Renault Espace 1984-2009 - Chvála prostoru

Před pětadvaceti roky, v létě 1984, uvedl Renault na trh první velkoprostorový vůz jménem Espace. Stal se průkopníkem nové kategorie automobilů MPV, inspiroval početnou konkurenci a během čtyř generací vznikl v počtu převyšujícím 1,2 milionu exemplářů.

Koncepce tohoto osobitého automobilu vznikla na podzim 1978 u firmy Matra. Její technický ředitel Philippe Guédon tehdy navštívil vývojové středisko koncernu Chrysler v Detroitu a vrátil se s myšlenkou na výrobu evropské obdoby amerického vozu s trambusovou karoserií označovaného jako van. Nový vůz měl být kompaktnější, zároveň však měl nabídnout co největší vnitřní prostor bez bariér a s rovnou podlahou. Podle Guédonových instrukcí vytvořil designer Antoine Volanis první stylistický návrh projektu, jenž dostal označení P16. Na jaře 1979 vznikla maketa v měřítku 1:1, na podzim téhož roku následovaly nové modely exteriéru i interiéru. Projekt postupně krystalizoval a jeho označení se měnilo na P17 a P18, na jaře 1981 byl dokončen první funkční vzorek, vývoj P18 však pokračoval ještě další rok.

Koncem května 1982 dospěl P18 tak daleko, že jej Matra mohla představit šéfovi automobilky Peugeot, Jeanu Boillotovi. Firmu se lvem ve znaku však tehdy sužovaly finanční potíže a projekt odmítla. Vývojáři firmy Matra v rekordním čase zhotovili nový prototyp P20 na podvozkové plošině připravovaného typu BX a nabídli jej značce Citroën. Ani její šéf Xavier Karcher však nenašel odvahu něco podobného zavést do výroby. Připomeňme, že firma Matra Automobile byla v té době propojena s koncernem PSA, jenž v ní vlastnil 45 % akcií. Nezbývalo však, než se obrátit ke konkurenci. Guédonův dlouholetý přítel Christian Martin byl marketingovým ředitelem Renaultu a o peripetiích projektu věděl. Na podzim roku 1982 už ve vývojových dílnách Matry stavěli maketu vozu P23, využívající komponenty značky s kosočtvercem ve znaku. V polovině prosince 1982 se s projektem oficiálně seznámil šéf Renaultu Bernard Hanon a ještě před koncem roku maketa úspěšně absolvovala test, při němž ji hodnotily tři stovky vybraných respondentů. Bylo rozhodnuto a velkoprostorový vůz dostal zelenou. V lednu 1983 Matra odkoupila zpět podíl 45 %, který do té doby patřil PSA, a vzápětí uzavřela s Renaultem dohodu o budoucí smlouvě, jež byla podepsána v červnu 1983. Mezitím už se stavěly prototypy v definitivní podobě a Philippe Guédon byl jmenován šéfem společnosti Matra Automobile. V lednu 1984 vyjely z továrny v Romorantinu první předsériové vozy, sériová produkce se postupně začala rozbíhat o dva měsíce později. V květnu 1984 byl nový vůz představen novinářům; z P23 se stal Renault Espace. Matra jej sice vyráběla, její jméno ani logo se však nikde neobjevovalo. Zpočátku se prodej vozů Espace rozbíhal jen ztěžka, do konce roku 1984 zákazníci koupili jen 2703 exemplářů, v roce 1985 však už přes 14 tisíc a zájem stále rostl.

Espace první generace měl rozvor 2,58 m a celkovou délku 4,25 m, uvnitř jednoprostorové karoserie s kovovou kostrou a povrchovými panely z plastu byly tři řady sedadel, takže vůz mohl přepravovat až sedm osob podle vzorce  2 + 3 + 2. Interiér byl variabilní, sedadla se dala přemisťovat, obě přední bylo možné i otočit čelem vzad. Přední kola poháněl podélně uložený zážehový čtyřválec 2,0 l, koncem roku 1984 přibyl turbodiesel 2,1 l. Od léta 1985 se vyráběly špičkové verze Espace 2000 1 se specifickou maskou a bohatší výbavou. Na jaře 1987 už kapacita továrny v Romorantinu nestačila poptávce, a tak se Espace začal montovat i v továrně Alpine v Dieppe. V lednu 1988 dostaly vozy Espace nově tvarovanou příď a větší zadní výklopnou stěnu karoserie, novinkou byl Espace Quadra s trvalým pohonem všech čtyř kol. V sezoně 1989 se prodalo už přes 44 tisíc vozů Espace, celková produkce první generace dosáhla do roku 1990 téměř 192 tisíc kusů.

V předjaří roku 1991 debutoval Espace druhé generace opět s rozvorem náprav 2,58 m, ale s novou, zaoblenější a na 4,43 m prodlouženou karoserií, jejíž povrchové panely byly nadále z plastu. Vedle čtyřválců, zážehového 2,2 l a vznětového 2,1 l, se velkoprostorový vůz poprvé dočkal i šestiválce, zážehového V6 o objemu 2,9 l, s nímž jezdil rychlostí až 195 km/h. V nabídce čtyřválcových modelů byly i verze Quadra s pohonem čtyř kol. V roce 1994 zaznamenal Espace rekordní prodej 67 tisíc vozů, do ukončení výroby na podzim 1996 vzniklo 317 tisíc automobilů Espace druhé generace, jež nesly u firmy Matra kódové označení P36, zatímco u Renaultu J63.

V listopadu 1996 převzal štafetu Espace třetí generace s rozvorem prodlouženým na 2,70 m a novou koncepcí s motorem uloženým vpředu napříč. Karoserie dlouhá 4,52 m měla opět povrchové panely z plastu, finálním výrobcem vozu s interním označením P52, resp. J66 u Renaultu, byla i nadále firma Matra Automobile. Zákazník mohl volit mezi zážehovým čtyřválcem 2,0 l, čtyřválcovým turbodieselem 2,2 l a zážehovým motorem V6 3,0 l, doplněným čtyřstupňovou automatikou. Pohon čtyř kol už tentokrát nebyl k mání. Počátkem roku 1998 se vedle standardního modelu objevil Grand Espace s rozvorem 2,87 m a celkovou délkou 4,79 m, který i při jízdě sedmi osob nabízel 0,52 m3 prostoru pro zavazadla. Poslední z více než 365 tisíc vozů Espace a Grand Espace této generace vyjely ze závodu Matra Automobile v Romorantinu v létě 2002.

Renault Espace čtvrté generace představený v září 2002 ve standardní i prodloužené verzi Grand Espace už měl celokovovou karoserii a vyráběl se (a nadále se vyrábí) v továrně Renault v Sandouville nedaleko přístavu Le Havre. Jako první vůz kategorie MPV získal pět hvězdiček v nárazových testech EuroNCAP a v široké paletě motorů poprvé nabídl zákazníkům třílitrový vznětový vidlicový šestiválec. Koncem června 2004 překročila souhrnná produkce automobilů Renault Espace všech generací milionovou hranici, dodnes se v šesti desítkách zemí světa prodalo přes 1,2 milionu exemplářů.


Zdroj: Automobil 10/09
Autor: Jan Tuček

Fotogalerie