CG (CHAPPE & GESSALIN) SIMCA (1966 – 1974) – Drobní umělci

Francie dlouho představovala ráj pro malé výrobce sportovních automobilů, k nimž patřila i značka CG Simca...

V roce 1974 však přišla světová ropná krize, následovalo omezení rychlosti na 90 km/h a mnohé francouzské dílny zavřely své brány. Příliš krátká historie CG ovšem přinesla nejen přes půl tisícovky úhledných sportovních kupé s motory Simca, ale také více než třicet velkých vítězství ve francouzských automobilových soutěžích. Závodník Bernard Fiorentino, narozený 4. března 1943 v Alžíru, spojil svoji sportovní kariéru především s automobily CG Simca, i když to dotáhl až za volant třílitrového sportovního prototypu Matra 660... Písmena CG jsou iniciálami Chappe a Gessalin, tedy jmen, která patřila rodinnému klanu, složenému ze tří bratrů (Albert, Abel a Eugéne Chappe), jejich potomků (Michel a Jean-Pierre), a také švagra (Amédée Gessalin si vzal sestru bratrů zakladatelů a připojil se k firmě v roce 1946) i jeho syna Jeana, designéra karoserií, zapomenutého tvůrce mnoha krásných automobilů padesátých a šedesátých let (objevil se na Rétromobile 2016, kde slavili 50 let CG Simca). Dobrodružství započalo v roce 1932 v dílnách Chappe Fréres v St. Maur-La Varenne, kde se před druhou světovou válkou vyráběly především kabiny hasičských vozů Delahaye, ale také různé karoserie osobních vozů smíšené konstrukce ocel/dřevo, po válce pak z duraluminu pro Talbota. Pařížský rodák Charles Pozzi (1909 – 2001), tehdy významný závodník, jehož firma je dodnes dealerem Ferrari a Maserati ve městě nad Seinou (www.charles-pozzi.eu), využíval dílen Chappe pro opravy svých závodních vozů Delahaye a Talbot Lago.

Od počátků nechyběla tvůrčí invence, když Jean Gessalin, synovec Alberta Chappea, navrhl úhledný spider Bosvin-Michel 4 CV, s nímž Camille Bosvin dvakrát vyhrál v závodě Bol d’Or (1952 a 1953). Dílny se staly specialistou na laminátové karoserie (podílely se mj. na Alpine A106). Bylo to v dobách, kdy se všichni automobiloví nadšenci znali, a tak v dílnách plnili zakázky i stavěli prototypy pro různé tvůrce automobilů, jako jsou Alpine (Jean Rédélé) a DB (Deutsch Bonnet), později rozdělené na RB (René Bonnet) a CD (Charles Deutsch), a to i poté, kdy sami vstoupili mezi automobilové malovýrobce. Albert Chappe s úsměvem vzpomíná na doby, kdy současně stavěli vozy pro všechny tři zmíněné značky, jež si jinak konkurovaly. René Bonnet (Djet), později Matra (Jet), a Alpine ovšem spolupracovaly s Renaultem a Charles Deutsch s Peugeotem, a tak se Albert Chappe rozhodl, že do toho půjde také. Navázal partnerství s další velkou francouzskou automobilkou Simca, a proto jsou jeho vozy známé jako CG Simca. Simca v šedesátých letech vyráběla malý čtyřdveřový sedan Simca 1000, který měl stejně jako Renault R8 motor vzadu a tím se velmi hodil pro sportovní úpravy. První automobil se značkou CG vznikl na tomto základě, byl to laminátový CG Spider 1000 délky 4,02 m, postavený na plošinovém ocelovém rámu s centrálním nosníkem, a představil se na autosalonu v Paříži 1966. Čtyřválec 944 cm³ dosahoval výkonu 40 k (29 kW) podle DIN, pak s kitem Michel Tapie zvýšeného na standardních 60 k (44 kW).

O dva roky později následovalo úhledné kupé CG 1200 S, jež se stalo základním typem značky, vyráběným v novém závodě v Brie-Comte-Robert (Seine-et-Marne), kam se firma už v roce 1960 přestěhovala ze St. Mauru. Motor 1,2 l dosahoval výkonu 80 k (59 kW) podle DIN, levnější model 1,1 l měl 49 k (36 kW). Stále se vyráběly také otevřené verze, od roku 1969 se znakem firmy stal pádící galský kohout (design Albert Uderzo). Pod vedením mladého inženýra Marca Séguina vznikla první závodní verze, pojmenovaná 548. Číslo neznačilo nic jiného než vynikající hmotnost pouhých 548 kg, což při výkonu 85 k nebo 120 k (s kompresorem Constantin), tedy 63 a 88 kW, vytvářelo z CG 1200 S malou střelu. Výroba vzrostla na šedesát automobilů ročně, v roce 1972 se jich vyrobilo celkem 110. Kupé i kabriolety CG 1300 dostaly nové čtyřválce Simca 1000 Rallye 2, které z objemu 1,3 l dávaly běžně 82 k (60 kW), ale získaly na točivém momentu. Konkurence od Matry, jež převzala Bonneta, a Alpine-Renaultu sílila, jenže zasáhla palivová krize a zavedení rychlostního limitu. Nakonec podnikatel Albert Chappe v roce 1974 rezignoval po vyrobení (maximálně) 510 automobilů CG Simca s laminátovou karoserií a tuhým rámem inspirovaným Matrou, jenž byl zárukou vynikajících jízdních vlastností. Jiné prameny uvádějí kolem čtyř stovek vozů CG Simca.

Albert Chappe zemřel v březnu 2010 ve věku 96 let. Bernard Fiorentino se spolujezdcem Mauricem Gélinem a dalšími jezdci nastoupili do automobilových soutěží zprvu s typy kupé CG 1200 S/1300, ale pak malá firma SARL Chappe Fréres & Gessalin, jak se miniautomobilka oficiálně jmenovala, využila motoru Chrysler France 2,2 l z nabídky Simca, který zabudovala do typu CG 2200 Simca Proto MC s karoserií kupé (1970) a později spider (1972). Lehký vůz s výkonem 175 k (129 kW)/5800 min^-1 byl pro konkurenci obrovským překvapením. Ve Španělské rallye, součásti evropského mistrovství 1971, dojel Fiorentino druhý za Nicolasem (Alpine Renault), v Ženevské rallye šestý a vyhrál absolutní klasifikaci Rallye du Routes du Nord (ME jezdců). O rok později byl Fiorentino v evropském mistrovství 1972 dokonce druhý v Tour de Corse za Andruetem (Alpine Renault) a třetí v Critérium Neige et Glace. Na domácích tratích vyhrály vozy CG Simca dvaatřicet francouzských rallye. Za volantem se objevil také Gérard Larrousse (s Gélinem vítěz Critérium des Cévennes 1970 na MC Proto). Příznivce značky od roku 1982 sdružuje klub Amicale CG, nyní se sídlem ve francouzském Vieux-Thann u Mylhúz, vedený Claudem Boeglinem (zakladatelem byl Michel Bourdeau). Těší se podpoře rodin zakladatelů, jež reprezentují Janine Chappe (dcera zakladatele Alberta) a Jean Gessalin; má několik desítek členů a pořádá každoroční srazy. Letos slaví 50 let od zahájení výroby vozů CG Simca.

Převzato z časopisu

Fotogalerie