Mistrovství světa motocyklů – Konec tradice

Třiašedesátý ročník mistrovství světa silničních motocyklů uzavřel existenci poslední ze zakládajících tříd z roku 1949. Stopětadvacítky se jely naposledy…

Zrušením nejslabší objemové střídy 125 cm³ (ke konci historie pouze dvoudobé jednoválce) se završila přestavba nejprestižnějšího motocyklového šampionátu. Změny vyřadily ze hry řadu ­dříve úspěšných značek, které s vývojem závodních motocyklů skončily. O tom, zda přinesly tyto změny avizovanou úsporu ­nákladů, lze jen spekulovat, a to zvláště ­proto, že se v nejsilnější třídě MotoGP technické předpisy pro novou sezonu opět mění. Již potřetí v desetileté historii... Celkově stopětadvacítky odjely 722 závodů, titul mistra světa získalo 42 jezdců a 14 značek. Nejvíce vítězství patřilo motocyklům Honda (164). V ročníku MS 2011 byly ve hře už pouze Aprilia a Derbi, zpestření zajišťo­vala indická Mahindra, vyvinutá, postavená a připravovaná v Itálii (všechny jednoválce ø 54 x 54 mm). Boj o titul posledního mistra světa 125 cm³ byl však mimořádně napínavý a nerozhodnutý až do závěrečného závodu sedmnáctidílného seriálu. Nejprve to vypadalo na jednoznačné vítězství Španěla Nicolase Terola na Aprilii, později se dopředu vyšvihl v životní formě jedoucí Francouz ­Johan Zarco (Derbi), ale až závěrečný závod ve španělské Valencii rozhodl o tom, že posledním v seznamu mistrů světa 125 cm³ bude přece jen třiadvacetiletý Nicolas Terol. Náš Jakub Kornfeil, jedoucí na Aprilii v italském týmu Ongetta-Centro Seta, měl velmi dobrou sezonu a skončil celkově dvanáctý. Třídu 125 cm³ už letos nahradí Moto3 se čtyřdobými jednoválci 250 cm³ s předepsaným vrtáním válce 81 mm, největší hlučností 115 dB(A) a otáčkami do 14 000 min^‑1.

Stroje mají šestistupňovou převodovku a sedmnáctipalcová kola; cena motoru nesmí překročit 12 000 €. Mezi startujícími by měl být poprvé tým FGR z Ústí nad Orlicí s novým českým motocyklem FGR, vybavený motorem Honda (původně uveden KTM). Stejně vyrovnaný a dramatický boj byl k vidění i ve třídě Moto2 s jednotnými motory Honda 599 cm³ (ø 67 x 42,5 mm), která se však jela bez české účasti. Po první polo­vině už vládl šampionátu dvaadvacetiletý Němec Stefan Bradl z týmu Viessmann ­Kiefer, jedoucí s podvozkem Kalex, pak se o bod před něho dostal Španěl Marc Márquez (Suter), ale Bradl se do čela vrátil a po zranění Márqueze získal titul (první pro Německo od roku 1993). Startovaly také motocykly slavných značek MZ‑RE a Mo­tobi, byť s motory Honda… Prestižní MotoGP s nejméně početným ­startovním polem určila nového šampiona už tři závody před koncem. Na domácí půdě v Austrálii se jím stal šestadvacetiletý Casey Stoner (Honda RC212V), který ve finále dosáhl 350 bodů (druhý Španěl Jorge Lorenzo na Yamaze M1 titul neobhájil, v závěru ho přibrzdilo zranění a získal 260 bodů). Přestupem roku byl odchod devítinásobného mistra světa Valentina Rossiho k italské značce Ducati, ale premiéra mu nevyšla tak, jak si představoval. Přechod na nový pod­vozek s kompozitovými díly přinesl jediné podium za třetí místo ve Velké ceně Francie.

Rossiho trápení navíc umocnila tragická ­kolize s kamarádem Simoncellim ve Velké ceně Malajsie, při níž mladý Ital Marco Simoncelli (Honda) zahynul. Kawasaki šam­pionát opustila, Suzuki nasazovala pouze jeden stroj a koncem roku také odstoupila (později se prý znovu vrátí). Naposledy se jelo s motory 800 cm³, letos nastupují litrové čtyřválce s vrtáním 81 mm (už v letech 2002 – 2006 bylo 990 cm³). Nové stroje Honda, Yamaha i Ducati vyjely k testům ještě loni, speciál s motorem BMW ve vlastním podvozku vyvinul Švýcar Eskil Suter. Ve třídě MotoGP debutoval i náš ­Karel Abraham (AB Cardion/Ducati GP11). Měl překvapivě lepší výsledky v první polo­vině sezony, když dojel sedmý ve Španělsku i Velké Británii. Celkově skončil čtrnáctý a mezi nováčky byl druhý za Britem Calem Crutchlowem (Yamaha M1).

Fotogalerie