Isuzu F11.205/F12.240 - na stavbu i na dálnici

Po představení či lépe řečeno, uvedení na český trh lehké řady Isuzu N (test DaS 6/2011) vstoupil na český trh inmportér i se střední řadou F (celková hmotnost 10 až 12 tun). Paleta nákladních automobilů Isuzu tak nyní pokrývá hmotnostní spektrum 3,5 až 12 tun. Novinka na českém trhu, Isuzu řady F, se stylisticky i koncepčně hrdě hlásí ke svému menšímu sourozenci. Vozidla sdílejí nejen řadu komponent, ale zejména základní myšlenku jednoduchého, robustního a efektivního nákladního automobilu vyznačujícího se vysokou odolností a nízkými provozními náklady.

Celosvětovou oblibu si vozidla Isuzu vysloužila také díky dnes již proslulé kvalitě a špičkovému dílenskému zpracování. Drtivá většina komponent je vyráběná přímo v Japonsku za využití těch nejmodernějších technologií a postupů. Modelovou řadu F tvoří trojice modelů F10, F11 a F12 o celkové hmotnosti 10, 11 a 12 tun. Dvojice lehčích variant je nabízena se čtyřmi rozvory náprav od 3410 do 4990 mm a karosovatelnou délkou 5050 až 7420 mm. Dvanáctitunový model pak nabízí volbu jednoho ze tří rozvorů v rozmezí 3790 až 4990 mm přičemž karosovatelná délka dosahuje 5622 až 7422. Verze F10 a F11 se mohou pochlubit největší užitečnou hmotností i nejvýkonnějším motorem v daném segmentu. Moderní a funkční kabina nabízí řidiči velmi příjemné a prostorné pracovní prostředí.

Vnitřní prostor, jako i nabídka standardních prvků výbavy přitom v mnohém předčí i řadu na trhu dobře zavedených konkurentů. V základní výbavě řady F nalezneme například autorádio s CD/MP3 přehrávačem s rozhraním Bluetooth a barevným dotykovým displejem, couvací kameru s monitorem, elektricky ovládaná okna, elektricky nastavitelná a vyhřívaná vnější zpětná zrcátka, palubní počítač, tempomat nebo dvojici čelních airbagů. K pohonu verzí F10 a F11 slouží vysoce moderní čtyřválcový agregát s přímým vstřikem paliva o objemu 5,2 l a výkonu 150 kW/637 Nm. Provedení F12 pak využívá šestiválcovou pohonnou jednotku shodné koncepce, ovšem o větším zdvihovém objemu 7,8 l a výkonu 177 kW/706 Nm. Všechny motory již v základní specifikaci plní emisní normu Euro 5/EEV díky recirkulaci výfukových plynů EGR a filtru pevných částic DPD s oxidačním katalyzátorem. Motory tedy ke svému provozu nepotřebují přídavné aditivum AdBlue, což je činí uživatelsky jednoduššími a hospodárnějšími.

O přenos výkonu na kola zadní nápravy s dvoumontáží se stará šestistupňová manuální převodovka, případně automatizovaná převodovka Neestronic2 s možností sekvenční volby převodových stupňů (pro modely F10 a F11). Spolu s automatizovanou převodovkou je dodáván také asistenční systém rozjezdu do kopce HSA a protiprokluzový systém ASR. Modely Isuzu řady F jsou standardně dodávané s odpružením listovými pružinami, verzi F12 však lze vybavit i pneumatickým odpružením s automatickým nastavením výšky. K redakčnímu testu jsem během dvou pracovních dnů nejprve převzal Isuzu F11 s hákovým nosičem kontejnerů a poté Isuzu F12 se skříňovou nástavbou. Isuzu řady F je již na první pohled stylisticky spřízněno s lehkou řadou N. Ano, budka je přiměřeně větší i vyšší než u „enka“, nicméně design i interiér je zcela shodný. Takže nejen v interiéru dominují jednoduché nekomplikované tvary, které poskytují vozidlům elegantní a přitom střízlivý vzhled.

Ve tvaru kabiny se odráží ohromná snaha konstruktérů a designérů o dosažení pokud možno co největšího a nejlépe využitelného vnitřního prostoru, vysoké uživatelské vstřícnosti, avšak při zachování těch nejlepších aerodynamických vlastností. Vnitřní prostor jako i nabídka standardních prvků výbavy v mnohém předčí řadu na trhu dobře etablovaných konkurentů v segmentu. A to platí i při využití všech tří sedadel, i když předpokládám, že většinou v kabině pojede jenom řidič, max. jeden spolujezdec, takže opěradlo prostředního sedadla bude sklopené vpřed a řidič bude využívat jeho zadní stranu, která tvoří praktickou pracovní plochu na vyplňování různých dokladů k nákladu apod. Svými vnějšími rozměry, tedy délkou 1730 mm a šířkou 2195 mm, se kabina řady F řadí mezi vedoucí představitele segmentu. Z místa řidiče je velmi dobrý výhled díky bohatému prosklení. Ten lze v případě některých nástaveb zlepšit volbou příplatkového zadního okna. Koncepce kabiny sleduje také vysokou úroveň komfortu a bezpečnosti při nastupování nebo vystupování. Široké dveře otevírající se v úhlu až 90˚ otevírají nadprůměrně velkorysý vstupní otvor opatřený širokou stupačkou a pevným ocelovým vnitřním madlem. Všechny důležité ovladače a spínače jsou soustředěny v ideálním dosahu řidiče.

Ovládání motorové brzdy je situováno na pravé páčce pod volantem, která sdružuje také ovládání stěračů a ostřikování čelního okna. Přístrojový panel je neustále v zorném poli řidiče, nicméně jeho odstínění by mohlo být lepší. Ostré letní a nebo podzimní nízké slunce k jejich čitelnosti nepřispívá. Řidič má v dobrém dosahu celou skupinu ovladačů, tj. spínače předních mlhovek, vyhřívání vnějších zpětných zrcátek, manuální regenerace filtru pevných částic, předehřevu motoru, hlavní spínač tempomatu nebo spínač vnitřního osvětlení. Ve středové části přístrojového panelu je namontováno autorádio s RDS, CD/MP3 přehrávačem a rozhraním Bluetooth. Rozměrný barevný dotykový LCD displej velikosti 2 DIN autorádia slouží také jako monitor pro couvací kameru (tady velká pochvala pro importéra!). Pod přehrávačem je umístěná skupina ovladačů ventilace případně klimatizace, dále ovládání vnějších zpětných zrcátek, spínač výstražných blikačů, cigaretový zapalovač či držák pro uložení parkovací karty. V těchto místech se nachází také čtveřice volných pozic pro spínače doplňkových funkcí vozidla či nástavby. Vpravo od přehrávače je umístěn digitální tachograf. Tolik kabina vozidla, která je – a to včetně výbavy – shodná pro celou řadu F na našem trhu. Snad bych ještě měl dodat, že do standardu patří také výškové seřízení volantu.

Testovaný truck F11 měl jednodušší, ale přesto dobře seřiditelné sedadlo řidiče, F12 pak měla vzduchově odpružené a anatomicky velmi dobře tvarované sedadlo značky Isringhausen s všestranným nastavením včetně sklonu sedáku, výšky sedadla nebo bederní opěrky. Standardní výbava vozidel řady F je v daném segmentu nadprůměrně bohatá a není od věci se s ní seznámit ať už u dealera či na internetu. Stejně tak potěší i palubní informační systém, pakliže se s ním ovšem řidič naučí zacházet a jeho informací využívat. Info systém nabízí informace o provozu či údržbě – denní a celkovou spotřebu paliva, stav filtru pevných částic a postup jeho regenerace; voltmetr, hodiny s datem, počítač motohodin, varování při dosažení přednastavené rychlosti a také ovladač intenzity podsvětlení přístrojů. Data údržby obsahují informace o intervalech výměny motorového oleje a filtru, oleje v převodovce a diferenciálu, oleje ve spojce automatizované převodovky, palivového filtru, hydraulické kapaliny posilovače řízení, či záměny pneumatik.

Používáním tohoto systému je možno zkontrolovat aktuální stav vozidla a získat řadu informací o jeho provozu. A teď už jdeme za volant. První den je k dispozici Isuzu F11 s rozvorem 4060 mm a s hákovým nosičem kontejnerů. Nástavbář – firma FM kontejner – sice zřejmě ovládá solidně montáž celého mechanismu hákového nosiče na rám vozidla, včetně jeho zapojení a propojení hydrauliky i elektrických systémů ovládání, ale naprosto se mu nepovedlo umístění hlavního spínače k vedlejšímu pohonu, který je sice elegantní, ale mizerně umístěný v dolní části palubní desky přímo proti levému kolenu řidiče. Jestliže konstruktéři pracují na co nejvyšší míře bezpečnosti v kabině, tak český „umělec“ jedním „tahem“ vše významně naruší. Ale to jen tak na okraj

Za volant se nastupuje dobře a vzhledem k možnosti jeho výškového seřízení i rozsahu nastavení sedadla řidiče jsem ani při svých skoro dvou metrech výšky neměl při řízení stísněný pocit. Ovládání vozidla zaslouží pochvalu, řazení jednotlivých rychlostních stupňů bylo přesné a přiměřeně tuhé. Stejně tak pochvalně se musím vyjádřit i k odstupňování jednotlivých rychlostních stupňů. Od „jedničky po trojku“ rychlosti odpovídaly pracovnímu nasazení na stavbě, vyšší rychlostní stupně pak silničnímu provozu městského resp. mimo městského charakteru. Pochvalně se musím vyjádřit i o odhlučnění kabiny. A protože jsem v rámci testu jezdil hlavně na vedlejších silnicích jihozápadně od Prahy, tj. nechyběla stoupání i klesání, využíval jsem nejen výkon motoru (dostatečný i pro plně naložené vozidlo), tak i odlehčovací výfukovou brzdu. Tady bych asi dal důraz na slovíčko „odlehčovací“, v žádném případě nemá výkon retardéru! Při té příležitosti chválím i výkon a citlivý nástup provozních brzd vozidla. Druhý den jsem vyměnil „kontejner“ za „skříň“.

Testované Usuzu F12 mělo standardní skříňovou nástavbu se zadním hydraulickým čelem z produkce karosárny MONTEX a s možností nastavení výšky zadní nápravy díky pneumatickému odpružení. Celková hmotnost 12 tun, skříňová nástavba (na střeše budky nechyběl spoiler) pak avizuje, že vozidlo míří do regionálního rozvozu zboží. V kabině – shodné jako i F11 – bylo navíc velmi kvalitní i výškově seřiditelné sedadlo ISRI, takže ideální i na delší trasy. Šestiválcový agregát má dostatečný výkon (ale také výrazně jiný zvuk ne menší čtyřválec), šestistupňová přímo řazená převodovka pak umožňuje jeho dobré využití. A když už jsem v kabině, velká pochvala pro couvací kameru, kterou jsem si vyzkoušel při nacouvávání k vykládací rampě. Jízdní vlastnosti větší „efdvanáctky“ i díky delšímu rozvoru samozřejmě byly lepší na dálnici, ale ani proti ovládání vozidla ve městě (tedy tam, kam jsem mohl zajet, aniž bych překročil značku 12 t omezující vjezd) nemám výhrady.

Samozřejmě, celková délka trucku Isuzu F12 není ideální do pražského centra, ale tam takto těžký truck stejně nemůže a na volných silnicích či u běžných skladů testované vozidlo zcela svými rozměry „zapadlo do kolektivu“. Ačkoliv jak F11 tak i F12 měly možnost manuálního „vypálení„ filtru pevných částic, při provozu ve vyšších otáčkách a na delší trase vše zajistí „automat“, takže jsem tento systém nemusel využít. Pokud bych měl „sesumírovat“ i nějaké výhrady k testovaným vozidlům, pak u F11 to byl nevhodně namontovaný spínač pro vedlejší pohon (záležitost nástavbáře!) a asi bych uvítal i o pár centimetrů delší sedák. U většího modelu F12 bych při plném naložení ocenil výkonnější motorovou brzdu. Jinak bez připomínek. Snad jenom škoda, že testovaná vozidla byla „celá v bílém“ (prý to tak má většina přepravců nejraději, protože si můžou na karoserii jednoduše namalovat/nalepit svá loga apod.). Střízlivé linie karoserie značku výrazněji neodlišují od konkurence a upřímně řečeno reklama značky na bocích nástavby má význam pouze pro importéra.