Toyota Mirai – Vodík v praxi

Kromě akumulátorových elektromobilů by měla ekologická budoucnost v zatím ne zcela jasné míře patřit také vodíkovým automobilům. Jak se takový vůz používá a jaká přináší omezení? 

Letos by se Česká republika měla konečně dočkat prvních moderních vodíkových stanic (v Praze a v Litvínově) určených pro veřejnost. Přesto už si případní zájemci mohou automobil využívající palivové články koupit. Toyota zhruba před rokem oficiálně uvedla na český trh druhou generaci typu Mirai (viz AR 7/’21) a dosud k nám dovezla deset exemplářů. Teorie zní zejména pro odpůrce elektromobilů lákavě: namísto dlouhého nabíjení je potřeba jen několik málo minut pro naplnění vodíku a z něj už si automobil vyrobí elektrickou energii sám. Velmi rychle tak dostanete dojezd přes 500 km. Jenže i vodík je pořád novou technologií, a tak se podobně jako u elektromobilů používání automobilu s palivovými články neobjede bez potíží. Přesvědčili jsme se o tom při testu Toyoty Mirai.

Nová Toyota Mirai je postavena na platformě TNGA GA-L a od generace první se radikálně liší. Pětimetrový, dynamicky střižený sedan se designově povedl, nicméně na první vodíkový kompromis narazíte už při zkoumání interiéru. Části vodíkového pohonu jsou prostorově velmi náročné, a navíc musí být doplněny ještě o prvky využívané u elektromobilů, jako je výkonová elektronika nebo akumulátor (aby vůz mohl rekuperovat). K tomu přidejme v případě typu Mirai trojici vodíkových nádrží o celkové kapacitě 5,6 kg. Ve výsledku to znamená vzhledem k velikosti vozu relativně málo místa uvnitř a malý prostor pro zavazadla. Na druhou stranu, podobně stavěné sedany nikdy nesloužily jako praktický prostředek pro rodinné cestování.

Na tuzemskou veřejnou vodíkovou stanici se v době testu ještě čekalo. Pro plnohodnotné vyzkoušení života s tímto druhem pohonu jsme se proto vypravili do Drážďan, kde je nejbližší moderní stanice nabízející plnicí tlak 700 barů. Náročné požadavky na plnění a skladování vodíku představují další potíž. Pokud stanice není schopná v momentu vašeho tankování potřebný tlak vyvinout, nádrže prostě nenaplní a místo dojezdu 500 km dostanete klidně dojezd poloviční. Přesně to se stalo nám. Stanice v době naší návštěvy sice slibovala tlak 700 barů, ale systém ukončil plnění po dvou a půl minutách ve chvíli, kdy byly nádrže plné z poloviny. Opakované pokusy už znamenaly pouze přidání 0,07 kg vodíku a opětovné ukončení plnění. Přesnou příčinu této situace se nám zjistit nepodařilo. Vůz měl být v pořádku, to samé platí také o stanici. Na návrat z Drážďan do Prahy jsme získali vodíku tak akorát. Následně už musela testovací Toyota na neveřejnou českou vodíkovou stanici do Neratovic, jež je dnes už ale velmi zastaralá a na potřeby moderních vozů není stavěná.

U vodíkových stanic může dojít k poklesu tlaku poté, co se zde naplní několik vozů po sobě. Ani to ale nebyl důvod našeho problému. Provozovatelem stanice v Drážďanech je společnost H2 Mobility, přičemž přes aplikaci H2.Live lze u konkrétních stanic sledovat, kdy zde proběhlo poslední plnění a jaké množství bylo doplněno. Je to právě z tohoto důvodu. Naše tankování ovšem proběhlo po více než 24 hodinách od toho posledního předcházejícího.

Samotné plnění vodíku je velmi jednoduché. Celý proces je identický s plněním CNG, pouze v okolí pistole necítíte zápach plynu. Kvůli nízkým teplotám se občas může stát, že pistole k hrdlu přimrzne a nejde sundat. Stačí chvíli počkat a je po problému. Přímo na stanici také najdete přesný návod, přičemž ten je k dispozici ve formě videa rovněž na internetu. Placení probíhá prostřednictvím příslušné karty, již získáte prostřednictvím registrace. Karta je pak zaslána do deseti dnů. Cena vodíku činí na německém trhu 9,5 eura za kilogram.

Nová Mirai je zajímavým automobilem nejen kvůli svému pohonu, ale také proto, že nabízí vysoký cestovní komfort. Jízda je maximálně tichá a akustický komfort podporuje i celkově plavné nastavení podvozku. Při jízdě cestovní rychlostí 130 km/h je spotřeba vodíkové Toyoty zhruba 1,5 kg na 100 km, což dává dojezd přibližně 370 km. V tomto směru Mirai moderní elektromobily nepřevyšuje, její výhodou je ovšem rychlost plnění. Úsporný styl cestování rychlostí 90 km/h pak znamená pokles spotřeby na 0,9 kg/100 km.

I vodík má v Evropě budoucnost, v tuto chvíli je ale dobře patrné, že výrobci upřeli své úsilí především směrem k elektromobilům. Dobíjecích stanic je podstatně více než těch vodíkových a tempo vývoje bateriových vozů se zdá být daleko rychlejší. Uvidíme, co přinesou následující roky. Evropské úřady prosazují v kategorii osobních automobilů hlavně ty s akumulátory, nicméně i vodíkové vozy mají velký potenciál. Za kombinaci pohodlí, nulových emisí a plnění ve stylu současných spalovacích motorů si někteří zákazníci určitě rádi připlatí.

Technické údaje

Poháněcí ústrojí
Sada 330 sériově zapojených vodíkových článků, výkonová hustota 4,4–5,4 kW/l, výkon 128 kW (174 k), uložená před přední nápravou, hmotnost 52 kg; lithium-iontový akumulátor, 84 článků, jmenovité napětí 310,8 V, kapacita 4 Ah, hmotnost 44,6 kg, uložený nad zadní nápravou; 3x zásobník na stlačený vodík ve středové konzole, pod zadními sedadly a za zadní nápravou, celkový objem 142,2 l, kapacita 5,6 kg; synchronní elektromotor s permanentními magnety ve funkci motor/generátoru, 134 kW (182 k) a 300 N.m; jednostupňový převod, pohon zadních kol.

Podvozek
Samonosná ocelová konstrukce (platforma GA-L) s hliníkovými celky a povrchovými díly karoserie; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena, vzadu víceprvkové závěsy, vinuté pružiny a teleskopické tlumiče, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením; ABS/ABD/BA, VDC/TC/VDIM; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 245/45 R 20.

Rozměry a hmotnosti
Rozvor náprav 2920 mm, rozchod kol 1610/1605 mm; d/š/v 4975/1885/ /1480 mm, světlá výška 150 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 272 l; hmotnost pohotovostní/celková 1900/2415 kg, součinitel aerodynamického odporu c_x = 0,29.

Provozní vlastnosti (údaje výrobce)
Největší rychlost 175 km/h; zrychlení 0–100 km/h za 9,0 s; spotřeba H2 (WLTP) 0,79–0,89 kg/100 km; emise CO₂ 0 g/km; dojezd 650 km.

Cena od 1 700 000 Kč

Převzato z časopisu

Fotogalerie