Teambuilding – Konstruktéři v plenéru

Technický úsek společnosti Tatra Trucks a.s. vyrazil do terénu vyzkoušet si, tak říkajíc, na vlastní kůži výsledky své práce. Za volanty a na sedadlech spolujezdců strávili konstruktéři, projektanti a technici celý den.

Díky vedení společnosti Tatra Trucks a.s. a především členu představenstva a technickému řediteli Ing. Radomíru Smolkovi jsme mohli být přitom, když lidé, kteří konstruují a projektují nákladní vozy v Kopřivnici usednou za jejich volanty v těžkém, rostlém terénu. Cílem celé akce, mimochodem již druhého ročníku, bylo dát možnost v praxi ocenit jízdní vlastnosti vozidel Tatra těm, kteří mají přímý vliv na jejich konstrukci a stavbu. Možnost zúčastnit se byla navíc unikátní z toho hlediska, že se jezdilo ve vojenském prostoru Záhorie u města Senica, tedy v terénu, který prakticky na našem území nemá žádné obdoby. Navíc jsme byli jediným přizvaným, exkluzívním sdělovacím prostředkem.

V těžkém terénu

Prostor známý pod označením „Slovenská Sahara“ je kombinací těžkých i lehkých pískových polí, navátých dun s hustým i řídkým lesním porostem, podmáčených i vodních ploch, sem tam protkaný betonovými stavbami různých opevnění a rozstřílených zbytků v cílových plochách. O jeho výhodách z hlediska „zaměstnání v poli“ věděli vojáci dávno. Proto zde cvičili již za První republiky. Pro naváté pískové duny se zdálo Záhorie zajímavé i generálu Rommelovi, který si zde vyzkoušel na nečisto činnost v píscích severní Afriky. Po válce zde hojně cvičili nejen naši, ale i tehdejší spojenci. A dnes, jakbysmet, opět naši vojáci a zase „naši“, tentokrát současní spojenci. Oblíbenost terénů kolem Senice podtrhuje též velmi časté testování různých dakarských týmů včetně toho s tovární podporou TATRA Buggyra Racing Team. 

Za volanty i v kabinách

V prostoru známém jako „pískovna“ měli pracovníci Technického úseku možnost na „vlastní kůži“ vyzkoušet jízdní vlastnosti a schopnosti pěti přistavených vozidel charakterizujících jednotlivé směry konstrukce a vývoje v daném segmentu provozu. Dvounápravová Tatra 810 obchodní řady TACTIC, dvounápravový, valník T 815-7 FORCE s automatickou převodovkou Allison, čtyřnápravový tankový tahač T 815-7 FORCE s motorem Cummins a automatem Allison a třínápravový PHOENIX s řízenou první a třetí nápravou s převodovkou Allison a ochranným rámem ROPS a systémem CTIS, zástupce programu „zemědělský traktor“ byly v neustálé permanenci. Řidiči se střídali za volanty vozidel a po vybraných trasách doslova objevovali možnosti svých konstrukčních řešení. Průvodci a instruktory jim byli zkušební řidiči automobilky. V rostlém terénu šlo především o to představit si možnosti průchodnosti a dynamiky zdolávání přírodních překážek. A protože schopnost tvořit si vlastní cestu je pro vozidla Tatra zcela příznačná, bylo takové objevování radostné a pro mnohé překvapivé. Utužování kolektivu za volanty a v kabinách vozidel nebralo konce, zvláště když třešničkou na dortu byl speciál TITUS, obrněný vůz postavený francouzským partnerem NEXTER na třínápravovém unikátním podvozku TATRA 6x6 se dvěma shodnými rozvory náprav a navíc s první a třetí řiditelnou. Bylo jen málo zasvěcených, které schopnosti speciálu nepřekvapily, zvláště zcela výjimečné možnosti manévrování dané jak systémem řízení dvou náprav, tak automatickým systém podhušťování pneumatik. Aby toho všeho nebylo málo v sousedním prostoru se čas od času viditelně a za příslušné zvukové kulisy prohnal dakarský speciál Phoenix G2 či mladší varianta G3. Právě s nimi či lépe řečeno se soutěžním týmem Tatra Buggyra Racing byl spojen odpolední program.

O několik úrovní výše

V testovacím kempu Tatra Buggyra přivítal pracovníky technického úseku Martin Kolomý, jednička dakarského týmu s tovární podporou Tatra Trucks. S nadšením sobě vlastním, ve velmi dobré a přátelské náladě, vysvětlil možnosti zcela nového soutěžního speciálu Tatra Phoenix třetí generace, G3,  a pozval všechny zúčastněné k předváděcím jízdám do kabiny. Dalším překvapením, o kterém se až do oficiálního představení po dalších dvou dnech ostatně nesmělo mluvit, bylo angažování Aleše Lopraise jako druhého pilota týmu. Oba dva zkušení jezdci potom konstruktérům a projektantům z Tatry předvedli speciály Phoenix v ostré jízdě znamenající pro mnohé opravdový křest ohněm. Při něm bylo možno pozorovat, že limity soutěžních vozidel Tatra, samozřejmě v souladu s jejich určením, jsou ještě o mnoho úrovní výše. „Věřím, že se vám všem dnešní „teambuilding“ líbil a, že především naši kolegové, kteří jsou na takové akci poprvé a mají za sebou třeba i jen několik málo měsíců praxe v našem oddělení, nalezli odpovědi na celu řadu otázek na čem a jak vlastně všichni pracujeme,“ uzavřel velmi dynamický prezentační den při západu slunce člen představenstva a technický ředitel Tatra Trucks a.s. Ing. Radomír Smolka.

Hygiena práce

Na závěr si dovolím malou osobní poznámku. Každý, kdo má na starosti řízení pracovního týmu či kolektivu chcete-li, ví, že je nutno dodržovat určitá pravidla „hygieny práce“. Různé formy teambuildingu k nim patří. Je to jistý ventil svého druhu či koření pracovní činnosti vnášející do celého procesu něco, čemu osobně říkám. „implementace prvku neformálního funkcionalismu“. Ano z ní to trochu nabubřele, ale je to zcela jednoduché a nezbytné zároveň – je třeba se, čas od času, pozastavit a uspořádat si myšlenky a priority. A byť se to zdá nepravděpodobné, účast na Dni konstruktérů, jak akci v Tatře nazvali, přispěla z tohoto pohledu i mě samotnému. Tak díky za to.  

Převzato z časopisu

Fotogalerie