Citroën/Renault – Netradiční verze LUV

Dvě malá užitková vozidla v osobním provedení jsme měli možnost vyzkoušet v běžném redakčním testu.

Jde v obou případech o značky resp. modely dlouhodobě zavedené na českém trhu, ale v úpravě, kterou jsme si mohli vyzkoušet teprve nyní, protože šlo o novinky v nabídce importérů.

Citroën Berlingo 1.6 HDi Tendance

Francouzská značka Citroën nabízí na českém trhu již druhou generaci lehkého užitkového vozu Berlingo. Měl bych také dodat, že už ta první byla obchodně i v Česku úspěšná, absolvovala několik faceliftů i modernizací a v nabídce byla jak v osobním, tak v užitkovém provedení. Stejně tak se obchodně daří i druhé generaci, která má výrazně změněný design a která také povyrostla (hlavně do délky). Jen pro pořádek dodávám, že v rámci koncernu PSA je totožné vozidlo vyráběné i jako Peugeot Partner. K redakčnímu testu jsem tentokrát převzal Berlingo 1.6 HDI/84 kW s přímo řazenou pětistupňovou převodovkou v úrovni výbavy Tendence. Takže vlastně docela známé vozidlo.

Tou novinkou, či spíše zvláštností, byla třetí řada sedadel na místě objemného zavazadlového prostoru. Takže tento relativně malý „užitkáč“ v osobní verzi se rázem změnil na „mikrobus“ umožňující přepravu až sedmi osob (1 + 6). Pokud jde o motor, pak vznětová přeplňovaná „hádéíčka“ patří k těm prodejně velmi úspěšným jak u užitkových, tak i u osobních verzí a velmi dobře pasují k prostorné ale i elegantní karoserii. Výbava Tendance pak patří k těm lepším v nabídce, takže poskytuje docela příjemný komfort. Vedle el. ovládaných zrcátek s vyhříváním a elektricky stahovaných oken vpředu, nepostrádá ani vypínatelné ESP, satelitní ovládání audio soustavy, dvouzónovu klimatizaci, volant seřiditelný ve dvou rovinách, asistenta pro rozjezd do kopce (Hill Holder) praktickou poličku nad čelním sklem a hlavně druhou resp. třetí řadu sedadel pro cestující, naštěstí tvořenou samostatnými, sklopnými a jednotlivě vyjímatelnými sedadly. Takže interiér zůstal dostatečně variabilní, což je právě u vozů této kategorie velmi oceňováno. Jestliže v sedmimístné konfiguraci sedadel zbývá za třetí řadou prostor na nevelký manažerský kufřík, tak po vyjmutí druhé a třetí řady najednou je k dispozici nákladový prostor o objemu 3 m³ a užitečná hmotnost kolem 550 kg.

A to už je velmi dobré a zajímavé i pro firemní využití. Jestliže je potřeba přepravit více osob, tak na „béčkový“ řidičský průkaz a tímto referentským vozem, přepravíte najednou sedm osob. Na druhou stranu v případě nutnosti přepravit nevelké množství nákladu, stačí dle potřeby buď sklopit třetí resp. druhou řadu sedadel, nebo sedadla postupně vyjmout a můžete převážet náklad. Ovšem pozor na prosklení. Nemáte k dispozici klasický plechový van. Pokud jde o interiér, pak pracoviště řidiče nabízí dostatek místa, volant (ve dvou rovinách) i sedadlo řidiče jsou dostatečně seřiditelné a přístroje i ovladače na palubní desce jsou přehledné. Snad jenom na ovladače elektricky stahovatelných oken jsem si chvilku musel zvykat, jsou totiž umístěné na konzole u řadicí páky. Což ale není výsada jenom francouzských LUV, ale toto umístění najdeme také např. u Fiatu Doblo resp. Opelu Combo. Velká pochvala ovšem platí pro dostatečné množství odkládacích schránek. A neměl bych zapomenout na dobře tvarované výplně dveří i poličku nad čelním sklem. Pokud jde o sedadla, pak jsou docela pohodlná, což plně odpovídá charakteru vozidla. Ke druhé řadě sedadel je velmi dobrý přístup bočními posuvnými dveřmi na obou stranách vozidla. Bohužel totéž se už nedá zopakovat o třetí řadě, kam se dá „nastoupit“ po menším akrobatickém výkonu buď bočními dveřmi, a nebo zadní, výklopnou stěnou s dostatečně velkou mezerou mezi nimi. Jsou naštěstí jenom dvě. Ovšem pokud jde o přepravu dospělých osob, tak jakž takž pohodlí tam budou mít pouze jedinci nevelkého vzrůstu, a nebo dvě děti. Vznětový přeplňovaný čtyřválec s přímým vstřikem paliva systém Common-Rail byl ve výkonové verzi 84kW/240 Nm a spolupracoval s přímo řazenou pětistupňovou převodovkou. Jeho výkon zcela odpovídá vozidlu i plně naloženému vozidlu, pokud ovšem jeho řidič nebude mít sportovní ambice. Agregát je přiměřen pružný, solidně odhlučněný a má dobrou spotřebu. Za celý test palubní počítač ukázal průměr 6,4 l/100 km a to jsem přesvědčen, že šestý rychlostní stupeň by dokázal tuto spotřebu citelně snížit, a to nejen v dálničním provozu. Na druhou stranu s polovičním obsazením na trase Praha – Mladá Boleslav – Česká Lípa a zpět přes Mělník do Prahy, při velmi solidním jízdním průměru palubní počítač ukázal průměrnou spotřebu velmi příjemných 5,2 l/100 km. A to na zimních pneumatikách 205/65 R 15 BF Goodrich. A mimochodem, ona dvojice sedadel ve třetí řadě je dodávána za příplatek v paketu za 30 000 Kč. Otázkou tedy zůstává, zda to za tu cenu opravdu stojí.

Renault Kangoo Essential 2

V předchozím čísle Dopravy a silnice 5/2013 jsme již zveřejnili první fotografie nové generace Renaultu Kangoo. Nicméně k redakčnímu testu jsem převzal ještě vozidlo ze stávající druhé generace, které v loňském roce absolvovalo předváděcí turné po koncesionářích značky Renault v celé České republice. Proč tato volba na konci „života“ modelu? Důvod byl zcela jednoduchý. Konkrétní prezentační vozidlo je speciál ve firemní úpravě Essential 2 (v nabídce je ještě úprava Easy) pro přepravu vozíčkářů). A hned v úvodu upozorňuji, že jde o vestavbu, kterou zajišťuje přímo výrobce, včetně patřičných atestů a homologací. A dodáván, že vozidlo zůstává i po přestavbě plně čtyřmístné a bez problémů využitelné i k běžné přepravě osob a patřičného množství nákladu. K přestavbě bylo využito Kangoo v osobní verzi a se základním rozvorem 2697 mm. Zjednodušeně řečeno, úprava spočívá v tom, že na třímístné lavici ve druhé řadě bylo „vyříznuto“ prostřední sedadlo a na konec zavazadlového prostoru byla upevněna dvoudílná manuálně sklápěcí rampa. Je dobře aretována v přepravní poloze. Po jejím odjištění dojde ještě k mírnému snížení zadního nárazníku, rampa je velmi rychle rozložena (má rozměry 1414 x 800 mm) a vozíčkář může pohodlně vjet do zavazadlového prostoru vozidla.

Rampa má užitečnou hmotnost 350 kg, což by mělo vyhovovat i vozíkům s elektrickým pohonem. Vozíčkář pak má samozřejmě k dispozici nejen pás k zajištění vozíku, ale i předepsaný bezpečnostní pás. Tolik k přestavbě vozidla, která se zcela jistě co nevidět objeví i u třetí generace (nebo spíše větší modernizace) modelu Kangoo. Pokud jde o vlastní vozidlo, pak mělo pod kapotou základní zážehový agregát 1.6 o výkonu 105 k/78 kW s největším točivým momentem 148 Nm. Nehodlám z výkonu tohoto motoru předstírat nějaké nadšení, ani kombinovaná průměrná spotřeba za celý test 7,9 l/100 km (dle palubního počítače) mě příliš nepotěšila, ale na druhou stranu musím uznat, že je-li přepravován vozíčkář, pak zcela určitě nikdo nebude s vozidlem „drtit asfalt“, takže nevelký výkon motoru zase tolik nevadí. Spíš jsem vnímal uvnitř vozidla větší hluk od zadní nápravy. Je to díky tomu, že vzhledem k přestavbě musel být prostor u zadní nápravy upraven, byl tedy odebrán izolační materiál a došlo také k přesunu tlumiče výfuku před zadní nápravu. Pokud jde o vlastní pracoviště řidiče, je jednoduché, nicméně přehledné. Na druhou stranu se docela těším na jeho modernizovanou podobu v novém Kangoo (bylo vystaveno již na Ženevském autosalonu, ale tam jsem nebyl). Jízdní vlastnosti Renaultu Kangoo s přestavbou Essential 2 jsou v podstatě shodné se standardním vozidlem. V každém případě i krátká verze Renaultu Kangoo nabízí dostatečnou přepravní kapacitu pro čtyři osoby a jednu osobu na vozíku, v případě, že za základ bude zvolena verze Kangoo Maxi s delším rozvorem i karoserií, zbude ve vozidle i dostatek místa na zavazadla. A využití tohoto speciálu? Já si dovedu velmi dobře představit toto vozidla s transparentem TAXI. V rámci nějaké taxislužby by tak mohlo rozšířit zajímavým způsobem nabídku a přitom jej lze využívat v běžném „drožkářském“ provozu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie