Představujeme
Volvo – „Tichá voda břehy mele…“
Jan Balíček 19.09.2013 06:30
V rámci převozu nových vozů Volvo 9700 z výrobního závodu v polské Wroclawi do Prahy měla redakce Dopravy a silnice možnost jeden z vozů vyzkoušet za volantem.
Přiznejme si, že Volvo 9700 je tak trochu „Popelkou“ mezi dálkovými autobusy. Přestože mezi lidmi zasvěcenými do problematiky osobní přepravy je značka Volvo vnímána jako synonymum kvality a robustnosti, celkové prodeje o tom zcela nevypovídají. Současná generace „9700“ potvrdila své přednosti v závěru roku 2007, kdy jí byla udělena prestižní cena Coach of the Year 2008. Dokázala porazit (po tehdejším historicky jednom z nejurputnějších bojů) i takové ostřílené spoluhráče jakými jsou například Neoplan Cityliner, Mercedes-Benz Tourismo anebo Irisbus Magelys.
Konstrukce. Vůz Volvo 9700 B13R je 12,3 m dlouhý dálkový autokar s motorem umístěným vzadu. Karoserie i podvozek jsou vyrobeny z nerezové oceli, čímž „9700“ získává velkou výhodu do budoucna proti autobusům vyráběným z konvenčních materiálů a za použití konvečních technologických postupů. Současné Volvo 9700 je výsledkem evoluce, která sahá až do počátku 90. let minulého století. Za tu dobu byl průběžně modifikován zvláště podvozek tak, že byl nabízen jak s motorem klasicky vzadu (B12B) nebo alternativě s motorem uprostřed (B12M). Dodnes jsou podvozky s hnacím řetězcem hojně využívány pro výrobu autobusů u externích nástavbářů (v České republice jsou například běžně k vidění v podobě nejnovějších žlutých autobusů společnosti Student Agency nebo Deutsche Bahn na lince z Prahy do Norimberku). Od modelu 9700 vznikl před třemi lety „derivát“ v podobě konstrukčně jednodušší (vizuálně téměř shodné) modelové řady 9500.
Interiér. Uspořádání a zaběhnuté zvyklosti vnitřního prostoru Volva 9700 jsou podobné tomu, jak je obvyklé u vozů kategorie dálkových autokarů. Sedačky cestujících jsou seřiditelné všema směry – jak sklopením opěradel, tak posunutím sedáků do uličky u vnitřních sedaček. Všechna sedadla jsou vybavena bezpečnostními pásy a loketními opěrkami. Každý cestující má možnost regulovat intenzitu proudění vzduchu nad hlavou, stejně jako rozsvítit čtecí lampičku. K trávení příjemných chvil na palubě a případnému omezení zbytečných zastávek je vozidlo vybaveno kuchyňkou s nejnutnějším vybavením, toaletou s tekoucí vodou a v neposlední řadě i spací kabinou pro řidiče, který v danou chvíli odpočívá. Nedílnou součástí výbavy je i audiovizuální souprava se dvěma LCD monitory. Pracoviště řidiče odpovídá dnešním nárokům na ergonomii. Na volantu je umístěno ovládání audiosoustavy, vpravo pod volantem páčka retardéru. Její ovládání je řešeno ne zcela obvyklým způsobem, kdy směrem k sobě/od sebe volíme jednotlivé stupně intenzity (vyšší/nižší). V případě zmáčknutí tlačítka na boku páčky vůz začne brzdit nouzově na nejvyšší stupeň. Praktickou součástí výbavy je elektrické ovládání nejen zpětných zrcátek, ale i slunečních clon. Sedačka řidiče pochází z dílny společnosti ISRI a zvláště z důvodu umístění voliče převodovky, který se nachází vhodně po ruce na boku sedačky, se zcela běžně využije i její možnost otáčení.
Hnací řetězec. K pohonu testovaného vozu slouží motor vlastní konstrukce i výroby Volvo D13C420. Je umístěn vzadu naležato. Zdvihovým objemem válců téměř 13 l se v dnešní době downsizingu řadí k největším. Uspořádáním se jedná o řadový šestiválec s elektronicky řízeným přímým vstřikováním paliva s přeplňováním turbokompresorem doplněným o mezichladič stlačeného vzduchu. Emisní normě EURO 5 motor vyhovuje díky katalyzátoru využívajícímu k likvidaci oxidů dusíku selektivní katalytickou redukci za působení čpavku vázaného v aditivu AdBlue. Zadní náprava je vybavena jednoduchým převodem hypoidního typu s poměrem 2,85:1, díky němuž je konstrukční rychlost stanovena na 122 km/h (prakticky však omezená na 100 km/h). Co nejlepší využití točivého momentu motoru zajišťuje druhá generace robotizované převodovky Volvo I-shift. Jedná se o mechanickou převodovku konvenční konstrukce se 12 rychlostmi vpřed s řadicím automatem. Do ní je vestavěn hydraulický retardér VR 3250.
Odpružení a brzdy. Základem příkladného odpružení autobusu je nezávislé zavěšení kol přední nápravy nabízející navíc velký úhel vyklonění kol a tím malý poloměr zatáčení. Elektronicky ovládaný systém odpružení řídí a nastavuje výšku odpružení v závislosti na změnách zatížení. Systém může být ovládán řidičem pomocí tlačítka (kneeling až o 90 mm a například zvětšení světlé výšky při nájezdu na trajekt apod.). Patentované elektronicky ovládané kotoučové brzdy (pracující systémem EBS) jsou konstruovány proti vysokým teplotám, čímž je minimalizováno riziko tzv. „fadingu“ při častějším brzdění („vadnutí brzd“) a také riziko nerovnoměrného brzdění a pískání. Brzdové kotouče a destičky mají třikrát větší životnost při intenzivním brzdění než předchozí konstrukce. Signalizace opotřebení upozorňuje řidiče na opotřebení brzdových destiček. Bezúdržbový systém brzd je doplněn o systém jízdní stability ESP a funkci zamezující nežádoucímu couvnutí vozu při přešlápnutí z brzdového na plynový pedál při rozjezdu do svahu.
Bezpečnostní výbava. Tradiční pověsti značky Volvo dostojí i model 9700, zejména v oblasti pasivní bezpečnosti – u autobusů donedávna opomíjenou. Zejména v případě dálkových autobusů, které se obecně většinu cesty pohybují poměrně vysokými cestovními rychlostmi, je důležitá ochrana posádky v přední části vozu. Jedná se zejména o prvky označované jako FUPS (ochrana proti podjetí menšího vozu), FIP (ochrana vůči čelnímu nárazu) a KIP (systém pro ochranu kolen řidiče a průvodce). Kromě standardních služeb v podobě finančních a servisních balíčků nabízí Volvo propracovaný a osvědčený systém školení. Konkrétně v České republice toto portfolio čítá počínaje školeními v oblasti legislativy i řadu produktů z osvěty řidičů v obsluze vozidla a především ekonomice a bezpečnosti jízdy.
Převzato z časopisu