Scania – Distribuce „pod plynem“

Provoz městských busů na zemní plyn je dnes již samozřejmostí, stejně tak komunálních vozidel na sběr odpadu. A na řadě je distribuce.

Krnovská společnost Santa Trans, která zajišťuje distribuci nápojů pro Kofolu, převzala před koncem roku pět nových tahačů Scania G340 Streamline s pohonem na zemní plyn (CNG). Není to nějaké prázdné „zelené“ gesto. Dopravce již má dva roky v provozu několik tahačů IVECO Stralis s pohonem na CNG, takže si velmi dobře dokáže spočítat ekonomické i provozní výhody či nevýhody. Ovšem tahače slouží k distribuci zboží na delší vzdálenosti a mezi sklady. Pro rozvážku zboží v rámci regionu či velkého města stačí klasický skříňový automobil s přiměřenou celkovou/užitečnou hmotností a dobrými manévrovacími schopnostmi. A právě takové vozidlo nám nabídnul importér Scania ČR k redakčnímu testu.

Koncem listopadu byla v servisu Scania v Chrášťanech připravena Scania P 280 CNG se skříňovou nástavbou. A protože byla na švédských registračních značkách, bylo jasné, že šlo o demonstrační vozidlo, které přijelo po vlastní ose. A jak říkal řidič-instruktor, nejtěžším úkolem bylo naplánovat trasu přesunu z Německa do Prahy, aby bylo možné vždy doplnit nádrže na CNG. Jak v Německu, tak hlavně v Česku se ukázalo, že údaje o plnicích stanicích na CNG jsou značně nepřesné, nerozeznávají možnost, zda se ke stojanu dá zajet s osobním či s nákladním vozidlem apod. Na rozdíl od tahačů Scania na CNG, které mají dojezd cca 400 km, tak „malá“ distribuční Scania P 280 má dojezd cca 250 km. Ba co je horší, její motor je upraven pouze na spalování CNG, takže nemá k dispozici ani pomocnou dojezdovou nádrž na benzin. Pětiválcový agregát je nabízen s výkonem 206 kW nebo 250 kW (shodné motory najdeme i v městských busech Scania). V konkrétním vozidle byl motor s výkonem 206 kW/1350 Nm Eu6. Tlakové nádrže jsou umístěny uprostřed vozidla v rámu, plnicí ventil i s tlakoměrem je vpravo, dobře přístupný pro plnění či pro kontrolu. Pro distribuci zboží se velmi dobře hodí plně automatická šestistupňová převodovka Allison MD3200 (označení Scania je GA766R). A protože v podstatě jde o nejmenší truck v modelové řadě Scania, pak dostal základní dvoumístnou budku CP16L. 

Budka P nabízí solidní prostor pro řidiče i pro jednoho spolujezdce. Ačkoliv mezi sedadly je docela vysoký tunel motoru, vyzkoušel jsem si při jednom z testů, že umožňuje umístění i třetího nouzového sedadla na tunel, což je žádáno např. u vozidel pro sběr komunálního odpadu. Pracoviště řidiče je zcela standardní a to včetně palubních přístrojů, kde není navíc žádný přístroj, protože vozidlo je tzv. „jednopalivové“. Pouze série předepsaných bezpečnostních samolepek signalizuje i v interiéru, že motor spaluje CNG. Seřizuji pneumaticky odpružené sedadlo, nastavuji volant i zpětná zrcátka (elektricky) a startuji motor. Pětiválec sám od sebe má trochu jiný zvuk než šestiválec a subjektivně mám pocit, že při spalování CNG se pohybuje spíše v hlubších tónech. Nicméně podstatou je, že motor je dobře odhlučněn, což ocení každý řidič na konci směny. Vyzkoušet vozidlo v městském provozu v Praze nelze, protože širší centrum je uzavřeno pro vozidla s celkovou hmotností nad 12 t a užší centrum pak limitem 6 t. Takže „imituji“ distribuci zboží v logistickém areálu v Rudné u Prahy, a pak zajíždím „doplnit“ zboží do velkotržnice v Lipencích. 

Manévrovací schopnosti plně naloženého vozidla (demonstrační trucky křižují Evropu vždy plně vytížené, vesměs vezou pečlivě upevněné betonové bloky) jsou výborné, při couvání k rampě si vystačím se zpětnými zrcátky. Namontovaná skříňová nástavba pojme 18 standardních europalet. Pravda, při rozvozu zboží ve městě (což je v mnoha městech západně a severně od Čech zcela běžné, „osmnáctitunky“ zajíždějí do ulic, které to rozměrově dovolují vždy v určených „zásobovacích“ hodinách), bych asi nebyl nadšen z neustálého nastupování po dvou schodech za volant. Tady by asi našla uplatnění nízkopodlažní kabina. Dynamika jízdy plně odpovídá distribuci zboží v městském provozu. To si uvědomíte přesně v okamžiku, kdy minete ceduli konce obce. V tu chvíli se začíná 280 koní u naloženého trucku zadýchávat, a když jsem od Vltavy začal stoupat do Lahovického tunelu na Pražském okruhu, prakticky všechny kamiony mě předjížděly. Pro regionální distribuci by asi byl lepší výkonnější motor z nabídky. Při jízdě z kopce jsem pak využíval integrovaný retardér. Ano, logika říká, že u takto „malého“ trucku by byla výhodnější obyčejná odlehčovací motorová brzda, jenže ta vzhledem k nevelké kompresi motoru by měla minimální účinnost. Proto ten retardér. Vracel jsem se do Chrášťan a chtěl jsem ještě znovu zajet do logistického areálu v Rudné, abych u nově otevřené plnicí stanice na CNG společnosti DB Schneker doplnil nádrže. Naštěstí jsem si včas vzpomněl, že firemní plnicí stanice je k dispozici jen pro vlastní flotilu vozidel a pro spolupracující dopravce. Tak jsem plnění nechal na instruktorovi a jeho mobilní aplikaci v chytrém telefonu. Nejbližší veřejná plnička, kam bych se legálně dostal s osmnáct tun těžkým vozidlem, byla na druhém konci Prahy a ve směru na Brno pak v Říčanech. A tady se velkým obloukem vracím k pěti tahačům Scania na CNG, které si pořídil krnovský dopravce. Jak uvedl ředitel společnosti Santa Trans, Jiří Hartmann, při nasazení trucků na CNG je vždy nutné pečlivě plánovat trasy právě s ohledem na dojezd. Ale asi to krnovským jde, protože právě tahače na CNG využívá pro distribuci i do Rakouska apod.

Převzato z časopisu

Fotogalerie