Škoda Auto – Z Vrchlabí

Stopadesátiletou historii má vrchlabská společnost, která později rozšířila počet výrobních závodů Škoda Auto...

Podkrkonošské Vrchlabí je městem už téměř pět století a po dlouhá léta patřilo k místům, v nichž probíhala finální montáž automobilů Škoda. Spolu se základním závodem v Mladé Boleslavi a bývalou továrnou Jawa v Kvasinách patří Vrchlabí ke třem lokalitám v Čechách, kde se vyráběly osobní automobily vlastní konstrukce Škoda. Zatímco v Kvasinách po rozšíření závodu tradice pokračuje, přeměnila se automobilka ve Vrchlabí po nedávné přestavbě na specializovaného výrobce dvouspojkových převodovek. Výrobu kompletních automobilů tam ukončil Roomster, který se v lednu 2013 vrátil na montážní linku v Kvasinách (kde se už vyráběl v letech 2006 – 2010). Závod ve Vrchlabí loni v tichosti dosáhl 150 let existence, byl totiž založen v roce 1864 jako Ig. Th. Petera & Synové, Továrna na kočáry a anglické sedlářství, aby se záhy proměnil na Peterovu továrnu a velkozávod kočárů. Zakladatel Ignaz Theodor Petera (1840 – 1904) se narodil jako syn českých rodičů v Pecce u Nové Paky, ale v německém prostředí Hohenelbe (tedy Vrchlabí) používal výše uvedeného přepisu svého jména. Jeho potomci vedli závod až do poválečného znárodnění, jako tzv. sudetští Němci o podnik přišli hned v květnu 1945.

Synové zakladatele Theodor, Josef a Robert už v roce 1908 zahájili výrobu karoserií, čímž byl položen základ automobilové produkce, která postupně nahradila povozy, kočáry, saně, nábytek, kufry a další výrobky. Produkce automobilových karoserií, zejména v počátcích, byla na individuální objednávky a je tedy nedostatečně zachycena. Jisté je, že k prvním karosovaným chassis patřily vozy RAF (Reichenberger Automobil-Fabrik), tedy výrobky liberecké automobilky, jež byla záhy pohlcena firmou Laurin & Klement, předchůdcem Škoda Auto! Peterové ovšem karosovali také vozy mnoha jiných značek, domácích i zahraničních. Patřily k nim samozřejmě Tatra, Praga, Škoda, Walter a Z (Zbrojovka Brno), ale také Fiat, Minerva, či Škoda Hispano-Suiza (z Plzně). Pustili se rovněž do stavby letadel, a to bezmotorových kluzáků (hlavně německé Grunau Baby). Nová éra karosárny začala v roce 1946 po začlenění pod mladoboleslavskou automobilku, která tam převedla část produkce, většinou užitkových verzí. Tak z Vrchlabí vyjížděly dodávkové a sanitní automobily Škoda 1101, navzdory typu karoserie lidem pokřtěné Tudor, později vylepšené na typ 1102, ale rovněž verze kombi (STW) s dřevěnými boky karoserie. Produkce Š 1101/1102 skončila v roce 1952 po 11 404 vozech včetně menšího množství elegantních roadsterů; nástupcem se stal typ 1200, resp. 1201 (tentokrát zvaný Sedan), nyní už jen v užitkových verzích (roadster zůstal prototypem).

Vzniklo jich o poznání více, celkem 38 118 jako STW (kombi), Panel Van (dodávkový), Pick-Up a prodloužené sanitní. Šlo o vozy klasické koncepce se čtyřválcovým motorem vpředu (nejprve 1089 cm³ u Tudora, pak 1221 cm³ u Sedanu) a pohonem zadních kol. Vyráběly se do roku 1961. Během mnoha poválečných reorganizací československého automobilového průmyslu se ve Vrchlabí zhotovovaly nejen kompletní vozy, ale také náhradní karoserie a budky nákladních automobilů, k nimž patřily legendární Praga V3S, Tatra 805 a Škoda/Praga/Aero A150. Nějaký čas nesl závod označení AZV (Automobilové závody Vrchlabí), v té době vzbudila pozornost konstrukce monopostu Škoda Lucia F3, postaveného v závodním autoklubu tehdejší organizace Svazarm (1966).

Posledními staré koncepce s páteřovým rámem z Vrchlabí byly Škoda 1202 STW, zvaná Stejšn (ze Station Wagon), opět bez ohledu na typ karoserie, která kromě osobního kombi s trojicí bočních dveří měla podobu panelové dodávky, sanitky nebo pikapu; ale především nesmrtelné minibusy, dodávky a malé valníky Škoda 1203, jejichž produkce nějaký čas probíhala paralelně ve Vrchlabí a slovenské Trnavě (tam přežily do 90. let). Ve Vrchlabí vzniklo 57 464 vozů prvního typu v letech 1961 – 1971, zatímco produkce Š 1203 vykázala 69 910 kusů (1968 – 1981). Další historii již lze považovat za moderní. Typová řada Š 742, tedy modernizované vozy s motory vzadu, vyjížděly z Vrchlabí v lepších verzích Škoda 120 GLS, 105 GL nebo 130 L (celkem 109 116 vozů do 1988), když už se tam vyráběly Favority (Š 781) s pohonem předních kol, pak odvozené kombi Forman (Š 785) a jejich nástupci nová Felicia a Fabia Sedan. Následovaly Octavie A4/A5, dne 15. září 2008 vyjel z výrobní linky miliontý vůz z Vrchlabí od spojení s VW Group, jubilantem se stala Octavia Combi, celkem vzniklo přes 1,3 milionu vozů (včetně let 1946 – 1991). Roomstery tuto kapitolu ukončily 23. ledna 2013, ale to už běžela první fáze nové éry převodovek DQ 200.

Převzato z časopisu

Fotogalerie