Andrej Karginov – Slovo vítěze

Andrej Karginov, vítěz nejtěžší soutěže na světe, pověstného Dakaru 2014, poskytl exkluzívní rozhovor členům Mezinárodní jury Truck of the Year. Jde o jasné poselství všem, kdo chtějí být úspěšní – tvrdě na sobě pracujte!

Můžete popsat hlavní momenty ve vašem životě, které vedly k rozhodnutí být soutěžním jezdcem? Kdy jste začal závodit s truckem?

Když mi bylo osm let, vzal mě táta do městského klubu motokáristů. Téměř všichni současní jezdci týmu Kamaz Master udělali svoje první závodní krůčky právě zde. V našem týmu nemáme žádné externí piloty zvenčí. Všichni jsme žáci místního motokárového klubu či týmu Kamaz Master. Všichni jsme vyrostli v našem městě. Já jsem začal svoji závodní kariéru jako noční mechanik v týmu. Nejprve vás všichni sledují. Potom, záleží na vaší píli, znalostech a schopnostech, je vám umožněno stát se jedním z posádky vozu. Dostanete se na pravou stranu kabiny – jako mechanik. Ten má možnost se učit od pilota. Sledovat jeho chování, jak řídí, jak cítí s tratí. Jsem velmi vděčný skutečnosti, že jsem měl možnost se učit od velkých mentorů. Poprvé jsem se v soutěžním voze dostal na Dakar 2010 v posádce Ilgizara Mardějeva. Předtím jsem měl možnost účastnit se několika soutěží v rámci Mistrovství Ruska po boku Vladimíra Čagina. Teprve potom jsem dostal možnost závodit se soutěžním vozem. Nejprve opět v rámci národních soutěží, pak v důležitějších závodech. Poprvé jsem jel Dakar jako pilot kamionu v roce 2012.

Dakar 2014 si budou všichni pamatovat jako nejtěžší soutěž historie, proč?

Je to pravda, Dakar 2014 byl velmi těžký. Za prvé výrazně vzrostla celková délka rychlostních zkoušek. Loni měřily dohromady 3500 km, letos to bylo však již celých 5200 km! A museli jsme je zdolat za stejný čas, zhruba za dva týdny. Za druhé, výběr tratí byl také rekordní, především co se týká nadmořské výšky. Letos jsme museli překonat sedla, která leží ve více než čtyřech kilometrech nad úrovní moře. To bylo velmi složité pro motory našich speciálů, bylo znát, že výrazně ztrácíme výkon. Posádky na tom také nebyly nejlépe. Lidé trpěli vysokou mírou únavy, bolestmi hlavy, nachlazením a nemocemi. A k tomu to obrovské vedro, plus spousty prachu – to čemu my říkáme feš-feš. Vozy v něm zůstávaly stát. A navíc v tak těžkých podmínkách při velmi špatné viditelnosti je složité a velmi riskantní předjíždět. V první části soutěže byla celá řada velmi úzkých průjezdů skalnatými úseky s množstvím ostrých kamenů. Situace byla navíc ztížená tím, že všude byla seschlá vegetace a větve, které fungují prakticky jako ostré hřebíky a velmi lehce přivodí defekt pneumatiky. Jednoduše řečeno, tak jak organizátoři přislíbili – Dakar 2014 byl delší, vyjeli jsme výše a byl těžší.

Která z etap byla pro vás nejsložitější?

Pro mě osobně bylo nejhorší to, že již v den startu jsem se cítil nemocen. Druhý den soutěže jsem měl horečku. Kopilot a mechanik mě museli během jízdy polévat studenou vodou. Ještě před startem jsem se dokonce chladil ledovými kostkami. Ke konci rychlostního testu jsem cítil, že ztrácím vědomí, ale nakonec jsem chytl druhý dech a etapu nějak dokončil. V cíli mi francouzský doktor naměřil teplotu 39,4 a diagnostikoval akutní bronchitidu. Dostal jsem asi pět různých prášků a organizátoři mě poslali do místní nemocnice na podrobnější vyšetření. Start do další etapy byl vážně ohrožen, ale k ránu se mi udělalo lépe a mohl jsem znovu vyrazit na trať.

Řekněme si něco o jedenácté etapě, kdy jste převzal průběžné vedení, byla to zlomová etapa?

Zlomový okamžik soutěže přišel z mého pohledu již v deváté etapě. Tu jsme vyhráli s náskokem devatenácti minut. V tu chvíli jsme věděli, že vítězství je možné a že ztrátu, kterou máme, můžeme zlikvidovat. Chtělo to se soustředit nejen na vlastní jízdu, ale též na práci kopilota a mechanika. Andrej Mokjejev si probíral itinerář trati opakovaně několikrát během noci. Mechanici kontrolovali soutěžní truck od prvního do posledního šroubku a svaru. Každý v týmu věděl, že vítězství je možné pouze když všechno bude perfektně šlapat

Jak by jste popsal svůj jezdecký styl? Je agresívní nebo naopak klidný? Dovedete jet strategicky v každém okamžiku?

Jezdecký styl záleží na situaci, na tom, čeho chcete dosáhnout. Pokud máte na nejbližšího soupeře náskok, pojede v pohodě tak, aby jste na něj neustále mírně najížděl sekundy a minuty. Proč riskovat, jet na hraně, vzývat štěstěnu a třeba rozbít truck nebo vystavit posádku nebezpečí, když můžete jet v klidu celý den s vědomím, že jste neustále na první pozici a můžete jednoduše Dakar vyhrát. Jiná situace je, když musíte udržet svoji pozici a soupeři jsou blízko. V tom okamžiku musíte jet agresivně, ale organizovaně. Třetí jezdecký styl je ten, který jsme letos předvedli my. Museli jsme naše soupeře dostihnout a předjet. A nejen to, museli jsme zlikvidovat ztrátu 40 minut! Neřekl bych, že jsme jeli o zlom krk, jak někteří lidé říkají: „blázniví Rusi“. Použili jsme útočný styl jízdy, ale v každém okamžiku jsme to všechno měli pod kontrolou.

Kde se jako pilot cítíte nejlépe. V horských pasážích? V měkkých píscích nebo obrovských dunách?
Či v úzkých zakroucených stezkách?

Mám rád duny a velmi těžké off-road pasáže.

Jaké technické finesy měl váš letošní model soutěžních trucků v porovnání s tím loňským?

Letos jsme museli techniku přizpůsobit novým technickým reglementům soutěže. Nové předpisy staví od roku 2016 na limitní hodnotě zdvihového objemu motoru 16,5 l, to je méně než měl náš původní motor (18 l). Navíc pro letošek organizátoři několikrát změnili limity kouřivosti motorů. Po celou dobu soutěže technický komisař sledoval kouřivost motorů z helikoptéry, hledal černý kouř. S ohledem na tyto změny byly pouze dva vozy týmu Kamaz Master vybaveny původními a osvědčenými ruskými motory, tři další měly instalovány vidlicové osmiválce Liebherr. Další vylepšení jsme provedli na brzdovém systému. Nyní nám elektronika pomáhá správně rozdělit brzdnou sílu na každé kolo zvlášť. Vylepšili jsme hmotnostní rozložení vozů, přemístili palivovou nádrž dozadu, změnili jsme hlavní světlomety, odstranili hrazdu pomocného osvětlení.

Jak lze nejlépe charakterizovat váš soutěžní speciál Kamaz? Spolehlivý? Robustní? Důvěryhodný, Fast and Furious?

Ani všechny tyto přídomky dohromady nemohou vystihnout celou podstatu našich soutěžních speciálů. Já je jednoduše miluju.

Který z následujících pěti prvků je pro výhru na Dakaru opravdu klíčový: pilot, navigátor, mechanik, truck, tým?

My v týmu říkáme: 50 % je záležitostí vozu, 50 % potom záležitostí posádky. A ty jsou rozděleny mezi pilota, navigátora a mechanika na tři rovné díly. Ovšem těch 50 % co je na straně vozu, se odvíjí od celé řady faktorů: týmová strategie, práce nočních mechaniků, použití technických inovací a tak dál. Všechny prvky dohromady pak dávají harmonický výsledek.

                                                                                                                Děkuji za rozhovor

Převzato z časopisu

Fotogalerie