Historie
Tatra a Vignale (2) - Makety
Jan Tuček 11.10.2010 00:15
Na podzim 1968 postoupila spolupráce automobilky Tatra s karosárnou Vignale do další etapy; v Turíně vznikly dřevěné makety 1:1 limuzíny a kupé Tatra 613.
V říjnu roku 1968 vyrazila služební šestsettrojkou do Turína čtveřice pracovníků Tatry Kopřivnice. Vedl ji hlavní konstruktér Ing. Milan Galia, spolu s ním cestovali vedoucí konstrukce osobních vozů Jaromír Segeťa, karosář Rudolf Stiborek a konstruktér motorů Jiří Klos. První návštěva ve vývojové dílně firmy Vignale na turínském předměstí Grugliasco přinesla rozčarování; maketu našli v rozpracovaném stavu s řadou nedokončených nebo jen naznačených prvků. Debata nebyla zrovna příjemná, trvala dlouhé hodiny a připomínek a výhrad zaznělo mnoho. Slíbenou novou schůzku po víkendu pan Vignale ještě o další půlden odložil a Kopřivničtí už byli celí nesví. O to víc je překvapilo, jak se maketa během pár dní (a možná i nocí) proměnila. Nyní už odpovídala jejich představám, takže ji mohli s čistým svědomím schválit. Červená maketa sedanu se stříbřitou střechou poprvé nesla na zádi označení T 613 v grafické podobě, kterou dobře známe ze sériové šestsettřináctky.
Po návratu referoval hlavní konstruktér o výsledku mise podnikovému řediteli automobilky Jaroslavu Jeřábkovi. Ten se zřejmě držel hesla Důvěřuj, ale prověřuj a o pár dní později se sám rozjel do Turína, aby se na vlastní oči přesvědčil, jak má budoucí vůz vypadat. Měl prý obavy, aby Tatra 613 nepůsobila tuctovým dojmem a nepodobala se tehdejším módním vozům, zejména Renaultu 16. Z Itálie se ale vrátil spokojen a dalším událostem nechal volný průběh.
Koncem listopadu 1968 byla dokončena i druhá maketa v měřítku 1:1, sytě zelené dvoudveřové kupé T 613. Zatímco limuzína měla příď ozdobenou dvěma páry kruhových světlometů, kupé dostalo jen dva obdélníkové světlomety a lišilo se mimo jiné decentnějšími mřížkami na zadních sloupcích. Také tato maketa byla zhotovena z afrického dřeva, italští karosáři ji stejně jako první stavěli na mramorové desce se čtvercovou sítí po 100 mm. Nepoužívali žádné speciální měřící zařízení, pouze klasické šablony, dílo však odvedli mistrovské. Přesvědčil se o tom kopřivnický karosář Miroslav Uhlík, který k firmě Vignale přicestoval koncem listopadu 1968, aby posoudil druhou maketu a zúčastnil se následných prací na první prototypové karoserii.
Ve zprávě, kterou po svém třítýdenním pobytu v Turíně sepsal, zdůraznil řadu věcí, na něž zjevně z domova nebyl zvyklý. Největší dojem na něj udělal šéf podniku, tehdy pětapadesátiletý Alfredo Vignale (1913 – 1969). Pan Vignale, který je karosářem vyučen a mimo to pracoval u různých firem, stále se po celý den pohybuje po dílnách a sleduje postup prací. Pracovní morálka, která je výborná a platí pro všechny zaměstnance bez rozdílu, je dána nejen pracovní existencí, ale i tím, že veškeré příkazy jsou dávány s plným přehledem a znalostmi o vykonávané práci.
Při kontrole dokumentace pan Uhlík zjistil, že původní dílenské výkresy 1:1 pro stavbu maket nesouhlasí v některých partiích se skutečně zhotovenými maketami. Tvarové změny, jež vyplynuly z již zmíněné výměny názorů při říjnové návštěvě kopřivnické delegace, nebyly zpětně zaneseny do výkresů. Rovněž jsem zjistil, že přední okna a zadní okna u provedení limusina a coupé nejsou stejná a není předpoklad, že se nám toto podaří sjednotit bez narušení tvarového pojetí, konstatoval jeden z nejzkušenějších kopřivnických karosářů. Miroslav Uhlík také poukázal na nedostatečnou komunikaci mezi automobilkou a italskou karosárnou, kvůli níž se řada problémů musela řešit za pochodu a s nejistými výsledky. Podklady, které putovaly do Turína, podle něj nezobrazovaly nejnovější stav konstrukčních prací na T 613, což vytvářelo prostor pro další komplikace. Z tohoto důvodu bych chtěl upozornit na tuto dosti nepříznivou skutečnost, aby v době zpracování dokumentace nebylo případnými neuváženými příkazy a rozhodnutími dosaženo ještě horší situace, varoval. Nakonec se ale vše podařilo zdárně vyřešit a během jara 1969 postupně vyjely tři první prototypy Tatra 613, dvě limuzíny a jedno kupé. Ale o tom jsme už psali v AR 4 a 5/’10.
Zdroj: Automobil 09/10
Autor: Jan Tuček