MAN – Skyliner dal jméno patrákům

V rámci akce MAN Bus Days 2012 byla pro mě nejpůsobivějším zážitkem následující možnost. „Ostré“ svezení s novým patrovým Skylinerem.

K testování bylo možné využít jednoho ze dvou vozů, na mě „zbyl pomalovaný" a zřejmě předaný bavorskému zákazníkovi. Nový Skyliner byl představen v předpremiéře na IAA 2010. Krátce nato se k vybraným dopravcům odebrala flotila zkušebních vozidel, aby najela při praktickém testování ve vozových parcích mezinárodních autobusových dopravců cenné zkušební kilometry – či spíše stovky tisíc kilometrů. U těchto zákazníků jezdil Skyliner (v maximální možné míře využívající komponenty z ostatních modelů Neoplan) zvláště na dálkových linkách, což je ideální využití pro patrový autobus s až 83 místy k sezení ve světlém spodním a panoramatickém horním podlaží.

Nejen design. Ve Skylineru jsem jel první den prezentace jako „řadový" cestující při přejezdu na večerní program. Při této cestě jsem si vzpomněl, jak jsem v roce 2001 absolvoval Skylinerem o dvě generace starším (shodného typu N122/3, který nešťastně havaroval u jihočeských Nažidel) cestu dlouhou téměř 2000 km. Zcela záměrně jsem si večer vybral podobné místo přibližně uprostřed vozu v horním patře, trefně někdy nazývaném klidovou zónou. A přemýšlel, k jakým změnám za přibližně 15 let u již v pořadí páté generace došlo. Předně se nedá srovnat celkový komfort, který si opravdu užíváte.

Ten je způsobený jednak velice zdařilými a pohodlnými sedačkami a jednak komfortem odpružení. Velké skleněné plochy jsou vybaveny silnou UV-ochranou proto, aby se samotný interiér vlivem intenzivního slunečního záření nezahřál nad patřičnou míru a nemuselo být aktivováno klimatizační zařízení v plném rozsahu. Nutno však zdůraznit, že patrové autobusy kladou mimořádné nároky na klimatizaci – v nové generaci Skylineru je řešena zcela odlišně. Konvenční klimatizační zařízení v zádi autobusu je odpovědné za klimatizování horního podlaží, zatímco spodní podlaží disponuje dvěma vlastními výparníky s výkonem každého 9 kW. Řidič může díky dvouzónovému uspořádání zařízení regulovat teploty horního a spodního podlaží nezávisle na sobě. Zároveň výrazně stoupá výkon klimatizace, kdy je k dispozici maximálně 56 kW chladicího výkonu, což je téměř o 40 % více než u jeho předchůdce. Na základě změněné stropní konstrukce se vzdušnými kanály většího dimenzování byl mimo jiné zvýšen průchod vzduchu oproti předchozímu modelu o 25 procent. Pro pasažéry z toho plyne účinnější ventilace, která současně nevytváří průvan. Nádech vnitřního osvětlení je laděn do modra – samozřejmě pomocí diod.

Zavazadlové prostory – jsou překvapením. Spodní podlaží nového Skylineru je pojato jako „akční zóna": zde je cestujícím zajištěn nástup do horního podlaží, palubní kuchyně a bezbariérově přístupná toaleta. Zavazadlový prostor díky většímu převisu vozidla vzadu a nové koncepci klimatizování mohl být rozšířen na až 11 m³. Na základě zmíněného oddělení klimatizačních zařízení pro horní a spodní podlaží odpadají větrací šachty, které u předchozí verze musely vést chladný vzduch od klimatizačního zařízení v zádi vozidla do spodního podlaží. Zavazadlový prostor je velmi dobře přístupný z obou stran autobusu prostřednictvím velkých otvorů a také přes dveře na levé straně vozidla (na přání také od palubní kuchyňky). Kapacitu určenou pro zavazadla lze zvýšit případným zavěšením boxu na záď vozidla.

Start. O přiměřený pohon se stará Common-Rail motor MAN D26 s výkonem 371 kW (505 HP) a maximálním točivým momentem 2300 Nm při 1000 až 1400 ot.min^-1 (výhradně v provedení s emisní třídou EEV). Po usednutí za volant a nutném vyplnění prohlášení o odpovědnosti Skyliner startuji. Do přední části vozu je slyšet jen jeho příjemné dunění, které přechází ve vyšších otáčkách v úderný tlumený hřmot. Kontroluji situaci pohledem ve zpětných zrcátkách (z vozidla je i přes nízký posez pouze několik centimetrů nad vozovkou velmi dobrý výhled) a pomalu vyjíždím ze stísněných podmínek parkoviště před Truck Fórem do mnichovského provozu. Testovací trasa měla přibližně stejnou skladbu, kterou tyto vozy mívají – odvoz z letiště či hotelu v centru města a po prokousání se městskou zácpou přichází dálniční režim. Jízda a manévrování se Skylinerem ve městě se dá nazvat hračkou; díky automatizované vhodně odstupňované převodovce (12stupňové MAN TipMatic Coach s asistenčním systémem pro snadné rozjíždění EasyStart) a dostatečné pohonné rezervě je požitkem. Ani manévrování oproti běžným vysokopodlažním vozům řidiče nikterak nezaskočí.

Obezřetnost je na místě. Ve zkratce lze říci, že pro jízdu s patrovým vozem je třeba mít na paměti dva faktory: výšku 4 m a polohu těžiště (u patrových autobusů cca v 1,9 m nad zemí). Při postupném několikerém zastavení a opětovném rozjezdu na světelně řízených křižovatkách se pomalu dostávám k dálnici. Zde je třeba se chovat obezřetně zejména při projíždění nájezdů (tzv. „brýlí"). Odhaduji, že reálná rychlost atakuje v této situaci bezpečně maximálně 40 km/h. Jízda po dálnici je něčím, co vás po chvíli začne nudit. Měl jsem štěstí – nefoukal boční vítr. Vzhledem k velké boční ploše lze samozřejmě předpokládat náchylnost k tomuto minimálně nepříjemnému jevu. Řazení převodovky je téměř bezchybné a lze do něj zasáhnout i „manuálně", což v některých situacích nejen komfortu, ale i spotřebě paliva, velice prospívá (reálně se dá spotřeba nafty stlačit i pod 30 l/100 km). Například při rozjezdu na světelně řízené křižovatce má automatika tendenci akcelerovat spíše svižněji a motor hnát do vysokých otáček. Aktuální dopravní situace to však ne vždy umožňuje, proto je na místě „ruční" odřazení směrem k vyšším rychlostním stupňům (lze skákat o více stupňů najednou). Rozjezd sice není tak ohromující, zato však velmi pohodlný a plavný. Doslova plavnou se dá nazvat jízda se Skylinerem, pokud je řízen řidičem, který má dostatek citu nejen s pedály, ale i volantem. Určitě by mělo jít o řidiče zkušeného, rozvážného a spolehlivého.

Kompromis po všech směrech. Na závěr mi dovolte trochu statistiky svědčící spíše o obecné výjimečnosti patrových autobusů. Každým rokem počet autobusů kategorie M3 v ČR mírně stoupá. V registru silničních vozidel je v současné době řádově 20 000 autobusů. Počet patrových autobusů se však počítá na jednotky kusů všech značek (od roku 1967, kdy vyjel první Neoplan Skyliner, jich za celý výrobní cyklus bylo vyrobeno cca 4000 kusů). Připočteme-li k tomuto faktu výjimečnosti také ono zvláštní charisma autobusů Neoplan (patrový autokar představuje pro autobusové designéry největší výzvu: je zapotřebí téměř 14 m dlouhému, 2,55 m širokému a 4 m vysokému korpusu autobusu propůjčit estetickou přirozenost a dynamiku a přitom zároveň dosáhnout souznění formy, funkce i ergonomie), je nový Skyliner skutečnou lahůdkou nabitou nejmodernějšími bezpečnostními prvky nejen pro autobusové nadšence. Řidiči i ostatním cestujícím poskytuje nadstandardní zážitek, ale funguje i jako pojízdná reklama oné šťastné dopravní společnosti... První Skylinery nové generace jsou dodávány k zákazníkům od počátku letošního roku.

Převzato z časopisu

Fotogalerie