Rétromobile 2023 – Roh hojnosti

Antika používala přetékající roh hojnosti jako symbol bohatství a blahobytu. Přesně tak se nám jevil 47. ročník pařížského veletrhu klasických automobilů Rétromobile 2023.

Na soustavně přestavované výstaviště si nachází cestu více zájemců o automobily jako takové, ve vší jejich tvarové, technické a funkční různorodosti. Lidé začínají být unavení stále stejnějšími moderními vozy, kde největším „odvazem“ designérů je světelný podpis zádě. Nad tímto „patrem obyčejných lidí“ se nacházejí převážně starší pánové, hledající či prodávající informace i předměty svých tužeb, potěšení a setkání se stejně „postiženými“ přáteli nebo kolegy ze značkových klubů. Úplně nad nimi pak operují uhlazení, mazaní a draví majitelé specializovaných firem. Tady už jde o opravdu velké peníze v řádů statisíců i milionů eur.

Foto: Jiří Fiala

Podle předběžných údajů organizátorů zde během pěti dnů přes 110 000 návštěvníků sledovalo více jak 600 expozic, výstav a stánků na vyprodané ploše tří hal výstaviště. Pokud chceme vysledovat společného jmenovatele, již několik let pozorujeme ­příklon zájmu (jak veteránistů, tak zájemců o „investiční vozidla“) o atraktivní poválečné automobily prémiových značek, nejlépe zajímavého provedení (sport) a s unikátní historií. Pokud jde o značky, vynikalo Ferrari, u „levných“ youngtimerů (do 25 000 eur) se překvapivě objevilo mnoho dalších italských vozů, často Autobianchi. Výstavištěm rezonovala až davová hysterie, která vyvrcholí v půli června stoletým výročím největšího vytrvalostního závodu sportovních vozů světa – 24h Le Mans.

Automobilky jako Stellantis (Citroën, Peugeot, Fiat, Jeep, Alfa Romeo atd.), Renault nebo Porsche pochopily, že mohou nabízet historii i autorizované služby renovačních oddělení. Citroën dlouhodobě a nebojácně hledá netradiční řešení s přispěním humoru. Čím se liší nový koncept Oli, odvozený z Ami 6 vyrobeného v milionech kusů, od experimentálního prototypu C10 (1956)? DS vyznává elegantní luxus podtržený pohodlím DS 21 Injection Électronique (1969), moderní elektrickou laboratoří DS E-Tense Performance (2022) i zkráceným sportovním SM Prototype (1973). Peugeot se upnul na 90 let trvající magii čísla 4 – počínaje typem 401 (nezávislé zavěšení všech kol, první sérově vyráběné kupé-cabriolet verze 401 Eclipse v roce 1935) a konče výkonným 405 Mi16 Le Mans, oslavujícím vítězství ve 24h závodě roku 1993. Přelomový Peugeot 205 (přítomný vzácným 205 GTI Griffe z roku 1991) letos slaví 40. výročí svého zrození. Italská větev Stellantisu se chlubila Alfou Romeo SZ (1989), ostrou Lancií D25 SS (1954) a Abarthem 850 TC (1961).

Foto: Jiří Fiala

Renault oslavoval 30 let nejmenšího Twinga a také „Plně elektrickou garáží“ s vybranými elektromobily, z nichž nejstarší „Mute Hot Rod“ má základ v typu MT (1924). Předměstí Paříže Puteux se novým muzeem oprávněně prezentovalo jako centrum výrobců automobilů a karosářů. Znovuzrozené Bizzarrini přivezlo jeden z 24kusové, aktuálně ručně stavěné série 5300 GT Revival Corsa. Leporelo firemní historie včetně novinek do roku 2028 pokrylo všechny stěny stánku. Morgan a Caterham de facto vyrábějí „přežívající zkameněliny“, argentinský Pur Sang již nemůže duplikovat Bugatti, tak se upjal na repliky Mercedes-Benz SSK.

Polostátní muzea a podobné instituce, částečně financované z veřejných peněz, se odvděčují atraktivními expozicemi. Nadace Berliet z Lyonu dovezla otevřený AM2 (1912) torpédo – čtyři podobné startovaly v Rallye Monte-Carlo 1912 – Musée de Compiègne pak ukázalo vzácný roadster Sigma Torpedo (1916). Museo dell’Automobile di Torino vyslalo svůj nejstarší automobil – Peugeot Type 3 (1892)! Stánek Voisin Spirit upozorňoval replikami závodních vozů na heroické výkony na Circuit des Routes Pavées a trati Paříž–Miláno v roce 1922. Městský okruh Circuit des Remparts lákal na nejstarší dochovaný Mors (1896) a na vítěze Indianapolisu, první GP Itálie a „nářadí“ Malcolma Camp­bella na Brooklandsu – Ballot 3/8 LC (1920). Club des Teuf-Teufs uchvacoval raritami značek Le Zèbre, Buchet, Clément-Bayard, Delaunay-Belleville nebo La Nef.

Král komerčních aktivit, aukční síň Artcu­rial, s přes dvěma sty vozidel utržila 35,5 milionu eur, což bylo o 2,3 miliónu méně než loni (výkyv mohlo způsobit jediné neprodané Ferrari). Velmi dobře vydražili Fer­rari a pár Bugatti (Typ 35 C; 1929 a Typ 43 Grand Sport; 1931) ze sbírky Barta Rosmana. Kupce našlo 24 kusů z kolekce 25 vozů Facel Vega Nizozemce Alaina ­Ragouta. Kdyby se někdo rozhodl začít sbírat Lamborghini, Ferrari, Mercedes-Benz AMG, De Tomaso, Aston Martin, Alpine či Renault Turbo a měl silný rozpočet, mohl si naráz postavit skoro kompletní sbírku.

Foto: Jiří Fiala

Velký dojem na nás dále učinily vozy SIMA Violet MV5 Torpédo Sport Spécial (1925), automobily Salmson, Röhr „Tatzelwurm“ Coupé (1933), kabriolet Adler 2.5 L Type 10 (1938) od Karmanna, kabriolet Delahaye 135 MS (1950) od Saoutchika a Hispano-Suiza Junior (1933) od Vanvoorena. Silné sportovní kořeny předvedlo Porsche 962 C (1991), Bandini 750 Sport Saponetta (ex Mille Miglia 1957), Bentley Gen II GT3 (2019) či ex-tovární Mercedes-Benz 450/500 SLC Rallye (1979), pátý na Bandama Rally. Jediným naším účastníkem byla letos pražská firma AVC s kapitálními kousky Delage D8C Vanvooren (1932), Maserati A6G/2000 Allemano (1956), Alfa Romeo 6C 2500 SS Coupé Touring (1949) a Delahaye 175 S (1950) s velmi zajímavou historií.

Nejtěžší váhou veletrhu se stalo mohutné Bucciali TAV8-32 „Golden Arrow“, šasi 101 (1932), jedno ze šesti, s motorem 5,3 litru Voisin a karosérií art deco od Saou­tchika, v rozsáhlé expozici Švýcara Lucase Hüniho. Společnost mu tam dělaly desítky Bugatti, Ferrari nebo Bentley 8litre s karosérií Woolfa Barnata. V opulentnosti nezůstávalo pozadu hejno Bugatti britského prodejce Ivan Dutton Ltd., marnotratná kolekce závodních Ferrari Richarda Milleho nebo dokonalá prezentace „L’Esposizione“ obchodníka a konferenciéra soutěží elegance Simona Kidstona. Uvedl devět šperků v italském flairu. Každý z nich, například tmavě červená Ferrari 250 SWB a GT California Spider, bílé 500 Superfast nebo Alfy Romeo 8C 2900B Lungo Berlinetta Touting (1937) či červeno-bílá 1900 Super Sprint Zagato, jsou možná dokonalejší, než když vyjely z továren. Celkem 14 silničních i závodních Ferrari vypravil z britské základny neskutečně šarmantní, energický a aktivní Ital Max Girargo.

Foto: Jiří Fiala

Stoleté výroční 24h Le Mans dominovalo mnoha expozicím. Jedna, vedena heslem „trakce – motorizace – aerodynamika – vodík“, demonstrovala, jak závody rok za rokem přispívaly k inovacím techniky. Jiná, ve francouzské závodní modři, prezentovala domácí vozy, co kus, to legenda. Jinde potkáme vítěznou Matru Simca MS670 (1972) posádky Graham Hill/Henri Pescarolo. Ikonické speciály přivezl JMB Classic (Toyotu GT One, Panoz Esperante GTR-1, Ferrari 333 SP...) a lucemburský Art & Revs (Nissan GTR GT1, Peugeot 908, Jaguar XJR-14, Alpine A450b, Corvette C5R GT1, Viper GTS-R nebo Toyota 92CV). U londýnské Fiskens „2023 Le Mans Centenary Collection“ jsme narazili na skvosty Delahaye 135 CS (1936), Talbot Lago T26 GS (1939), různá Porsche, Aston Martiny i Acuru ARX 02/1 LMP (2009). Nejméně dvě Ferrari a Aston Martin nesly českou vlaječku a jméno Tomáš Enge. Ředitel Muzea Le Mans nás pozval na speciální výstavu věnovanou účasti Ferrari a na přehlídku všech původních, absolutně vítězných vozů. Už má zajištěno skoro osm desítek z nich. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie