Dacia/Opel/Volkswagen - Nádeníci pro městskou džungli a okolí

A to máme do konce kalendářního roku ještě skoro tři měsíce, které jsou pro prodej firemních či LUV vůbec většinou příznivé. Ale stav tuzemské ekonomiky zase až tak růžový není a tak řada importérů nabízí v tuto chvíli potencionálním zákazníkům více než lákavé ceny nových „užitkáčů" v podobě slev, bonusů a dalších výhod (konkrétně např. Citroën, nebo Volkswagen). V dnešním „trojtestu" (nikoliv srovnávacím) nabízíme pohled na tři LUV, která z pohledu obchodních tříd pokrývají každé jednu z nich. Nejlehčí, a také co do objemu nákladového prostoru nejmenší, je Dacia Logan Van, střední třídu s celkovou hmotností do 3300 kg reprezentuje loňská novinka Opel Movano a nejvyšší obchodní třídu v LUV zastupuje zcela čerstvá novinka VW Crafter Van s celkou hmotností 3500 kg.

Dacia Logan Van

Logan v užitkovém provedení na českém trhu už natolik zdomácněl, že jak za verzí van, tak i za robustním pick-upem se už nikdo ani neohlédne. Ono se také není co divit, protože hitem značky Dacia pro rok 2011 jednoznačně je SUV Duster. To ale neznamená, že by užitková Dacia Logan zmizela z našeho zorného pole. A tak jsme okamžitě využili nabídku importéra, když se v jeho garážích objevila Logan Van 1.5 s výkonnější verzí vznětového agregátu 1.5 dCi/63 kW.

Už když jsem vozidlo přebíral, těšil jsem se, jak si - mírně řečeno - zlepším dojem po posledním testu Logana pick-up s nástavbou z Techsportu Brno (DaS 5/2010), který měl zážehový motor 1,6/62 kW, ale hlavně byl pouze v základní výbavě „Access", bez posilovače řízení. To u vznětového agregátu nepřichází v úvahu, ten je dodáván buď s výkonem 50 kW/70 k a nebo 63 kW/85 k, vždy ale ve vozidle s výbavou „Ambiance", je jednak posilovač řízení, ale také el. ovládaná okna (ale manuálně seřiditelná zpětná zrcátka, manuální klimatizace, dálkově ovládané centrální zamykání a autorádio.

V době testu stála základní verze Logana Van s motorem 1,6/62 kW s výbavou Access 129 900 Kč bez DPH (při financování Dacia Finance). Testovaný „diesel" s výbavou Ambiance byl v ceně 224 900 Kč bez DPH, takže cena velmi dobrá.

Pro užitkové verze Logana Van jednoznačně platí, že konstruktér dostal za úkol připravit praktické, užitečné, pohodlné vozidlo, jehož koncová cena ale má velmi jasný limit. A proto také např. na palubní desce jsou neměkčené plasty (o to lépe se ale udržují v čistotě) a boční dveře umožňující skvělý přístup k nákladu z obou stran vozidla, jsou zcela totožné s osobní verzí a nejsou tedy posuvné, což by sice bylo praktické při nakládce/vykládce zboží zvláště v městském provozu, ale zase by to citelně vozidlo prodražilo. Zajímavá cena a vysoká užitná hodnota byla u Logana dosažena sice díky jednoduššímu a levněji řešenému interiéru vozidla, při současné aplikaci celé řady komponentů ve velkých sériích vyráběným a používaných v osobních či užitkových vozech Renault (tlačítka, spínače apod., ale hlavně motor + převodovka), ovšem aniž by byla nějakým způsobem ohrožena bezpečnost posádky. Na druhou stranu i nadále jsou montována sedadla s poněkud pro mé hýždě) kratším sedákem. Pracoviště řidiče nabízí prostorný interiér, přehledně a ergonomicky solidně zpracovanou palubní desku, čitelný přístrojový panel, airbag řidiče i spolujezdce ve standardu, ovšem na druhou stranu volant bez možnosti jakéhokoliv seřízení, a dost vysoko umístěné sedadlo řidiče. Seřizování zpětných zrcátek u výbavy Ambiance je možné manuálně zevnitř, montováno je el. stahování bočních oken. Ve standardu pak je i systém ABS s elektronickým rozdělovačem brzdného účinku EBV. Bezpečnostní pásy jsou výškově nastavitelné. Logan Van je vybaven pevnou dělicí přepážkou, která je ale tvarovaná, takže umožňuje řidiči velmi dobré nastavení sedadla i opěradla. Přitom se v kabině za a pod sedadly najde dost místa na odložení předepsané výbavy.

Pokud jde o vlastní nákladový prostor, lze konstatovat, že je „obrovský". Při využitelném objemu 2,5 m3 má spodní (přepážka je klenutá) délku 1940 mm, výšku 1040 mm a max. šířku 1420 mm (mezi podběhy 1024 mm). Nakládací hrana je v úrovni 580 mm. Vedle zmíněných bočních dveřích na obou stranách, je jedinečný přístup k nákladu zadními asymetricky dělenými křídlovými dveřmi s aretací ve dvou polohách. Takže klidně může vysokozdvižný vozík uložit do útrob Logana Van standardní europaletu. Tady je dobré si připomenout, že vozidlo má užitečnou hmotnost 800 kg a že podlaha nákladového prostoru je zcela rovná a už ve standardu vybavená upevňovacími oky.

A ačkoliv jsem si mohl vyzkoušet vozidlo s dobře upevněným nákladem o hmotnosti přes 500 kg, uháněl Logan velmi svižně, a samozřejmě jízdní vlastnosti zatíženého vozidla byly lepší jak u prázdné skříně, protože zadní jednoduchá náprava v nezatíženém stavu lehce odskakuje na nerovnostech. Což pro tuzemské silnice vlastně platí celoplošně. Při té příležitosti jsem si ale uvědomil, že Dacia (první testovací vozy jsme měli v redakci už v roce 2009) stále zlepšuje dílenské zpracování, protože ani na slavné „roletě" na dálnici D1 ve vozidle nic nedrnčelo a i na pohled došlo ke znatelně lepšímu slícování jak plechových dílů karoserie, tak i plastových dílů v interiéru.

Ačkoliv motor byl zcela syrový (vozidlo 48 hodin před převzetím teprve sjelo z přepravního kamionu a na tachometru bylo „natočeno" pouhých 20 kilometrů!!!!), motor přesto byl relativně tichý a průměrná spotřeba za celý test se udržela na hodnotě 5,1 l/100 km (měřeno „z plné do plné", palubní počítač není instalován). Brzdy plně vyhovují i zcela naloženému Loganu, při jízdě - nebo spíše manévrování - ve městě je dobré ale vzít v potaz, že dlouhý rozvor s sebou přináší i relativně velký průměr otáčení (stopový 11,25 m). Vznětový přeplňovaný „commonrail" z produkce Renaultu dobře „komunikuje" s pětistupňovou přímo řazenou převodovkou, řazení bylo u testovaného vozidla přesné a tuhé, což ale odpovídalo stavu najetých kilometrů. Motor je solidně odhlučněn.

Ačkoliv Dacia Logan Van je primárně určen pro rozvážku zboží v hustém městském provozu, se silnějším vznětovým motorem zcela určitě najde uplatnění i na trasách po republice, protože je dostatečně rychlý a má hospodárný provoz. Ale právě na těch dálkových trasách asi řidič bude více cítit absenci těch několika málo drobností v oblasti komfortu na pracovišti řidiče, které byly popsány výše.

Opel Movano L2H2/125

Opel Movano je v nabídce značky momentálně (a také hodně dlouho bude) největší užitkový vůz. Stalo se v posledních dvaceti letech už tradicí, že Opel při vývoji a výrobě svých užitkových vozidel velmi úzce spolupracuje s jinou značkou, která navíc ani nemusí patřit do koncernu GM. To samozřejmě neplatilo o modelech Opel Frontera resp. pick-upu Campo, které měly původ v japonském Isuzu a pak také o modelu Combo, který vycházel z osobního modelu Corsa. Ale to už také není pravda, protože před pár týdny byla na Autosalonu ve Frankfurtu n. M. představena nová generace Comba, vyráběna na stejné lince jako Fiat Dobló. Dva největší modely LUV Opel - Vivaro resp. Movano, ovšem jsou již několik generací produktem spolupráce s francouzským Renaultem (Trafic/Master).

A právě Opel Movano van s označením „125" (tj. s motorem o výkonu 92 kW - zaokrouhleně 125 k) a s karoserií o velikosti L2 (druhý rozvor) H2 (druhá výška střechy), jsme získali k redakčnímu testu. Měl bych také jen pro informaci dodat, že klasická karoserie van je v nabídce ve čtyřech délkách a třech výškách střechy, tj. ve čtyřech objemech nákladového prostoru. Nový Opel Movano nabízí v segmentu užitkových automobilů své kategorie mimořádně širokou škálu karosářských verzí, jejichž paleta sahá od klasických skříňových dodávek přes modely s prodlouženou kabinou, podvozky, až po verze kombi. Movano nové generace je dodáváno buď s pohonem předních, nebo zadních kol v kombinaci s jednoduchou či dvojitou montáží vzadu, a celková hmotnost narostla až na 4,5 tuny.

Movano s tradičním pohonem předních kol má označení FWD, s pohonem zadních kol RWD. Tato verze se uplatní především v náročnějších provozních podmínkách - na špatných a nezpevněných komunikacích. Zdvojená zadní kola jsou standardem verze o celkové hmotnosti 4,5 tuny a k dispozici na přání je i pro model celkové tonáže 3,5 tuny. Motor modelů s pohonem předních kol FWD (což se týká i testovaného vozidla) je uložený napříč, zatímco modely s pohonem zadních kol RWD mají podélně uložený motor. Pod kapotou Opelu Movano druhé generace se objevuje zcela nová řada čtyřválcových turbodieselů Common-Rail 2.3 CDTI, které vynikají nízkou spotřebou i čistotou emisí. Motor 2.3 CDTI je k dispozici ve třech výkonových verzích: 74 kW/100 k, 92 kW/125 k a 107 kW/146 k. Všechny verze řady Movano mají manuální šestistupňové převodovky, dvě výkonnější provedení lze na přání vybavit automatizovanou převodovkou Easytronic, která nabízí vyšší komfort ovládání a mimořádnou efektivitu provozu.

Jak již bylo uvedeno výše, vyzkoušet jsme si mohli Opel Movano s označením FWD L2H2 125. Dopravcům orientovaným v segmentu LUV je zřejmé, že jde o model s druhým rozvorem (L2 - 3682) a s druhou výškou střechy (H2), zkratka FWD pak signalizuje vozidlo s předním pohonem kol. Celková hmotnost vozidla byla 3300 kg. Movano nové generace, vedle nezaměnitelného designu přídě, nabízí i nově řešený interiér kabiny, tj. hlavně pracoviště řidiče. Nová kabina u verze van je o 5,7 cm delší, bohaté prosklení zaručuje výborný výhled, charakteristické je použití kvalitních a trvanlivých interiérových materiálů a řidiči ocení i spoustu odkládacích schránek. Důležitým prvkem výbavy jsou všestranně nastavitelná sedadla a výškově nastavitelný volant. Takže dobrou polohu za volantem si rychle najdou řidiči různých výšek (i šířek), tak i drobná žena -řidička. Mimochodem, ovládací síly nutné pro zvládnutí pedálů i volantu jsou opravdu malé. Tříramenný volant padne dobře do ruky, krátká řadicí páka na palubní desce je jen kousek vedle. Rozměrná dvoupatrová zpětná zrcátka - s el. nastavením, stejně jako el. ovládaná jsou i boční okna - poskytují dobrý výhled za vozidlo. Testované vozidlo bylo ve výbavě doplněno i o couvací čidla v zadním nárazníku. Co jsem si opravdu pochvaloval, je velké množství odkládacích schránek, kapes ve dveřích či rozměrný „zavazadlový prostor" pod lavicí spolujezdců. Pokud jde o výbavu, u testovaného předváděcího vozidla byla doplněna ještě o tempomat (dobrý na delších cestách), satelitní ovládání autorádia pod volantem a navigaci.

Verze s pohonem předních kol FWD mají velmi nízko položený práh nákladového prostoru (550 mm), manipulaci s převáženým nákladem usnadňují i boční posuvné a zadní dvoukřídlé dveře (pevné, neprosklené) s velkým vstupním profilem. Křídla zadních dveří se vyklápějí standardně v úhlu až 180 stupňů, na přání až v úhlu 270 stupňů. Standardně dodávané boční posuvné dveře mají maximální výšku vstupního profilu 1780 mm a šířku 1270 mm, což umožňuje boční nakládání zboží na europaletách. Zadní dveře poskytují vstupní profil šířky 1580 mm a maximální výšky až 1820 mm, šířka ložné plochy mezi podběhy kol činí 1380 mm, mimo ně 1750 mm. Karoserie s výškou H2 pak poskytuje vnitřní prostor o výšce 1900 mm a délka L2 ložnou plochu o délce 3080 mm. K zajištění přepravovaného nákladu slouží robustní oka, z toho 8 bylo u testovaného vozidla na podlaze, a dalších šest na bocích nákladového prostoru z toho dvě ve výšce cca 1500 mm.

Jízdní vlastnosti jsou překvapivě dobré i u nenaloženého vozidla. Kotoučové brzdy na všech kolech pracovaly zcela bezchybně jak u prázdného, tak u naloženého vozidla. Potěšil velmi dobrý rejd předních kol. Šestistupňová přímo řazená převodovka má dobré odstupňování a přiměřeně přesné dráhy. V průběhu našeho testu Opel Movano 125 (vozidlo bylo již dobře „zajeté", pakliže se to dá konstatovat o autě, u kterého každých 500 km „najel" jiný řidič) měl průměrnou spotřebu 8,6 l/100 km, přičemž jednu třetinu najetých kilometrů jsem s kolegou ujel v Praze, zbytek pak byl na dálnicích či silnicích nižších tříd ve Středních Čechách.

Volkswagen nový Crafter

Mezi absolutní stálice v segmentu větších LUV (lehká užitková vozidla), patří bezesporu VW Crafter (dříve s označením LT). Jeho nová generace (viz reportáž v DaS 9/2011), u kterého se nebojím označení „klasik", protože patří do skupiny vozidel nabízených pouze se zadní hnanou nápravou. Tak jako předchozí generace Crafteru resp. LT, i nový Crafter je vyráběn ve spolupráci s německou automobilkou Mercedes-Benz (Sprinter).

Nová generace všestranného lehkého užitkového modelu Crafter navázala na úspěchy svého předchůdce. Vedle tradičně široké palety karosářských verzí dostala vedle lehkého faceliftu hlavně zcela nový čtyřválcový vznětový motor 2.0 TDI ve výkonových variantách 80 kW/300 Nm, resp. 100 kW/340 Nm. Jde o motory se vstřikováním Common-Rail přeplňované jediným turbodmychadlem s proměnnou geometrií lopatek. Ovšem v nabídce je i motor s výkonem 120 kW s označením BiTDI, který má turbodmychladla dvě. K redakčnímu testu jsme převzali Volkswagen Crafter Van 35/100 kW s rozvorem 4325 mm a druhou výškou střechy. Vozidlo s celkovou hmotností 3500 kg a objemem skříně 14 m3 nabízí nákladový prostor o rozměrech 4300x1780x1940 mm. Jde tedy o velkou rozvážkovou verzi karoserie, který už „pošilhává" po provozu na delších trasách, protože v úzkých uličkách s velmi hustým provozem může mít se svojí délkou potíže s parkováním. A měl bych také dodat, že všechny verze nového motoru 2.0 TDI pracují ve spolupráci s šestistupňovou přímo řazenou převodovkou.

Pracoviště řidiče se od předchozí generace zase až tak moc nezměnilo, pravda, modernizována byla lehce palubní deska i přístrojový štít. Sedadlo řidiče i volant jsou všestranně nastavitelné (velká pochvala), zpětná zrcátka i boční okna jsou ovládána elektromotorky. Čtyřramenný volant s příjemně silným věncem má optimální velikost, takže nezakrývá dobře odstíněné palubní přístroje. Palubní deska z tvrdého plastu je sice lehce strohá, ale odpovídá plně pracovnímu nasazení vozidla, a konec konců, všechny spínače jsou v dobrém dosahu řidiče a jsou umístěny přehledně. Výhled z místa řidiče - jak se v testu ukázalo - je vždy individuální a je odvislý od nastavení sedadla a velikosti postavy řidiče. V našem případě byl ale velmi dobrý. Volkswagen zdůrazňuje, že ve všech úrovních výbavy, takže vlastně ve standardu je dodáván elektronický stabilizační systém ESP, elektronické systémy ABS+ASR, nechybí airbag řidiče, předmontáž pro rádio, el. ovládaná okna, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, upevňovací oka v nákladovém prostoru (zdánlivě standard, ale není tomu tak u všech výrobců LUV!), plnohodnotné rezervní kolo, filtr pevných částic DPF a ještě pár drobností. Testované vozidlo ovšem mělo celou řadu příplatkových prvků, ze kterých vybírám např. autorádio, výškově i podélně nastavitelný volant, el. ovládaná a vyhřívaná zpětná zrcátka, asistent pro rozjezd do kopce, klimatizace, odkládací přihrádka na čelním skle a v nákladovém prostoru (alkovna) atd. Za příplatek byla namontována také větší (100 l) palivová nádrž.

Základní cena této verze 706 340 Kč bez DPH u konkrétního testovaného auta pak skončila na 853 611 Kč bez DPH. Pokud jde o interiér a pracoviště řidiče vůbec, na jednu stranu jsem si uvědomil, že sedím za volantem nové generace Crafteru, na straně druhé bylo vše tam, kde jsem to očekával, takže žádné spínače jsem nehledal, snad jenom občas (to vzhledem k rozměru vozidla), zabloudila má pravá ruka pod volant a „šmátrala" tam po páčce motorové brzdy. Ale u vozidel s celkovou hmotností 3500 kg se samozřejmě nemontuje, a navíc tato část pracoviště řidiče je zcela v „režii" Mercedesu, a ten má tradičně v této třídě vozidel pod volantem toliko levou páčku. Jízdní vlastnosti nového Crafteru se od předchozí generace příliš neliší, a to v tom dobrém slova smyslu. Snad jenom na jinou zvukovou kulisu nového agregátu jsem si chvilku musel zvykat. Na silnici motor nabízí dostatečný výkon, a to i v kopcovitých oblastech („drandil" jsem s Crafterem v Šumavských kopcích, pronásledován kůrovcem), stejně tak naprosto spolehlivě pracují kotoučové brzdy, řazení je přesné, rychlostní stupně dobře odstupňované. Překvapivě - na tak velké vozidlo - dobré byly i manévrovací schopnosti podvozku a to díky dobrému rejdu předních kol nadprůměrné ve třídě LUV. A tak jedinou „chybičkou" se ukázal zcela čerstvý, nebojím se říci až „syrový" agregát s několika stovkami najetých kilometrů, který za celou dobu testu vykázal průměrnou spotřebu 8,7 l/100 km. Což by u dobře zajetého motoru při převažujících jízdách na venkovských silnicích mohlo o nějaké to „decko" být i lepší.

Pokud jde o nákladový prostor, je opravdu obrovský, výborně přístupný jak zadními křídlovými dveřmi, tak i z boku a samozřejmě excelentně obsluhovatelný vysokozdvižným vozíkem při nakládce/vykládce paletovaného zboží.