Dacia/Peugeot – Lehký rozvážkový van

Nejmenší kategorií lehkých užitkových vozidel jsou malé rozvážkové vany/furgony, které stejně dobře poslouží při distribuci pečiva, pošty nebo řemeslníkům a servismanům.

Byly časy, kdy tyto malé „plechovky“ sloužily převážně k distribuci zboží ve městě, takříkajíc „okolo komína“. Dnešní požadavky na vozidla kategorie s užitečnou hmotností většinou do 700 kg (výjimečně až 1000 kg) jsou ale výrazně širší. Ano, základ i nadále tvoří distribuce zboží ve městě. Ale mnoho dopravců využívá malé dodávky kategorie N1 i k regionální distribuci zboží všeho druhu.

Dacia Dokker 1.6 SCe Ambiance Van 

Značce Dacia se posledních několik let pod „křídly“ Renaultu opravdu daří a to nejen ve východní Evropě. I na západ od našich hranic si zákazníci oblíbili jednoduchá vozidla, zato zcela funkční, dnes už dílensky dobře zpracované a přitom s více než konkurenční cenou. A týká se to jak osobních modelů (premiantem je Duster), tak i jediného užitkového modelu Dacia Dokker. Ten je ve své kategorii premiantem nejen v České republice a konkurenci „leze na nervy“ více než statečně. 

Dokker vychází ze základů modelu Lodgy a stejně jako on se vyrábí v novém výrobním závodě v marockém Tangeru (v Rumunském závodě Dacia se dnes už vyrábí pouze model Duster). Základem je podvozková platforma M0, na které je postavena samonosná karoserie, to buď v prosklené osobní verzi, nebo jako van/furgon. Logická je sdílení celé řad dílů a montážních skupin jak s ostatními modely Dacia, tak hlavně se staršími modely Renault. Proto také Dokker dokáže držet tak atraktivní prodejní cenu. Rozvor náprav je 2810 mm, karoserie má délku 4363 mm a jen minimální zadní převis. Přední kola jsou nezávisle zavěšena, zadní náprava je tuhá. Motory jsou vpředu napříč uložené kapalinou chlazené čtyřválcové agregáty, splňující normu Euro 6. Poháněna jsou přední kola. K dispozici je buď zážehový agregát 1.6 SCe s výkonem 75 kW/150 Nm, nebo dvě verze vznětového motoru 1,5 dCi s výkonem buď 55 kW/200 Nm, nebo 66 kW/220 Nm. Montována je vždy pětistupňová manuálně řazená převodovka.

Nákladový prostor je velmi dobře přístupný buď postranními posuvnými dveřmi o rozměrech 703 x 1046 (vpravo, vlevo jsou dodávány za příplatek 5000 Kč), nebo zadními asymetricky dělenými křídlovými dveřmi. Ty mohou být prosklené (na českém trhu nejsou příliš oblíbené), nebo celoplechové, které jsou u českých dopravců výrazně žádanější. Nákladový prostor o využitelném objemu 3,3  m³, je 550 mm nad vozovkou, testované vozidlo mělo 8 robustních ok na podlaze a další 2 oka sloužící k zajištění nákladu na boční stěně. Pokud jde o podlahu, za příplatek lze nechat namontovat plastovou ochrannou vložku, jako byla v testovaném vanu. Vybrat si můžete, i pokud jde o přepážku. Standardně je montována pevná plechová přepážka s malým oknem, konkrétní testovaný Dokker ale měl variabilní drátěnou přepážku Dacia Easy Seat doplněnou o sedadlo spolujezdce zcela sklopné do podlahy (7000 Kč). Ono těch příplatkových prvků bylo na vozidle více. Důležité je, že zcela jednoduché lehké LUV v základní výbavě Access s motorem 1.6 SCe pořídíte již za 189 900 Kč bez DPH. Testovaný vůz měl výbavu Ambiance, kde je základní cena 203 900 Kč bez DPH. Ovšem konkrétní vůz měl i celou řadu příplatkových prvků, včetně té zmíněné přepážky. Pojďme ale za volant. 

Standardní palubní deska je jednoduchá až spartánská, přesto ale přehledná a tvrdý plastový výlisek se dobře udržuje v čistotě. Přístrojový štít s analogovými přístroji je dobře čitelný, řadicí páka je situována na podlahu na středový tunel. Výbava Ambiance nabízí výškově seřiditelný volant i sedadlo řidiče, elektricky ovládaná boční okna a nastavitelná zpětná zrcátka, klimatizaci, airbag řidiče, palubní počítač a multimediální systém s navigací. A pro jistotu nechyběla ani couvací kamera (pochvala) a parkovací senzory. Součástí výbavy bylo také tlačítko ECO, kterým se mírně omezuje výkon motoru ve prospěch lepší spotřeby. Osobně jsem byl potěšen absencí vnitřního zrcátka, takže jsem měl dobrý výhled. Pokud jde o ergonomii, sice všechna tlačítka jsou v dobrém dosahu, ale jejich rozmístění není zcela logické. A pokud jde o tlačítko systému Stop/Star, dříve pouze součást vznětových motorů, dnes už i zážehových, najdete jej na středovém tunelu vedle klasické páky parkovací brzdy. Pokud jde o výtky pak nenadchnou dost mělké i štíhlé kapsy ve dveřích, naopak potěší polička nad čelním sklem. Osobně bych také uvítal o pár centimetrů delší sedák.

Pokud jde o nákladový prostor, pak drátěná, variabilní přepážka na jedné straně po sklopení sedadla spolujezdce a pootočení poloviny přepážky do druhé polohy – jde to jednoduše, včetně patřičné aretace – formálně zvyšuje objem nákladového prostoru, hlavně ale umožňuje přepravu předmětů dlouhých až 2350 mm. Kdo ví, že bude častěji vozit i delší předměty, měl by si dokoupit z nabídky originálního příslušenství robustní střešní nosič. Nevýhodou drátěné variabilní přepážky ale je, že v zimních měsících budete vyhřívat vlastně celé vozidlo, včetně nákladového prostoru. Zatím co u pevné plechové přepážky jenom kabinu. Ze zkušenosti vím, že zážehový motor na rozdíl od „nafťáku“ topí velmi brzy, ale větrák topení budete muset mít po celý den puštěný na plný výkon, zvlášť když často budete vystupovat, aby v kabině bylo příjemně.

Nejžádanější je bílá barva a základní výbava. V testovaném voze byl druhý stupeň výbavy a ještě „něco navíc“. Stačilo jenom něco málo naložit, aby byla trochu zatížena zadní náprava, a startuji na testovací okruhy. Konkrétní vůz měl užitečnou hmotnost 695 kg, za příplatek lze ale – po úpravě zadní nápravy – zvýšit nosnost až na 750 kg. Motor má opravdu dostatečný výkon, ale na rozdíl od vznětového agregátu potřebuje držet ve vyšších otáčkách, a tak jsem postrádal jeho lepší odhlučnění. Při rychlosti nad 110 km/h už jeho hluk výrazně proniká do kabiny. Na dálnici pak velmi rychle začnete postrádat šestý rychlostní stupeň. To se projeví jak na hluku, tak i na spotřebě. Na druhou stranu si přiznejme, že Dacia Dokker van je primárně určena pro distribuci zboží ve městě a tomu odpovídá i jak její technická vybavenost, tak i cena. Jízdní vlastnosti jsou ale jinak velmi dobré. Ve městě nabízí výbornou manévrovatelnost, solidní výkon motoru i brzdného systému. 

V městském provozu při simulované rozvážce zboží jsem udržel spotřebu na hranici 6,7 l/100 km. Venkovský okruh, vedený po silnicích nižších tříd jihozápadně od Prahy si „vzal“ 5,9 l/100 km. Na dálnici při rychlosti 115 km/h ukázal palubní počítač průměr 7,3 l/100 km. Průměr za celý týdenní test byl 6,6 l/100 km a to vždy při deaktivovaném systému Stop/Start

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
Dacia Dokker 1,6 SCe
Motor:
Zdvihový objem (cm3)	1598
Max. výkon (kW/min-1)	75/5500
Max. točivý moment (Nm/min-1)	150/4000
Rozměry vozidla
Rozvor (mm)	2810
Délka/šířka/výška (mm)	4363/2004/1847
Celková/užitečná hmotnost (kg)	1895/695
Objem nákladového prostoru (m3)	3,3
Objem palivové nádrže (l)	50
Cena testovaného vozidla v době testu (Kč bez DPH)	od 203 900

Peugeot Partner 1.5 BlueHDi L1 1000 Active van

O nové generaci kompaktní dodávky Peugeot Partner jsme psali při jejím představení v DaS 12/2018. Nastoupila na trh o pár měsíců později, než osobní verze, která se ovšem jmenuje Rifter. Ačkoliv se vozidla jmenují jinak, mají stejný základ v dobře postavené, robustní karoserii, která je ale současně i elegantní. Shodné je v základu i pracoviště řidiče. Tak jako u Rifteru také Partner nabízí řidiči moderní Peugeot i-Cockpit^®.

Díky optimalizované ergonomii nabízí intuitivní řízení a spojuje v sobě komfort s bezpečností. K přednostem této kabiny patří: kompaktní volant se dvěma plochými díly pro lepší uchopení a ovladatelnost, vyvýšená přístrojová deska umístěná v zorném poli řidiče umožňující číst důležité informace a nespouštět přitom oči z cesty, kapacitní dotykový displej 8“ umístěný do středu palubní desky, který je natočený směrem k řidiči a poskytuje mu přímý a permanentní přístup k hlavním funkcím, jimiž nastavuje svůj komfort (rádio, navigace, nastavení vozu, telefon, atd.). Samozřejmě úroveň výbavy je volitelná ze stupňů Access, Active a Polocombi. A dá se ještě „doladit“ celou řadou příplatkových prvků.

Pokud jde o motory, všechny splňují nejnovější normu Euro 6.c - Euro 6.2, a již nyní jsou připraveny vyhovět nadcházejícímu homologačnímu cyklu WLTP. 

Nabídku zážehových motorů 1.2 PureTech tvoří výkonové verze 110 k a 130 k. Na český trh vstoupil Peugeot Partner zatím pouze se vznětovými motory a to ve třech variantách: 1.6 Blue HDI/75 k nebo 100 k a 1.5 Blue HDI/130 k. K dispozici je jak osmistupňový „automat“ tak pěti- či šestistupňová manuálně řazená převodovka (dle motoru). Všechny vznětové motory jsou vybaveny filtrem pevných částic (FAP) a systémem selektivní katalytické redukce (SCR) s využitím aditiva AdBlue. 

Pokud jde o „užitečnost“ Partnera, pak si můžete zvolit ze dvou rozvorů, tj. dvou délek karoserie. Objem nákladového prostoru tak může být 3,3 m³ až 3,8 m³ (dle použité přepážky). 

Rozvor L2 pak nabízí využitelný objem 3,9 m³ až 4,4 m³ (dle zvolené přepážky). Základní užitečná hmotnost je 650 kg, na přání (úprava zadní nápravy) až 1000 kg. Tolik alespoň ty nejdůležitější vstupní informace a teď už jdeme do konkrétního testovaného Peugeotu Partner 1.5 BlueHDi 130 k Active L1 1000 MAN6.

Dlouhé označení, z kterého vyčtete, že testovaný Partner měl druhou úroveň výbavy (Active), motor o výkonu 96 kW/130 k, základní rozvor L1 (2785 mm) a zvýšenou užitečnou hmotnost na 1000 kg. Startovací cena této verze je 515 000 Kč bez DPH, ovšem k již tak dost bohaté výbavě importér objednal ve výrobě další položky, takže výsledná cena vozidla byla 610 000 Kč bez DPH. Výbava Active obsahuje základní bezpečnostní prvky, jako je systém EPS + ASR + asistent rozjezdu do svahu, tempomat s omezovačem rychlosti, airbag řidiče a elektricky ovládanou parkovací brzdu. Komfortní výbava mj. nabízí klimatizaci, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, elektricky seřiditelná zrcátka a okna, poličku nad čelním sklem a autorádio. Do výbavy patří také plastová vložka do nákladového prostoru a 6 úchytů na podlaze. Samozřejmostí jsou posuvné dveře na pravé straně a dvoukřídlé dveře vzadu. V příplatkové výbavě mj. bylo dvousedadlo spolujezdce Multiflex, vyhřívání předních sedadel pevná dělicí přepážka s prosklením, ovšem s otvorem pro dlouhé předměty, navigace atd. 

Startuji motor a automaticky hned deaktivuji systém Stop/Start. Motor je ještě zcela studený (svítí slunce, ale teplota se ráno pohybuje jenom pár stupňů nad nulou), řazení jde mírně ztuha (tachometr zatím „natočil“ pouze 630 km). Velmi rychle si zvykám na maličký volant v dolní části navíc seříznutý. Je to možná i proto, že se mi daří dobře nastavit jak sedadlo, tak i sloupek řízení, takže sedím pohodlně a mám dobrý výhled z vozidla. Na prvních pár kilometrů také zapínám vyhřívání sedadla. Motor se svižně zahřál, v kabině je už teplo a tak pouštím autorádio a konstatuji, že odhlučnění motoru je solidní. Tak ještě naložit domluvenou zátěž a vyrážím na testovací trasy. První je „městská distribuce“ v ranní dopravní špičce. Průjezd centrem Prahy od jihu na sever je dost „na nervy“. A to nehledám místo k parkování. Průměr spotřeby paliva je 7,2 l/100 km. Možná, kdybych měl aktivován systém Stop/Start, bylo by to o maloučko lepší.

A teď dálnice, mířím po D 10 na Liberec. Nastavuji tempomat na 133 km/h, otáčkoměr ukazuje 2500 min^-1 a výsledná spotřeba po návratu do Prahy je 5,1 l/100 km. To je velmi dobré a výsledný příjemný dojem mi kazil pouze adaptivní tempomat. Vyžaduje poněkud specifický styl jízdy, jinak spíš zdržuje a také si nejsem jist, zda šetří palivo (na rozdíl od klasického tempomatu). Odpoledne najíždím na redakční testovací „venkovský“ okruh vedený po silnicích nižších tříd jihozápadně od Prahy. Absolvoval jsem ho pro jistotu tam i zpět a výsledná spotřeba 4,3 l/100 km je opravdu parádní. Ano, měl jsem štěstí, že jsem mohl jet zcela plynule, minimální byl i provoz, zátěž ve vozidle (včetně řidiče) nepřesáhla 600 kg a trasu dobře znám.

V interiéru jsem si také pochvaloval dostatek odkládacích míst, poněkud rozpačitý jsem z obsaditelnosti řidič + dva cestující. Řidič má místa dost, ale prostřední spolujezdec už bude mít problém s nohama, o šířce dvousedadla nemluvě. Takže spíše na krátkou vzdálenost.

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
Peugeot Partner 1.5 BlueHDi L1
Motor:
Zdvihový objem (cm3)	1499
Max. výkon (kW/min-1)	96/3750
Max. točivý moment (Nm/min-1)	300/1750
Rozměry vozidla
Rozvor (mm)	2785
Délka/šířka/výška (mm)	4403/2107/1796
Celková/užitečná hmotnost (kg)	2390/930
Objem nákladového prostoru (m3)	3,3 až 3,8
Objem palivové nádrže (l)	50 + 17 AdBlue
Cena testovaného vozidla v době testu (Kč bez DPH)	od 515 000

Převzato z časopisu

Fotogalerie