Historie
ALFA ROMEO QUADRIFOGLIO VERDE – Víc než pouhé štěstí
František Vahala 17.02.2017 05:41
Historie
Jedním z nejznámějších symbolů světa automobilových závodů je zelený čtyřlístek, quadrifoglio verde, používaný značkou Alfa Romeo. Kde se vůbec objevil a jaké automobily definoval?
Abychom správně pochopili historické souvislosti, je třeba vrátit se až do roku 1919. Tehdy mladý, chudý a psychicky deprimovaný Enzo Ferrari potkal muže jménem Ugo Sivocci, jenž v té době pracoval pro malého výrobce automobilů C.M.N. (Costruzioni Meccaniche Nazionali). Rychle se rozvíjející přátelství mezi oběma muži brzy změnilo nejen jejich životy, ale i svět automobilových závodů. S přispěním Sivocciho usedl Enzo Ferrari poprvé za volant závodního C.M.N., s nímž se ve zmíněném roce 1919 předvedl při závodu Parma-Poggio di Berceto. Neskončil vůbec špatně – se čtyřválcovým C.M.N. 15/20 se v třílitrové kategorii (vůz měl objem motoru 2,3 litru) umístil na čtvrté pozici. O něco později se Ferrari ukázal při slavném závodě Targa Florio, z nějž ale musel kvůli technické poruše odstoupit. Ke spojení obou zmíněných mužů s Alfou Romeo došlo v roce 1924 – slavná milánská automobilka na základě úspěchů při závodech najala nejprve Ferrariho a později i Sivocciho. Společně s dalšími dvěma jezdci – Giuseppem Camparim a Albertem Ascarim – se stali historicky první čtveřicí jezdců Alfy Romeo.
A začali vyhrávat. Pouze Sivocci stále nedokázal zvítězit, a získal tak reputaci jezdce, na jehož straně štěstěna nestojí. Zlom přišel v roce 1923. Sivocci už byl ze své smůly tak rozladěný, že se před Targou Florio rozhodl na svou závodní Alfu Romeo RLTF přidat upomínku štěstí ve formě čtyřlístku. Sivocci závod vyhrál a ze čtyřlístku se stal jasný symbol vítězství, postupně používaný na mnoha dalších modelech. První byla ale zmíněná Alfa Romeo RLTF, vycházející ze sériového automobilu Tipo RL 22/90. Čtyři tovární závodní stroje vynikaly odlehčeným šasi, upravenou karoserií a řadovým šestiválcem o objemu 2994 cm³ a 3620 cm³ pod kapotou. Když později téhož roku Sivocci startoval do tréninku Velké ceny Itálie v Monze, na své Alfě Tipo P1 s hmotností lehce přes 800 kg, vybavené řadovým šestiválcem o výkonu 95 k (70 kW), čtyřlístek neměl – chtěl si jej totiž namalovat až před samotným závodem. Plán mu bohužel nevyšel, už při kvalifikaci havaroval a zemřel. Tato tragická situace následně vedla i k ukončení vývoje typu P1. Pod vedením nově najatého konstruktéra Vittoria Jana byl okamžitě zahájen vývoj nástupce, zvaného logicky P2. Sivocciho smrt znamenala i symbolickou změnu čtyřlístku. Před závodem v Monze byl pro něj jako pozadí používán bílý čtverec (symbol diamantu), jehož každý roh představoval jednoho ze čtyř prvních továrních jezdců Alfy Romeo. Když Sivocci zemřel, čtverec se změnil na trojúhelník, protože jeden jezdec už nežil.
Takto upravený čtyřlístek se využívá nejen pro nejsilnější verze jednotlivých modelů značky, ale zároveň připomíná bohatou závodní historii, zásadní automobily a v neposlední řadě je drobnou připomínkou přátelství Enza Ferrariho a Uga Sivoc-ciho, které navždy změnilo automobilový svět. Před druhou světovou válkou se používal pouze pro závodní stroje Alfa Romeo, po válce se jeho využití ještě rozšířilo. Kromě zmíněného modelu RLTF se Alfa Romeo a potažmo i zelený čtyřlístek proslavily díky zásadním modelům 6C a 8C. Číslice šest u Alfy Romeo 6C vyjadřuje použití řadového šestiválce. K veřejnému představení došlo v dubnu 1925 při Salone dell’Automobile di Milano a během následujících dekád se 6C stala základním modelem značky, jenž velmi výrazně pomohl Alfě Romeo k získání věhlasu na závodních tratích. Výroba skončila až v roce 1954, přičemž vznikla řada různých verzí s karoseriemi od zvučných firem Zagato, Touring, Castagna či Pininfarina. V roce 1928 se Alfa Romeo 1500 Sport stala prvním silničním typem značky s rozvodem DOHC.
Zmínku si jistě zaslouží i typ 8C, zkonstruovaný Vittoriem Janem přímo pro závody. Srdcem automobilu se stal řadový osmiválec, nejprve o objemu 2,3 litru a následně až 2,9 litru (vznikly i jedinečné verze s motorem o objemu přes 3 l). Mezi nejvzácnější patří 8C 2900B MM Roadster z roku 1938. Aktivity společnosti Scuderia Ferrari, závodního týmu Enza Ferrariho, v napjaté době před válkou převzal tovární tým Alfa Corse. Pro závod Mille Miglia připravil čtyři závodní stroje s karoserií Touring Superleggera. Jeden z nich, řízený Clementem Biondettim, byl vybaven závodním motorem z Alfy Tipo 308 Grand Prix a dosahoval díky dvojici kompresorů výkonu 295 k (217 kW). Úspěch Alfy -Romeo s čtyřlístkem na boku oblé karoserie byl fenomenální – Biondetti zvítězil a na druhém místě dojel Pintacuda se stejným automobilem, ovšem se slabším motorem o výkonu „pouhých“ 225 k (165 kW). O dominanci Alfy Romeo v předválečných vytrvalostních závodech vypovídá i fakt, že třetí místo obsadil Piero Dusio se soukromou Alfou 8C 2900A. Jeden z roadsterů MM navíc později vyhrál i při 24hodinovce ve Spa. Po druhé světové válce Alfa Romeo pokračovala ve vývoji a produkci úžasných automobilů, u nichž se objevoval symbol čtyřlístku spíše z nostalgických důvodů – z mnohých zmiňme hlavně model Giulia GTA.
Kupé s tvary od Bertoneho, známé jako série 105, vzniklo na základě zkrácené platformy sedanu Giulia Berlina. V 60. letech vznikaly různé verze – Sprint GT, GTJ či GTV a konečně GTA (písmeno A znamená alleggerita, neboli odlehčený). Závodní verze s hliníkovými panely karoserie a motorem 1570 cm³ o výkonu až 170 k (125 kW) při suché hmotnosti pouhých 740 kg slavily výrazné úspěchy při různých soutěžích a dále posilovaly povědomí o quadrifoglio verde. Prvním silničním vozem, na němž se znamení štěstí objevilo, se ale v roce 1963 stala Giulia TI Super, ostrá verze sedanu určená pro závody a nabízená k běžnému prodeji. Zelený čtyřlístek (bez bílého trojúhelníku) byl umístěn na předních blatnících. Jelikož bylo vyrobeno pouze 501 kusů, dnes patří mezi raritní a vyhledávané sběratelské kousky. Odolný čtyřválec DOHC o objemu 1570 cm³ byl vybaven dvěma dvojitými horizontálními karburátory Weber 45DCOE a poskytoval výkon 112 k (82 kW) při 6500 min-1. Symbol se v průběhu času objevil na mnohých dalších závodních strojích, z nichž stojí za zmínku zejména Tipo 33 TT 12. Čistě závodní stroj s trubkovým rámem, navržený Carlem Chitim, využíval k pohonu plochý dvanáctiválec o objemu 3,0 litru a výkonu 500 k (368 kW). Právě s tímto automobilem, jenž se pyšnil symbolem QV na předním blatníku, získala Alfa Romeo po letech snažení v sezoně 1975 titul konstruktérů. Pomohla jí k tomu řada slavných jezdců – mezi ty známější patří Henri Pescarolo, Derek Bell a Jochen Mass.
Homologačních silničních verzí modelu Tipo 33 vzniklo pouze 18 a dnes platí za nesehnatelnou záležitost. Podle mnohých se navíc jedná o jeden z nejkrásnějších automobilových designů všech dob, s čímž nelze než souhlasit. V 70. letech se quadrifoglio verde stalo výbavou reprezentující použití nejsilnějšího motoru. Postupně vznikaly verze QV u modelů Alfasud, Sprint, 33, 75, 164 a 145. Zajímavostí je, že právě v 70. a 80. letech vznikaly i verze quadrifoglio oro, neboli zlatý čtyřlístek. Tímto znakem byla připomenuta luxusní výbava, jež se dala objednat pro modely Alfasud, Alfetta, Alfa 6, 90 a 33. Symbol se začal opět používat v souvislosti s osmiválcovým modelem Alfa Romeo 8C Competizione a Spider z roku 2007. Do roku 2010 vzniklo pouze 500 kusů kupé a stejný počet otevřených roadsterů, zvaných tradičně spider. Z moderní produkce zmiňme ještě použití označení QV u modelů MiTo a Giulietta, kde se zelený čtyřlístek objevil na předních blatnících a do paměti současných zákazníků se vžil jako symbol nejsportovnějších verzí milánské automobilky. S aktuální renesancí značky, zahájenou stvořením sportovního 4C (viz AR 2/’14) a sedanu Giulia (viz AR 6/’16) a následující čerstvě představeným modelem Stelvio z kategorie SUV, historie čtyřlístku pokračuje. Například Giulia QV je poháněna dvakrát přeplňovaným šestiválcem o objemu 2,9 litru, s nímž dosahuje výkonu 510 k (375 kW) při 6500 min-1. Zelený čtyřlístek ke značce Alfa Romeo nerozlučně patří již 94 let. Vzhledem k tomu, že tradiční automobilky v poslední době rády navazují na svoji historii a chlubí se jí, se dá předpokládat, že tomu tak bude i nadále. Každopádně už nyní víme, co čtyřlístek ve spojení s Alfou Romeo znamená.
Převzato z časopisu