Praxe
Zastavení na I/49 – Parkoviště Střelná
A. Ingols 20.03.2015 06:02
Je to jedna z těch příhraničních odstavných ploch, vybudovaných již před mnoha lety pro celní odbavení silničních vozidel.
Celníci z našich hranic prakticky zmizeli, pro budovy celnic se hledá jiné uplatnění a také přilehlé, většinou rozsáhlé, areály se využívají i jinak než jen pro příležitostné zaparkování. Platí to i na tomto místě – z celnice je turistická ubytovna a celou jednu stranu parkoviště má v užívání stavební firma budující pro obec Střelná kanalizační systém; i pro další objekty se našlo jiné využití, snad až na "vážnici" se samostatným jízdním pruhem pro vozidla přijíždějící ze Slovenska. Od hranice je to pár set metrů a nejen kamiony jezdí stále sem i tam, přesto, nebo právě proto, čekají tuto oblast, snad už v nedaleké budoucnosti, podstatné změny v dopravní situaci – stávající silnici první třídy má nahradit moderní rychlostnice stejného čísla, ale podstatně lepších provozních parametrů. Nové změny jistě čekají i právě popisované parkoviště.
Zatím stále jen plánovaná R 49
Když se u nás před druhou světovou válkou začala stavět dálnice Západ – Východ, směřovala z Prahy přes Otrokovice a kolem Zlína do Střelné. Ještě v první polovině roku 1996 byl, směrově trochu poopravený, dopravní tah Hulín – Horní Lideč – státní hranice se Slovenskem součástí plánovaného pokračování dálnice D1. V říjnu stejného roku bylo však trasování D1 směrem na Slovensko zrušeno. Od té doby se jedná o vybudování nové kapacitní komunikace označované R 49. Vypadalo to nadějně – plánovalo se dokončení celé trasy v letošním roce, tedy roku 2015. V roce 2008 byla už stavba u Hulína oficiálně zahájena, ale stavět se prakticky vůbec nezačalo. Důvodů bylo několik, v současné době se nemůže stavět, protože nejdříve je nutno z plánované trasy u obce Třebětice (asi na pátém kilometru) odstěhovat do Holešova zhruba 30 párů u nás chráněných, silně ohrožených, křečků polních. Se stěhováním se musí počkat do jara, protože v zimě křečci hibernují (spí zimním spánkem), i když se každých pět až sedm dní probouzí a konzumují svoje zásoby.
Křeček polní (Cricetus cricetus)
Je značně větší – dosahuje hmotnosti až 600 gramů – než domácí mazlíček křeček zlatý a žije ve volné přírodě hlavně u obilných polí. Býval velkým nepřítelem zemědělců – žije v podzemních, hlubokých a složitých norách a živí se hlavně zrním a semeny – na zimu si shromažďuje zásoby ve vlastních podzemních skladištích.
Převzato z časopisu