníkům v Německu – a později také v dalších evropských zemích – předán nízký dvouciferný počet vozidel. Vozidla budou u zákazníků plnit reálné přepravní úkoly. Cílem je pokračovat v optimalizaci konceptu elektricky poháněného nákladního vozidla a nastavení jeho systémů na základě reálného provozu a požadavků ve spolupráci se zákazníky. V rámci testů budou inženýři například pečlivě sledovat chování vozidla ve směnném provozu, doby nabíjení, režim provozu akumulátorů i možnosti dojezdu. Stefan Buchner k tomu dodává: „V otázce budoucích témat technického vývoje jsme v automobilovém průmyslu stanovili specifická měřítka, a to zejména v oblastech elektrické mobility, autonomní jízdy a konektivity. Rok 2017 bude ve znamení realizace našich plánů: Vyvíjíme vozidla a jejich systémy cílevědomě, krok za krokem, aby při uvedení na trh byly naprosto vyzrálé.“ Elektricky poháněná vozidla s celkovou hmotností 18 a 25 tun budou vybavena chladírenskou, skříňovou, nebo valníkovou nástavbou. Vozidla budou poskytnuta zákazníkům k užívání po dobu dvanácti měsíců, a to včetně speciálního nabíjecího zařízení, které zohledňuje specifické požadavky u těchto nákladních vozidel. Veškerý servis bude zajišťovat oddělení jízdních zkoušek divize Mercedes-Benz Trucks. Během uvedeného období budou shromažďována data o jízdních výkonech, provozních vlastnostech a způsobech používání, přičemž získané poznatky budou porovnávány s očekávánými parametry našeho vývoje. 

Podpora elektrického pohonu

Urban eTruck je součástí rozsáhlé ofenzivy divize Daimler Trucks v oblasti elektrického pohonu. V roce 2017 bude v globálním měřítku uvedena do provozu také malá série lehkých užitkových vozidel Fuso eCanter s elektrickým pohonem. Vybraným zákazníkům v Evropě, Japonsku a USA bude předáno 150 vozidel. Daimler Trucks tak pokrývá různorodou škálu oblastí pro následné nasazení elektricky poháněných nákladních vozidel na celém světě. Rostoucí urbanizace a lepší ekonomická bilance akumulátorové techniky urovnávají cestu pro nákladní vozidla se zcela elektrickým pohonem. Lepší kvalita vzduchu, nižší hladina hluku a různá omezení vjezdu se staly důležitými požadavky a podmínkami pro provoz ve velkých metropolích po celém světě. V budoucnosti se stane nezbytností přepravovat zboží v městských oblastech pro stále větší počty lidí – a to pokud možno bez emisí a nehlučně. Proto budou v mnoha aglomeracích zajišťovat zásobování obyvatelstva potravinami a nejrůznějším zbožím každodenní potřeby užitková vozidla se zcela elektrickým pohonem. Razantní technický vývoj tento trend podporuje. Daimler Trucks očekává, že mezi roky 1997 až 2025 klesnou náklady na akumulátory nákladního vozidla se zcela elektrickým pohonem o faktor 2,5 – z 500 eur/kWh na 200 eur/kWh. Zároveň vzroste hustota energie dostupných akumulátorů v uvedeném období o stejný faktor z 80 Wh/kg na 200 Wh/kg. 

Výzkum divize Daimler Trucks 

Umělé denní světlo v kabině přináší řidičům nákladních vozidel měřitelný užitek. Má biologicky účinné světlo pozitivní vliv na dobré zdraví a výkonnost řidičů nákladních vozidel? Odpověď na tuto zajímavou otázku se snažil ve finské polární noci nalézt tým výzkumníků společnosti Daimler. Celkem osm zkušebních řidičů společnosti Daimler proto simulovalo v okolí města Rovaniemi dva typické pracovní týdny řidičů nákladních vozidel. Vždy po dobu jednoho týdne řídili střídavě v kabině nákladního vozidla s aktuálně používaným osvětlením, respektive s modulem Daylight+, který za jízdy i během přestávek k odpočinku vytvářel v kabině dodatečné denní světlo. Vedoucí projektu a zkoušek Siegfried Rothe z výzkumného oddělení společnosti Daimler definoval v rámci výzkumu možných přínosů aplikace denního světla v kabinách nákladních vozidel jako pracovní hypotézu výrok, že aplikace biologicky účinného světla s vlnovou délkou 460 až 490 nanometrů má na práci řidičů pozitivní vliv. Připravil pokusnou řadu s náročnými kritérii a na základě jejich výsledků byly získány relevantní poznatky. 

Světlo strukturuje život 

Světlo patří mezi jevy, o kterých většina lidí nijak zvlášť nepřemýšlí – přinejmenším do té doby, než začnou v důsledku nedostatku světla strádat. Světlo přitom výrazně ovlivňuje život na Zemi. Střídání dne a noci jako krátkodobý cyklus a střídání ročních dob mimo jiné strukturuje čas. Evoluce se těmto okolnostem přizpůsobila velkým počtem vnitřních hodin, které synchronizují náš životní rytmus. Mimořádně důležité je v této souvislosti pravidelné střídání dne a noci. Vědci již mnoho let zkoumají komplexní souvislosti mezi přítomností biologicky účinného světla a fyzickým i mentálním stavem člověka. V této souvislosti lze definovat různé příznaky nemocí. Nejčastější jsou patrně „deprese závislé na ročním období“. Nedostatek světla je například v severoevropských zemích, v nichž se v zimě sotva pořádně rozední, vážným problémem pro mnoho lidí, který může vést ke špatné náladě, snížené výkonnosti i ztrátě životní energie a chutě do života. Tyto symptomy jsou úspěšně odstraňovány světelnou terapií, která je standardizovanou lékařskou léčebnou metodou. 

Řidiči jsou porovnáváni jen sami se sebou 

Nápad vyrobit modul Daylight+ vznikl v průběhu pokusné řady v laboratoři pro výzkum spánku na univerzitě v Regensburgu. Vývojový pracovník společnosti Daimler Siegfried Rothe, který se četnými projekty zasazuje za zlepšování pracovních a životních podmínek řidičů nákladních vozidel, a tím za lepší akceptaci tohoto povolání, následně zjistil, že především v důsledku tvaru siluety běžné kabiny nákladních vozidel, se k receptorům světla řidiče dostane jen relativné nízké procento přirozeného denního světla. Pro Rotheho byl tento poznatek popudem k tomu, aby se zamyslel nad možnými řešeními. Výsledky první pokusné řady s inženýry z oddělení jízdních zkoušek byly jednoznačné. Subjektivní vnímání zdravotního stavu všech pokusných osob se výrazně zlepšilo vlivem dodatečných dávek světla, bez ohledu na denní dobu. Překvapivý byl další výsledek. Zkušební řidiči řídili hospodárněji, pokud bylo v kabině více denního světla. 

Při pokusech v Rovaniemi byli testující řidiči porovnáváni vždy pouze sami se sebou. Sledovalo se tedy, jak se mění výkony řidičů, pokud za jasně definovaných podmínek dostanou navíc biologicky účinné denní světlo. Dodatečné dávky světla  byly podávány ve třech podobách s různou intenzitou: 

Při trvalém osvětlení během jízdy, přičemž intenzita byla přizpůsobena venkovnímu jasu. 

Jako intenzivní „světelná sprcha“ s maximální intenzitou během testu před a po jízdě. 

Ve formě „osvětleného lůžka“, rovněž s maximální intenzitou, během přestávek k odpočinku, při nichž se řidič uvolní v poloze pro zdřímnutí či krátký spánek na svém sedadle. 

V nočních hodinách spaly pokusné osoby v normálně zatemněném nákladním vozidle. Pro testovací řidiče byly zkoušky v blízkosti polárního kruhu tvrdou zatěžkávací zkouškou. Výsledky pokusů zaznamenával tým za podpory výzkumníka Dr. Michaela Schraufa pomocí elektroencefalografie (EEG), elektrokardiografie (EKG) a elektrookulografie (EOG) a dalších fyziologických měření, jakož i rozborem vzorků slin (pro zjištění koncentrace hormonu spánku – melatoninu). Mentální stav a s ní úzce propojená profesionální výkonnost byly sledovány standardizovanými psychologickými testovacími metodami (testy trvalé pozornosti a reakční testy na počítači), stejně jako zaznamenáváním provozních dat vozidla telematickým systémem FleetBoard. Na konci dvoutýdenních cyklů se uskutečnilo dotazování jednotlivých řidičů, kteří si před tím zaznamenávali své subjektivní dojmy. Richard Schneider a Philippe Strasser, oba zkušební řidiči nákladních vozidel ve společnosti Daimler, byli na polárním kruhu v nejtemnějším ročním období, krátce před zimním slunovratem. Oba byli nezávisle na sobě nadšeni modulem Daylight+. Také pro Siegfrieda Rotheho přinesly reakce zkušebních řidičů nákladních vozidel nový poznatek. Řidiči souhlasně hovořili o výrazně příjemnějším vnímání prostoru v kabině s dodatečným osvětlovacím zařízením. 

„Na aspekt virtuálního zvětšení prostoru jsme při koncipování pokusné řady vůbec nepomysleli,“ přiznává vedoucí zkoušek. Rothe počítá s tím, že po ukončení pokusné řady v oblasti polárního kruhu bude trvat několik měsíců, než bude rozsáhlý soubor dat prozkoumán a analyzován. „Teprve pak můžeme vydat doporučení, zda mají výsledky testů smysluplně vyústit ve změnu koncepce osvětlení interiéru.“

Převzato z časopisu

Fotogalerie