Představujeme
Mercedes-Benz Vario 816 D - nesmrtelná teta Vario
29.10.2009 23:44
Test
Tvůrci českého filmu prominou, ale ten titulek se pro lehký truck Mercedes-Benz Vario opravdu ideálně hodí.
Ano, již drahnou dobu, tedy již několik let slýcháme z úst zástupců automobilky Mercedes-Benz, že výroba modelu Vario bude již ukončena. Zdůvodnění je asi takové, že model je značně zastaralý a na dolním konci řady bude nahrazen moderním Sprinterem, na opačném konci pak Ategem. Jenže rok co rok je pak Vario prezentováno na nějakém mezinárodním autosalonu. Takže nikdy nechybí ani na IAA v Hannoveru, ani na RAI v Amsterdamu. Není se co divit, robustní a trvanlivý lehký truck klasického „střihu“ s motorem pod krátkou přední kapotou a s pohonem zadních kol je pro svoji spolehlivost a také i cenovou zajímavost, stále žádán jak na německém trhu, tak i v celé Evropě. A mimochodem, např. na loňském IAA v Hannoveru bylo Vario k vidění i s konfigurací 4x4 (v nabídce jsou tři varianty s označením 813 DA 4x4, 816 DA 4x4 resp. 818 DA 4x4) a s celou řadou nástaveb.
V redakčním testu jsme již v uplynulých letech měli Vario 612 D (DaS 2/2001) resp. 615 D (DaS 2/2005), pokaždé se skříňovou potravinářskou nástavbou. Pak se zdálo, že firma opravdu nemá zájem na nějakou publicitu okolo tohoto modelu, aby v roce 2007 (DaS 10/2007) nabídl importér k redakčnímu testu Vario 818 D v jedné z nejžádanějších karosářských verzích, tj. s „dvojkabinou“ neboli DOKA (Doppelkabine) a s valníkovou nástavbou. Pravdou ovšem je, že zatím pokaždé byl k dispozici vlastně podvozek s nástavbou, i když z výrobní linky sjíždí i klasický van, neboli „skříňák“. Ten jsme zatím nikdy neměli a nedočkali jsme se ho ani tentokrát, protože k redakčnímu testu jsme převzali model 816 D se skříňovou nástavbou. Vedle číselného kódu nechyběl na dveřích štítek „BlueTec 4“, avizující, že vozidlo disponuje motorem plnícím limity Euro 4.
Jde o osvědčený agregát OM 904 LA, který známe i z některých modelů Atega, a který plní emisní limity díky systému SCR (Selective Catalytic Redukcion), kdy je využíváno aditivum AdBlue, tj. u „mercedesů“ je obecně v materiálech popsáno, že jde o technologii „Blue Tec“.Ač klasická konstrukce nákladního vozidla, tak díky neviditelné modernizaci v použitých materiálech, umožňuje držet Variu „krok s dobou“. Tím myslím např., že je použita co do pevnosti kvalitnější ocel na rám vozidla, ale i lepší plasty v interiéru (ovšem lisované na stejných formách!), které umožňují solidní slícování všech dílů na palubní desce atd.. Pokud jde o interiér, zdá se, že zde nenajdeme žádné změny. Palubní deska je shodná s předchozími testovanými Varii, plochý přístrojový panel je sice dobře čitelný, ale to neplatí když svítí slunce, protože kruhové přístroje nejsou vůbec odstíněny. Na druhé straně konstatuji, že všechny ovládací prvky byly na místech, kde jsem je logicky očekával. Tradiční jediná páčka vlevo pod volantem byla tentokrát doplněna o páčku i vpravo, protože tou se ovládala odlehčovací výfuková brzda. Vozidlo bylo samozřejmě vybaveno i předepsaným digitálním tachografem DTCO 1381 a nescházelo ani autorádio. Vzhledem k lepšímu odhlučnění motoru se dalo poslouchat i za jízdy. Aby ovšem vozidlo bylo i „legislativně čisté“, musí plnit předepsané limity, proto součástí „neviditelné“ modernizace je i motor Euro 4 + výfukový systém atd., odpovídající současným normám EU.
Řidič má k dispozici sedadlo ISRI s možností širokého nastavení a s kapalinovým odpružením. Volant je ale pevný, a mohl by mít i menší průměr, zato silnější věnec. Vario patří – v tabulkách importéra – mezi dodávky, a tak konstatuji, že v této kategorii vozidel jde zřejmě o jeden s posledních modelů, který má řadicí páku ve formě řádně dlouhého „tága“ vyčnívajícího z podlahy. U testovaného vozidla umožňovala přesné řazení jednotlivých rychlostních stupňů.Pro demonstrační vozidlo importér vybral podvozek s nejdelším rozvorem 4500 mm a s celkovou hmotností 4790 kg. Celková délka tak dosáhla hodnoty 7485 mm s výškou střechy budky 2405 mm. Tuhá zadní náprava po namontování skříňové nástavby se zadním hydraulickým čelem přece jenom trošičku „změkla“, takže až zas tak neodskakovala a dobře držela směr i při rychlé jízdě. Zpřevodování šestistupňové převodovky bylo nastaveno na tzv. regionální rozvoz zboží, takže dosáhnout rychlosti 90 km/h nebyl žádný problém i u z poloviny naloženého trucku, a ručička otáčkoměru přitom ukazovala hodnotu kolem 2300 min-1. Ale výkon motoru 115 kW se ukázal limitní v táhlých dálničních stoupáních, takže při maximálním využití užitečné hmotnosti by už asi nestačilo Vario „s dechem“. Nicméně při klidné a plynulé jízdě na úrovni regionálních silnic I. a II.třídy nebylo Vario brzdou provozu, a přitom bez problémů šlo udržet spotřebu na hranici 11 l/100 km. Součástí příplatkové výbavy byl nejen tempomat, ale i zesílená motorová odlehčovací brzda se zvýšeným výkonem, která byla účinná pokud otáčky motoru neklesly pod 1300 min-1. Při jejím častém využívání řidič dokáže účinně prodloužit životnost brzdových destiček na kotoučových brzdách, které jsou na všech kolech montovány standardně.Tradičně velmi dobrá byla ovladatelnost Varia i jeho manévrovací schopnosti. Ano, největší rozvor podvozku má sice i docela značný zadní převis, ale výrobce nabízí prodloužené držáky zpětných zrcátek (vyhřívaná, elektricky seřiditelná), takže řidič má o dění u konce vozidla slušný přehled.
Skříňovou nástavbu lehké sendvičové konstrukce včetně střešního spojleru a bočních úložních uzamykatelných plastových schránek pod nástavbou, zpracovala karosárna AutoTech Vinoř, a to včetně montáže hydraulického zvedacího čela BäR. Proti dílenskému zpracování nemám žádné poznámky, ale přesto musím konstatovat, že šířka nástavby citelně omezuje přístup k plastové palivové nádrži (125 l – příplatková výbava) na pravé straně vozidla. Poznal jsem to při tankování, kdy hrdlo bylo hůře přístupné.Mercedes-Benz Vario, stále přesvědčuje o svých nesporných ekonomických výhodách, o robustnosti, jednoduchosti i solidních jízdních vlastnostech, a proto se zdá, že „jeho dny“ ještě dost dlouho nebudou „sečteny“. Ano, má již lehce „nemoderní kabát“, zato je veskrze praktický a trvanlivý. A to u nákladního vozidla asi bude to nejdůležitější.
Zdroj: Doprava a silnice 09/09
Autor: Jiří Krenar
Další články o stejném modelu | Další články o stejné značce | Vstup do diskuze (0)