BRISTOL CARS (1946 – 2017) – Návrat k jubileu

V loňském roce uplynulo sedmdesát let od vzniku osobních automobilů Bristol a při této příležitosti se představil zcela nový Bullet...

K posledním mohykánům britského automobilového průmyslu patří značka Bristol (viz také AR 1/’10), která po mnoha peripetiích přežila, byť vznikla jako automobilová divize slavného výrobce letadel, po němž už dnes není ani památky. Filozofie Bristolu, zejména jeho legendárního ředitele Tonyho Crooka, byla jasná, Bristol přece není automobilem pro každého! Ve své době si účtoval za poněkud zastarale vyhlížející luxusní kupé Bristol Blenheim částku 118 tisíc liber, což bylo více než dvakrát tolik, kolik stál Jaguar XK8 (pouhých 50 655 liber)... Také dnešní postavení Bristolu je zvláštní, společnost živí především generální opravy, rekonstrukce a přestavby historických typů. Na Festivalu rychlosti 2016 v Good-woodu však představili na počest 70. výročí značky zcela nový roadster Bristol Bullet, ještě s kamufláží, aby o něco později zazářil v plné kráse na oficiálním uvedení 26. července 2016 v londýnském hotelu Dorchester.

Otevřený automobil v retrostylu je prvním novým Bristolem po deseti letech a tím vůbec prvním, který vznikl pod taktovkou neméně tajuplné společnosti Frazer-Nash Technologies (rovněž reinkarnace proslulého jména), jež zachránila Bristol před bankrotem (nyní obě součástí Kamkorp Group). Pohonnou jednotkou Bulletu se stal starší typ osmiválce BMW 4,8 litru, známý už ze sportovních vozů Morgan a německých Wiesmann (skončily roku 2014). Výroba se má rozběhnout letos v nových prostorách u Chichesteru. A cena vozu? Od 250 tisíc liber... Bristol vychází z mnohaleté slavné tradice. Bristol Aeroplane Company založila Car Division v partnerství s H. J. Aldingtonem, dovozcem vozů BMW před druhou světovou válkou a také tvůrcem někdejší značky Frazer-Nash. Pan Aldington jel v roce 1945 do Mnichova v jednom z britských týmů, který převzal německé technologie v rámci válečných reparací. Znal dobře BMW, a proto sáhl po osvědčeném dlouhozdvihovém šestiválci, jenž poháněl většinu BMW třicátých let (od typu 320 po 328). Získal inženýra Fritze Fiedlera, tvůrce tohoto legendárního motoru, a tak nebylo žádným překvapením, že první Bristol 400 připomínal sportovní kupé BMW 327/28, měl podvozek BMW 326 s dlouhými torzními tyčemi a nejvýkonnější verzi dvoulitrového motoru BMW 328 (59 kW/80 k). Druhá generace automobilů Bristol se objevila roku 1949 a jejich tvůrce se zkušenostmi z letecké výroby využil aerodynamický tunel pro návrh nové pontonové karoserie.

Všechny automobily typů 401, 403, 404 a 406 měly karoserii kupé, u posledního se zvětšil objem šestiválce na 2,2 litru. Typ 402 byl kabriolet podle Pininfarinova návrhu, 405 (od 1954) čtyřdveřový sedan aerodynamických tvarů. Podvozky Bristolů oblékaly také karosárny Ghia, Zagato, Touring, Beutler, atd. Šestiválce Bristol se uplatnily v řadě sportovních a závodních vozů jiných značek, jako jsou např. AC, Arnolt, Cooper, Lotus, Lister a další. Startovaly rovněž v mistrovství světa Grand Prix a ve vozech formule 2 dosáhly výkonu až 160 koní (118 kW), což je dvojnásobek původního výkonu! Základ třetí generace čtyřmístných kupé Bristol položil typ 406 z roku 1957, který se v modernizovaném provedení vlastně nabízí dodnes (rekonstrukce Bristol 411 Series VI). Britský výrobce v roce 1961 přešel na osmiválce Chrysler z kanadské továrny amerického koncernu a Bristol 406 byl přejmenován na 407 (objem motoru 5,1 litru). Následovaly tvarově velmi podobné typy 408, 409 (5,2 litru), 410, 411 (6,3 litru) a konečně 411 Series V (6,6 litru). Z řady se vymyká polokabriolet 412 s mohutným ochranným obloukem za sedadly (1975). Okolo roku 1968 vznikalo asi 150 originálních vozů ročně.

V roce 1976 bylo velké kupé rekonstruováno na Bristol 603 (inspirace Tatrou?) s motorem Chrysler V8 5,9 litru a pozdější deriváty těchto vozů nesly jména slavných letadel Bristol. Například Bristol Britannia byl nejen dopravní dolnoplošník se čtyřmi turbovrtulovými motory (jeden sloužil dokonce u našich ČSA), ale také vylepšené kupé 603; typy 603 a otevřené 412 dostaly přeplňovaný motor 5,9 litru a jména bitevních letadel Brigand a Beaufighter ze druhé světové války; následovalo kupé Beaufort a konečně od roku 1993 nový Blenheim, vyráběný na zakázku v počtu do 50 kusů ročně. Bristol má totiž svou klientelu, nevystavuje na autosalonech, neinzeruje, ale věrní zákazníci nelitují času, po nějž musí na automobil své značky čekat. Přestože v šedesátých letech přešly vozy do vyšší kategorie a od motorů Bristol BMW na velkoobjemové Chryslery V8, jejich exkluzivní charakter a pověst ručně vyráběného luxusního vozu sportovního naturelu tím nikterak neutrpěly. Bristoly se zúčastňovaly soutěží a závodů. Není bez zajímavosti, že jeden Bristol 400 byl dovezen do Československa a jezdci Ing. František Dobrý a Zdeněk Treybal s ním obsadili dodnes nedoceněné třetí místo v absolutní klasifikaci Rallye Monte Carlo 1949 (pamatuji se, že jsem vůz viděl stát na ulici V Olšinách v Praze 10, ale to už je dávno)! V roce 1953 vznikl závodní Bristol 450, během tří sezon jel pět závodů, třikrát vyhrál do 2,0 l a ustavil několik rekordů.

Byl to první britský automobil, komplexně vyřešený z hlediska aerodynamiky. Nejprve se objevila kupé, pro 24 h Le Mans 1955 přestavěná na spidery s velkou stabilizační ploutví. Po neštěstí v Le Mans, kdy Leveghův Mercedes-Benz zabil přes 80 lidí, však byly vytrvalostní závody na čas zrušeny, a tak po vítězství ve dvoulitrové třídě (všechny tři vozy na prvních třech místech) skončila nejen kariéra typu 450, ale po zrušení závodní činnosti šel k ledu také projekt formule 1. Hybnou pákou Bristolu byl dlouhá léta obdivuhodný Tony Crook, který ujel přes dva miliony mil (3,2 milionu km), vyhrál stovky závodů, startoval v mistrovství světa F1, byl strojním inženýrem a za války pilotem RAF. V roce 1960 s obchodním partnerem Georgem Whitem automobilové oddělení od Bristol-Siddeley Group koupil a řídil výrobu Bristolů z londýnské kanceláře. Osobně zajížděl vozy, jen neměl-li dost času, tak zalétl do továrny v Bristolu vlastním sportovním letadlem. Klienty znal všechny zpaměti. Bohužel po jeho odchodu na odpočinek firma nepřežila. Bratři Noel a Liam Gallagherové ze skupiny Oasis, kteří podnik koupili před dvaceti lety, byli více hudebníky než obchodníky, a tak zkrachovali. Uvedli sice Bristol Fighter s křídlovými dveřmi a desetiválcem z Chrysleru Viper, v ceníku byl v letech 2004 – 2011, ale pak vše skončilo. Značku zachránil Kamal Siddiqi, britský podnikatel indického původu, a po pěti letech uvedl nový Bullet.

Převzato z časopisu

Fotogalerie