Toyota ITS Connect – Propojení

Omezit počet dopravních nehod? Budoucnost prý patří rozvíjení komunikace a odstranění řidiče...

Dostali jsme exkluzivní příležitost přímo v Tokiu si v praxi vyzkoušet nejnovější projekty automobilky Toyota v oblasti komunikace vozidla se specifickými prvky infrastruktury a mezi vozidly navzájem, ale též automobil jezdící po dálnici bez jakýchkoli zásahů řidiče. Představitelé Toyota Motor Corporation v těchto technologiích, z nichž některé právě vstupují do sériové výroby (ITS Connect) a jiné k ní mají již blízko (autonomní řízení), sledují především prostředky pro omezení dopravních nehod. Podle statistiky nehodovosti japonské Národní policejní agentury (NPA) v průběhu roku 2014 proběhlo 13 % všech kolizí při odbočování vpravo (v Japonsku se jezdí nalevo!) a dalších 25 % zavinil omezený výhled. Těchto 38 % nehod by měl teoreticky eliminovat systém ITS Connect, který jsme vyzkoušeli v běžném provozu za volantem nového sedanu Toyota Crown Athlete. Soustava ITS Connect (Intelligent Transportation System) pracuje na standardizované vládním usnesením vyhrazené frekvenci 760 MHz.

Umožňuje výměnu informací ve vztazích V2I (vozidlo/infrastruktura) a V2V (vozidlo/vozidlo) a řidičům dává přístup k informacím, jež nejsou jinak dostupné z konvenčních radarů a senzorů instalovaných na palubě vozu. Ve formátu V2I je nutná přítomnost speciálních zařízení, instalovaných postupně na vybraných křižovatkách v Tokiu; s ohledem na hustotu provozu v japonské metropoli rozhodně nejde o žádné samoúčelné řešení. Jde o sestavy snímačů, kamer a vysílačů kompaktních rozměrů, napojené též na světelnou signalizaci (semafory). Řidiče v tomto případě ITS Connect varuje zejména před přítomností chodce na přechodu při odbočování vpravo (v našich podmínkách by to bylo vlevo) a červeným signálem semaforu, pokud se k němu řidič blíží, ale nebrzdí. V konfiguraci V2V se zase předpokládá zástavba potřebného HW/SW zařízení v zúčastněných vozech. Ty pak například koordinují pohyb automobilů s aktivovaným adaptivním tempomatem v zájmu větší plynulosti provozu omezením výkyvů jejich rychlostí a řidiče upozorní na blížící se vůz s právem přednostní jízdy. Všechny tyto informace jsou vyhodnoceny na palubě a přenášeny k řidiči skrze akustické signály, symboly a grafické znaky v přístrojovém štítu.

Na sklonku loňského roku byl ITS Connect na přání instalován do tří typů automobilů Toyota na japonském trhu, čímž se tato automobilka stala první na světě, jež tento způsob komunikace uvedla do sériové výroby. Rozvoj dalších funkcí ITS Connect nadále probíhá. Samočinné řízení se stává dalším imperativem současnosti a většina automobilek na jeho vývoji pracuje. Toyota Motor Corporation už pokročila tak daleko, že již opustila uzavřené testovací trati a tímto ovládáním vybavené automobily zkouší v běžném provozu. V Tokiu jsme jezdili speciálně upravenými sedany Lexus GS (sériové viz AR 8/’12) v hybridní verzi GS 450h, jež se na první pohled od standardních vozů tohoto typu liší kromě polepů pouze senzory decentně skrytými v okrajích nárazníků a nenápadnou rampou obsahující další snímače v tělese připomínajícím spoiler nad horní hranou zadního okna. Tento projekt nese jméno Mobility Teammate Concept a v sériové výrobě se s ním počítá do čtyř let. Vozy zatím jezdí jen na dálnicích, přičemž řidič systém spíná tlačítkem na volantu po projetí mýtnou branou a poté, co je v navigaci zadána destinace.

Zkoušený Lexus GS 450h pak kompletně převezme vládu nad jízdou. Sleduje pohyb všech vozidel v okolí a při najíždění na dálnici zvolí optimální vzdálenost potřebnou pro zařazení do krajního jízdního pruhu. Spíná světelný ukazatel směru a pomalu se vsouvá do proudu automobilů. Jede podle předpisů, a když to situace umožní, znovu dává ukazatel směru, mění jízdní pruh a předjíždí pomaleji jedoucí vozidlo. Lexus jede i v extrémně hustém a na soustředění náročném tokijském provozu zcela suverénně, v konkrétních situacích se rychle a racionálně rozhoduje pro nejlepší řešení, o čemž je posádka informována prostřednictvím monitorů. Vůz zrychluje, zpomaluje a mění směr jízdy naprosto plynule, jako by jej řídil mimořádně zkušený a klidný řidič. Jízda trvala takřka půl hodiny a během této doby nebylo třeba jedinkrát do ovládání automobilu zasáhnout, nezaznamenali jsme ani sebemenší náznak vzniku krizové situace. Za řidičem seděl operátor s počítačem na klíně, ovšem jeho úkolem bylo především shromažďovat provozní údaje. Aby byl vůz schopen skutečně autonomního, bezpečného a plynulého pohybu, musí se stále učit, aby odpovídajícím způsobem reagoval na statisíce různých modelových situací. Do zavazadlového prostoru našeho Lexusu GS jsme nahlédnout nesměli, nicméně dobře slyšitelný hukot ventilátorů naznačoval, že je napěchován výkonnou výpočetní technikou. Opravdu samočinně a spolehlivě fungující a cenově dostupný automobil tak stále zůstává hudbou budoucnosti, ovšem jak jsme v Tokiu zjistili, jeho nástup je daleko blíže, než si jsme v tuto chvíli ochotni připustit.

Převzato z časopisu

Fotogalerie