Mýtné systémy – Zvítězí v ČR mikrovlnný nebo satelitní systém výběru mýta?

V tomto roce by mělo dojít k výběrovému řízení na zpoplatnění pozemních komunikací v České republice od 1. ledna 2017.

Ve hře je stávající mikrovlnný systém provozovaný firmou Kapsch s mýtnými branami anebo se prosadí společnosti nabízející satelitní systém? Požádali jsme o rozhovor předs

edu představenstva akciové společnosti CEO SkyToll, Mateje Okaliho. Společnost SkyToll provozuje satelitní mýtný systém ve Slovenské republice. 

Kdo je majitelem společnosti SkyToll? Stoprocentním akcionářem společnosti SkyToll je společnost Ibertax se sídlem v Bratislavě. 

Jak funguje satelitní systém výběru mýta? 

Satelitní technologie výběru mýtného (GNSS/CN) pracuje na podobném principu jako GPS navigace, tj. sledování polohy vozidel prostřednictvím palubní jednotky (podobně jako navigačního přístroje) ve vozidle přes GPS satelity. Slovenský mýtný systém využívá palubní jednotku, která v sobě integruje tři klíčové technologie: 

satelitní GPS technologii pro určování polohy (používá se pro zaznamenávání údajů o využívání zpoplatněných úseků silnic) 

GSM/GPRS technologii pro komunikaci v rámci mobilních sítí (slouží pro přenos dat mezi palubní jednotkou a dalšími informačními systémy v rámci elektronického mýtného systému) 

mikrovlnnou DSRC technologii pro komunikaci na krátké vzdálenosti (slouží pro kontrolu vozidel v rámci tzv. enforcementu, což je vynucování výběru mýtného) 

V Evropě převládá využívání mikrovlnných systémů, které se hodí pro zpoplatnění páteřní sítě, po které se pohybuje hodně vozidel. Jaké přednosti oproti mikrovlnnému systému nabízíte vy? 

V Evropě se mikrovlnná technologie (DSRC) využívala proto, že v době jejího rozvoje o využití satelitní technologie (GNSS) pro výběr mýtného ještě asi málokdo uvažoval. Státy, které si budovaly elektronické systémy mýtného v posledních letech nebo je začínají budovat (například Belgie, Maďarsko, Francie nebo Rusko) se rozhodly jít cestou využití modernější satelitní technologie. O využití satelitní technologie se otevřeně debatuje i v Polsku, které v roce 2011 implementovalo mikrovlnný systém a koneckonců i Česká republika zvažuje využití satelitu po roce 2016. Satelitní technologie má oproti mikrovlnné několik výhod. Jsou to především cena a flexibilita satelitního systému. Pokud si porovnáme, kolik stálo zpoplatnění – výstavba plus provoz – jednoho kilometru v ČR (667 tis. EUR), v Polsku (781 tis. EUR) – obě země využívají DSRC mýtné systémy a na Slovensku (313 tis. EUR), vychází z toho jako levnější GNSS systém. Stejně vychází i srovnání ceny mýtného systému na 1 rok provozu (opět cena výstavby plus provozu). Mikrovlna v ČR 64,6 mil. EUR/rok, PL 156,3 mil. EUR/rok a satelit v SR 57,1 mil. EUR/rok a satelit v ČR 57,1 mil. EUR/rok. Flexibilita jako výhoda satelitního systému se projeví v případě potřeby jakýchkoliv změn. Provozovatel dokáže rychle reagovat, ať už jde o přidání nebo odebrání vymezených mýtných úseků, přesun koncových bodů mýtných úseků, změna délky apod. Rovněž je možné flexibilně přidávat celé nové cesty, dokonce i celou novou kategorii silnic, např. všechny cesty druhé a třetí třídy, k čemuž Slovenská republika přistoupila k 1. lednu loňského roku. Síť vymezených úseků silnic (silnic, jejichž užívání je zpoplatněno mýtem) se rozšířila z původních 2447 na 17 762 km. Toto rozšíření, spolu s dalšími změnami pravidel pro elektronický výběr mýtného, dokázal SkyToll zrealizovat za tři měsíce. S flexibilitou úzce souvisí i nižší časová náročnost na vybudování nebo úpravy systému. V neposlední řadě má satelitní systém výhody související s možností budoucího zavedení služeb s přidanou hodnotou. 

Jakým způsobem zajišťujete kontrolu vozidel a vymahatelnost dlužného mýta? 

Vozidla se kontrolují dvěma způsoby – prostřednictvím kontrolních bran a vozidly mýtné policie. V provozu máme vozy nazývané mobilní jednotka vynucování, které řeší případné přestupky přímo na místě a jsou vybaveny technologií umožňující ihned odhalit případný incident. Stacionární kontrola sestává z kontrolních bran umístěných v rámci zpoplatněné sítě. V případě porušení předpisů a jeho zaznamenání kontrolní branou je takový přestupek zaslán na řešení na správný úřad, kterým je podle legislativy ČR příslušný okresní úřad. 

Jaké jsou roční náklady na provozování satelitního systému v SR, jaká je nákladová struktura? 

Jak jsem již zmínil dříve, jednou z výhod satelitního systému je jeho nižší cena, vycházející z nižších nákladů. Struktura nákladů na mýtný systém je na Slovensku trochu jiná, než v České republice. SkyToll má, na rozdíl od provozovatele českého mýtného systému, ve svých nákladech i mobilní enforcement, tedy policejní vozy kontrolující vozidla podléhající mýtné povinnosti, a také palubní jednotky. Pokud jde o náklady na provoz, kdybychom chtěli porovnat jejich výši v ČR (mikrovlna) a na Slovensku (satelit), je třeba si uvědomit, že porovnáváme systémy, které obsahují asi 2000 km se systémem pokrývajícím 17 000 km silnic. V Česku systém pokrývá prakticky pouze dálnice a pár set kilometrů silnic 1. třídy, na Slovensku zahrnuje všechny kategorie silnic od dálnic až po „trojky“. První 4 roky po spuštění mýtného systému do provozu splácela Slovenská republika naší společnosti i investiční náklady na vybudování systému. Takže až rok 2014 byl prvním rokem, ve kterém stát měl už „zaplaceno“ vybudování mýtného systému. 

Jakou úlohu tam hraje stát? 

Do elektronického výběru mýtného vstupuje stát prostřednictvím Ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoje (MDVRR) a Národní dálniční společnosti (akciová společnost s jediným akcionářem, kterým je MDVRR). Ministerstvo vymezuje podmínky a principy elektronického výběru mýtného, jako například sazby mýta nebo délku a strukturu vymezených úseků silnic. Národní dálniční společnost (NDS), je správcem výběru mýtného a jako taková je příjemcem vybraných finančních prostředků. NDS je hlavním smluvním partnerem pro provozovatele mýtného systému, kterým je v ČR společnost SkyToll. SkyToll je poskytovatelem komplexní služby elektronického výběru mýtného, včetně managementu palubních jednotek, kontroly výběru mýtného (enforcementu), předpisu a samotného výběru mýtného, zákaznických služeb atd. 

Není lepší variantou zachovat mikrovlnný systém pro dálnice a rychlostní silnice a satelitní použít pro silnice nižších tříd? 

Začnu trochu z jiného konce. Prioritou by mělo být zajištění kontinuity výběru mýta v ČR po roce 2016. Tomuto cíli by mělo sloužit výběrové řízení na cenově nejvýhodnější interoperabilní systém elektronického mýtného. Požadavky na funkcionalitu nového systému by měly být nadefinovány tak, aby řešení nezáviselo na zatím neexistenci rozhodnutích státu týkajících se rozsahu a struktury zpoplatněné sítě nebo úkoly státu po zavedení evropské služby elektronického mýtného. Stát by si měl, logicky, vybrat cenově nejvýhodnější nabídku s nejlepším poměrem ceny a kvality. Pokud nabídnuté řešení nebude potřebovat už vybudovaný mikrovlnný systém a bude pro stát levnější, proč by stát měl trvat na využívání vybudovaného systému pro výběr mýtného? Je ale velmi pravděpodobné, že uchazeči předloží v ČR nabídky, které více či méně budou počítat s využitím již existující infrastruktury. 

Jsou v provozních nákladech na satelitní mýtný systém zahrnuty i náklady na enforcement? 

Zda náklady na enforcement nese provozovatel mýtného systému nebo jsou dodatečným nákladům státu a nesouvisí s využívanou technologií. Německo má, stejně jako Slovensko, satelitní systém a náklady na mobilní enforcement nenese Toll Collect (provozovatel systému), ale stát. Je to stejný model jako v ČR, která využívá mikrovlnnou technologii. Slovenská republika zvolila jiný přístup. Enforcement je celý nákladem SkyToll. Je to na rozhodnutí státu, jak rozdělí kompetence a s tím související náklady. 

Jakým způsobem funguje celní správa na Slovensku v oblasti mýta? 

Celní správa na Slovensku nevstupuje do výběru mýtného nebo jeho kontroly. Plnění mýtné povinnosti na Slovensku kontroluje policie spolu s mýtnými úředníky, kteří jsou zaměstnanci naší společnosti. 

Kde je možné použít palubní EasyGo+ jednotky? 

EasyGo+ je mezinárodní mýtná služba, která umožňuje uživatelům silniční infrastruktury s vozidly nad 3,5 tuny používat jednu palubní jednotku ve čtyřech zemích – Rakousko, Dánsko, Švédsko a Norsko. Kromě použití jedné společné palubní jednotky pro všechny země zároveň plní principy interoperability i ve dvou dalších oblastech – uživatel má jediného smluvního partnera a dostává jednu fakturu. Službu EasyGo+ lze využívat na celé síti zpoplatněných dálnic v Rakousku (operátorem je ASFINAG) a v lokalitách v rámci tzv. služby BroBizz, která sdružuje zpoplatněné mosty, tunely, trajektové trasy a částečně i silnice v Norsku, Švédsku a Dánsku. 

Jsou již dnes mezi některými státy EU mýtné jednotky interoperabilní? Jaká dopravní data generuje satelitní mýtný systém a k čemu je lze použít? 

Kromě výše uvedené služby EasyGo+, resp. její príbuzné služby EasyGo (která kromě uvedených zemí zahrnuje vybrané lokality v Německu), funguje např. i tzv. Toll2Go. Tato služba splňuje požadavky částečné interoperability mezi Rakouskem a Německem – německá palubní jednotka je použitelná v Rakousku, ale rakouská v Německu není. Podobně funguje např. švýcarská palubní jednotka v Rakousku, ale opačně to nefunguje ani v tomto případě. Nejslibnějším se dnes zdá být projekt REETS (Regional European Electronic Toll Service), který má za úkol připravit podmínky pro budoucí evropskou mýtnou službu, za účasti osmi zemí Evropy. Slovensko aktuálně vyjednává o připojení k tomuto projektu. Jedním ze základních údajů, které je možné získat ze satelitního systému, na rozdíl od mikrovlnného, je přesná poloha vozidla. Ta umožňuje například sledování nadrozměrných nebo nebezpečných nákladů, služby sledování vymezené trasy vozidla, vjezdy do zakázaných oblastí, úsekové měření rychlosti vozidel apod. Kromě pozice palubní jednotky je systém schopný zaznamenat také čas, směr pohybu, počet náprav vozidla, hmotnostní a emisní kategorii podle registračních údajů, což může být využito pro různé modely environmentálního nebo výkonnostního zatížení jednotlivých tras. Z dalších služeb s přidanou hodnotou je možné například zaznamenávání knihy jízd, plánování trasy, řízení dopravy podle aktuální situace na silnici – například podle hustoty dopravy apod. 

Podle doporučení EU by neměly přesáhnout náklady na provoz mýtného systému 30 % z vybrané částky. Podle našich informací se to v ČR daří, jak je tomu u vás?  

Procentuální podíl provozních nákladů na výběru závisí nejen na výši nákladů, ale logicky i na částce vybraného mýta. Výběr mýta reguluje stát výškou sazeb, délkou a strukturou zpoplatněné sítě, nastavením systému slev apod. I systém s nižšími náklady na provoz může dosahovat srovnatelný podíl na výběru, kdy stát, kvůli jiným než ekonomickým důvodům, nevybírá mýtné všude tam, kde může (v ČR například intravilán). Slovenský mýtný systém má se svými 17,8 tis. km zpoplatněné sítě velký potenciál pro zvýšení příjmů při minimálním nárůstu nákladů. Ale už i dnes, když je z celkové sítě vymezených úseků silnic zpoplatněných nenulovými sazbami asi 13 % (ty reálně vydělávají), jsou provozní náklady slovenského satelitního mýtného systému v poměru k výběru mýta výrazně pod stanovenou hranicí. 

Satelitní systém je nákladný i z důvodu plateb mobilním operátorům. Jakou částku platíte vy?  

Asi se budu opakovat, ale satelitní mýtný systém je levnější než mikrovlnný. Náklady na přenos dat se postupně snižují, protože objem dat roste a i operátoři se snaží přicházet s lepšími podmínkami, než konkurence. Datový přenos není tou nákladovou položkou, která by ve finále při porovnávání cen DSRC a GNSS mýtných systémů rozhodovala o výhodnosti nabídek pro stát. 

Dalším nákladem je kontrola vozidel kvůli mýtu Celní správou a zajištění distribučních míst s non-stop provozem pro palubní jednotky. Kolik máte distribučních míst a jaké jsou náklady na jejich provoz?  

Náklady na fungování zákaznických míst a enforcement jsou, kromě nákladů na centrální informační systém, největšími nákladovými položkami na provoz mýtného systému. V současnosti je v provozu 122 zákaznických míst, z toho 21 jsou hraniční distribuční místa s nepřetržitým provozem a 8 jsou kontaktní místa v krajských městech ČR. Dalších 93 jsou distribuční místa na čerpacích stanicích po celé ČR. Na kontrolu plnění mýtné povinnosti využívá SkyToll 47 kontrolních bran a 33 mobilních jednotek vynucování (policejní vozidla kontrolující povinnost platit mýto). 

Převzato z časopisu

Fotogalerie