MTX Tatra V8 – Červená, bílá a černá (2. díl)

Foto: Archiv autora

1. díl je k přečtení zde.

Při premiéře supersportu MTX Tatra V8 v říjnu 1991 na pražském autosalonu ohlašovala firma MTX, že chystá výrobu stokusové série. Nakonec však v letech 1991 až 1993 vznikly jen tři kompletní automobily tohoto typu, čtvrtý exemplář v podobě stavebnice bez poháněcího ústrojí skončil v zámoří.

Základem kupé MTX Tatra V8, jež v typologii výrobce neslo označení MTX 2-05, byl prostorový rám z ocelových trubek kruhového průřezu, doplněný prvky z lehké slitiny. Všechna čtyři kola byla nezávisle zavěšena, přední na spodních příčných ramenech doplněných vzpěrami MacPherson, zadní na vlečených trojúhelníkových ramenech se šikmou osou kývání. Odpružení vpředu i vzadu obstarávaly vinuté pružiny s teleskopickými tlumiči. Podvozkové orgány byly s úpravami převzaty z vozu Tatra 613.

Vpředu i vzadu byly kotoučové brzdy, přičemž přední měly chlazení proudícím vzduchem, dvouokruhová brzdová soustava byla doplněna posilovačem. Parkovací brzda působila mechanicky na zadní kola. Sedmnáctipalcová dělená litá kola OZ Racing Futura byla široká vpředu 9 a vzadu 13 palců a nesla pneumatiky Pirelli P Zero o rozměru 245/40 ZR 17 vpředu a 335/35 ZR 17 vzadu.

Foto: Archiv autora

Podélně nad zadní nápravou uložený vzduchem chlazený motor V8 s rozvodem DOHC, tedy se dvěma vačkovými hřídeli pro každou řadu válců, měl proti původnímu osmiválci ze „šestsettřináctky“ objem převrtáním zvětšený na 3919 cm³. S dvojicí karburátorů a stupněm komprese 10,5 dával výkon 217 k (160 kW) při 5400 min^-1 a největší točivý moment 310 N.m při 4600 min-1. Otáčky motoru byly omezeny na 5800 min^-1.

V bloku s motorem byla umístěna pětistupňová převodovka, manuálně ovládaná řadicí pákou na středovém tunelu, diferenciál se stálým převodem kuželovými koly s hodnotou 3,15 měl stejně jako u „šestsettřináctky“ své místo v klikové skříni motoru.

Karoserie dvoumístného kupé byla zhotovena z laminátu, její rozměrná přední a zadní partie byla odklápěcí. V hladké přídi se skrývaly vyklápěcí světlomety Bosch převzaté z kupé BMW 850i. Dveře kabiny se podle vzoru italských supersportů otvíraly šikmo vzhůru. Vrstvená skla oken zhotovená na zakázku teplickou firmou Glas Union byla do karoserie vlepena.

Foto: Archiv autora

Palubní deska nabízela v průhledu volantem dva větší kruhové přístroje: vlevo rychloměr poněkud optimisticky cejchovaný do 300 km/h a vpravo otáčkoměr. První exemplář kupé s provizorní verzí palubní desky měl jen tři další kruhové přístroje menšího průměru, nalevo od rychloměru palivoměr a napravo od otáčkoměru teploměr a tlakoměr oleje.

Při rozvoru náprav 2700 mm bylo kupé dlouhé 4600 mm, široké 1980 mm a vysoké jen 1170 mm, jeho světlá výška nad vozovkou měla hodnotu 140 mm. Vykazovalo pohotovostní hmotnost 1350 kg, z níž připadalo 44 % na přední a 56 % na zadní nápravu.

V prospektu vydaném k výstavní premiéře supersportu MTX Tatra V8 na pražském autosalonu v říjnu 1991 výrobce uváděl, že vůz dosahuje největší rychlosti 246 km/h a z 0 na 100 km/h dokáže zrychlit za 6,2 s.

Foto: Archiv autora

Po prvním červeném exempláři z roku 1991, který byl vlastně prototypem, následoval v létě 1992 druhý vůz bílé barvy s červeným interiérem a zdokonalenou palubní deskou, opět poháněný motorem v karburátorovém provedení.

Byl určen pro zákazníka z Německa, přesněji ze Saska, tedy z někdejší Německé demokratické republiky. Údajně za něj zaplatil asi 180 tisíc marek, tedy zhruba 2 miliony tehdy ještě československých korun. Mimo jiné jej používal jako lákadlo zákazníků pro svůj velkoobchod koberci a podlahovými krytinami v Saské Kamenici (Chemnitz).

Bílý vůz nebyl přihlášen do provozu v Německu, nýbrž v tuzemsku, v příhraničním okrese Karlovy Vary. Po čase se do plzeňské dílny MTX vrátil, aby mu opravili při nehodě poškozenou záď karoserie.

Třetí a poslední kompletní supersport z Plzně se veřejnosti představil ve druhé polovině června 1993 na druhém novodobém ročníku pražského autosalonu. Černé kupé jako jediné dostalo osmiválec osazený elektronicky řízeným vstřikováním paliva Bosch K-Jetronic a zasloužilo si tak označení MTX Tatra V8i.

Foto: Archiv autora

Motor o objemu 3919 cm³ se stupněm komprese zvýšeným na 11,5 dával podle údajů výrobce výkon 306 k (225 kW) při 6500 min^-1 a největší točivý moment 365 N.m při 5200 min^-1. Nejvyšší dovolené otáčky byly u této verze osmiválce zvýšeny na 7000 min^-1.

Kupé s pohotovostní hmotností kolem 1350 kg dokázalo s tímto motorem vyvinout maximální rychlost 265 km/h a sprint z 0 na 100 km/h zvládlo za 5,6 s.

Vůz, jehož základní cena byla stanovena na 2 740 000 Kč, si pořídil italský podnikatel žijící v Brně. Černý zevnějšek kupé kontrastoval s bílou palubní deskou, jež byla kromě rychloměru se stupnicí do 300 km/h a otáčkoměru do 8000 min^-1 vybavena šesti menšími kruhovými přístroji.

Italský milovník rychlé jízdy si opakovaně nechal seřizovat podvozek černého supersportu, mimo jiné si vyžádal i zvětšení světlé výšky vozu. Nakonec se vozu zbavil, a ten se na čas stal exponátem muzea sportovních automobilů v Lánech. Odtamtud jej počátkem května 1997 převezli do areálu bývalého vojenského letiště Hradčany u Mimoně. Ředitel firmy MTX, bývalý automobilový závodník Ing. Petr Bold, s černým kupé zajel 8. května 1997 na letištní dráze nový národní rychlostní rekord. Na letmém kilometru dosáhl průměru 210,895 km/h, přičemž na konci měřeného úseku vůz uháněl rychlostí kolem 260 km/h a ještě měl tendenci zrychlovat.

Byl to vcelku důstojný epilog příběhu českého supersportu, který sice nenaplnil ambice, jež mu dali do vínku jeho tvůrci, nicméně se po právu zařadil mezi tuzemské automobilové ikony. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie