Technika
61. Bosch Kolokvium 2013 – AUTO-mobil
Pavel Olivík 12.09.2013 10:49
Devadesát procent všech dopravních nehod má svou příčinu v lidském pochybení. Cesta k vyšší bezpečnosti proto vede přes stále dokonalejší asistenční systémy...
Před pouhými 10 lety mělo jen 14 procent všech vyrobených osobních vozů ve své výbavě elektronicky ří-zený stabilizační systém ESP, dnes je to 54 %. Podobný boom čeká v blízké budoucnosti asistenční systémy založené na kamerovém nebo radarovém snímání okolí vozidla. Stejně jako v případě ESP (a předtím ABS) je nastupující trend výsledkem legislativních požadavků a především tlaku nezávislých organizací pro ochranu spotřebitele. Například EuroNCAP nebude od roku 2014 udělovat nejvyšší pětihvězdičkové hodnocení vozům, které nebudou mít v sé-riové výbavě alespoň jedno čidlo pro asistenční systémy, a v roce 2016 bude následovat další zpřísnění v podobě požadavku na předvídavé systémy pro ochranu chodců.
Automobilky musí proto u nově vyvíjených automobilů tyto skutečnosti zohlednit, což se odráží ve výrobních statistikách a plánech. Zatímco Bosch potřeboval pro dosažení milníku jednoho milionu vyrobených radarových senzorů celých 13 let (od roku 2000), bude hranice druhého milionu prolomena již příští rok a koncem roku 2016 bude mít Bosch na svém kontě deset milionů vyrobených radarových čidel. Radarové senzory Bosch pracují ve frekvenčním pásmu 77 GHz, které je po celém světě vyhrazeno pro automobilové aplikace. V současnosti nabíhá výroba levnějšího radarového čidla se středním dosahem (160 místo 250 metrů), které je vhodné pro adaptivní tempomaty (do 150 místo 200 km/h) a asistenty nouzového brzdění. Od roku 2014 bude Bosch vyrábět radarové senzory pro sledování provozu ve slepém úhlu nebo křižujících vozidel při vyjíždění z kolmo orientovaného parkovacího místa.
Aktuální generace radarových senzorů Bosch používá polovodiče na bázi křemíku a germania, jež výrazně snižují výrobní náklady. Mnohé asistenční funkce, které byly doposud odkázány na radarová čidla, bude možné od roku 2014 realizovat relativně levně použitím nové stereokamery Bosch, jež umožňuje prostorové vidění, měření relativních vzdáleností a určování rychlostí snímaných objektů do vzdálenosti až 50 metrů. S pouhým jedním senzorem tak bude možné realizovat například funkci automatizovaného nouzového brzdění pro ochranu chodců a obecně protikolizní systémy při rychlostech jízdy do 80 km/h.
Na stereokameru Bosch bude spoléhat rovněž adaptivní tempomat (do 130 km/h) nebo asistent pro jízdu staveništěm, který udržuje vozidlo i ve velmi úzkém jízdním pruhu prostřednictvím citlivých zásahů do řízení. Stereokamera Bosch, osazená dvěma obrazovými senzory CMOS (Complementary Metal Oxide Semiconductor) s rozlišením 1,2 -megapixelu, se vyznačuje kompaktní konstrukcí díky vzdálenosti optických os objektivů jen 120 mm. Kvalitní optický systém má zorný úhel 25 stupňů ve vertikální rovině a 45 stupňů v horizontální rovině. U společnosti Bosch se nezastavil ani vývoj ultrazvukových čidel pro parkovací asistenty.
Aktuální generace je ještě přesnější, kompaktnější a lze ji snadněji integrovat do řídicích jednotek. V oblasti parkovacích asistentů nabídne Bosch ještě větší uživatelské pohodlí v roce 2015, kdy se do sériové výroby dostane rozšířený parkovací asistent s dálkovým ovládáním, na jehož pokyn vozidlo automaticky zajede do garáže. V dalším vývojovém kroku bude vozidlo, vybavené kamerovým snímáním okolí v rozsahu 360°, schopno automaticky si vyhledat na parkovišti volné parkovací místo. Tyto plně automatizované parkovací systémy kombinují ultrazvukové senzory (6 čidel na přídi a zádi) s kamerovým snímáním okolí prostřednictvím čtyř až pěti kamer.
Dalším důležitým zdrojem informací pro asistenční systémy se stane tzv. elektronický horizont, který používá data navigačního systému o průběhu trasy. Tento soubor dat bude v následujících letech rozšiřován o ještě větší detaily, jako jsou poloměry zatáček, sklon silnice a řazení jízdních pruhů. Například Daimler používá v nákladních vozidlech Actros od roku 2012 předvídavý tempomat, který mění rychlost jízdy v určitém pásmu kolem nastavené hodnoty v závislosti na profilu trasy. Bosch směřuje vývoj asistenčních systémů k plně automatizované jízdě. Tzv. highway pilot pro plně automatizovanou jízdu po dálnici by se mohl stát realitou v sériově vyráběných vozech již koncem tohoto desetiletí.
Bosch je prvním dodavatelem, který dostal povolení ke zkoušení vozidel s plně automatizovaným řízením v běžném provozu na německých dálnicích. Vývojáři nyní pracují na velmi účinných metodách prokazujících bezpečnost provozu, dále na konceptu mimořádně precizního prostorového snímání okolí a na účinném zabezpečení elektronického systému s dvojitými sběrnicemi a neustálým ověřováním věrohodnosti dat z čidel. Mapy okolí musí být přesné na 0,1 metru, přičemž jejich stav je nutné průběžně aktualizovat v hodinovém či dokonce minutovém taktu. Splnění těchto požadavků se neobejde bez nepřetržité výměny dat mezi jednotlivými vozidly, například s informacemi o přítomnosti náledí nebo staveniště. Na tomto druhu komunikace závisí také celá řada dalších bezpečnostních funkcí, například asistent pro průjezd křižovatkou, který může spolehlivě fungovat při výměně dat mezi minimálně padesáti procenty vozidel v silničním provozu.
Cesta k plně automatizované jízdě bude tedy ještě relativně dlouhá, nicméně Bosch slibuje již pro nedalekou budoucnost další dílčí kroky. V roce 2014 se například začne sériově vyrábět první vůz s asistentem pro jízdu v dopravní koloně, který místo řidiče zastane funkce brzdění, zrychlování a řízení vozidla ve vlastním jízdním pruhu v rozpětí rychlostí od 0 do 50 km/h. O něco později bude tento asistent rozšířen o funkci automatického přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého. Řidič si tak bude moci zkrátit dlouhou chvíli za volantem například vyřizováním elektronické pošty. V dalších krocích se bude zvyšovat rozsah rychlostí, v nichž bude moci řidič automatizovanou jízdu aktivovat.
Převzato z časopisu