Motorsport
Drive eO Electric Race Cars – Splněný sen
Tom Hyan 03.12.2015 05:16
Na třetí pokus vyhrál lotyšský elektromobil největší americký závod do vrchu...
Bylo to obrovské překvapení pro veřejnost, když malá lotyšská dílna Drive eO dokázala to, co se nepodařilo automobilovým koncernům Toyota, Mitsubishi a dalším, tedy vyhrát závod do oblak na Pikes Peak s elektromobilem! Tradiční klání na Pikes Peaku v Coloradu se jezdí od roku 1916, trať na samotný vrchol se 156 zatáčkami je dlouhá dvacet kilometrů, startuje se v nadmořské výšce 2862 metrů a končí ve 4301 metrech, kde už se pro řídký vzduch těžko dýchá jezdcům i klasickým motorům! První vítěz Rea Lentz (Romano Special) potřeboval k dosažení vrcholku 20:55,40 min; poslední rekord drží Sébastien Loeb (Peugeot) časem 8:13,878 z ročníku 2013... Pro zasvěcené nebyl triumf Drive eO zase tak velkým překvapením, pokud znají cílevědomé úsilí Ing. Andrise Dambise (ročník 1958), který se věnuje novým formám motorsportu už druhé desetiletí a jeho OSCar eO byl prvním elektromobilem, jenž dokončil známou pouštní soutěž Dakar (v roce 2012, samozřejmě s prodlužovačem dojezdu). Andris Dambis jezdil automobilové rally, rallykros i autokros; pak založil firmu OSC, od roku 2003 vyvíjel vozy pro Dakar (OSCar 03, pak elektrický OSCar eO) a vyrobil sérii speciálů OSCar 24h pro vytrvalostní závody na šotolině, pořádané ve Francii i Portugalsku. Kromě toho ve volném čase renovuje minibusy Latvija! Pozornost vzbudil OSCar eO, elektrický automobil 4x4 kategorie SUV, který ujel osmnáct tisíc kilometrů a jako první elektromobil dokončil Dakar (posádka Maris Saukans/Andris Dambis v ročníku 2012).
K jeho pohonu slouží silný elektromotor 235 kW, 800 N.m, se šestistupňovou převodovkou, napájený z akumulátorů Winston Li-Ion 52 kWh a motorgenerátorem 80 kW s nádrží paliva o objemu 240 litrů! Vůz má akční rádius jeden tisíc kilometrů a největší rychlost 120 km/h. Když Andris Dambis uspěl v Dakaru, rozhodl se pro novou výzvu v podobě Pikes Peaku. Nejprve vyvinul skutečný sportovní prototyp Drive eO PP01 s uzavřenou karoserií, přezdívaný eO Electric Supercar, a 30. června 2013 poprvé nasadil na Pikes Peaku. Vůz budil pozornost vzhledem, připomínajícím prototypy pro 24 h Le Mans, jeho základem byl prostorový trubkový rám s panely karoserie z uhlíkových kompozitů. Kompletně vznikl v Dambisově lotyšské dílně Drive eO v Ogresgala Pagasts nedaleko hlavního města Riga, za volant byl nominován baltický mistr závodů cestovních vozů Janis Horeliks. Speciál s výkonem 400 kW a pohonem všech kol útočil na rekord, ale Horeliks vylétl z trati a skončil koly vzhůru.
Následující ročník závodu 2014 (už dvaadevadesátý) se rozhodli obsadit méně výrazným způsobem, pod označením Drive eO PP02 řídil Horeliks upravený sériový elektromobil Tesla Roadster s pohonem zadní nápravy jednotkou TwinMotor 360 kW, napájenou z akumulátorů Li-Ion 40 kWh. Šéfkonstrukér Andris Dambis se však netajil tím, že účast 2014 byla testováním nových systémů pro další projekt PP03, s nímž letos vytáhli do boje o absolutní rekord Pikes Peaku. Letošní Drive eO PP03 je opět sportovní prototyp s prostorovým trubkovým rámem a karoserií z uhlíkových kompozitů, tentokrát otevřenou jednomístnou s kokpitem ve stylu formulových vozů. Výkon převyšuje poprvé jeden megawatt, výrobce uvádí 1020 kW a 2160 N.m ze šesti elektromotorů YASA-400 s vlastní řídicí elektronikou Drive eO, což pouze 1200 kg těžkému vozu uděluje největší rychlost 260 km/h. Akumulátory jsou Li-Ion 50 kWh, motory pohánějí všechna kola jednostupňovým převodem, závěsy kol mají nastavitelné čtyřpolohové tlumiče odpružení, duté brzdové kotouče P/Z průměru 378/330 mm a pneumatiky 320/710 R 18 (hladké slicks, trať je nyní vyasfalto-vána až do cíle). Janis Horeliks se vzdal místa za volantem, protože Dambis angažoval pro PP03 jednoho z nejlepších specialistů Rhyse Millena, absolutního vítěze 2012, syna rekordmana Roda Millena. Dvaačtyřicetiletý Američan, původem z Nového Zélandu, je nezklamal, přestože od poloviny trati měl poruchu zadní pohonné jednotky, a tak stanovený plán na pokoření devítiminutové hranice nevyšel. I tak zvítězil časem 9:07,222; druhého Nobuhira Tajimu na elektromobilu Tajima/Rimac pokořil o téměř půl minuty (9:32,401), teprve třetí dojel Paul Dallenbach (9:36,496) na buggy PVA se zážehovým osmiválcem před veteránem Jeffem Zwartem (9:46,243) na Porsche 911 Carrera. Samozřejmě, amatéři nedosáhli rekordu Sébastiena Loeba, který pro Pikes Peak v roce 2013 při jediném startu dostal doslova kompozitovou raketu na základě Peugeotu 208, postavenou automobilovým koncernem pro oficiální nasazení s nepoměrně vyšším rozpočtem. Kuriozitou jistě zůstává, že v Coloradu zvítězil elektrický automobil z Lotyšska, druhé místo obsadil elektromobil z japonsko-chorvatské spolupráce a Evropanů ve startovním poli přibývá. Kdo někdy na Pikes Peaku byl, jistě pochopí proč. Kulisa závodu je totiž úchvatná. Ze známých jezdců se tam letos objevili také Justin Bell (Lexus), David Donner, Justin Wilson (sedmý ve -třídě Time Attack 1), Jeff MacPherson (všichni Porsche), Justin Law (Jaguar), Uwe Nittel (Mercedes-Benz), Alex Lloyd (Honda), Randy Pobst (Nissan), Rick Knoop (Entropy Racing Electric), Dominic Dobson (Radical) a mnozí další.
Převzato z časopisu