Představujeme
Nissan NP300 - V cílové rovince
Boris Dacko 23.02.2010 01:24
Test
Začátkem prosince skončil několikaměsíční dlouhodobý test Nissanu NP300. Za tu dobu bylo o něm na stránkách Truckeru napsáno hodně. Nyní se se sympatickým pick-upem setkáváme naposled.
Testovaný Nissan NP300 nastoupil do našeho testu již jako slušně zajetý automobil, v průběhu tři čtvrtě roku se na něm vystřídali takřka všichni zástupci motoristických médií. Zvykat si každý týden na nového, někdy i nové, řidiče je i pro automobil navržený do těžkých podmínek a pro tvrdou práci dost namáhavé. To je však osud všech testovacích vozidel. Nissan NP300 však na konci tohoto maratonu čekal ještě další náročný úkol, a sice obstát v našem dlouhodobém testu.
V mnohém překvapí
Vůz byl koncipován velmi jednoduše, aby demonstroval schopnosti vozidla v jeho základním provedení. Jedinými doplňky za příplatek byly metalický lak za 8400 Kč a manuální klimatizace za 13 190 Kč, kterou jsme koncem léta také náležitě ocenili. V listopadovém Truckeru jsme NP300 srovnávali s nejbližšími konkurenty, tedy s terénními pick-upy v provedení s prodlouženou kabinou. Ačkoliv konkurenci obstarávají vývojově mladší zástupci, konstrukce je v mnoha případech velmi podobná až shodná. Jde především o formu zavěšení náprav, systém pohonu či technologii pohonných jednotek. Tomu odpovídají také poměrně blízké jízdní parametry. Modernu tak představují prodloužené, avšak čtyřmístné kabiny Fordu, Mazdy a Toyoty, v případě Mitsubishi L200 se také jedná o inteligentnější systém pohonu 4x4. Při srovnání jízdních parametrů a užitečných schopností si stojí NP300 i před mladšími zástupci segmentu velmi dobře, zejména vítězí v rozměrech ložné plochy či užitečné hmotnosti, dále světlou výškou podvozku a nakonec také cenou.
Pokud jde o výkony motorů, jsou velmi podobné, ovšem zde záleží především na celkovém převodu. NP300 je koncipováno především jako pracovní vozidlo a roli pick-upu pro volný čas v nabídce Nissanu reprezentuje model Navara. V tomto ohledu je převod do pomala pochopitelný a také vítaný. Jak již bylo řečeno, vůz byl vybaven jen nejnutnějšími prvky komfortu, a tak zde chybělo i autorádio. Chtě nechtě, řidič byl odkázán pouze k poslechu motoru. Z hlediska hlučnosti, ale i kultivovanosti běhu nelze Nissanu NP300 rozhodně nic vyčítat. Také výkon motoru (98 kW/4000 min-1, 294 N.m/2000 min-1) se ukázal být za všech provozních podmínek dostačující, přičemž za žádných okolností mu nechyběla pružnost či dostatečná výkonová rezerva. Navzdory svému určení zvládá bez křečí i dálniční provoz, v rychlostech nad 130 km/h však výrazněji stoupá jak hlučnost, tak i spotřeba paliva. Hendikepem v tomto režimu je pouze absence šestého převodového stupně, který by snížil otáčky motoru. Pokud jde o jízdní vlastnosti, vůz se chová zcela čitelně a spolehlivě, ovšem nerovnosti v zatáčce jej zvláště v nenaloženém stavu dokážou trochu překvapit, rozhodně ale ne nad rámec zvyklostí segmentu. V průběhu testu NP300 jsme si mohli vyzkoušet jak luxusnější Navaru, tak i Toyotu Hilux či Mitsubishi L200 a zkušenost s těmito vozidly byla zcela srovnatelná. V naloženém stavu se pick-up pochopitelně zklidní a neustálé natřásání s pár desítkami kilogramy na korbě mizí. Naprostou spokojenost lze vyjádřit i s řízením, přesností řazení či s výkonem brzdové soustavy.
Šmrncovní design
Největší odlišnost v porovnání s konkurencí vykazuje interiér. Starší koncepce je zde zcela patrná, ovšem nelze rozhodně říci, že by zde bylo něco v nepořádku. Jen přístrojový panel nehýří moderními tvary, a na někoho působí trochu archaicky i posuvné ovladače ventilace. Palubka je sice trochu jednodušší, a tvarově trochu strohá. Ergonomicky jí ale rozhodně nelze nic vyčítat, vše je po ruce a dobře čitelné. Zcela vyhovující je posez za volantem, tuhost i tvarování sedadel. Snad by mohla mít ještě anatomičtější tvar, NP300 je však pracovní vůz a nikoliv luxusní SUV. Zcela zvláštní kapitolou je celkový design vozidla. Navzdory staršímu stylingu vypadá vůz velmi přitažlivě, na čemž mají zásluhu především jasně definované tvary a také štíhlá stavba při současně poměrně značné světlé výšce podvozku. Úpravy designu přední části vozidlo značně zmodernizovaly, k celkovému designu dobře ladí a celek působí velmi dobrým dojmem.
Spokojenost ve všech ohledech
Nissan NP300 toho stihl za rok ve službách testovacího vozidla zažít poměrně dost. Přesto jsme nezaznamenali žádný projev nekvalitní montáže, zejména co se týče rezonance či vrzání dílů. Jedině zadní víko se na nerovnostech připomínalo klepáním, což byl ale zjevně důsledek dvounásobné kolize při couvání někdy v začátcích kariéry testovacího vozidla. Jinak ale vše fungovalo tak, jak by mělo.Spotřeba nafty se dlouhodobě pohybovala těsně nad hranicí 10 l/100 km, přičemž největší díl představoval městský provoz následovaný i mnoha kilometry na klikatých silnicích, pro které snad ani neexistuje označení určité třídy. Popravdě jsme s vozidlem byli zcela spokojeni a za poměrně dlouhou dobu jsme si na něj všichni zvykli a loučili jsme se s ním jen velmi neradi. Nissan NP300 je pracant každým coulem. Během provozu jsme nezaznamenali jedinou potřebu navštívit servis, a věřím, že nový majitel, který již na vůz netrpělivě čekal, učiní stejnou zkušenost.
Zdroj: Trucker 01/10
Autor: Boris Dacko