Mercedes-Benz - Stále při živote

Posledních deset, možná už dvanáct let automobilka Mercedes-Benz avizuje ukončení výroby modelu Vario.

Zdůvodnění je asi takové, že model je již značně zastaralý a na dolním konci řady bude nahrazen moderním Sprinterem, na opačném konci pak Ategem. Jenže rok co rok je pak Vario prezentováno na nějakém mezinárodním autosalonu. Takže nikdy nechybí ani na IAA v Hannoveru, ani na RAI v Amsterodamu. Není se co divit, robustní a trvanlivý lehký truck klasického „střihu“ s motorem pod krátkou přední kapotou a se standardním pohonem zadních kol je pro svoji spolehlivost a také i cenovou zajímavost, stále žádán jak na německém trhu, tak i v celé Evropě. Takže vozidlo je průběžně inovováno (alespoň co se týká agregátu), aby plnilo zákonné předpisy, v tuto chvíli hlavně normy Euro 5. Stále je nabízeno nejen jako velký furgon, ale hlavně jako podvozek určený k dostavbě ať už s jednoduchou třímístnou či „dvojitou“ sedmimístnou budkou. A od roku 2009 je přímo v nabídce výrobce (tedy nikoliv od „úpravce“) i konfigurací 4x4 (v nabídce jsou tři varianty s označením 813 DA 4x4, 916 DA 4x4 resp. 818 DA 4x4).

V redakčním testu jsme již v uplynulých letech měli Vario 612 D (DaS 2/2001) 615 D (DaS 2/2005). Pak se zdálo, že firma už opravdu nemá zájem na nějakou publicitu okolo tohoto modelu, aby v roce 2007 (DaS 10/2007) nabídl importér k redakčnímu testu Vario 818 D „BlueTec 4“, v jedné z nejžádanějších karosářských verzích, tj. s „dvojkabinou“ neboli DOKA (Doppelkabine) a s valníkovou nástavbou, a v roce 2009 (DaS 9/2009) jsme převzali k testu Vario 816 D se skříňovou nástavbou se zadním hydraulickým čelem. Takže nám „ve sbírce“ stále chyběl klasický van/furgon a pak Vario s konfigurací 4x4.S radostí jsme tedy uvítali začátkem letošního roku nabídku na test „čtyřkolky“ Vario 4x4. Ovšem „chybička“ se vloudila, vozidlo, které mělo sloužit importérovi nějakou dobu jako předváděcí, získalo zájemce, tj. bylo prodáno, v podstatě ještě dříve, než přejelo Německo-České hranice. Druhý pokus přišel v polovině letošních prázdnin a radostně konstatujeme, že „to konečně klaplo“.

V sídle importéra jsem k redakčnímu testu převzal Mercedes-Benz Vario 818 BlueTec5 4x4 s valníkovou nástavbou a s velmi žádanou dvoubudkou. Vario má klasickou konstrukci nákladního vozidla, rám a tuhé nápravy. Díky „neviditelné modernizaci“ v použitých materiálech, se daří Variu takříkajíc držet „krok s dobou“. Tím myslím např., že je použita co do pevnosti kvalitnější ocel na rám vozidla, ale i lepší plasty v interiéru (ovšem lisované na stejných formách!), které umožňují solidní slícování všech dílů na palubní desce atd.. Pokud jde o interiér, zdá se, že zde nenajdeme žádné změny. Palubní deska je shodná s předchozími testovanými Varii, plochý přístrojový panel je sice dobře čitelný, má rozměrné kontrolky, ale to neplatí když svítí slunce, protože kruhové přístroje nejsou vůbec odstíněny. Na druhé straně konstatuji, že všechny ovládací prvky byly na místech, kde jsem je logicky očekával, ale ergonomie přece jenom není taková jako např. u Atega. Volant je ale pevný, a mohl by mít i menší průměr, zato silnější věnec. U Mercedesu tradiční jediná páčka vlevo pod volantem byla doplněna o páčku i vpravo, kterou seovládá odlehčovací výfuková brzda. Vozidlo bylo samozřejmě vybaveno i předepsaným digitálním tachografem DTCO 1381 a nescházelo ani auto­rádio. Vzhledem k lepšímu odhlučnění motoru se dalo poslouchat i za jízdy. Aby ovšem vozidlo bylo i „legislativně čisté“, musí plnit předepsané limity, proto součástí „neviditelné“ modernizace je i motor Euro 5  a výfukový systém.

Řidič má k dispozici sedadlo (za příplatek) ISRI s možností širokého nastavení, včetně výškového s kapalinovým odpružením. Importér na svých webových stránkách řadí Vario překvapivě mezi dodávky, a tak konstatuji, že v této kategorii vozidel jde zřejmě o jeden s posledních modelů, který má řadicí páku ve formě řádně dlouhého „tága“ vyčnívajícího z podlahy. U testovaného vozidla umožňovala přesné řazení všech šesti (a zpátečky) rychlostních stupňů. A protože se jednalo o verzi s pohonem všech kol, pak na palubní desce nechyběly dva kolébkové spínače. Jedním se ovládala uzávěrka mezinápravového resp. zadního diferenciálu, druhým pak redukce. Pro demonstrační vozidlo importér vybral podvozek s rozvorem 3700 mm a s celkovou hmotností 7490 kg. Celková délka tak dosáhla hodnoty 6055 mm s výškou střechy budky 2405 mm. Tuhá zadní náprava u prázdného vozidla má tendenci na vozovkách odskakovat a tak importér na valníkovou nástavbu velmi pevně přišrouboval nádrž na vodu s celkovou hmotností cca 1500 kg, takže zadní náprava přece jen „změkla“, takže až zas tak neodskakovala a dobře držela směr i při rychlé jízdě. Zpřevodování šestistupňové převodovky bylo nastaveno na tzv. stavební provoz, tj. první tři rychlostní stupně byly vyloženě krátké, i když omezovač max. rychlosti byl nastaven na 90 km/h, což nebyl pro Vario žádný problém a ručička otáčkoměru přitom ukazovala hodnotu kolem 2300 min-1.

Pokud jde o pohon, pod krátkou kapotou je namontován osvědčený agregát OM 904 LA, který známe i z některých modelů Atega, a který plní emisní limity díky systému SCR (Selective Catalytic Redukcion), kdy je využíváno aditivum AdBlue, tj. u „mercedesů“ je obecně v materiálech popsáno, že jde o technologii „Blue Tec“, a označení 5 avizuje limity, které splňuje. Výkon motoru 130 kW se sice ukázal limitní v táhlých dálničních stoupáních, ale Vario s pohonem 4x4 směřuje spíše do regionálního provozu, na stavby apod., takže jeho provozovatel u něj nebude vyžadovat co nejrychlejší dosažení maximální rychlosti, zato spíše dobré zvládnutí jízdy mimo zpevněné vozovky. A jak jsem se přesvědčil při jízdě v terénu (využil jsem k tomu staveniště, kde probíhaly teprve hrubé terénní úpravy), dostateční světlá výška podvozku (237 mm), výborný rejd předních kol a hlavně pak točivý moment 675 Nm umožňují Variu zvládnout i dost náročný terén. Limitní se nakonec ukázala nádrž naplněna vodou a upevněná na korbě. Těžiště nákladu tak bylo docela vysoko a vozidlo se občas nepříjemně naklánělo. Pokud jde o využití Varia 4x4, pak spíše než na stavbách jej spatříme (a to včetně dvojité budky) ve službách energetiků, kde už dnes několik vozidel slouží s namontovanou výsuvnou plošinou k opravě elektrického vedení.

Jestliže u předchozího vozidla jsem si stěžoval na to, že šířka nástavby citelně omezuje přístup k hrdlu plastové palivové nádrže, pak u testované „čtyřkolky“ nástavbář tuto situaci elegantně vyřešil dostatečně dlouhým hrdlem, dobře přístupným vpravo za zadní stěnou budky. Mercedes-Benz Vario, a to i ve verzi 4x4, stále přesvědčuje o svých nesporných ekonomických výhodách, o robustnosti, jednoduchosti i solidních jízdních vlastnostech bv regionálním či „servisním“ provozu, a proto se zdá, že „jeho dny“ (alespoň do doby platnosti normy Euro 5) ještě dlouho nebudou „sečteny“. Jeho „nemoderní kabát“, plný lehce oblých hran už zase začíná být „in“, protože u vozidel pohybujících se průměrnou rychlostí kolem 70 km/h až zase tak aerodynamicky „neškodí“, zato je veskrze praktický a trvanlivý. A to u nákladního vozidla asi bude to nejdůležitější.



Zdroj: Doprava a silnice 09/11

Fotogalerie