Lotus Cars / Group Lotus Plc. – Renesance

Britské sportovní automobily Lotus mají více než šedesátiletou tradici, jejich výroba se znovu rozběhla naplno...

Proslulé značce se po předčasné smrti geniálního zakladatele Colina Chapmana už dobře nedařilo, byl zkrátka nenahraditelný, a tak Lotus odstoupil nejen z formule 1 po sezoně 1994, ale i několikrát změnil majitele. Závodní monoposty Lotus, známé lehkou až křehkou konstrukcí, dodnes patří v celkových výsledcích MS F1 k nejúspěšnějším. Lotusy při 491 startech vyhrály 79 závodů, získaly 107 pole position a 71 nejrychlejších kol; sedmkrát dobyly Pohár konstruktérů a pětkrát titul mistra světa jednotlivců (1963 a 1965 Jim Clark, 1968 Graham Hill, 1970 Jochen Ridt, 1972 Emerson Fittipaldi a 1978 Mario Andretti). Poslední dvě vítězství formule 1 pro originální Lotus vybojoval legendární brazilský závodník Ayrton Senna v sezoně 1987 (VC Monaka a Detroitu) na typu 99T s přeplňovaným motorem Honda 1.5 V6 Biturbo. Samozřejmě jiný dnešní Lotus F1, vzniklý přejmenováním týmu Renault (Benetton/Toleman), nemá s původní značkou nic společného, ale také už dosáhl na vítězství... 

Ve výrobě silničních automobilů Lotus pokračuje reorganizovaná společnost Lotus Cars v britském Hethelu (Norfolk), součást Group Lotus Plc. spolu s Lotus Engineering (vývoj i pro externí partnery) a Lotus Motorsport (závodní vozy na základě sériových typů). Od roku 1986 byla krátce součástí General Motors, navzdory dřívější dlouholeté spolupráci s Ford Motor Co., pak patřila italským finančníkům spolu se znovuzrozenou Bugatti z Modeny (Artioli/Benetton) a od roku 1996 je majetkem malajsijských průmyslníků, nejprve automobilky Proton a spolu s ní od ledna 2012 koncernu DRB-Hicom. Zmíněný konglomerát, vzniklý fúzí DRB (Diversified Resources Barhad) a Hicom (Heavy Industries Corporation of Malaysia Berhad), převzal podnik (v lednu 2012 měl 42,7 % podílu, v dubnu téhož roku již 90,02 %), ustavil nové vedení v čele s Aslamem Farikullahem (Chief Operating Officer) a zahájil náročnou reorganizaci. Dany Bahar britskou firmu vedl opravdu velkoryse od 1. října 2009 (nahradil známého Mika Kimberleye, jenž odešel na odpočinek) až do června 2012, než byl představiteli DRB-Hicom ze společnosti vykázán. Bahar v nerealistických vizích slíbil pět nových sportovních vozů včetně hybridních (viz AR 8/’12); na večírku v Paříži 2010 za účasti hvězd showbusinessu i vysloužilých supermanažerů automobilového průmyslu dokonce představil prototypy, ale tím to skončilo. Dluhy dosáhly výše 200 milionů liber, když DRB-Hicom prostřednictvím Proton Holdings převzal také Group Lotus Plc. Bahar se snažil vydělat především kupčením se slavnou značkou, prodal ji několikrát do F1, ale i do dalších závodů jako jsou 24 h Le Mans, Indy Car a menší formule včetně německé F3. Dlouhodobě to samozřejmě nešlo, nemluvě o znehodnocení brandu. Dospělo to tak daleko, že se v Číně prodávaly obyčejné Protony se značkou Lotus... 

Nový majitel poslal do Hethelu Aslama Farikullaha, tehdy jedenapadesátiletého absolventa univerzity v Bathu, inženýra s osmnáctiletými zkušenostmi z Velké Británie, který u Hicomu řídil automobilové oddělení; připravil nový obchodní plán s investicí 100 milionů liber, zrušil pět avizovaných vozů od Bahara (měly nést tradiční jména Elan, Elise, Elite, Esprit a nově Eterne) a znovu rozběhl přerušenou produkci klasických typů Elise, Exige a Evora. Dne 1. května 2014 byl jmenován nový generální ředitel (CEO) skupiny Lotus, kterým je Jean-Marc Gales (52) z Lucemburska s bohatými zkušenostmi z automobilového průmyslu (Daimler, Volkswagen, General Motors, PSA Peugeot Citroën, CLEPA). Přestože je Gales strojní inženýr, má také obchodní vzdělání z Imperial College v Londýně; odpočátku mu bylo jasné, že nepotřebují 1250 zaměstnanců na roční produkci 1296 vozů (výsledek FY 2013/2014). Snížil jejich počet o čtvrtinu, ale navýšil výrobu na 2015 automobilů (FY 2014/2015), což je nejlepší výsledek za posledních pět let. Britský odbyt vzrostl na 346 vozů, americký na 245, japonský dokonce na 365, německý na 175 atd. Počet dealerů se zvětšil na 174, v České republice zastoupení ještě není. Jean-Marc Gales předpokládá, že v roce 2016 budou v zisku. Ztráty za poslední dva finanční roky totiž přesáhly 360 milionů liber. Průběžně vylepšované vozy s lepeným hliníkovým rámem a otevřenou či uzavřenou karoserií, poháněné upravenými motory Toyota, se na loňské produkci podílely takto: Elise 729, Exige S 724 a Evora 562 kusů, přičemž po náběhu nejnovější Evory 400 se počítá s radikálním nárůstem. Na Festivalu rychlosti v Goodwoodu 2015 slavil světovou premiéru nový otevřený Lotus 3 – Eleven, nejrychlejší produkční Lotus v historii, určený pro jízdy na okruhu.

Na rozdíl od předchůdce jej pohání kompresorový šestiválec 3.0 V6 o výkonu 336 kW (456 k)/7000 min^‑1, který vozu s hmotností do 900 kg uděluje zrychlení na sto do tří sekund a největší rychlost 290 km/h (Race Version). Nový automobil je typickým zhmotněním původní koncepce Colina Chapmana, tedy snížit hmotnost pro zvýšení rychlosti. Ostatně i další typy vynikají lehkou stavbou, jejímž základem je hliníkový rám se vzadu napříč uloženým motorem a pohonem kol zadní nápravy. Před dvaceti lety uvedl Lotus lehký sportovní roadster Elise, který se po průběžných modernizacích vyrábí dodnes. Počátkem roku 2001 byl nahrazen Elise Series 2, splňující nové nárazové testy EU; finančně přispěl General Motors, který odvodil vlastní verzi Opel Speedster, resp. Vauxhall VX220. Později se Lotus Elise S2 stal základem okruhového speciálu 2 – Eleven, elektromobilu Tesla Roadster, prototypu Dodge Circuit EV a supersportu Hennessey Venom GT. V roce 2000 začala výroba provedení kupé Exige, rovněž během let modernizovaného. Čtyřválce Rover K-Series byly záhy nahrazeny čtyřválci Toyota 1.6/1.8; později i šestiválcem 3.5 V6, rovněž ve verzích přeplňovaných mechanickým dmychadlem. Technické údaje vozů jsou obdobné, odvislé od použitého motoru. V obvyklém přehledu uvádíme nejnovější Exige S v provedení kupé, vyrábí se také Exige S Roadster, který je o 17 mm kratší a má elektronicky omezenou rychlost ze 274 na 233 km/h, jinak dynamické parametry zůstávají shodné. Novinkou je od ledna 2015 alternativní možnost samočinné šestistupňové převodovky s řazením páčkami pod volantem (nahoru za 240 ms, dolů se samočinným meziplynem v režimu Sport); kupé Exige S Automatic dosahuje 261 km/h, zrychluje na sto za 3,9 s (o 0,1 s dříve) a vykazuje nižší spotřebu EU 13,6/7,2/9,6 l/100 km. Nejnovějším typem je Evora na prodlouženém hliníkovém chassis s rozvorem náprav 2575 mm (o hmotnosti jen 203 kg, celý vůz od 1382 kg), poháněná výhradně šestiválcem Toyota 3.5 V6 řady 2GR-FE se šestistupňovou převodovkou (MT nebo též AT typu Aisin U660E).

Evora se představila na autosalonu v Birminghamu 2008 (Project Eagle s první novou platformou od dob Elise/Exige/Europa), v roce 2010 dostala kompresorovou verzi Evora S a nejvýkonnější Evora 400 slavila premiéru 3. března 2015 na salonu v Ženevě. Byla také základem elektromobilu Evora 414E s prodlužovačem dojezdu -(tříválec 1,2 litru), na jehož podvozku vznikl i koncepční automobil Infiniti Emerg-E (2012). Evora se dodává s motory 3.5 V6 o výkonu 206 kW (280 k bez přeplňování), 258 kW (351 k) coby Evora S (s kompresorem) a 298 kW (400 k) ve špičkové verzi Evora 400, která zrychluje na sto za 4,2 sekundy, dosahuje 300 km/h a na továrním okruhu v Hethelu zajel Gavan Kershaw (technický šéf Lotus Motorsport) o šest sekund rychlejší čas než byl rekord s Evorou S (1:32 proti 1:38 min). Základní cena sériového modelu Evora 400 byla stanovena na 72 tisíc liber, dodávky začaly v srpnu a v září zvýší Lotus Cars týdenní produkci na sedmdesát automobilů všech tří typů, přičemž přijme 170 nových zaměstnanců.

Mezi šestatřiceti novými dealery je od května 2015 Hexagon Lotus v londýnském South Kensingtonu a East Finchley, vedený Paulem Michaelsem. Hexagon prodával vozy Lotus už v letech 1964 – 1976 a pod taktovkou Paula Michaelse působil ve formuli 1 jako jeden ze soukromých týmů (Goldie Hexagon Racing)! V letech 1972 – 1974 uvedl na Brabhamu (1972 na Marchu v Brands Hatch) do formule 1 známého Johna Watsona z Belfastu, pozdějšího vicemistra světa 1982 (McLaren), který na Velké ceně Německa 1975 okusil také legendární Lotus 72 Cosworth, monopost mistrů světa F1! V dubnu 2015 vyrobil Lotus vůz na malé platformě Elise/Exige s pořadovým číslem 40 000 (z toho 80 % Elise), v tomto případě byl průkopníkem protlačovaných hliníkových profilů a hliníkových podvozků, lepených epoxidy. Jubilantem se stala Elise S 20^th Anniversary, oslavující zahájení produkce od roku 1995. Výroční modely pohání čtyřválec 1.8/162 kW (220 k) s kompresorem, mají sníženou hmotnost o deset na 914 kilogramů a speciální výběr barev i příslušenství. Nahrazují Elise S Club Racer; ceny od 39 900 liber.

Převzato z časopisu

Fotogalerie