Představujeme
Mitsubishi Fuso Canter 7C18 - Dvakrát v jedné vodé
26.06.2009 14:52
Test
Tradičně lehounce zavádějící titulek signalizuje, že v dnešním testu nabídneme dvě různé nástavby na stejném podvozku.
K redakčnímu testu jsme krátce za sebou měli dvakrát Mitsubishi Fuso Canter 7C18. Takže to vlastně titulek potvrzuje. Ve skutečnosti ale na obou podvozcích byly rozdílné nejen nástavby ale i budky a mírně se vozidla liší i celkovým rozměrem. A přitom ani v jednom případě nevyužívají maximální možnou karosovatelnou délku.
Mitsubishi Fuso Canter valník
Canter není v našich redakčních testech žádný nováček, i když popravdě řečeno v roce 2008 v redakci nebyl. Poprvé se objevil test v DaS 1/06, kdy jsme měli v redakci Fuso Canter 7C14 s nástavbou pro odtahovou službu resp. Canter 7C14 jako nosič kontejnerů. V DaS 8/06 byl test Canter 5S13 sklápěč a konečně v DaS 1/07 jsme přinesli dvou test Canter 3C13 skříň/Canter 3C13D Double Cab. Takže jsme měli podvozky s různou celkovou hmotností, různé výkony motorů i různé velikosti budky. Po roční přestávce (ne že by se Fuso Canter přestal vyrábět či dodávat na český trh) jsme si tedy půjčili k testu další verzi. Na parkovišti servisu importéra byl připraven valník s hydraulickou rukou Canter 7C18, tedy s nástavbou, která je ideální k přepravě např. paletovaných stavebních hmot apod. pro menší stavební firmy. Díky svým rozměrům i celkové hmotnosti 7500 kg může legálně „hloub“ do center měst a protáhne se i v úzkých uličkách starší zástavby, resp. může zacouvat „do dvora“ vraty, v místech, kde větší dvanáctitunky „bourají pražákovi sloupek“. Hydraulická ruka přitom umožňuje rychlé, pohodlné a na další technice či množství pracovitých rukou nezávislé naložení/vyložení nákladu. V tuto chvíli je myslím vhodný čas doplnit informaci o nástavbě, kterou zpracovala karosárna D.M.T. v Beřkovicích. Hydraulická ruka je model Terex Atlas 48.2 A1 s nosností 1,19 t (3900 mm resp. s max. dosahem ramene 5500 mm/0,83 t). Valníková nástavba je klasické konstrukce s podlahou z vodě odolné překližky a hliníkovými dělenými bočnicemi s odnímatelnými sloupky Hestal. I rozměr d/š/v 5300/2150/600 mm odpovídá běžnému standardu a umístění hydraulické ruky za budkou.
Mistubishi Fuso Canter v této sedm a půl tunové třídě už velmi citelně ubralo zákazníků letňanské Avii. Může totiž lehce konkurovat ve všech parametrech důležitých pro dopravce. Jsou to: cena, ekonomický provoz, dostupnost servisu, spolehlivost.
V kabině „C“ s šířkou 1995 mm (pro menší modely je v nabídce i kabina „S“, která je široká 1695 mm) je dostatek místa za volantem i pro urostlého řidiče a ještě jsou k dispozici dvě místa pro spolujezdce. Ti by měli být – alespoň co do šířky – subtilnější. Ovšem většinou se dá předpokládat, že ve vozidle bude sólo řidič, max. jeden závozník, takže místa dost. Jednoduchá palubní deska s dobře dostupnými ovládacími spínači je přehledná a jediné, co jí vytýkám, je zcela neodstíněný přístrojový panel. Ačkoliv Mitsubishi Fuso Canter dnes patří do skupiny koncernu Daimler, volant a zvláště pak ovládací páčky pod ním jsou standardní „japonské“. Takže v levé je sloučeno ovládání směrových a dálkových světel, zatím co v té pravé se ukrývá ovládání odlehčovací výfukové brzdy. Šestistupňová přímo řazená převodovka - mohla by být přesnější – se ovládá krátkým joystickem ve střední části palubní desky. Motor uložený nad nápravou je vznětový přeplňovaný čtyřválec s vysokotlakým vstřikováním paliva Common-Rail a nabízí největší výkon 132 kW/180 k resp. točivý moment 530 Nm. Je to výkon zcela dostačující i pro naložené vozidlo. Jen pro doplnění, v nabídce je i agregát s menším výkonem 160 k. Jak se v průběhu testu ukázalo, motor je dobře odhlučněn. A protože test proběhl ještě v době, kdy po ránu byla teplota značně pod bodem mrazu, musím pochválit nejen bezproblémový start zcela „zmrzlého“ motoru, ale i dostatečný výkon standardního topení. Stejně tak kladně hodnotím i příjemně velký – nebo spíše malý – volant se správně silným věncem a s optimálním výkonem posilovače. Podotýkám, že je výškově seřiditelný. Jízdní vlastnosti malého trucku byly opravdu pohodové, v méně strmých klesáních stačila odlehčovací výfuková brzda, jinak bylo opravdu spolehnutí na provozní hydraulické kotoučové brzdy s ABS. Řidič má v kabině dostatek odkládacích prostor na různé papíry k nákladu, ale i na předepsanou výbavu. Za příplatek bylo namontováno autorádio a řidič si „hověl“ na příplatkovém sedadle Isringhausen se seřiditelným odpružením.Ovládání hydraulické ruky bylo zcela standardní, tj. po zapnutí kolébkového spínače u levého kolena řidiče byl připojen pomocný pohon.
Mitsubishi Fuso Canter D sklápěč
Jen co jsem zaparkoval valník na parkovišti importéra, usednul jsem za volant dalšího Cantera. Stejný rozvor podvozku, stejný motor i převodovka (proto také „dvakrát stejná voda“) ale velká čtyřdveřová „double“ budka pro sedm osob (1 + 6) a místo valníku s hydr. rukou třístranný sklápěč z produkce karosárny Auto-Tech Vinoř. Tedy vozidlo ideální pro pracovní čety např. údržby silnic a dálnic. Celková hmotnost 7,5 tuny je pro tuto kategorii vozidel optimální, třístranný sklápěč pak umožňuje až na místo „zásahu“ bez problémů dovézt jak potřebné nářadí, tak také písek, štěrk, suchou betonovou směs či jiný materiál nutný pro opravu. A v kabině je – zvláště na zadních sedadlech – opravdu dostatek místa. Pracoviště řidiče je samozřejmě zcela shodné jako u předchozího valníku a stejně tak základní výbava, do které patří např. el. vyhřívaná vnější zpětná zrcátka, el. ovládaná boční okna, imobilizér, palivový filtr s el. vyhříváním (sice mrzlo, ale nebylo nutné tuto službu využít), digitální tachograf atd.. Za příplatek pak vozidlo získalo ostře žlutou barvu, samosvorný diferenciál, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, manuální klimatizaci, odpružené sedadlo Isringhausen a vedlejší pohon. Pokud jde o interiér, informace by byla neúplná, kdybych neupozornil na opravdu rozměrný prostor pod zadní lavicí (je rozdělena na dvě části), kam se bez problémů dá uložit drobnější nářadí, které by mohlo na korbě dojít k úhoně (tedy, nevím jak jinde v Česku, ale tady se nejčastěji používají méně diplomatické výrazy „ukrást či šlohnout“), či se sem dá s úspěchem nainstalovat přídavné topení, které u takto velké budky řady „D“ je nutné.
Jízdní vlastnosti i ovládání vozidla bylo shodné, takže pochvala. Osobně si ovšem neodpustím poznámku, že bych od volantu viděl o něco lépe zvláště na výložníky semaforů, kdybych mohl demontovat vnitřní zpětné zrcátko. Jako řidič jsem si také dovolil to, že jsem „zrušil“ prostřední sedadlo pro spolujezdce v první řadě. Prostě jsem sklopil jeho opěradlo, na jehož zadní straně je klipsna na upevnění třeba dokladů k nákladu, a nebo se na této ploše dá také úspěšně psát, tj. vyplňovat jízdní doklady apod.. Pokud jde o samotné sklápění korby, hydraulickou kapalinu „žene“ elektrické čerpadlo ovládané kolébkovým spínačem umístěným vlevo přístrojového štítu. Sklápění je překvapivě rychlé.Takže pokud jde o „stejnou řeku“ myslím, že o testovaných dvou verzích Canteru by se to říci dalo. Vždyť z pohledu ovládání a jízdních vlastností to opravdu byla shodná auta. A konec konců i ta skupina zákazníků je u obou nástaveb velmi těsně vedle sebe, možná dokonce je zcela, ale úplně stejná.
Zdroj: Doprava a silnice 05/09
Autor: Jiří Krenar
Další články o stejném modelu | Další články o stejné značce | Vstup do diskuze (0)